Sebeobranný sport 10 – pravdy o …řešení

Přečteno: 2826

V předchozím díle jsme podrobně popsali čtyři hlavní znaky reálného útoku na ulici. Nyní bychom si měli říci, jak upravit náš trénink tak, abychom se co nejlépe připravili. Již víme, že útočník si volí čas, místo i způsob útoku. To mu dává obrovskou výhodu, protože jeho útok bude rychlý, tvrdý, blízký a překvapující. Jeho mysl bude 100% připravená, zatímco mysl obránce bude v ten okamžik pravděpodobně zaměstnána myšlenkami o zcela jiných věcech a často tak ani nebude vnímat své okolí.

Dobrá zpráva je, že existují metody a drily, jak se na podobné typy útoku připravit, ale velice často to znamená kompletně překopat strukturu přípravy. Anebo si možná jen otevřeně přiznat, že necvičíme sebeobranu, ale bojové umění či bojový sport (viz první část tohoto cyklu). A znovu opakuji – není na tom nic špatného, protože ani jedno není horší než to druhé. Fakticky to jen znamená, že instruktor reálně zhodnotil svoje znalosti a zkušenosti a jelikož chce být ke svým studentům co nejvíce pravdivý, nemá problém otevřeně říci, že se v rámci jejich i svého dalšího rozvoje rozhodl směřovat výuku směrem k bojovým uměním nebo bojovým sportům. I tento směr bude neméně zajímavá a poučná cesta. Z instruktora se tak stane trenér (bojový sport), či mistr (bojové umění) a získají na tom všichni, protože jak instruktor, tak i studenti budou konečně vědět, co vlastně cvičí a mohou se tomu věnovat se vším nadšením.

Druhý případ je sednout a často velmi zásadně předělat systém výcviku tak, aby více odpovídal výuce skutečné a nikoliv divadelní sebeobrany. Nejhorší je však zůstat u původních způsobů výuky, které nezohledňují nic z toho, co zde bylo již dříve popsáno a doufat, že i přesto všechno to bude nějak magicky fungovat. Ano bude…do první rvačky na ulici….

Dobrá tedy, pokud jsme se rozhodli upravit svůj systém výuky, aby lépe připravil naše studenty na svět „tam venku“, musíme při výuce zohlednit následující věci:

Braňte se hlavně z nevýhodných pozic

Místo toho, abyste každou techniku či situaci začínali ze standardního postoje, kdy proti sobě stojíte čelem, zkuste příště i pozice, kdy obránce leží na zemi na břiše, vleže pod lavičkou, se zavázanýma očima (simulující nedostatek světla, nebo krev v očích), pouze s jednou rukou (a druhá je zastrčená za pasem), apod.

Na druhou stranu to zbytečně nepřekombinujte vymýšlením dalších nevýhodných pozic (to přenechte filmařům). Sežeňte si záznamy rvaček z průmyslových kamer (na youtube jich najdete mraky), anebo se pobavte s někým, kdo za sebou „pár“ rvaček má. A pamatujte, že odteď neexistuje správná pozice či postoj.

Přibližte se k sobě tak, abyste se již nacházeli ve velmi blízké vzdálenosti

Stoupněte si k sobě do takové vzdálenosti, v jaké obvykle stojíte při nácviku techniky a teď každý udělejte ještě jeden krok směrem k tomu druhému. A nyní zkuste danou techniku provést. Zapomeňte na optimální správnou vzdálenost, ta ve skutečné rvačce neexistuje.

Naučte se jednat na agresivní kontakt

Tohle je často nesprávně chápaná část výcviku. Neznamená to, že sestřelíte každého, kdo na vás vybafne nebo se vás dotkne někde v metru. Znamená to, že byste měli vyřešit každého, kdo na vás agresivně šáhne. Rozdíl mezi agresivním a normálním poklepáním na rameno? To určitě poznáte 🙂

Výhodou tohoto aspektu výuky je, že zareagujete ještě dříve, než začne působit chemický koktejl (více o něm v příštím díle). To znamená, že použijete své rozumové znalosti a zkušenosti k provedení co možná nejlepší techniky.

Naučte se změnit svůj stav mysli z běžné na agresivní a naopak

Zde je důležité zmínit, že agresivita je často vnímána pouze v negativním smyslu, ale bez agresivity bychom nezvládli všechny ty zkoušky, které nám evoluce připravila. Není to tedy o tom, jestli být či nebýt agresivní, ale naučit se agresivitu kontrolovat. Pokud toto zvládnete, pak máte vyhráno. A přesně toto učí jak bojová umění, tak i bojové sporty a samozřejmě i sebeobranné systémy.

S tím souvisí i úvodní část konfliktu, kde je stále ještě možné mu předejít – situační povědomí. Pokud se vaše mysl nebude právě toulat úplně jinde, než je vaše tělo, a budete vnímat své okolí. Máte i šanci včas identifikovat odchylky od běžného stavu a vyvarovat se tak potenciálního konfliktu.
Pokud nacvičujete techniky zpomaleně, používejte reálnou reakci

Toto je častý neduh mnoha škol. Útočník zaútočí pomalu nožem a obránce mezitím udělá dva kroky k útočníkovi, zvedne své volně svěšené ruce, zablokuje útok-bod nožem, přechytí si útočící ruku, nasadí páku a následně ještě přejde do jiné páky, aby poté hodil útočníkem o zem, kde jej znehybní pomocí další páky.

Opravdu si myslíte, že toto vše stihnete v reálné rychlosti a během té doby bude útočník poslušně čekat, než se na něm obránce vyřádí se svou působivou kombinací technik? Nenechte své studenty se domnívat, že kop z otočky je stejně rychlý jako přímý direkt. Už jen proto, aby to pak bolestivě nezjistili sami na ulici.

Zvykněte si na to být zasažen i na těsné dotyky

Zvláště při výuce ženské sebeobrany je nejčastějším problémem právě fyzický kontakt. Dívkám nevadí ani tak to, že po nich řveme, ale že je chceme osahávat, a to je dokáže dosti výrazně rozhodit. A přitom samotné osahávání není ještě fyzicky zraňující a dává tak možnost ženě načasovat svůj útok a provést jej s maximální tvrdostí a rychlostí.

I proto zkoušejte různé způsoby kontaktu do těla i do tváře. Budete překvapení, kolik lidí strne, když dostane facku…zvláště tu nečekanou. Sledujte reakce a pak vše znovu zopakujte, dokud vás podobná věc nevykolejí, ale nastartuje do optimální provozní teploty (pozor, neplést s „vyprovokuje k akci“).

Miřte i na další cíle jako je čelist, volná žebra, slabiny, stehna, kolena, atd. Prostě všude tam, kam bude mířit soupeř, aby vás co nejrychleji ochromil a případně i vypnul. A primárně se soustřeďte na cíle, které protivníka vypnou mechanicky, nikoliv prostřednictvím bolesti. Opilí či zdrogovaní útočníci bolest cítit nebudou, ale pokud budou mít například prokopnutá kolena, tak dolů zkrátka půjdou.

Učte obranu proti tomu, co se právě děje, nikoliv, co se dít má

Neučte se kombinace technik, ale kombinujte techniky na základě toho, jak se útočník zachová. Zpočátku vám to bude chvíli trvat, ale časem se zlepšíte a budete umět improvizovat a reagovat na skutečnou reakci. To, že se útočník zachoval například na úder jedním způsobem, neznamená, že se takto zachová i podruhé.

Zdůrazňujte používání „selského rozumu“

Vnímejte prostor kolem sebe. Jestliže na zdi visí zbraně, jakmile začne rvačka, snažte se je získat. Rory Miller popisuje ve své knize Meditations on Violence jeden seminář, který pořádal pro policisty. Když akce začala, jeho asistent v tělocvičně za plentou hlasitě natáhnul brokovnici, zatímco Rory právě vysvětloval nějaký aspekt rvačky. Hned poté se policistů zeptal, jestli onen zvuk ostatní také slyšeli. Když přisvědčili, zeptal se jich, proč jsou tedy stále v místnosti, když právě slyšeli natahovat brokovnici a vůbec netuší, kdo ji právě nabil?! Jednejte podobně jako divoká zvěř, když procházíte rizikovým prostorem. Zvědavost či filozofování, co to vlastně bylo, vás může stát život. Jde o princip, který je potřeba dostat do hlavy, ale i do těla. Tohle není ring, nic není zakázané a pravidla neexistují.

Nikdy se nevzdávejte

Ať se děje, co se děje, NIKDY se nevzdávejte. Ani při nácviku konfliktních situací. Jakmile budete mít v hlavě možnost, že si to můžete zopakovat (protože je to vlastně stejně jen „jako“), je pak velmi těžké tuto možnost vypnout, když budete nedej bože na ulici. Vzdát se zkrátka není možné….i to je jedna z věcí, kterou na kurzech sebeobrany pro ženy dívkám neustále zopakujeme. Neexistuje druhá možnost. Máte jeden život, jednu možnost…právě teď a tady, tak o ní bojujte.

Shrnutí

Všechny výše uvedené postupy musí rozvíjet sílu a rychlost, orientaci v boji na velmi blízkou vzdálenost a s takovým nastavením mysli, které nezná „vzdávám se“.

Pokračování příště
Předchozí díl

Zdroj:
Rory Miller; Meditations on violence – A Comparison of Martial Arts Training & Real world Experience; YMAA Publication Center; 2008, ISBN-10: 1-59439-118-1

Jarda Kolcun

Můžete komentovat

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *