Sebeobranný sport 18 – složení mozaiky

Přečteno: 3441

Pokud jste dočetli až sem, pak již nadešel čas si toto vše složit do jedné mozaiky zvané násilí a jeho řešení/prevence. Na světě dokážete nalézt systémy, které upřednostňují zápas, zatímco jiné upřednostňují údery a kopy. Každý hají svůj přístup. Některé argumenty jsou logické, jiné jsou postavené spíše na předpokladech, než praktických zkušenostech z oboru.

Zlaté pravidlo boje
„Tvá nejúčinnější zbraň, použitá ve správný čas na nejslabší místo protivníka.“

Pár myšlenek k hlubšímu zamyšlení, než si vše složíme dohromady:

Pokud je dostupný klacek, nebo kámen, využijte jej namísto své pěsti či kolene.
Nepřerušovaný útok údery je v sebeobraně využitelnější, než „šachový“, kdy vykonáte dva tři údery, počkáte a pak dále pokračujete. Mezitím se může protivník vzpamatovat a situace se obrátí.
Opatrně používejte sparring v rukavicích. Učí vás udeřit se zavřenou pěstí, ale v reálu se pěsti snadno rozbíjejí o tvrdé cíle. Používejte místo toho holou otevřenou dlaň do chráničů na těle útočníka.
Přesné zasahování cílů – je důležité si uvědomit, že přesnost je lepší než rychlost. Většinou rychlost dosáhnete ve stresu automaticky, ale pokud budete útočníka (zvláště toho většího než vy) mlátit rychle, ale bez rozmyslu, kamkoliv, role se brzo obrátí. Chvalte studenty za co nejpřesnější zasažení například čelisti i z nevýhodných pozic. Koleno či ledviny jsou také vynikající cíle, stejně tak jako krk či oči. Co úder, to musí být citelný zásah.
Načasování – to je asi nejdůležitější aspekt fyzické rvačky. Obecně řečeno byste měli útočit pokaždé, když máte čas a když máte volnou cestu k útoku.

Velká trojka

Pokud bychom chtěli zkoncentrovat dobrou obranu do minima slov, pak to pravděpodobně budou: situační povědomí, akce a ochota udělat, co je potřeba. Je to vlastně podobný přístup jako mi kdysi v Curychu vysvětloval Salvatore Oliva – instruktor Jeet kune do: „Pro boj musíte mít tři věci: hlavu (mozek), abyste věděli kam udeřit, srdce, abyste se nebáli bojovat a koule na to mu uhryznout třeba ucho.“

Pokud toto přijmete za své, pak vám již nepůjde o memorování dalších a dalších technik (což z vás spíše dělá sběratele než bojovníka), ale začnete se snažit porozumět principům technik v kontextu, v jakém jsou aplikovány. Pak zjistíte několik zajímavých věcí:

Techniky nejsou důležité, na rozdíl od principů biomechaniky těla, na které uplatňujete ty „svoje“ techniky.
Na semináři se už pak nesnažíte si zoufale zapamatovat/natáčet všechny techniky, které tam uvidíte, protože vám stačí si všímat zajímavých přechodů z jedné do druhé techniky a zbytek je stejný. Oi tsuki je stále přední direkt, ať již mu říkáte jakkoliv. Ale způsob krytí/bloku a přechod do protiútoku je to, co může vaše dovednosti obohatit.
Na seminářích pak spíše vnímáte celkový přístup k fyzickému útoku. Dokážete pak rozeznat, jestli má instruktor historii v bojových sportech, bojových uměních, nebo sebeobraně. Jak moc reflektuje fakt, že se jedná o civilní sebeobranu a jak/jestli rozlišuje intenzitu obrany vůči útoku.
Neustále posuzujte, jestli instruktor bere úvahu českou právní stránku své obrany, abyste pak neutratili značný obnos za právníka, který se následně bude snažit vás vysekat z obvinění nepřiměřené obrany, jež vedla ke zmrzačení či smrti. Nenaslouchejte prosím lidem, kteří tvrdí podobné hlouposti, jako „lepší být souzen jedním, než nesen čtyřmi“, které možná platily pro jinou dobu a zemi, ale nyní a zde….Takoví lidé jsou často ze zahraničí (kde podobné zákroky MOŽNÁ jsou stále akceptovatelné), ale neudělali si bohužel domácí úkol, aby se seznámili s českými právními předpisy, a nyní vyučují něco, co dostane do vězení spíše vás, než útočníka. Anebo se jedná o hloupé nezodpovědné pozéry, kteří nikdy nečelili konfliktu na ulici, ani následným soudním tahanicím a neznají související zákony. Problémy, které byste následně měli, by vedly ke značným problémům nejen v zaměstnání – výpověď, ale často i v rodinném životě – rozvod a často i ztráta možnosti vidět své děti (náš právní řád totiž rozhodně není dokonalý). Proč toto vše riskovat, když existuje jiná cesta?

Situační povědomí vlastního těla

Ponořte se do studia anatomie a fyziologie, abyste začali chápat své slabé a silné stránky. Poznejte, kde přesně se nachází veškeré vnitřní orgány a jakým způsobem na ně můžete útočit. Podívejte se, jak vypadají jednotlivé klouby lidského těla. Zatímco loket se hýbe v jednom směru, kotník či zápěstí se může hýbat více směry a to znamená více možností jak je zapáčit. Vždy mě překvapí, jak instruktoři toho kterého systémiu/školy, tedy lidé s pokročilou znalostí, mají problém i se základní anatomií. Jen ví, že „někde sem“ mají zaútočit, ale co tam je a jak velké poškození vlastně způsobí, to už je nezajímá. Pro ně je lidské tělo boxovací pytel…k jejich vlastní škodě, protože pak většinou používají až příliš mnoho síly a brutality tam, kde stačí mírný a správně načasovaný úder k dosažení srovnatelného výsledku.

Situační povědomí protivníkova těla

I zde jsou použitelné stejné poznatky jako v předchozím případě. Trénujte pomocí zraku a dotyku, jinými slovy se dívejte, co s protivníkem udělá váš útok a jeho různá intenzita. Něco vyvolá mírnou tupou bolest, něco naopak ostrou a velmi intenzivní bolest. Někde musíte zatlačit více a jinde stačí lehký dotyk a máte velmi výraznou reakci (například útok do oka).

Situační povědomí okolního prostředí

Naučte se nejen dívat se, ale i vidět možnosti okolního prostředí. Jaké jsou poblíž předměty a které se dají využít k obraně? Jaký je povrch a jak jej mohu využít (kopnout písek do očí)?
Situační povědomí vývoje události

Jakmile začnete rozeznávat signály, které vedou k eskalaci konfliktu, budete schopni nejen konflikt včas de-eskalovat, ale i se mu zcela vyhnout. Věřím, že se mnou budete souhlasit, pokud řeknu, že riziko zranění z fyzické rvačky za to nestojí….

Situační povědomí vaší povinnosti, víry a místu ve vesmíru

Ač to může znít možná ezotericky, jedná se hlavně o vaše spouštěče. Kvůli čemu/komu budete riskovat své zdraví i život? Jedna věc se se naučit se mechanicky někomu zlomit vaz. Druhá však je to pak ve skutečnosti dokázat udělat vůči živému člověku. Když vezmete život, nikdy to není tak jako ve filmu, kde to jen křupne a hlavní hrdina se jen se spokojeným úsměvem přesune k dalšímu zloduchovi. Tento zvuk nezapomenete po zbytek života, stejně tak jako si dokážete vybavit i zvuk zlomené kosti, pokud se vám to někdy stalo. A je dobré si také uvědomit, že zlomení vazu je krok jedna a tím příběh vůbec nekončí. Pak budete muset pravděpodobně vypovídat na policii a případně se i obhajovat před soudem, kde budou rozebírat vaše dovednosti do mnoha podrobností. A na vás bude vysvětlit lidem, kteří nikdy v podobné situaci nebyli, že nebyla jiná možnost. I proto musíte mít ABSOLUTNĚ jasno v tom, za co/koho jste případně ochotni nést následky, jakkoliv nespravedlivé mohou být. Toto je velmi důležité, přečtěte si prosím předchozí větu ještě jednou a tentokrát nad ní pečlivě popřemýšlejte.

Ochota to provést

Toto úzce souvisí s předchozím bodem. Jedna věc je naučit se všechny možné techniky a druhá je ochota tuto dovednost aplikovat i na ulici proti člověku. Nenechte se mýlit, není to tak samozřejmě, jak se to může na první pohled zdát. Je obrovský rozdíl mezi sparringem v tělocvičně a rvačkou na ulici, kde je povoleno absolutně všechno, což ještě více přispívá k zastresování obránce. Musíte vnitřně akceptovat fakt, že někoho záměrně zraníte, což je v přímém rozporu se sparringem, kde se snažíte zasáhnout soupeře, ALE nezranit jej, protože je to většinou kamarád a parťák, kterého máte rádi.

Buďte také připraveni na to, že protivník může utrpět i tzv. sekundární zranění, kdy inkasuje pár (relativně bezpečných) úderů, které jej mohou poslat na zem, ale zde se může vážně zranit, když se například udeří hlavou o obrubník. I toto zranění jde na vaše triko.

Hlava vs. tělo

S tím se pojí ještě jeden mýtus, či chcete-li obava. Na kurzech sebeobrany pro ženy často slýchávám, že se drobná žena nedokáže ubránit obrovskému chlapovi. Ale nikomu nepřijde divné, že se pětikilová kočka dokáže ubránit dospělému muži. Kočka neřeší, jestli je to možné, jestli má šance, co si o jejích šancích myslí ostatní, apod. Kočka bojuje o svůj život a bojovat je vždy lepší než umřít. I drobná žena může zasadit takový úder, že zlomí volná žebra či nos. I ona může kopnout dostatečně silně, aby vážně pohmoždila varlata a má dostatečně silné prsty na to, aby zaútočila na oči protivníka. Ženy v těchto kurzech často zjistí, že problém není ani tak ve fyzické nerovnováze, jako spíše v nedostatku bojovné nálady/odvahy. Jinými slovy, problém je nejčastěji v hlavě, nikoliv v těle. I proto je nutné si uvědomit, kvůli čemu stojí riskovat svůj život a co za rvačku nestojí (většina konfliktů je pouze záležitost ega).

Ženám proto neustále připomínáme, že:

Mají povolení se bránit, jakkoliv uznají za vhodné
Mají povolení být hrubé, drzé, agresivní
Mají povolení přežít, cokoliv to bude stát.
Mají povolení zaútočit v okamžiku, když uvidí, že situace se začíná rapidně zhoršovat.
Mají povolení zmlátit instruktora, i když je nositelem černého pásu
Mají povolení se stát lepším, než ten nejlepší instruktor, kterého kdy měly
Mají povolení vymyslet cokoliv, co jim pomůže přežít. Mají povolení to použít a povolení to naučit ostatní, pokud to bude fungovat.
Mají povolení růst, vyvíjet se, uvědomovat si o čem násilí a konflikty jsou, poučit se z nich a využít to vše tak, aby vedly spokojený a klidný život….a tentokrát již bez násilí.

Dokončení
Předchozí díl

Zdroj:
Rory Miller; Meditations on violence – A Comparison of Martial Arts Training & Real world Experience; YMAA Publication Center; 2008, ISBN-10: 1-59439-118-1

Jarda Kolcun

Můžete komentovat

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *