Moderní Musashi – komentáře Jocka Willinka k Cestě bojovníka (1)

Má posedlost Miyamoto Musashim začala, když mi bylo 13 let, hned poté, co mi můj sensei dal výtisk knihy Go Rin No Sho, Knihy pěti kruhů. Právě při pátrání po Musashim jsem později narazil i na jméno Jocko Willink – objevil jsem epizodu jeho Jocko Podcastu věnovanou samurajovi a jeho knize.

Poprvé jsem si tak mohl poslechnout rozbor Musashiho od někoho, kdo se ve válce utkal s nepřítelem a viděl smrt zblízka. Jocko Willink je bývalý velitel s hodností poručíka Navy SEAL, který vedl svůj tým v bitvě o Ramádí během války v Iráku. Je držitelem Stříbrné hvězdy a Bronzové hvězdy. Je také držitelem černého pásu v brazilském jiu-jitsu.

Při poslechu tohoto podcastu jako by Willink zrcadlil Musashiho. Poselství obou mužů je tak silné, protože každý z nich popisuje zkušenosti bojovníka. Nejsou to poselství získaná z knih, ani naučené od učitele. Sám Musashi řekl: “Nemám v ničem učitele,” a když posloucháte Willinkovu řeč, slyšíte stejnou pravdu. Proto jsem se chopil příležitosti udělat s ním rozhovor pro Black Belt. Mohu jen doufat, že si z našeho rozhovoru odnesete stejný užitek jako já.

Kdy jste se začal zajímat o Miyamota Musashiho? Bylo to před, během nebo po vaší vojenské službě?

Bylo to během mé služby. O Musashiho se začnete zajímat, když se dozvíte o muži, který svedl více než 60 soubojů s mečem – většinu z nich na život a na smrt – a všechny vyhrál a napsal o tom. Takže když strávíte život jako já v bojové aréně, snažíte se naslouchat lidem, kteří vám mohou předat své znalosti.

Oba poskytujete pohled na boj z první osoby. To přináší do učení úplně jinou hodnotu. Jaká lekce z vašich zkušeností opravdu vynikla?

Umět ustoupit a odpoutat se a nenechat se strhnout emocemi. Pro mě je to základní věc, která vedla k ostatním objevům, které jsem učinil o vedení a životě. Všechny jsou založeny na tom, že se nenechám strhnout emocemi. Odstoupím a podívám se, co se děje.

Většina z nás nedokáže pochopit některé postřehy, které jste učinil během války. Jak se v tom místě chaosu lidé dokáží ovládnout a soustředěně řídit své emoce?

Začíná to něčím, co si musíte uvědomit. Říkám lidem, aby fyzicky ustoupili. Než to zvládnete mentálně, musíte svou mysl vycvičit tím, že to uděláte fyzicky. Pokud se děje nějaký problém, fyzicky ustupte. Pokud se hádáte s kolegou nebo s manželem, fyzicky ustupte a nadechněte se.

Dejte si ruce v bok, rozevřete hrudník a nadechněte se. To je opak bojového postoje. Když dáte ruce dolů a zvednete bradu, otevíráte se a odhalujete se. Opakem je dostat se do bojového postoje tím, že zvednete ruce a schováte bradu. To nechcete dělat. Chcete vidět více, ne méně. Když přejdete do bojového režimu, vidíte méně.

Chcete vidět všechno, co se děje. Chcete se dívat kolem sebe. Tím, že fyzicky uděláte krok zpět, fyzicky otočíte hlavu, abyste se rozhlédli, a fyzicky se nadechnete, se od situace odpoutáte. Když mluvíte, ujistěte se, že mluvíte klidným hlasem. V týmech SEAL je tak trochu ostuda znít ve vysílačce panicky, takže jsem se vždycky ujišťoval, že když mluvím do vysílačky, mluvím klidným hlasem, a ne v naprosté panice.

Musashi říkal: “Vždy se snažte ve všem pochopit, co musíte obětovat i jaký užitek vám to může přinést. Naučte se vidět všechno přesně jak je, uvědomte si, co není zřejmé.” Tohle jsem si uvědomil. Považujete to za ústup a odpoutání se?

Stoprocentně. Jak přesně vidíte věci, když jste v nějaké situaci velmi emocionální? Jak přesně vidíte věci, když se nacházíte v centru dění? Je to jako sledovat fotbalový zápas: Každý, kdo sedí na tribuně, může říct zadákovi, co měl udělat, protože ze své pozice vidí volný prostor a volného hráče. Rozehrávač to neviděl. Proč? Protože je na hřišti, přímo ve hře. Takový je život. Pokud trávíte veškerý čas tím, že se zabýváte tím, co se děje na hřišti, neuvidíte širší obraz. Udělejte tedy krok zpět, odpoutejte se, nadechněte se a rozhlédněte se kolem sebe. Když uvidíte víc, budete podávat lepší výkony. Budete dělat lepší rozhodnutí.

napsal: Harinder Singh

Zdroj: Modern Musashi

přeložil Jarda Kolcun