- Sebeobranný sport 19 – závěr
- Sebeobranný sport 18 – složení mozaiky
- Sebeobranný sport 17 – fáze obrany
- Sebeobranný sport 16 – realita v. simulace
- Sebeobranný sport 15 – rukojmí
- Sebeobranný sport 14 – typy padouchů
- Sebeobranný sport 13 – násilí
- Sebeobranný sport 12 – rozdíly v typech konfliktu
- Sebeobranný sport 11 – chemický koktejl
- Sebeobranný sport 10 – pravdy o …řešení
- Sebeobranný sport 9 – čtyři pravdy o útoku
- Sebeobranný sport 8 – tanec opičáků 2
- Sebeobranný sport 7 – tanec opičáků 1
- Sebeobranný sport 6 – území a predátor
- Sebeobranný sport 5 – OODA smyčka
- Sebeobranný sport 4 – zdroje informací
- Sebeobranný sport 3 – mysl je klíč
- Sebeobranný sport 2 – formy konfliktu
- Sebeobranný sport 1 – formy a rozdíly
Poté, co jsme si v minulém díle rozebrali typy padouchů, podívejme se nyní blíže na ty, kteří si berou rukojmí. Existuje jedno pravidlo – agresoři si vždy budou vybírat slabší osoby, než jsou oni. Na nich pak mohou dokázat ostatním, jací jsou to kabrňáci a přitom tolik neriskují své zranění.
Hlupáci
To jsou většinou ti, kteří jsou při svém pokusu o přepadení hned chyceni a myslí si, že když si vezmou rukojmí, bude to lepší. Nebude, protože najednou k trestu za loupež (§ 173 – Loupež : Trestní zákoník – 40/2009 Sb.) zvýšili svůj trest i o vzetí rukojmí (§ 174 – Braní rukojmí : Trestní zákoník – 40/2009 Sb.). A mohou si být jistí, že státní zástupce najde i pár dalších paragrafů, které konečnou výši trestu ještě navýší.
Magoři
Většinou se jedná o duševně vyšinuté jedince, kteří si většinou vyberou člena své rodiny. Vyjednávání s takovými lidmi je velmi obtížné a přenechává se jen těm nejzkušenějším policejním vyjednavačům.
Fanatici a extremisté
Ačkoliv se nás Hollywood snaží přesvědčit o opaku, většinou se nejedná o perfektně vycvičené jedince, ani chladnokrevné sociopaty. Jsou to lidé naštvaní na svět, politický systém, apod. V těchto případech se doporučuje co nejvíce se zlidštit v očích únosců, aby ve vás neviděli předmět vyjednávání, ale konkrétní lidi.
Lidé, kteří chtějí zemřít
To jsou lidé, kteří většinou nemají odvahu si sami vzít život a tak použijí policisty, kteří jej zastřelí v okamžiku, kdy proti nim pozvednou zbraň. Takoví lidé většinou mají dostatek sebereflexe a ve skutečnosti nechtějí, aby při tom přišel o život ještě někdo další. Nicméně….neexistuje žádná 100% jistota.
Jednorázoví teroristé
Jedná se většinou o sebevražedné teroristy, kteří nemají problém vzít si život, ale přitom současně chtějí maximum publicity a samozřejmě i způsobit maximální škody na majetku i na životech ostatních lidí. Velmi těžké vyjednávání.
Psychopaté
Těmto agresorům nejde o publicitu, či o hájení nějakých idejí. Chtějí si jen v klidu někde o samotě mučit, znásilňovat a/nebo zabíjet. Vzpomínáte si na primární a sekundární místo? Tak tento typ lidí preferuje sekundární místo právě pro svou osamocenost a klid na práci.
Pár doporučení
Obecně platí, že čím déle vydržíte v situaci, kdy jste rukojmím, tím máte větší šanci, že přežijete. Jednak postupně vyprchá adrenalin a nadšení únosců a jednak se postupně budete v očích únosce zlidšťovat a on vás již nebude vidět jako předmět či jako neosobního nepřítele. Neznamená to, že se najednou stanete přátelé, ale čím déle spolu strávíte, tím více vás začne vidět jako člověka.
Únosci vás unesli, protože vás chtějí jako prostředek směny za něco, co chtějí oni. A pokud to vyjednavač nepokazí, je tu reálná šance, že přežijete. Být zajat skupinou má jednu (malou) výhodu v tom, že se členové navzájem kontrolují, aby někdo z nich neudělal nějakou hloupost (například z ničeho nic postřílet rukojmí). Klíčový je tu opět čas. Pokud budete zajatí skupinou, sledujte dynamiku celé skupiny. Kdo s kým hovoří a drží pospolu, kdo je nejrespektovanější osobností a kdo naopak nejslabším článkem. Sledujte morálku i jejich zvyky. Po celou dobu se snažte personalizovat, aby vás neviděli jako předmět směny, ale jako člověka. Bude pro ně pak náročnější vás chladnokrevně zastřelit. Velký pozor si dávejte na to, co řeknete – tón, použité výrazy i hlasitost. Nejdříve pozorujte, než začnete jednat. Co řeknete, již nepůjde vzít zpět, a může velmi rychle eskalovat v brutální násilí.
Snažte se vžít do jejich role. POZOR, neplést se sympatiemi s nimi (tzv. stockholmský syndrom). Je velice užitečné pro pozdější vyjednávání pochopit jejich hodnoty a také chápat nebezpečná témata pro konverzaci.
Pokud máte šanci utéci, utečte. I KDYŽ TO ZNAMENÁ, ŽE NECHÁTE SVOU RODINU S ÚNOSCI. Informace, které můžete předat policejnímu vyjednávacímu týmu, mohou zásadně pomoci k osvobození.
Snažte se udělat vše proto, abyste nebyli spoutáni, svázáni, případně přesunuti na sekundární místo. Uvědomte si, že jakmile budete svázáni, vaše možnosti obrany či útěku budou výrazně omezené stejně tak jako když se přesunete na sekundární místo. Nechat se svázat je stejná chyba jako se nechat přesunout na sekundární místo.
A na závěr – reagujte na to, co se právě děje, nikoliv na to, co předpokládáte, že se dít bude. Tohle není film, divadlo, ale reálný život. Druhou šanci velmi pravděpodobně mít nebudete.
Pokud o vaší situaci již ví policie, pravděpodobně provede následující kroky:
Evakuuje blízké okolí
Nastaví vnitřní a vnější perimetr
Připraví taktický plán k vašemu osvobození (i za cenu usmrcení únosců)
Začne shromažďovat všechny dostupné informace jak o únoscích, tak i o místě, kde budete zadržován
Pokusí se s únosci navázat kontakt
V okamžiku, kdy do budovy vnikne zásahový tým (ZT):
Ihned si lehněte na podlahu čelem k zemi a ruce si dejte na hlavu s propletenými prsty (tak si jednak budete chránit hlavu a jednak členové ZT uvidí, že nepředstavujete ohrožení)
Poslouchejte příkazy členů ZT
Mějte vaše ruce neustále viditelné (nešahat do kapes, apod.)
Počítejte s tím, že zvláště zpočátku s vámi budou jednat jako s ohrožením. Budete možná spoutáni, prohledání a oddělení od ostatních (členů rodiny), dokud policie nezjistí, kdo je kdo.
Maslowova pyramida v násilí
Musím říci, že Maslowova pyramida mi pomohla uvědomit si hromadu věcí, ačkoliv jsem četl, že je již v některých aspektech překonaná. Rory Miller poukazuje na Maslowovu pyramidu v souvislosti s násilím.
Úplně nejníže je násilí spojené s přežitím. Člověk bojuje, aby přežil. Jedná se například o konflikty s přírodou (přírodní katastrofy jako je povodeň, zemětřesení, sopka, požár, apod.), ale i se zvířetem v případě napadení. A samozřejmě bojuji i proto, abych přežil v konfliktu s člověkem, ale ne proto, abych získal nějaké výhody (jídlo, bohatství, apod.), ale abych přežil.
Pak tu máme fyzickou bezpečnost. Bojuji, abych ochránil sebe i své blízké.
Násilí spojené se sociální identitou je běžné například u těch, kteří použijí násilí v boji za práva zvířat, rovnoprávnost žen, boji proti dětské práci, apod. Tito lidé se identifikují jako bojovníci za určitou ideu, filozofii, politický či náboženský systém.
Maličko odlišné je násilí spojené se sociálním statusem, což je běžné například v gangu či jiné skupině lidí, kde je zcel jasně rozeznatelná role alfa samce.
Úplně nejvýše je násilí konané pouze z vrtochu. Jedná se o sociopaty, kteří používají násilí jen proto, že je to baví. Nemají z toho žádný viditelný přínos kromě toho, že je to prostě jen baví. Pokud jsou takoví lidé včas podchyceni systémem a jsou jim vštípeny určité hodnoty, pak jsou z nich vynikající policisté či vojáci. V opačném případě takoví lidé „stojí na druhé straně barikády“ jako například sérioví vrazi.
Zdroj:
Rory Miller; Meditations on violence – A Comparison of Martial Arts Training & Real world Experience; YMAA Publication Center; 2008, ISBN-10: 1-59439-118-1
Jarda Kolcun