Hasičské pravidlo číslo 10 zní: „Udržuj bdělost, zachovej klid, přemýšlej jasně, jednej rozhodně.“ A když k tomu ještě přidáte humor k ovládnutí siných emocí, máte zkoncentrovanou filozofii přežití do jedné věty 🙂
Smysl pro humor není žádný luxus, bonus, které je dobré v takových situacích mít. Je to životně důležitý nástroj, bez kterého nepřežijete. Bez přehánění. Například mezi vojáky je rozšířen černý humor, který by nezasvěceným mohl znít až morbidně, to samé je i mezi lékaři, hasiči a dalšími, kteří se se smrtí setkávají až příliš často. A ono vám to i pomůže uvědomit, že nejste nesmrtelný, protože jak říká jeden velitel námořních jednotek SEAL: “Jako první vždycky zařvou Rambové.“ I v knize Tao Te Ťing se píše: „Kdo je ve své smělosti troufalý, zahyne. Kdo je statečný, přesto si netroufá, přežije.“ Za zmínku také stojí, že ti, kteří přežijí něco strašlivého, si většinou vybudují hluboký duchovní vztah se světem, ale to je na jiné povídání….
Strach a přežití
Prvním krokem k přežití je tak přeměnit vzniklý strach na soustředění. Většinu lidí popadne na začátku zmatek a až po chvíli se uklidní, srovnají s novou situací…a přežijí. Fyzicky zkontrolují nejdříve sebe a zjistí rozsah a závažnost možných zranění. Poté se podívají kolem sebe a pomohou těm, kterým pomoc ještě dokážou. A pak se znovu podívají kolem sebe a zjistí, co vše mohou použít k přežití vlastnímu a ostatních. To bude základ jejich rodícího se plánu přežití.
Dalším krokem je radovat se z malých vítězství. O tomto jsem již detailněji psal, když jsem popisoval zkušenosti kandidátů do jednotek SEAL, kteří se na konci výběrového procesu BUD účastnili Pekelného týdne. Když už byli na pokraji svých fyzických i duševních sil, dávali si jen velmi malé cíle, jako například dojít k nejbližší zatáčce a pak se uvidí…a pak k dalšímu sloupu a pak se uvidí. Pokud vás toto zajímá, doporučuji tento článek. Díky tomuhle triku se vaše mysl změní z oběti na vítěze, pokud se vám podaří dojít k nejbližší zatáčce či sloupu 🙂
Nejnebezpečnější otázky
Víte, jaké jsou v nejtěžších chvílích ty nejnebezpečnější otázky? „Proč? Proč já? Proč se tohle děje zrovna mně? Co jsem komu udělal? Vždyť já si tohle nezasloužím, byl jsem dobrým člověkem…“ Řekněme si to bez zbytečných vytáček. To, co se vám stalo, se nestalo proto, že jste jako malí utrhávali křídla mouchám, nebo kdysi nakopli sousedovic psa, protože na vás zavrčel. Dokonce se to nestalo ani proto, že jste násilný parchant, který si svou zlost pravidelně vybíjí na ženách a dětech. Stalo se to. Tečka. Příroda nezná cynismus a ani není pomstychtivá. Je bezelstně přímočará.
Pokuste se proto místo předešlých otázek zaměřit svou mysl na vděk, pokoru, údiv, představivost a chladné logické uvažování (jo a pokud jste byl zlej násilnickej parchant, tak s tím přestaňte, a to HNED!!!). Zkrátka se snažte vidět svět z té lepší stránky, protože výše uvedené otázky vám nijak nepomohou v přežití. Podobné (zbytečné) filozofování si nechte na chvíle kdy, již budete zachráněn.
A když už mermomocí chcete filozofovat, pak se nechte inspirovat stoickými filozofy, jako byl například Epiktétos, který říkal: „Při každém neštěstí, jež tě postihne, nezapomeň se zamyslet sám nad sebou. Najdi sílu, kterou bys to neštěstí přeměnil k užitku.“
Zkrátka návod k přežití zní: Postav se k potížím čelem. Dovolte mi uvést ještě jeden citát od Epiktéta: „Kulhání je překážkou pro nohu, nikoliv pro mysl. Vztáhni tento příměr na vše, cokoliv se ti přihodí, vždy pak uvidíš překážku v něčem jiném, nikoliv sám v sobě.“
Jde tu o něco, čemu někteří psychologové říkají „aktivní pasivita“ – tedy schopnost přijmout situaci, v níž se člověk nachází, aniž by se jí poddal. Cesta za přežitím v sobě obsahuje spoustu čekání, při němž by člověk měl hodně odpočívat. Zvládnout to dobře vyžaduje sebekontrolu a trénink, ale probojovat se těmi nekonečnými hodinami také pomůže předejít nudě a beznaději (viz úvodní sebedestruktivní otázky). Mimochodem, mnoho přeživších vypovědělo, že ve chvílích nejtěžších slyšeli vnitřní hlas, který jim říkal, co mají udělat. Byl to velice racionální hlas, který je povzbuzoval a dodával jim sílu pokračovat dále. Často připomínal hlas jejich blízkých, kteří ani již nemuseli v té době být naživu (babička, manžel, charismatický učitel ze základní školy). Mimochodem, vynikající kniha, která toto rozebírá podrobněji se jmenuje Faktor třetího člověka (Tajemství síly, která nás nutí přežít extrémní nebezpečí) od Johna Geigera.
Pravidla dobrodružství
Pojďme si tedy shrnout sedm základních pravidel přežití:
-
- Zastav, uvažuj, pozoruj a pak jednej
- Vyhni se impulzivnímu jednání, nespěchej
- Buď dobrý v tom, co děláš
- Sbírej informace
- Pouč se z chyb ostatních
- Buď pokorný
- Máš-li pochyby, počkej
S tím souvisí ještě jeden dvanáct pravidel skutečných bojovníků, aneb jak se vyhnout potížím:
-
- Bojovník vnímá a věří (dívá se, vidí a věří tomu)
- Bojovník zůstává klidný (humor pomáhá se soustředit)
- Bojovník myslí, analyzuje, plánuje (organizuje, klade si menší splnitelné úkoly)
- Bojovník jedná správně a rozhodně (je odvážný a zároveň i opatrný)
- Bojovník oslavuje své úspěchy (raduje se ze splnění úkolů)
- Bojovník pohlíží na situaci z té lepší stránky (je vděčný za to, že je stále naživu)
- Bojovník si hraje (zpívá, procvičuje mozek, recituje poezii, počítá, řeší v hlavě matematické problémy)
- Bojovník vnímá krásu (neustále si připomíná, že jde o výpravu, snahu něco nalézt)
- Bojovník věří, že to dokáže (vytvoří si silné přesvědčení, že přežije)
- Bojovník se poddá (zbaví se strachu ze smrti, „zahodí bolest“)
- Bojovník nespoléhá na něčí pomoc (je odhodlaný, má vůli)
- Bojovník se nikdy nevzdává (jejich duch nic nezlomí)
Závěr
Víte hrdinové i jejich hrdinství nespočívá v nebezpečí, které podstupují – zahodit život umí každý idiot. Ale v jejich systematické přípravě nebezpečím čelit. Moc dobře vědí, že pokud na sobě přestanou makat, změní se jejich dobrodružství v pošetilost. Tady je velmi tenká čára mezi tím, jít dál a jít dál slepě.
Al Siebert ve své knize The Survivor Personality píše, že „ti nejlepší přežijí díky tomu, že obzvláště v kritických situacích neztrácejí energii naříkáním, o co přišli či jak zle se věci vyvíjejí. Z toho důvodu se většinou neberou příliš vážně, a proto se o sebe ani tak moc nebojí.“
A přesto všechno existuje mnoho příběhů lidí, kteří udělali všechno správně….ale stejně zemřeli. Stejně tak jako příběhy lidí, kteří podělali, co mohli…a přesto přežili. Děje se to všude kolem nás každý den. Prostě se s tím smiřte.
Proces přežití tedy znamená slavit, že jste si vybrali život a ne smrt. Víme, že umřeme. Všichni jednou umřeme. Bojovat a přežít však znamená říct si: DNESKA JEŠTĚ NE. V tomto ohledu skuteční bojovníci smrt neporazí, ale smíří se s ní.
A vězte, že možné je všechno…
Zdroj:
Do the work! Overcome resistance and get out of your own way; Steven Pressfield; 2011; The Domino Project; ISBN: 978-1-936719-01-3
Faktor třetího člověka (tajemství síly, která nás nutí přežít extrémní nebezpečí); John Geiger; 2011; nakladatelství JOTA; ISBN: 978-80-7217-933-6
Hovory k sobě; Marcus Aurelius Antonius; 1975; Nakladatelství Svoboda
Jak žít dobrý život (starověké umění stoické radosti); William B. Irvine; 2010; Blue Vision s.r.o.; ISBN: 978-80-87672-78-5
Kouzelník ze Lhasy; David Michie; 2015; vydavatelství Synergie; ISBN: 978-80-7370-362-2
Stoic Warriors – The ancient philosophy behind military mind; Nancy Sherman; 2005; Oxford University Press; ISBN: 978-0-19-531591-2
Survival Psychology; John Leach; 1994; Macmilian Press Ltd.; ISBN: 0-333-51855-1
The Survivor Personality (Why some people are stronger, smarter and more skillful at handling life’s difficulties…and how you can be, too); Al Siebert; 2010; Penguin Group; ISBN: 978-0-399-53592-5
Umění přežít – kdo přežije, kdo zemře a proč; Laurence Gonzales; 2008; nakladatelství Jota; ISBN: 978-80-7265-250-8
Jarda Kolcun
