Chůze naboso – historie dobrovolných lidských deformací

Přečteno: 3996

V prvním díle tohoto seriálu se podíváme do historie, abychom si ukázali, že deformace nohou formou nošení bot, je pouze jedním z několika deformací, které lidstvo uznává. A ačkoliv se to netýká přímo chůze naboso, přesto to považuji za zajimavé z pohledu celkového kontextu této problematiky.

V tomto i následujících článcích budu vysvětlovat, jak se boty nevhodně podepisují na našem zdraví. Jde však často o módní záležitost a proto na světě bude vždy dostatek lidí, kteří akceptují bolest a budoucí zdravotní potíže, jen aby právě teď vypadali „chic“ a „in“ a byli tak členy skupiny…či stáda chcete-li….

Ostatně tento iracionální přístup není otázka několika posledních století, jelikož k různým deformacím těla docházelo fakticky odpradávna:

  • V Africe si některé kmeny i dodnes brousí zuby do špičky.
  • V Africe si také nechávají postupně zvětšovat spodní ret do obrovských rozměrů
  • V Číně si ještě relativně donedávna mladé dívky mrzačily chodidla, aby se jim vešla do co nejmenších střevíčků. Ideální délka dospělého dámského chodidla byla necelých 8 cm (!!!).
  • V Barmě a sousedících zemích si dívky nechávají prodlužovat krk tím, že si postupně přidávají další a další kovový náhrdelník.

Pravděpodobně si řeknete, že tohle se týká pouze primitivních kmenů, případně jde o záležitost velmi dávnou. Pak tedy pokračujeme dál:

  • V té tzv. civilizované západní části se některé dívky dodnes snaží vecpat své tělo do co nejtěsnějších korzetů
  • Propichování uší pro náušnice již malým holčičkám.
  • Propichování/řezání a jiné formy deformace jakékoliv části těla, kdekoliv, a pro umístění čehokoliv.
  • A v neposlední řadě….boty, o kterých si tu budeme hodně povídat. V současné době jsou již běžné plastické operace, které dělají například „chodidlový facelift“, případně zkracování prstů tak, aby hezky vypadaly v lodičkách.

Je to kvůli zdravotním důvodům? Pomůže nám to přežít? Občas člověk nechápavě kroutí hlavou, co jeho živočišný druh vlastně vyvádí za blbosti. A když vidíte, co jsou schopni si někteří lidé dobrovolně provést, máte je za ideální kandidáty na Darwinovu cenu

Pojďme se nyní zaměřit pouze na problematiku nošení obuvi. Pokud se někoho zeptáte, co si myslí o chůzi či dokonce běhu naboso, již z jeho odpovědi dokážete rozeznat, jestli chůzi naboso někdy zkusil. Pokud vám nejdříve vysype z rukávu seznam důvodů, proč toto nedělat, pak zcela jistě nikdy tuto aktivitu nedělal. Tedy, přesněji řečeno v dospělosti nedělal, protože jako dítě se asi nacupital bosý až až. Pokud vám však začne nadšeně vysvětlovat, jaký je to krásný pocit, víte že tohle je člověk, který nedal na ty nesmysly, pověry a mýty kolující kolem chůze či běhu naboso a sám to již zkusil. Nu a výsledkem je, že se nyní snaží upravit svůj hektický životní styl tak, aby mohl chodit bosý co nějčastěji.

I zde platí, že když si najednou sundáte boty a zkusíte se jít projít ven na delší tůru, pak to pro vás bude velmi intenzivní zážitek, na který asi nebudete rádi vzpomínat. Jenže to platí u všeho. Je důležité si totiž uvědomit, že vaše chodidla x (desítek) let byla převážně v botách a tak jsou nyní velmi citlivá na povrch, který jinak zvládá v pohodě s dvoucentimetrovou podrážkou. Nemluvě o faktu, že na nohách je soustředěno obrovské množství nervových zakončení, což znamená, že zážitek z přímého kontaktu se zemí je skutečně intenzivní. Pokud však vydržíte a začnete chodit pravidelněji, pak si nohy začnou (velmi rychle) zvykat a vy budete udiveni novým vjemy a pocity. Hovořím nejen z vlastní zkušenosti, ale vidím to i u svých dvou dcerách (5+7 let), jejichž první procházka byla doprovázena výkřiky prakticky na každém kroku „au, au, au, au….“, ale již při příští procházce se podobných výkřiků ozývalo stále méně a méně a v současné době je to skutečně již výjimka. K jejich cti musím říci, že ačkoliv první procházka naboso asi nebyla úplně „procházka růžovou zahradou“, nevzdaly to a příště šly znovu. Teď už si běhají i po lese. Jejich táta je za to na ně moc hrdý 🙂

Nebojte, jakmile si řekneme nezbytné teoretické informace k tomuto tématu, povíme si i jak začít, abyste si tento způsob dopravy užili bez zbytečných puchýřů či odřenin…a bolesti.

Jarda Kolcun

Nadšený nelipot 🙂

 

Příští díly:

 

Zdroje:

The Barefoot Book – 50 great reasons to kick off your shoes; Daniel Howell, PhD; Hunter House Publishers; 2010; First Edition; ISBN 978-0-89793-554-8

Barefoot Walking – Free your feet to minimize impact, maximize efficiency; michael Sandler and Jessica Lee; Three Rivers Press New York; 2013; First Edition; ISBN 978-0-307-98591-0

Proprioception – Making sense of barefoot Running; Lee Saxby; Terra Plana Intrernational; 2011; vivobarefoot.com

Stručný výtah z Metodiky turistiky naboso; Mgr. Igor Slouka; volně ke stažení na boskynaboso.cz

…a vlastní zkušenosti s během i chůzí naboso (ano, přesně v tomto pořadí 😉

Autor

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *