Již na začátku našeho seriálu o chůzi naboso jsem napsal, že dokážete vcelku rychle a spolehlivě odhadnout, kdo bosý chodí a kdo ne. Stačí se jen zeptat, co si o tom myslí a pokud začne výčtem domnělých faktů, proč bosý NEchodit, pak víte, že ve skutečnosti neví, o čem hovoří. Pojďme si nyní uvést několik mýtů, které kolem chůze či běhu kolují…
Mýtus č.1 – Lékaři to nedoporučují
Samozřejmě, že existují místa, kde je doporučeno raději chodit v nějaké formě obuvi, ale toto doporučení je buď pro vaši ochranu (nebezpečný povrch, možné infekce – např. koupaliště, apod.), anebo proto, že to vyžaduje společenský úzus (např. výkon povolání. Dokážete si představit policistu v žabkách? 😉 Existuje již mnoho studií, které opakovaně prokazují kladný vliv na zdraví. Pokud má někdo zájem o tyto studie, doporučuji si sehnat knihy uvedené na konci těchto článků, kde jsou na konci o nich uvedeny bližší údaje.
Mýtus č.2 – Není slušné chodit na veřejnosti bosý
Tak asi do divadla bych bosý nešel, ale po městě či někam do přírody na procházku bez problémů. Mnoho lidí spíše přemýšlí o tom, co o nich řeknou ostatní, než jestli to, co dělají, prospívá jejich zdraví. Slušné je to, co je společensky akceptovatelné. A společensky akceptovatelné se stává to, co je běžné. Pokud i vy přispějete k tomu, co jednou bude opět běžné, nebudete muset podobné věci již řešit 🙂
Mýtus č.3 – Je nelegální řídit bosý auto
V USA existuje pouze jeden jediný stát, který řízení naboso zakazuje – Alabama, a to se ještě tento zákaz týká řízení motorky. Jinak jsem nikde v našich (českých) zákonech nenašel ani slovo o tom, že by řízení naboso bylo zakázané. Sám si často v autě sundavám boty, abych jednak dal nohám odpočinout od polobotek, ale také abych měl lepší citlivost na plynu i brzdě.
Mýtus č.4 – Chození naboso je nebezpečné, protože je na zemi hodně ostrých věcí
Tak toto je asi nejběžnější mýtus, který čato slýchám. Autor takových tvrzení vám z rukávu hned vysype seznam všech nebezpečí od střepů, trnů, jedovatých hadů a pavouků a kamenů a a a a….A má vlastně pravdu, na zemi může tohle všechno být a vy se skutečně můžete zranit…pokud se ovšem nebudete dívat, kam vlastně šlapete. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že jsem na střep dosud nešlápnul, had mne neuštknul (ikdyž se mi nedávno něco v hluboké trávě přeplazilo přes nárt a já v té chvíli málem měnil trenky), chodidlo jsem si nijak nepropíchnul, neproříznul, ani nijak jinak jej neporanil. Jak to? Nu jednoduše proto, že když jdete bosý, tak pečlivě koukáte, kam šlapete. Navíc našlapujete zlehka a tak máte možnost včas uhnout, pokud pod chodidlem ucítíte něco nepřirozeného.
A samozřejmě je to i o stavu mysli, hned vysvětlím. Když jsem lákal mé dvě dcery na chůzi naboso, samozřejmě jsem je musel nějakým pozitivním způsobem upozornit, že chůze naboso se liší od toho bezstarostného pobíhání v botách. Místo toho, abych je však začal strašit, co všechno se jim může stát, jsem jim pouze řekl, ať si dávají pozor, aby nešláply do psího hovínka. A výsledek? Nejen, že se nebály venku chodit a běhat bosí, ale i vždy se pořádně dívaly pod nohy. Díky tomu tak nešláply do žádného psího hovínka….ale ani na střep, šišku, kámen, ostrou větev, a kdovíco ještě. Mimochodem, tento koncept „pozitivního tréninku“ je převzatý právě z FAST Defense v jehož rámci a duchu vyučujeme i děti prevenci šikany, atd. Není to tedy o strašení a budování paranoie, ale o uvědomování si nebezpečí a podniknutí všech potřebných kroků k tomu, abych riziko maximálně snížil. Asi nemusím říkat, že ani dcery nezaznamenaly žádný úraz chodidla…a to spolu již bosí couráme prakticky denně.
Mýtus č.5 – Chůze naboso je nebezpečná kvůli různým infekcím či parazitům, které člověk může venku chytnout
Toto je další, neméně rozšířený mýtus a spolu se zdůrazňováním nebezpečí výskytu střepů a kdoví čeho ještě, patří na špičku mýtů o chůzi naboso. Lidé se často domnívají, že chůze naboso vystaví nohy neskutečnému množství různých bakterií, infekcí či parazitů. Samozřejmě to záleží na tom, kde se pohybujete (smrdutá voda vytékající z kanálu asi není nejlepší místo na procházku), nicméně je třeba rozlišovat mezi vystavením se mikrobům a samotnému nakažení. To jsou dvě zcela rozdílné věci. Vaše ruce jsou denně vystavovány více infekcím a mikrobům, než vaše nohy. Peníze, držadla v dopravním prostředku, podání ruky jinému člověku, apod. Věřte mi, že vaše ruce jsou v daleko větším nebezpečí, než nohy, které si to štrádují po louce, silnici či chodníku. Navíc odkryté chodidlo je dobře prokrvené a suché, což není ideální prostředí pro mikroby (v porovnání s vlhkým, tmavým prostředím, kde navíc panují relativně vysoké teploty -> vaše boty) Ba dokonce různé typy sandálů a žabek jsou po stránce hygienické horší, než chůze naboso. Opět mohu potvrdit z vlastní zkušenosti, že po takové procházce naboso stačí omýt nohy a máte je čisté a hlavně zdravé.
Na závěr je důležité zmínit, že tzv. nepatogenní bakterie (tedy bakterie pro náš organismus nezávadné), které se během chůze naboso mohou na nohách objevit, slouží k nastartování našeho imunitního systému, nemluvě o psychickém zdraví. Například vystavení se bakterii Mycobacterium vaccae spouští v tělu reakce, jejichž výsledkem je uvolnění serotoninu v mozku. Právě tento hormon je známý tím, že ovlivňuje vaši náladu a úroveň deprese. Dokonce existuje již teorie, že nárůst depresí, různých alergií a oslabených imunit v moderní společnosti je možná i právě proto, že lidé začali chodit v botách a začali používat stále více tzv. antibakteriálních mýdel, díky nimž vyhubili jak ty „dobré“, tak i „patogenní“ bakterie.
Zajimavé je, že v některých oblastech, kam ještě moderní civilizace tolik nezasáhla, se používá prach a hlína na zakrytí rány a následně i rychlejší hojení. Jenom moderní společnost má z té tzv. špíny a prachu tak panickou hrůzu…
Mýtus č.6 – Chůze naboso je pro nás už nenormální, protože na to již díky evoluci nemáme uzpůsobenou nohu
Jestli na to máme či nemáme uzpůsobenou nohu se zeptejte, a hlavně se podívejte na vlastní oči těch, kteří bosí chodí třeba celý rok. Jsou to snad nějací genetičtí exoti? Víte, je zajimavé, že opravdové boty zná naše společnost až posledních 500 let. V rámci celkové evoluce (2 miliony let) je 500 let skutečně krátká doba. Je to vidět například na našem systému ukládání energie, kdy dříve (rozuměj před několika desítkami tisíc let) jsme se naučili využívat maximum z potravy, protože jsme netušili, kdy se zase najíme. A teď s tím má převážná většina lidské populace velký problém ve formě obezity. Tělo se totiž ještě nestačilo adaptovat na fakt, že nyní (posledních cca 150 let) máme možnost si kdykoliv zajít na něco „dobrého na zub“ a nemusíme tudíž pečlivě ukládat vše, co spořádáme.
Osobně si myslím, že odkaz evoluci je fakticky jen výmluva skrytá pod rádoby vědecké opodstatnění, aby se člověk nemusel pokoušet o něco nového. Ale tisíce a tisíce lidí po celém světě ukazují, že evoluce s tím nemá nic společného (a to nezmiňuji ty, kteří bosí chodí odmala a nemají takové zdravotní problémy jako my, co chodíme „normálně“ v botách). Věřte, že na změnu není pozdě. Změna vám prospěje, to je jisté.
Mýtus č.7 – Mám ploché nohy, takže potřebuji chodit s výztuhou klenby
To je omyl. Právě chození naboso vám navrátí krásnou klenbu. Vím to z vlastní zkušenosti a věřím, že nebudu jediný, který má podobnou zkušenost. Tím, že začnete chodit bosí, začnete přirozeně posilovat klenbu, která bude postupně sílit. Uvědomte, si, že klenba je složena ze svalů. A pokud svaly neposilujete, pak budou i nadále oslabené a nebudou tak plnit svou funkci. Dokonce někteří lékaří brojí proti vysoké klenbě a přitom je to znak zdravé a pružné nohy, která dokáže odtlumit nárazy vzniklé chůzí.
Mýtus č.8 – Mám velmi citlivé nohy
Ano, zpočátku budete cítit každý kamínek, každé stéblo trávy, ale postupně se chodidlo otuží a zpevní tak, že si chůzi naboso budete skutečně užívat. Je to podobné jako když byste nosili celý život sluneční brýle a pak je najednou sundali. Prudké světlo do očí asi nebude nic příjemného, že? Takže řešením je postupně oči/chodidla přivykat na něco, co je přirozené a zdravé.
Mýtus č.9 – Venku je příliš chladno / horko
Je to vlastně velice podobné jako s předchozím mýtem. Je potřeba si postupně zvykat, protože jít bez přípravy ven v zimě či naopak se procházet po rozpáleném asfaltu je podobná hloupost, jako sundat si sluneční brýle a zírat do slunce. Použijte selský rozum, postupně svá chodidla navykejte na různý terén i teploty a uvidíte, že vaše tělo (ano, tělo, nejen chodidla) bude daleko zdravější. A jediné, co je potřeba udělat, je sundat boty a vyrazit ven.
Mýtus č.10 – Jsem příliš starý, těžký,…
Dobrou zprávou pro všechny je, že chodit bosí můžete začít v každém věku a hmotnosti. Bosá chůze vás naučí chodit lehce, takže budete šetřit své klouby a časem se dostanete do takové kondice, že si budete užívat život tak, jak jste již nedoufali. Klíčem však je postupné zvykání.
Mýtus č.11 – Nemám kde/kam chodit
To je omyl. Právě chození naboso vám umožňuje chodit kdekoliv. Technika chůze je lehká, takže zvládnete jakýkoliv terén. Nepotřebujete absolutně hladký povrch, louku, apod. Chodit se dá po chodníku, silnici, v lese, prostě kdekoliv.
Mýtus č.12 – Mám z chození puchýře
Je potřeba změnit techniku chůze. V botách si můžeme dovolit chodidlem brousit po povrchu, protože mezi asfaltem a chodidlem je měkká výstelka podrážky. Ale v okamžiku, kdy se o totéž pokusíte bosí, máte na puchýř zaděláno. Více o technikách bosé chůze si řekneme v některém z příštích článků.
Jarda
Nadšený nelipot 🙂
Předchozí a příští díly:
- Chůze naboso – historie dobrovolných lidských deformací
- Proč nenosit boty
- Důvody, proč chodit bosý
- Propriocepce chodidla – zapomenutý lidský smysl
- Bosá chůze a ženy a muži
- Bosá chůze a děti
- Mýty a pověry o chůzi naboso
- Jak začít chodit naboso?
- Základní techniky chůze naboso
- Cvičení pro děti i dospěláky
Zdroje:
The Barefoot Book – 50 great reasons to kick off your shoes; Daniel Howell, PhD; Hunter House Publishers; 2010; First Edition; ISBN 978-0-89793-554-8
Barefoot Walking – Free your feet to minimize impact, maximize efficiency; michael Sandler and Jessica Lee; Three Rivers Press New York; 2013; First Edition; ISBN 978-0-307-98591-0
Proprioception – Making sense of barefoot Running; Lee Saxby; Terra Plana Intrernational; 2011; vivobarefoot.com
Stručný výtah z Metodiky turistiky naboso; Mgr. Igor Slouka; volně ke stažení na boskynaboso.cz
…a vlastní zkušenosti s během i chůzí naboso (ano, přesně v tomto pořadí 😉
