Quo Vadis sebeobrano? 3 – Intuice v sebeobraně?

V předchozí části jsme si vysvětlili, že je skutečně možné identifikovat konflikt ještě předtím, než se stane jasně identifikovaným. V této a následujících částech tohoto cyklu si vysvětlíme, jak na to. Naše podvědomí přijímá každou vteřinu neskutečné množství informací.

Bohužel drtivou většinu z nich nedokážeme „rozkódovat“ do jasné zprávy a proto následně máme pouze „podivný pocit, že je něco špatně“, ale již nedokážeme určit co, natož i proč. Poprvé se touto problematikou začal zabývat bývalý mariňák Lt. Col. Jeff Cooper, který následně vytvořil tzv. Cooperovu stupnici ostražitosti. Tato stupnice se poté začala používat prakticky ve všech oblastech, kde člověk přicházel do nějakého konfliktu, aby se jasně rozlišila úroveň jeho ostražitosti vzhledem k blížícímu se konfliktu. Jeff Cooper tvrdil, že každou situaci je nutné posuzovat jako potenciálně nebezpečnou a jako k takové k ní i přistupovat. Toto zcela jistě platí pro ozbrojené složky, které se daleko častěji dostávají do nebezpečných situací. Nicméně jsem přesvědčen, že v případě civilní sebeobrany je nutné být maličko shovívavější, jinak se z nás stanou paranoidní lidé očekávající přepad ze zálohy za každým rohem. Z medicínského hlediska bychom s tímto přístupem k životu fakticky dlouhodobě přetěžovali náš Sympatikus a výsledkem by v dlouhodobějším horizontu mohlo být i těžké psychické poškození, zvané PTSD.

Další odbočka – jak jsem již psal v tomto článku, nejlepší (civilní) sebeobranný systém je ten, který umožní člověku se ubránit a následně žít svůj život s co nejmenším dopadem na prožitý stres. K čemu je mi sebeobranný systém, který mi sice umožní se fyzicky ubránit (a přežít fyzicky), ale následně mám ze života peklo, díky psychickým problémům vzniklým z faktu, že jsem nějakým, obzvláště brutálním způsobem, zlikvidoval útočníka. A od té doby proto musím pravidelně docházet na sezení psychoterapie, abych dokázal usnout a spal bez nočních můr. Domnívám se, že toto je nejvíce podceňovaná oblast výuky v civilní sebeobraně – mnoho instruktorů vyučuje své studenty pouze fyzickou stránku ikvidačních  technik, ale jelikož oni sami nikdy nebyli nuceni použít takovou techniku v reálném konfliktu, ani netuší, co to s člověkem ve skutečnosti udělá. Místo toho jen prohlašují rádoby drsná hesla typu “lépe souzen šesti než nesen čtyřmi”, čímž jen více zdůrazňují, že netuší o čem hovoří.

O čem nyní budu hovořit, je věc, kterou zcela jistě máme všichni, ale jen málokdo ji naslouchá, případně uznává. Jedná se o intuici. Intuice fakticky není nic jiného, než výsledek zkušeností a znalostí projevených ve formě….hmmm….formou „divného pocitu“, že bychom například někam neměli vstupovat, případně něco udělat. A pak se s odstupem času ukáže, že jsme se rozhodli správně (za předpokladu, že jsme svou intuici poslechli).

Co to tedy ta intuice je? A jak ji mohu lépe porozumět? Tímto tématem se poprvé začal zabývat Dr. Gary Klein, který následně definoval tzv. RPD proces (recognition-primed decision-making), který popisuje, jak se lidé intuitivně chovají v situacích, kde se musí rychle rozhodnout a přitom nemají dostatek informací. Zjistil, že i když lidé v některých případech neměli dostatek informací, aby mohli zvážit všechna pro a proti, přesto dokázali zvolit relativně dobrá řešení. Tato řešení sice nebyla perfektní, ale umožnila jim jít dál a v budoucnu své další kroky upravit s dalšími informacemi, které získali.

Tyto situace jsou nejčastěji takové, kdy je v sázce něco velmi cenného (například váš život), podmínky se často mění a pravidla nejsou vůbec jasná, či pevně určená. K tomu, abyste se do takových situací dostali, nemusíte hned být členem speciální jednotky či řadový policista, tohle je běžné i pro civila, byť ne tak intenzivní jako u výše jmenovaných skupin. Asi znáte sami situace, kdy víte, že ten den musíte zvládnout hromadu věcí, vše si hezky naplánujete, ale hned u prvního úkolu chytnete takové zpoždění, že dokončení zbylých je dosti ohroženo. A pak, díky své intuici, dokážete najít ještě jiný způsob (například rychlejší cestu), jak přesto všechno vše dokončit včas. Jak jsem uvedl již dříve, intuice totiž není nic jiného, než výsledek vašich zkušeností a znalostí.

A čím častěji se budete nacházet ve stresovém prostředí, tím více se stanete odolnějším a zkušenějším, tím lépe se v něm dokážete pohybovat (ostatně, to je právě princip systému TacFit i FAST Defense). Například taxikář, který již svou práci dělá x let, intuitivně ví, jakou cestu zvolit, aby vás dovezl na místo určení co nejrychleji. Má zkušenosti a znalosti, které nováček prostě nemá. A podobně to je i v případě lidí, kteří vyrůstají ve čtvrti, kde je vysoká zločinnost. Naučí se rozeznat situace, které jsou potenciálně nebezpečné ještě dříve, než by to zjistil člověk, který je v takové čtvrti poprvé. A přesně o to jde – identifikovat odchylky od normálního stavu, správně je interpretovat a následně dle toho jednat. Například právě výše zmíněný Combat Hunter Program využívá znalosti a zkušenosti z pozorování, lovu a také městského know-how a kombinuje je spolu v ucelený celek.

V případě vojáků jde o to, aby se naučili co nejrychleji oddělit ovce od vlků v „rouše beránčím“. Zvláště v současnosti je toto velmi stěžejní znalost, protože nepřítel – terorista již nemá jednoznačně identifikovatelnou uniformu a tak je na vojákovi, aby se naučil jej poznat podle jiných signálů. Této metodě se říká „bojové profilování“ (combat profiling). V případě policistů je tato metoda využívaná proto, aby včas dokázali rozeznat útočníka, a v případě civilu jde podobně o včasné rozeznání hrozby ještě před tím, než se stane přímo hrozící.

A (nejen) o profilování si proto řekneme více až v dalším díle 🙂

Další díly:

Quo Vadis sebeobrano? – část 1. – Úvod
Quo Vadis sebeobrano? – část 2. – Proaktivní vs reaktivní
Quo Vadis sebeobrano? – část 3. – Intuice v sebeobraně?
Quo Vadis sebeobrano? – část 4. – Profilování
Quo Vadis sebeobrano? – část 5. – Lidé jsou líní lháři
Quo Vadis sebeobrano? – část 6. – Kineziologie v sebeobraně
Quo Vadis sebeobrano? – část 7. – Biometrické signály
Quo Vadis sebeobrano? – část 8. – Proxemika
Quo Vadis sebeobrano? – část 9. – Geografie
Quo Vadis sebeobrano? – část 10. – Ikonografie a Atmosféra
Quo Vadis sebeobrano? – část 11. – Praxe

Zdroje: F.A.S.T. Defense metodika pro Senior Instruktory

Left of Bang: How the Marine Corps’ Combat Hunter Program Can Save Your Life; Patrick van Horne; Black Irish Entertainment LLC (17 Jun 2014); ISBN-10: 1936891301

Jak odhalí policisté zločin dříve, než se stane?; časopis Svět na dlani, číslo 12/2014; str. 78-80

Counscious vs uncounscious Information Processing in the Mind-Brain; Gary Bruno Schmid, PhD, www.mind-body.info

The Gift of Fear: Survival signals that protects us from violence, Gavin de Becker, Bloomsbury Publishing PLC; New edition edition (3 July 2000); ISBN-10: 0747538352

The spreading of disorder; Kees Keizer, Siegwart Lindenberg, Linda Steg; Faculty of Behavioral and Social Sciences, University of Groningen, Netherlands.

The sports gen: Inside the science of extraordinary athletic performance – street smart; David Epstein; Current Trade; 2014; ISBN-10: 161723012X

Combat Hunter – Cognitive Performance Group

TacFit – Field Instructor

CST – Clubbell Instructor

A.S.R.T. Senior Instructor

Jujutsu instruktor