Historie fyzického pohybu – část 5.

Přečteno: 1651

Podle mého názoru průmysl zdraví i fitness obecně, ať už se pojí s přídavnými jmény jako je “revoluční”, “převratný”, či “100% účinný” kompletně zkrachoval ve své snaze vysvětlit lidem, proč by skutečně měli cvičit. Existuje tu však několik výjimek, které se snaží navrátit chápání potřeby / nutnosti být v co nejlepší kondici zpět tam, kam patří.

Fakticky vy sami dokážete určit, které systémy to budou, a pomoci vám může právě ona již tolikrát zmiňovaná Maslowova pyramida:

  1. Potřeba biologické fyzické potřeby – Zde jde o čisté přežití – dýchat, jíst, pít a spát.
  2. Potřeba bezpečí a jistoty – Sem bych zařadil všechny sebeobranné formy bojových umění, ale například i systémy, kde jde o postupné a systematické budování odolnosti vůči psychickému či fyzickému stresu.
  3. Potřeba sounáležitosti – Jedná se o takové systémy, kde se zdůrazňuje hlavně možnost se společně potkat, zacvičit si a strávit nějaký čas s lidmi podobně uvažujícími.
  4. Potřeba uznání a úcty – Jde o všechny sportovní formy pohybu. Prostě cokoli v čem se soutěží (zvednu více, uběhnu dále, předvedu plynuleji, přeperu někoho v rámci pravidel), takže například i soutěžní tanec.
  5. Potřeba seberealizace – Zde jde hlavně o cítění pohybu, užívání si pohybu pro pohyb samotný a získávání nových znalostí a zkušeností o svém vlastním těle.

Znovu však opakuji – ani jedna z těchto forem není horší či lepší než ostatní. Nesmí se však vzájemně zaměňovat. Je čistě na vás, jakou formu pohybu si zvolíte. Důležité je, abyste se hýbali a chápali o čem to skutečně je. A pokud budu rýpavý detailista, pak ano, stejně tak jako život není černobílý a existuje minimálně “padesát odstínů šedi”, jak mi nedávno manželka vysvětlila ;-), tak i sportovní forma může vést i k seberealizaci a i zde je viditelná potřeba sounáležitosti. Ale těžiště leží ve sportu a tedy v potřebě uznání a úcty.

Co je pro mne však nejvíce matoucí, je fakt, že pro drtivou většinu lidí je primární motivací fyzického cvičení vypadat dobře. Estetický vzhled tak převažuje nad funkčností těla. Jako bychom si začali spíše cenit, jak to vypadá, než co tělo skutečně dokáže v běžných i kritických momentech života.

Lidé se navíc často domnívají, že jediný způsob, jak účinně cvičit, je pouze s pomocí různých strojů a pak na konci přidat maličko strečinku (pro který existují už také stroje). Následně do sebe hodit pár vitamínů, případně jinou doplňkovou výživu a budou zdraví a fit.

Nějak nám ale uniká, že míra a intenzita pohybu se hodně liší od našich předků, stejně tak jako strava, kterou měli k dispozici. Vzpomínám si, jak můj strýc, který pracoval celý den v lese, jedl často chléb se sádlem a měl perfektní postavu, byl silný, vytrvalý a obratný, nemluvě o tom, že se dožil vysokého věku. Tehdy jsem to vůbec nechápal, protože to šlo proti všem radám a doporučením, které jsem četl například v časopise Muscle & Fitness a ti přeci museli vědět o čem to je 😉 Schválně si prolistujte některé ze současných čísel tohoto časopisu a zamyslete se nad tím, jestli se autoři v článcích snaží o pochopení podstaty pohybu, anebo vám pouze nabízí k prodeji další “zaručeně fungující” produkty a služby….

Dnes lidé berou přípravky na dodání energie, na snížení cholesterolu, na spalování tuku, na, na, na….A přesto jsou v horší fyzické kondici a mají vážné zdravotní problémy v porovnáni s našimi předky. Jako odpověď na takový životní styl se tu pak objeví různé výživové programy, které podle svých vlastních slov staví například na struktuře jídelníčku z doby kamenné a nějak jim uniká zcela rozdílný životní i stravovací styl. Takto vytržený “účinný program” z kontextu je pak jen dalším trikem, jak z lidí vytáhnout peníze. Kde je poptávka, se dříve či později objeví i nabídka… jakkoliv (ne)kvalitní a (ne)smysluplná vlastně bude.

I cvičení ve fitcentrech jsou lidmi často vnímána jako utrpení, nutné zlo, které člověk musí absolvovat, aby například “shodil panděro/zadek”. Druhá možnost je držet drastickou dietu, další možnosti lidé nevidí.

A nakonec – mnoho z těch, kteří se přeci jen chtějí hýbat, se ztratí v tom, jakou formu pohybu, intenzity a délky vlastně zvolit. Případně jaké formě pohybu se vlastně chtějí a potřebují věnovat. Často tak rozhoduje agresivnější/líbivější marketing. Zkrátka ztratili jsme jednoduchost a srozumitelnost. Ztratili jsme praktickou funkci pohybu. A ztratili jsme přirozenost v pohybu. Pointa hýbání se je hluboko pohřbená pod nánosem nesmyslů, chybných předpokladů a vypočítavého marketingu.

Nový model do budoucna

V budoucnu tak vidím dva hlavní směry rozvoje v této oblasti. Na jedné straně vstupujeme do období, kdy díky stále dokonalejším technologickým vychytávkám (včetně posilovacích strojů) se budeme dále odcizovat skutečným důvodům fyzického pohybu. Budeme tak vidět stále více lidí, kteří budou ověšení různými testery či senzory a trénovat je fakticky budou aplikace v chytrých telefonech či hodinkách. Věk “bio hackingu” bude těmto lidem například slibovat: “Buď fit díky 3 minutám cvičení týdně!” Tito lidé budou posedlí sledováním všech možných dat, které jejich aplikace během takového cvičení nasbírají a budou se pokoušet svůj trénink stavět právě na těchto pseudovědeckých informacích. Takoví lidé budou postupně přestávat rozumět skutečným potřebám svého těla a místo toho budou důvěřovat raději počítačovým aplikacím. Je to skutečně směr, kterým bychom se měli vydat?

Je skutečně neuvěřitelné jak navzdory všem informacím a možnostem, které současný člověk má, je tentýž člověk v tak špatné kondici. Jak na tento trend reagovat? Ještě lepšími aplikacemi či silnějšími doplňky stravy? Anebo se zkusíme na chvíli zamyslet, vrátit se v historii tam, kdy fyzická kondice stále ještě měla své místo v životě člověka a zkusit to znovu a tentokrát lépe?

Gray Cook kdysi řekl “Jsme předurčeni k tomu, abychom byli silní a stárli důstojně. A návrat k původním pohybům je první krok.”

Abyste se stali (a zůstali) silnými a zdravými, je nutné se hýbat přirozeně, tedy tak, jak se lidé hýbali ještě relativně nedávno (viz předchozí díly tohoto cyklu). Musíme se zaměřit na úplně prapůvodní pohyby, abychom si opět vytvořili slušný základ pro dovednosti, které můžeme následně využít i v běžném životě.

Na kurzu DNS Sport 1 mne překvapilo, jak relativně jednoduché pohyby dělaly některým účastníkům velké problémy, zatímco děti ve věku 3-8 měsíců je zvládaly zcela přirozeně. Měli bychom se také vrátit k úplně základním tréninkovým pomůckám a cílům cvičení. Jakmile si lidé uvědomí, že hezká postava je ve skutečnosti „pouze“ přirozený benefit, který získají díky pravidelnému cvičení, jejich motivace cvičit pak bude zcela odlišná a daleko silnější, protože hlavním cílem bude zdravé a funkční tělo.

Proto mi nyní dovolte nastínit jiný směr, alternativní tomu současnému trendu. Po tisíce let sledoval náš fyzický rozvoj přirozenou cestu evoluce. Pohybovali jsme se tak, jak si to žádala aktuální situace a náš životní styl (někdo hodně plaval, jiný hodně chodil, či běhal, jiný zase lezl po skalách či po stromech, protože zde bydlel, apod.). Tygři, medvědi, divocí koně, gorily, delfíni, orli, atd. se pohybují stále stejně, ať už se jedná o dobu před 200 lety, nebo současnost. I my jsme předurčeni následovat evoluci a přírodu.

V tomhle však jde civilizace proti nám. Po tisíce let naši předkové plně důvěřovali biomechanickému designu našeho těla, že se dokáže hýbat v běžných i kritických situacích našeho života. Avšak nyní máme právě díky civilizaci tolik „zkratek“, že naše tělo přestává být funkční. Přirozený pohyb neboli praktická fyzická kondice byla základem fyzických cvičení po staletí, i v našem raném dětství, jak jsme si ověřili v kurzu DNS Sport.

Zatímco váš táta cvičil na dvorku/v garáži s činkami, vy jste se jako malé dítě neustále hýbali. Běhali, skákali, drželi rovnováhu, lezli, šplhali, nosili a házeli i zápasili. Skutečně jste na to potřebovali cvičební stroje? Skutečně jste potřebovali si zaznamenávat svůj pokrok? Bylo pro vás v té době životně důležité znát všechny svaly, které se v tom kterém pohybu zapojují? Prosím nechápejte mne špatně – zcela jistě je dobré znát své tělo, ale není příliš vhodné věnovat přehnanou pozornost těmto věcem na úkor pohybu samotného.

Moderní civilizace nám umožňuje dostat vše prakticky pod nos (Máte hlad? Stačí několik kliknutí a pizzu vám dovezou až před dveře.) a moderní fitness průmysl se vás snaží přesvědčit, že správný pohyb je možný jen na strojích a v klimatizovaných fitcentrech. Je nutné si uvědomit, že to však neznamená, že se náš přirozený evoluční potenciál a potřeba pro komplexní a adaptabilní pohyb změnil. Nemusíme přijmout sedavý způsob cvičení na strojích. Nemusíme ani striktně odlišovat kardio od silového tréninku, tělo od mozku, fitness od zdraví, případně jednotlivé cviky od sebe či pohyb od fyzické aktivity jako výraz toho, čím jsme.

Jsem přesvědčen, že nejen biologicky, ale i rozumově bychom se měli vrátit opět na začátek a cvičit znovu takové pohyby, které toto celé sjednocují. Jen kvůli tomu, že René Descartes kdysi nesprávně popsal dualitu těla a ducha, to neznamená, že teď bychom měli oboje cvičit odděleně.

Také věřím, že tam venku je vše, co potřebujeme ke cvičení. Příroda nám nabízí bezpočet úžasných příležitostí procvičit celé své tělo i otestovat jej v náhle se měnících podmínkách (suchá větev, kluzký kámen, uvolněný kámen, apod.)

Autor Richard Louv to hezky popsal: “Budoucnost patří těm, kteří jsou nejbliže svým kořenům, přírodě. A čím více se budeme stávat závislí na technologiích, tím více budeme potřebovat přírodu.” Chilsko-francouzský spisovatel Alejandro Jodorowsky jednou řekl:Ptáci narození v kleci považují létání za nemoc.Během těch několika staletí jsme se naučili ignorovat, nedůvěřovat, ba dokonce se obávat přirozených pohybů. Pravdou je, že stále máme skutečný, přirozený potenciál pro silný, elegantní a prakticky použitelný pohyb. Hýbejte se, abyste byli silní a svobodní.

Konec

Zpracováno z následujících zdrojů:

Fotografie a některé části textu použity z článku History of fitness – Erwin le Corre – https://www.movnat.com/history-of-fitness/ anebo http://www.artofmanliness.com/2014/09/24/the-history-of-physical-fitness/

Svojsík, Antonín Benjamin; Základy junáctví; 1991; vydání třetí; Nakladatelství Svépomoc; ISBN: 80-7032-001-X

Principy a filozofie hnutí Sokolského – https://cs.wikipedia.org/wiki/Sokol_%28spolek%29

MovNat metodika pro instruktory Level 1 a Level 2

 
Jarda Kolcun
TacFit – Field Instructor
CST – Clubbell Instructor
FAST Defense Global Senior Instructor
Jujutsu instruktor
Series NavigationHistorie fyzického pohybu – část 4. >>

Autor

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *