Historie fyzického pohybu – část 2.

Přečteno: 1743

V předchozím díle jsme si popsali evoluci fyzického tréninku od doby, kdy se člověk podobal více opici,než člověku, až po starověké Řecko a Řím. Ukázali jsme si, jak se původně nedílná součást lidského života stále více izolovala směrem ke sportu, případně k zábavě. Pokračujme proto v našem putování dále, do středověku.

Středověk – doba temna: Odmítání těla

V období mezi pátým a patnáctým stoletím, se Evropa zmítala v temném středověku. Království a císařství vznikaly, aby poté podlehly nájezdům barbarů, případně četným morovým ranám.

V takové neutěšené situaci, kdy jste netušili, jestli vás skolí hlad či mor, mělo právě křesťanské učení na prosté lidi velký vliv, protože šířilo víru, že hlavním cílem pozemského života je příprava na život posmrtný, kde se již budou mít všichni dobře. Na tělo bylo tedy nazíráno jako na něco hříšného a nedůležitého, o jehož potřeby se není potřeba nějak speciálně starat. Lidská duše byla klíčová. Veškeré vzdělávání bylo úzce spojeno s kostelem a soustředěno spíše na kultivaci mysli, než na trénink těla.

To je zcela jiný přístup, než například ve staré Číně, kde již počátkem 6. století n.l. patrně nejznámější indický mnich Bodhidharma věděl a propagoval, že jedině pokud je tělo v co nejlepší kondici, pak i ducha je možné posílit.

Ve feudalismu, platném sociálním systému tehdejší středověké Evropy, absolvovali fyzický výcvik pouze šlechtici a žoldáci, což jim poté pomohlo v četných bojích. A podobně jako ve starověku i jejich výcvik se soustředil hlavně na přirozený pohyb (umět zdolat příkop, vyšplhat po hradbách…) a bojové dovednosti (meč, dýka, atd.).

Většina ostatní populace byli profesí rolníci, kteří byli zavázáni svým životem šlechtickému pánu a velmi těžce pracovali na polích s použitím základních nástrojů. Oni si svůj „trénink“ odbyli každý den těžkou prací na poli či v lese.

Renesance: Čerstvý začátek

Éra renesance (mezi lety 1400 a 1600) spustila daleko větší a otevřený zájem o tělo, anatomii, biologii, zdraví a tělesnou výchovu.

V roce 1420 otevřel Vittorino da Feltre školu, která se záhy stala velmi populární. Vittorino da Feltre byl italský humanista a jeden z vůbec prvních učenců, kteří se ve škole snažili kromě humanistických věd vyučovat i tělesnou výchovu.

A v roce 1553 vyšla první kniha “El libro del Ejercicio Corporal y Sus Provechos“, která systematicky popisovala fyzická cvičení včetně jejich přínosu pro tělo i ducha. Autorem knihy byl Španěl Cristobal Mendez. V této knize byly podrobně popsány cvičení, hry a sportovní aktivity včetně lékařského pohledu na ně i doporučení, jak zabránit při úrazům cvičení, i jak se z nich co nejdříve zotavit. Dokonce zde bylo i několik kapitol věnovaných speciálním drilů a hrám pro ženy, děti i seniory.

O šestnáct let později, Girolamo Mercuriale, italský lékař publikoval další podobnou knihu, nazvanou De Arte Gymnastica. Kniha byla vrcholem jeho studia klasické a lékařské literatury. Zvláště se zaměřoval na řecký a římský přístup k hygieně, dietám, cvičením a přirozeným metodám léčení různých neduhů. Byl to právě on, kdo položil moderní základy fyzioterapie, které doprovodil nádhernými ilustracemi, i když šlo o dosti… řekněme…lidovou tvořivost, protože v té době lidé ještě neměli takové znalosti o lidské anatomii a fyziologii. Přesto je právě tato kniha považována za vůbec první knihu o sportovním lékařství, která o dvě století později silně ovlivnila další velkou vlnu zájmu o tělesnou výchovu a tréninkové metody.

Díky francouzskému filozofovi jménem René Descartes, který koncem sedmnáctého století definoval dualitu těla a duše, se obě tyto části začaly od sebe ještě více vzdalovat. Z mého pohledu se právě v tomto okamžiku přestalo nazírat na harmonický rozvoj těla a ducha, který reprezentoval právě řecký systém kalokagathia, jako na ucelený systém, a každá část se začala rozvíjet samostatně.

Staré časy: Fit pro svou vlast

Průmyslová revoluce, která začala kolem roku 1760, byla ve znamení náhrady stereotypní manuální práce za automatizované stroje. Toto byla velká změna životního stylu, způsobu práce a samozřejmě i způsobu, jakým se lidé přesouvali a pohybovali. Díky novým vynálezům lidé začali mít sedavější styl života. Mělo to však i jedno plus – objevil se i zájem o cílená fyzická cvičení. Tento zájem vyvrcholil v devatenáctém století díky národním zájmům v mnoha zemích Evropy. Zůstat zdravý, v kondici a připraven sloužit zemi v blížící se velké bitvě se stalo základním tématem občanské povinnosti a cti.

V Evropě

 

Johann Bernard Basedow otevřel v Německu v roce 1774 Philanthropinum Dessau, což se dá přeložit jako “Škola filantropie“. Velmi jej ovlivnily názory Jeana-Jacquese Rousseaua a jeho teorií přirozeného a nezkaženého člověka, což se následně promítlo i do obsahu výuky. Tato instituce byla zaměřená na fyzická cvičení a pohybové hry, včetně zápasu, běhu, jízdě na koni, šermu, skokům a tanci. Osobně se mi na tom líbí právě ta všestrannost. Pravděpodobně již v té době tušili, že mezi jízdou na koni, tancem a zápasem není velkého rozdílu, protože jejich pohybové vzorce byly založené na společných (biomechanických) principech. Žádná aktivita se neupřednostňovala na úkor jiné.

Dokonce školní uniformy, které v té době byly často těžké a pohyb omezující, byly pro tamní studenty upraveny tak, aby umožňovaly maximální volnost pohybu. Tento model pak inspiroval mnoho dalších institucí a fyzický trénink se stával více systematizovaný stejně tak, jako Basedowova snaha, aby tělesná výchova začala být nedílnou součástí komplexního vzdělání člověka.

O dvacet let později (1794), Johan Christoph Friedrich GutsMuths, další německý učitel a vzdělanec, vytvořil základní principy umělecké gymnastiky, díky čemuž se mu začalo říkat “Velký dědeček gymnastiky“. Jeho učebnice “Gymnastik für die Jugend” (Gymnastika pro mládež), byla první knihou, která metodicky popisovala jednotlivé cviky v gymnastice. Vyšla v roce 1800 a stala se standardem pro tělesnou výchovu v anglicky hovořícím světě.

V roce 1810 Friedrich Ludwig Jahn představil světu fyzickou kulturu. Tento člověk, později znám jako “Otec gymnastiky“, byl fakticky zakladatelem moderní tělesné výchovy a jeho myšlenky se rozšířily do celé Evropy a následně i do Ameriky. Německý učitel gymnastiky a nadšený vlastenec prožil Napoleonův vpád do své země. Proto věnoval své úsilí tomu, aby pomohl lidem se zocelit jak po stránce fyzické, tak i psychické. Protože takoví lidé pak budou lépe bránit svou vlast a nedopustí další vpád francouzských cizáků. Do svého pozdního věku proto vedl mladé muže na různé expedice do přírody a učil je gymnastiku a kalisteniku, aby tak obnovil jejich fyzickou a morální sílu.

Už v roce 1811 otevřel Jahn v Berlíně první Turnplatz, což byla tělocvična pod otevřeným nebem. Jeho gymnastické pohyby, později nazvané Turnverein, se rychlostí blesku šířily po celé zemi. V roce 1816 publikoval „Die Deutsche Turnkunst (Německá gymnastika), která jeho systém popisovala do detailů.

Kromě jeho celkového přínosu pro fyzickou kulturu je mu také přičítán vynález gymnastického koně i bradel a byl to právě on, kdo propagoval cvičení na gymnastických kruzích. Festivaly fyzické kultury, které osobně sponzoroval, přilákalo více jak 30,000 nadšenců, ale základ a cíl jeho gymnastiky a kalistenických metod byl hlavně na praktické využití, nikoliv artistické kousky. Byl příznivcem procvičování přirozených pohybů, jako je běh, cvičení rovnováhy, skákání a šplhání, apod.

Předchozí díl

Pokračování

Zpracováno z následujících zdrojů:

Fotografie a některé části textu použity z článku History of fitness – Erwin le Corre – https://www.movnat.com/history-of-fitness/ anebo http://www.artofmanliness.com/2014/09/24/the-history-of-physical-fitness/

Svojsík, Antonín Benjamin; Základy junáctví; 1991; vydání třetí; Nakladatelství Svépomoc; ISBN: 80-7032-001-X

Principy a filozofie hnutí Sokolského – https://cs.wikipedia.org/wiki/Sokol_%28spolek%29

MovNat metodika pro instruktory Level 1 a Level 2

 

Jarda Kolcun
TacFit – Field Instructor
CST – Clubbell Instructor
FAST Defense Global Senior Instructor
Jujutsu instruktor
Series Navigation<< Historie fyzického pohybu – část 3.Historie fyzického pohybu – část 1. >>

Autor

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *