Historie fyzického pohybu – část 1.

Fyzický trénink (fitness), jak ho známe nyní, je podle všech dostupných informací spíše moderní záležitostí. Moderní fitness trend fakticky začal až v sedmdesátých letech našeho století s masovou propagací běhu a aerobiku. Fyzická cvičení však samozřejmě existovaly již dávno před tím, než o nich lidé začali přemýšlet jako o cvičení, či o tréninku.

Tehdy to pro ně byla nezbytná součást jejich života. Před mnoha stoletími, ba dokonce tisíciletími, lidé neměli k dispozici žádné posilovací stroje a činky tak, jak je známe v současných fitness centrech a přesto byli v daleko lepší fyzické kondici než většina z nás. Je proto nutné se podívat k prvopočátkům fyzického tréninku, abychom porozuměli proč tomu tak bylo, jak jsme si vytvořili svou specifickou fitness kulturu a co vše jsme při tom vlastně ztratili.

V předchozím cyklu článků jsem popsal o čem je MovNat. Tento cyklus článků je zaměřen více na evoluci fyzických cvičení od svého prehistorického původu, přes ranou historii tělesné výchovy v Evropě a Americe, až k dnešnímu stavu, kdy tu máme bezpočet různých variant fitness systémů a sportovních i jiných pohybových aktivit.

Než se však podíváme do dávné historie, je důležité zdůraznit ještě jednu věc – tento cyklus článků není o propagaci jednoho konkrétního způsobu tréninku, ale klade si za cíl populární formou vysvětlit, kdy se z nezbytného fyzického tréninku stala dobrovolná volnočasová aktivita a co vše se jaksi cestou „ztratilo v překladu“. V této souvilosti budeme hodně používat Maslowovu pyramidu potřeb.

Tento cyklus by také měl upozornit na fakt, že nám často již jaksi uniká samotný smysl fyzického tréninku na úkor estetiky, větší preference té či oné fyzické dovednosti a větší izolace od souvisejícího nezbytného teoretického vzdělání. Výsledkem pak jsou četné svalové disbalance, nesprávné pohybové stereotypy, ale i (často právem) skeptický názor veřejnosti na kondiční trenéry, jež mají v oblasti komplexního vzdělávání stále velký prostor ke zlepšení 😉

Jinými slovy řečeno – docela výrazně nám uniká samotná pointa fyzických cvičení, které měly člověka především zocelit na těle, ale i na duchu. Nechci znít příliš pesimisticky, ale současná doba až příliš často nabízí nové „myslitele“, kteří přijdou s „revolučním konceptem pohybu“, který slibuje hezké tělo do plavek, zvednutí xx těžkého závaží, apod. Anebo jde o jakousi ezoterickou formu pohybu, podobnou například současné verzi jógy, která je také na míle vzdálená svému původnímu účelu tohoto pravděpodobně nejstaršího systému práce s tělem i duchem v jedné harmonii.

Nabízí se zde paralela i s evolucí v oblasti bojových umění, kdy se z čistě válečnického umění postupně vyvinuly fakticky tři hlavní formy – estetická (tradiční), sebeobranná a sportovní. Každá má něco do sebe, a pokud se vzájemně nezaměňují, pak jde o velmi dobře strávený čas, ať již studujete tu či onu formu. Jen je potřeba mít jasno v tom, co vlastně chcete studovat (platí jak pro studenta, tak i instruktora…pro toho asi především) 🙂 A časem pak přijdete na to, že pohyb má stejné principy, ať se již věnujete hokeji, bojovým uměním, nebo třeba tanci.

Osobně je mi proto hodně blízká myšlenka George Héberta, který propagoval všestranný pohyb podobný tomu, jaký měli naši předci, ale jak sám říkal “vše s rozumem“. Je totiž nesmysl vycházet ze stejných předpokladů, z jakých vycházeli pro svůj fyzický trénink naši předci. Jsme už úplně jinde, máme zcela jiný životní styl a naše bezpečnost je také několikanásobně lepší než v dávných dobách. Ono je to podobné i s tou tzv. paleo dietou a souvisejícím paleo trendem, které není ničím jiným, než dalším pokusem jak vydělat peníze na nové módní vlně.

PRVOPOČÁTKY POHYBU: HÝBEJ SE, ABYS PŘEŽIL!

Od úsvitu lidstva před nějakými 10,000 lety př.n.l. se člověk většinou jen schovával a případně utíkal, aby si zachránil svůj holý život. Fyzický rozvoj takového člověka byl přirozený a řídil se dle praktických požadavků života v divočině. Jeho hlavním cílem bylo vyhnout se všem nebezpečím a zvýšit svoje šance na přežití. Člověk vyrůstající u vody byl maličko jinak fyzicky stavěný než ten, který strávil celý život na poušti, či v džungli. Všichni však byli v co nejlepší fyzické kondici, protože opak znamenal většinou zranění a následně i smrt.

Každý pohyb vyžadoval co nejefektivnější lokomoci a hospodaření s energií, což následně pomohlo při manipulaci s nástroji nebo přírodními objekty (kameny, kmeny, atd.), a samozřejmě i při sebeobraně. Abyste tehdy přežili v drsném prostředí plném přírodních překážek i lidských nepřátel, museli jste vědět nejen jak a kudy rychle běžet, ale i jak chodit, držet rovnováhu, skákat, lézt, šplhat, zvedat, nosit, házet i chytat věci, a samozřejmě i bojovat.

Můžeme se také domnívat, že pravděpodobně rané formy hravého pohybu, který se později vyvinul v ritualizovaný tanec, vznikl až ve chvíli, kdy měl člověk plná břicha a cítil se v bezpečí před nepřáteli. Je to fakticky praktický důkaz Maslowovy pyramidy potřeb.

Síla a obratnost se nevyvíjela prostřednictvím strukturovaných programů, metod nebo plánů, ale šlo spíše o každodenní, instinktivní rozvoj vysoce praktických pohybových dovedností. Vezměte si například těch několik domorodých lovců, kteří v současnosti ještě stále ve světě existují. Zcela jistě neznají žádný “primal fitness”, “caveman workout”, či “MovNat”. Jejich “fyzická příprava” je pevně zakódována do jejich každodenního života v džungli či na poušti a nejedná se nějakou oddělenou aktivitu jen se záměrem zacvičit si, když mám právě volno.

U kmenů, které jsou založeny na lovu anebo sběračství, musí být všichni silní – muži, ženy i děti. Zde naleznete komplexní pohybové vzorce zahrnující chůzi, udržování rovnováhy a nošení.

NEOLIT: KULTURA SKLIZNĚ

Přibližně před nějakými 10,000 až 8,000 lety př.n.l. se objevuje první zemědělství, což se nyní považuje za úsvit naší civilizace.

Změna z kočovného lovce-sběrače na zemědělce si vyžádala zásadní změny i ve formě jeho fyzických aktivit. Četné nároky na pěstování plodin i chov dobytka znamenaly mnoho nových povinností a mnoho každodenní úmorné práce. Tyto úkoly se často opakovaly a vyžadovaly fakticky jen omezený rozsah pohybu. Díky tomu mnohé jiné komplexní pohyby jako je běh, držení rovnováhy, skákání, lezení a šplhání postupně mizely z repertoáru každodenního pohybu. Tyto pohyby se totiž na farmě jen zřídka používaly, případně byly využívány v omezené míře; například při sběru ovoce se šplhání po žebříku stalo častější, bezpečnější a jednodušší, než šplhání a lezení po stromech.

SVĚT STAROVĚKU: PŘIPRAVEN NA VÁLKU

Před 4,000 lety př.n.l. a pádem římského impéria v roce 476 př.n.l., civilizace vznikaly i byly dobývány. Asyřané, Babyloňané, Egypťané, Peršané a později i Řekové a Římané, ti všichni zdůrazňovali fyzický trénink chlapců a mladých mužů s jediným záměrem – být připraven na bitvu.

Starověký vojenský trénink se v mnohém podobal pohybům pravěkého muže, ale s tím rozdílem, že byl více strukturovaný a cílený na bojové schopnosti. Mladí muži cvičili základní dovednosti jako je pochod (chůze) i běh na nerovném terénu, skákání, lezení, šplhání a jiné formy zdolávání nepřátelského opevnění. Dále tu bylo zvedání a nošení těžkých věcí, házení a chytání předmětů i zbraní, neozbrojený boj muž proti muži, ale i boj se zbraní ve skupinách čii jednotlivě.

Civilizované kultury si cenily jak tělesný rozvoj, tak i sport. Záznamy atletických závodů existují již od starověkého Egypta a byli to právě Řekové, kteří založili slavné Olympijské hry. Asi není překvapením, že tyto rané druhy sportů byly založeny na přirozených pohybech a sloužily fakticky opět jako příprava na válku – Řekové se například snažili vyniknout v běhu (často i v brnění a se štítem), skocích, hodech (oštěpem i diskem) a boji (úderové i zápasové styly boje).

Obrázky výše znázorňují řecké sportovní aktivity, jež byly v té době hojně trénovány. Vše je soustředěné na přirozené pohyby, jako je běh i zručnost v boji. Poslední obrázek ukazuje starořeckou obdobu “workout hřiště”.

Kromě vojenského tréninku a souvisejících sportovních aktivit Řekové a později i Římané začali uctívat fyzickou krásu těla i jeho sílu a vyzdvihovali fyzický trénink jako filozofický ideál a základní část kompletního vzdělání každého člověka (principy kalokagathia). Oslavovali myšlenku zdravé mysli ve zdravém těle, kterou později převzali i Sokolové Miroslava Tyrše. Kultura těla se tak postupně začala stávat důležitější, než samotné praktické využití základního “umění života”, což souvisí i s neustále se zlepšujícími podmínkami k životu (opět viz Maslowova pyramida potřeb).

Pokračování

Zpracováno z následujících zdrojů:

Fotografie a některé části textu použity z článku History of fitness – Erwin le Corre – https://www.movnat.com/history-of-fitness/ anebo http://www.artofmanliness.com/2014/09/24/the-history-of-physical-fitness/

Svojsík, Antonín Benjamin; Základy junáctví; 1991; vydání třetí; Nakladatelství Svépomoc; ISBN: 80-7032-001-X

Principy a filozofie hnutí Sokolského – https://cs.wikipedia.org/wiki/Sokol_%28spolek%29

MovNat metodika pro instruktory Level 1 a Level 2