Když někdo řekne, že sportuje nebo cvičí, vybaví se Vám pravděpodobně nějaký konkrétní sport, případně jedna z všemožných odrůd Fitness.
Lidská tendence škatulkovat, se naplno projevuje i ve světě pohybu, a tak už máme málo lidí (i přesto, že se situace v současné době mění k lepšímu), kteří se hýbou jen tak pro radost a zdraví, aniž by se úzce specializovali. Osobně jsem dlouho hledal svou škatulku, která by mi vyhovovala, až jsem nakonec narazil na člověka, který úplně změnil můj pohled na věc.
Tím člověkem je izraelský učitel pohybu Ido Portal, který prosazuje velmi unikátní přístup. Uchopil slovo pohyb velmi ze široka a našel způsob, jak se nenechat svázat určitou sportovní disciplínou, a přitom najít v pohybové praxi smysl a naplnění. Začal cestovat a sbírat poznatky od mnoha vynikajících trenérů, učitelů, fyzioterapeutů, a dalších specialistů, a z toho co zjistil, začal dávat dohromady svou vlastní metodu. Výsledkem je neskutečně obsáhlý systém, mající nástroje pro zlepšení mobility, koordinace, rychlosti, pohybové inteligence, zesílení, prostě komplexní přístup pro rozvoj lidské bytosti.
Mě celá tato filozofie nadchla (a vyřešilo se tím mé škatulkové dilema), a tak jsem začal jezdit po jeho seminářích a nasávat velmi cenné informace. Začal jsem se poohlížet i po dalších, kteří by mi zapadli do této pohybové skládačky, a narazil jsem tak na Toma Wekslera, Jozefa Fručka, Yuri Marmersteina, a další, kteří mi svým učením přispěli k rozšíření obzorů.
Vzhledem k tomu, že studuji FTVS, a zároveň už několik let učím Jiu Jitsu a BJJ (Brazilské Jiu Jitsu), rozhodl jsem se, že začnu předávat dál i to, co jsem sesbíral za poslední roky. Se svými žáky tak pracuji na celkovém pohybovém rozvoji, učím je jak balancovat na rukou, řešit pohybové hádanky, opevnit své tělo proti zraněním a to vše využít v chaotických podmínkách. Metodicky pracujeme na schopnosti improvizovat a tvořit pohybové sekvence, abychom měli co nejširší škálu možností, jak se pohybem bavit a hrát si. Proto je to, co učím, opravdu pro každého. Nejde o to být lepší než někdo jiný, ale hledat své osobní možnosti, rozvíjet se svým vlastním tempem, a soutěžit tak maximálně sám se sebou.
Co například tedy na lekcích se svými žáky probírám?
Rozvoj Mobility – Velkou roli v rozšiřování pohybových možností má pohyblivost. Pokud chceme prozkoumat skutečné možnosti našeho těla, bez určité mobility to jde jen velmi obtížně. Na lekcích nepracujeme na pouhém zvětšování rozsahu pohybu, ale i na jeho posílení a kontrole. Práce na mobilitě je vždy cílená – chceme pouze takovou pohyblivost, kterou skutečně využijeme.
Silová příprava – Určitá silová kapacita je potřeba nejen ve sportu, ale i v běžném životě. Stejně jako s mobilitou, pracujeme na lekcích i se silou – rozvíjíme jí vždy s určitým cílem v hledáčku. Neučíme se udělat 100 kliků, jen proto, abychom se tím mohli chlubit ostatním. Vždy je cílem dosáhnout nějaké další, komplexnější progrese, s přesahem do ostatních aspektů pohybu.
Lokomoce – Systém vyvinutý Ido Portalem, spojující fyzický a mentální rozvoj s estetikou. Velmi metodický přístup k „flow“, umožňující se dostat až na úroveň improvizace i lidem bez taneční průpravy. Zároveň pracuje s elementy, které vždy slouží k nějakému účelu. Estetika v tomto případě plyne z účinnosti pohybu a z kontroly nad ním. Od samostatných elementů se pak přes jejich spojování dostanete až ke skládání zajímavých sekvencí, které slouží nejen jako výborný nástroj pro rozvoj kondice, ale i jako prostředek sebevyjádření.
Handbalancing – Velmi specifické odvětví, které ovšem obsahuje mnoho možností pro průzkum lidského pohybového potenciálu. Tělesné povědomí a kontrola potřebná pro osvojení jednotlivých prvků handbalancingu (nejznámějším z nich bude pravděpodobně stoj na rukou – „stojka“) má obrovský přenos i do dalších oblastí pohybového rozvoje. Nehledě na to, že samotné elementy z této oblasti se po jejich osvojení dají využít i v již zmíněném systému lokomoce.
Pohybové hry – Nejen děti se výborně učí hrou. I dospělí mohou čerpat z tohoto zábavného přístupu k učení. Díky využití konceptu „nekonečných her“ zde ovšem odpadá zbytečná rivalita. Hrajeme hry, které rozvíjí motorické i kognitivní schopnosti, přičemž cílem hry je ve většině případů v ní pokračovat a čerpat z toho, co nám nabízí, nikoliv někoho porazit. Soutěživost se pak projevuje více ve hrách úpolových, které nám umožňují otestovat a rozvíjet své schopnosti v nepředvídatelných vnějších podmínkách, vznikajících fyzickou interakcí dvou a více osob.
Prehabilitace – Zranění jsou nedílnou součástí každé pohybové aktivity i každodenního života. I přesto, že se jim nejde nikdy naprosto vyhnout, je možné se na ně částečně připravit. Skrze progresivní vystavování tkání neideálním pozicím a opevnění struktury jednotlivých kloubů, můžeme své tělo učinit odolnějším vůči nepřízni osudu. Nestačí cvičit pouze v perfektním vyrovnání a v ideálních podmínkách, ty totiž v reálném životě prakticky neexistují.
Obrovským přínosem takto komplexního přístupu je neustálá možnost učit se novým věcem a stále si udržovat „mysl začátečníka“. Jakmile se totiž něco naučíte, hned máte nespočet možností co zdokonalovat dál, je stále na čem pracovat. Díky tomu, že se pořád učíte nové věci a řešíte komplexní situace, rozvíjíte své pohybové vzorce, paměťové schopnosti i samotnou schopnost učit se. Ale co je úplně nejdůležitější – pracujete na tom, aby vás pohyb vždy bavil, rozvíjíte svou kreativitu a nikdy nezapomenete na to, jaké je to HRÁT SI.
Pokud vás tedy tento typ pohybu zaujal, dne 13.08.2016 proběhne v Roztokách Úvodní seminář PlayReal. Následně bude od září v Roztokách probíhat pravidelná výuka. Přihlásit se na seminář můžete buď přes Facebook, anebo přímo zde.
Budu se na Vás těšit 🙂
Jan Vořechovský
PlayReal
