- Praktický pohyb – část 10. – Děti a přírodní hřiště
- Praktický pohyb – část 9. – Adaptuj se nebo zemři
- Praktický pohyb – část 8. – Tajemství hlavy
- Praktický pohyb – část 7. – Ideální člověk? V jaké době?
- Praktický pohyb – část 4.
- Praktický pohyb – část 3.
- Praktický pohyb – část 2.
- Praktický pohyb – část 1.
- Praktický pohyb aneb cesta hrdiny – část 7.
- Praktický pohyb aneb cesta hrdiny – část 6.
- Praktický pohyb aneb cesta hrdiny – část 5.
- Praktický pohyb aneb cesta hrdiny – část 4.
- Praktický pohyb aneb cesta hrdiny – část 3.
- Praktický pohyb aneb cesta hrdiny – část 2.
- Praktický pohyb aneb cesta hrdiny – část 1.
Přemýšleli jste někdy o tom, co vlastně znamená „ideální člověk“? Tento termín se hojně objevuje například v období renesance, nebo v řecké filozofii. Například systém kalokagathia je postavena na co největšímu přiblížení se ideálnímu člověku jak po stránce tělesné, tak i duchovní.
Jenže dle mého názoru, pokud vezmeme v potaz evoluční teorii, pak zjistíme, že představa ideálního člověka není přesně daná, s časem se neměnící, charakteristika. Vždy je potřeba brát v úvahu…ano ano, náš tak dobře známý kontext, na který často zapomínáme nejen při výuce sebeobrany, ale i při výuce pohybu a věřím, že bychom našli tucet dalších oborů lidských činností, kde se na kontext jaksi zapomnělo…
Jak vypadala definice dokonalého člověka v době komunistů? Jak v době nacistů? Jaký byl dokonalý člověk za první republiky, v době největšího rozmachu Sokola? A jak byl definován dokonalý člověk v období Jana Husa, renesance, středověku, Řecka a Říma? Už chápete, kam tím mířím? Samozřejmě, že Darwinova teorie evoluce zabírá daleko větší časové období, než jen pár století či tisíciletí. Ale vždy platí, že principy využitelné v mikro-pohledu se dají snadno aplikovat i na makro pohled.
Klasický příklad je například mikroekonomie, která se primárně soustřeďuje na ekonomické vztahy rodiny a firmy v porovnání s makroekonomií, která již zabírá ekonomické vztahy státu. Principy obou ekonomií jsou však stále stejné. A Darwinova teorie fakticky říká, že každý biologický druh se neustále vyvíjí. Neexistuje druh, který by byl totožný se svým předchůdcem před stovkami tisíc let. Reaguje na změněné životní podmínky, typ stravy, apod.
Takže pokud tedy aspoň na chvíli přijmeme za své, že absolutně dokonalý univerzální člověk z časového pohledu neexistuje, můžeme začít definovat ideál „dokonalého člověka“ přesně pro naši dobu. Proč? Protože je dobré mít ideál, či chcete-li vzor, ke kterému můžeme vzhlížet a snažit se mu přiblížit. Je to jakýsi cíl naší životní Cesty.
Rád používám základní trojici oblastí, ve které by se člověk měl systematicky zlepšovat:
- Tělo – neustále se snažit být v co nejlepší fyzické kondici. Nikoliv proto, abych měl přes hrudník 150 cm, jako má XY, nebo proto, abych zvednul 150 kg na benchpress (a následně si s touto váhou udělat selfie), ale proto, abych dokázal být užitečný ostatním. Jedině tak můj život bude mít smysl. Jen si vezměte, na kolik lidí si právě teď vzpomenete, kteří celý život pracovali na tom, aby měli krásnou, dokonale souměrnou postavu, případně, kteří se sice sami vzdělávali, ale své poznatky již dále nesdíleli. A pak si zkuste vzpomenout na někoho, kdo vykonal nějaký hrdinský skutek a pomohl tak změnit nebo dokonce zachránit životy jiných…
- Mysl – Neustále se vzdělávejte v oborech, které vás baví. Časem dojdete k tomu, že začnete vidět souvislosti a právě tyto souvislosti vám pomohou lépe chápat běh světa i chování lidí. A vy následně začnete pronikat do tajů i dalších oborů lidských činností. Trénujte tělo stejně tak jako mozek.
- Srdce – nikdy se nevzdat, vidět svět vždy z té lepší stránky a neposadit se na zadek z momentální prohry (ano, je to podobné, jako první uvedený případ, ale mám zkušenost, že některým lidem dojde smysl jinak volenými slovy).
Jaký by měl být ideální člověk dnešního světa? Měl by umět přemýšlet a slepě nepřejímat názory druhých. Měl by umět vidět souvislosti, filtrovat podstatné informace a následně je umět interpretovat těm, kteří nejsou ještě tak daleko jako on. Měl by používat selský rozum tam, kde je na pochybách. Měl by umět co nejvíce cizích jazyků a držet krok s technologiemi současnosti, ale stejně tak i umět rozdělat oheň, postavit si přístřeší a najít potravu v nouzových situacích.
Měl by umět se hýbat všemi směry a různými způsoby a nikoliv jen těmi, které definuje určité sportovní odvětví, případně nějaký „revoluční“ kondiční systém. Měl by umět motivovat sám sebe i lidi kolem, neklesat na duchu, když se zrovna nedaří a naopak neztrácet ze zřetele cíl, když jde vše podle plánu. Největší chyby se dějí těsně před koncem.
Měl by primárně pomáhat ostatním, protože jedině tak zůstane v jejich myslích ještě dlouho poté, co tu jeho fyzická schránka nebude. Služba ostatním není nic submisivního, jak by se na první pohled mohlo zdát. Služba ostatním je pomocná ruka těm, kteří to potřebují.
Použitá literatura:
Exuberant Animal – The Power of Health, Play and Joyful Movement; Frank Forencich; AuthorHouseTM; 2006; ISBN 1-4259-5663-7
Neuropsychologie; Petr Kulišťák; nakladatelství Portál; 2011; druhé přepracované vydání; ISBN 978-80-7367-891-3
TacFit instruktorský manuál
Dokonalý život zabíjí. Experiment na myších, který překvapil.
Cyklus přednášek na téma „Úvod do problematiky stresu“ v rámci předmětu Krizová komunikace na FTVS UK
Jarda Kolcun