Tajemství řízení stresu během tréninku

Přečteno: 2101

Jakožto člověk, věnující se bojovým uměním, se musíte neustále potýkat se stresem. Možná byste byli překvapeni, co vše může být zdrojem stresu. Je zde stres vzniklý během tréninku samotného, ale je zde také stres vzniklý ze snahy těla regenerovat po náročném výkonu.

Vaše tělo se „opravuje“ a proto musí váš centrální nervový systém (CNS) pracovat přesčas. Mezi další zdroje stresu můžeme uvést špatnou výživu, nervozitu, která předchází (soutěžnímu) zápasu, případně nedostatek spánku. Pokud dokážete tyto faktory zvládnout, odměnou vám následně bude perfektní kondice a hlavně neustálé zlepšování vašich výkonů.

Vaše tělo se pokaždé snaží navrátit do původního stavu a přitom vaše každodenní aktivity ať už v tělocvičně nebo kdekoliv jinde se snaží o opak – o další rozvoj, o posouvání hranic. Budování síly a dalšich zručností, které při tréninku rozvíjíte se negativně odráží na vašem těle. Svalová mikrozranění a metabolický odpad se během těchto cvičení postupně shromažďuje a následně pak tělo potřebuje řádově více než 24 hodin na celkovou regeneraci. Většinou se uvádí, že k celkové regeneraci člověk potřebuje v průměru 48 hodin. A pokud je cvičení extrémně náročné, pak vám pokročilé regenerační techniky jako je masáž, vhodná výživa, strečink, zvýšený přísun tekutin a delší spánek celkovou regeneraci urychlí.

Pokud hovoříme o celkové regeneraci, pak hovoříme o stavu organismu, kdy došlo k nárůstu silového fondu, případě zlepšení motorických schopností a tělo se připravilo na další zátěž, již na nové vylepšené, úrovni. Tomuto se zjednodušeně říká zákon superkompenzace. Pokud je však odpočinek příliš krátký nebo příliš dlouhý, dostanete se do stavu, který je kvalitou často ještě horší než byl před samotným cvičením. V takovém případě každý další trénink vede k přetrénování a/nebo zranění.

Existují programy jako například Omegawave, které vám pomohu naplánovat jak samotný trénink, tak i následnou regeneraci. Pokud je tato aplikace z jakéhokoliv důvodu pro vás nedostupná, je možné i subjektivně určit stav, kdy už máte dost tím, že nasloucháte svému tělu, respektive příznakům, které vám CNS vysílá. Mezi ně patří například zvýšený tep, nervozita, malátnost, přecitlivělost na světlo, stejně tak jako pocit, že činky nebo cvičební pomůcky se vám zdají chladné na dotek, případně vám dlaně zčervenají i po lehké aktivitě. Toto jsou přesně symptomy přetrénování. Jakmile rozeznáte tyto příznaky, je potřeba si také uvědomit, že již je nejvyšší čas přestat trénovat, jinak skutečně hrozí zranění.

Jedním ze způsobů jak přesto trénovat a přitom nezvyšovat riziko zranění či vážnějšího přetrénování, je takzvaný „deload“, což se dá volně přeložit jako „aktivní odpočinek“. Tento způsob spočívá v tom, že místo svého standardního intenzivního tréninku zvolíte verzi, kdy se zaměříte na uvolnění kloubů a protažení namožených svalů pomocí strečinku, jógy, apod. Pokud jste se však již dostali do stavu vážnějšího přetrénování, doporučuji si skutečně odpočinout a nevěnovat se ani lehkým sportovním aktivitám.

Jedním z vynikajících způsobů, jak předejít přetrénování, je periodizace (která je běžná a doporučovaná například v systému TacFit, pozn. překladatele), které vám pomůže raketově zvýšit svůj výkon v čemkoliv, čemu se věnujete. I zde se však vyžaduje určitá disciplína a v době odpočinku skutečně odpočívat. Je potřeba mít neustále na paměti, že je čas, kdy máte zlepšovat svoji sílu, rychlost a jiné požadované vlastnosti, ale je zde také čas, kdy máte odpočívat a umožnit tak vašemu tělu načerpat energii do dalšího tréninku, případně se adaptovat na zvýšenou tělesnou zátěž.

Zdroj: Black Belt magazine, October 2011, p.40, Secrets to Managing the Stress of Training

Napsal Jim Smith, CSCS, RKC

Přeložil Jarda Kolcun

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *