Šikana dětí – komplot velké šestky 1

Přečteno: 3210

V předchozích dílech jsme si definovali šikanu, pět základních vývojových stádií šikany a načrtli i základní rozdíly mezi šikanou dětí a náctiletých. V následujících dvou dílech se budeme zabývat aspekty, které brzdí řešení šikany. Dr. Kolář je souhrnně nazývá „komplot velké šestky“.

Pro všechny, kdož se budou snažit pomoci v prevenci šikany, případně při jejím řešení, je nutné si uvědomit několik překážek, které se na této „cestě“ objeví. Dr.Kolář je shrnuje do následujících šesti bodů:

1. Od oběti lze těžko sehnat podrobnější a často i objektivní informace

Oběť zpravidla nehovoří lehce o tom, co jí bylo činěno. Oběť navíc často brzdí i zákaz „bonzování“, který je ve škole jakýmsi nepsaným pravidlem. A pokud by prozradila, kdo je agresor, bude zažívat (zvrácený) pocit viny, výčitky a silnou úzkost. A zvláště v pokročilých stádiích šikany zde dochází k již dříve zmíněnému stockholmskému syndromu. Stává se tak, že i při soudním líčení odvolávají své výpovědi, ačkoliv vědí, že jim hrozí trest odnětí svobody na 3-5 let pro křivou svědeckou výpověď.

2. Agresoři často úporně a vynalézavě lžou, používají falešné svědky a nutí oběti ke lhaní nebo odvolání výpovědi

Jednou z nejčastějších taktik agresora je, že „obrátí pravdu naruby“, takže pak vše vypadá, jako by ten ublížený byl ve skutečnosti on. Naštěstí lze toto překrucování faktů u mírnějších forem šikany lehce vyvrátit pomocí svědků a samozřejmě důsledným vyšetřováním. Pokud však hlavního agresora podporují i další členové jeho skupiny je toto velice náročné na prokázání. Funguje zde podobná dynamika skupiny jako v případě gangu. Nikdo nechce promluvit, aby později nebyl potrestán ostatními členy. Zásadní chybou je přímé konfrontování agresora a oběti. V drtivé většině případů je oběť vystrašena jednak samotným agresorem, jednak faktem, že agresor ví, že oběť promluvila a bere poté často svou výpověď zpět.

3. Pro ostatní členy nemocné skupiny je příznačný strach vypovídat, chápou to jako „bronzování“

Právě organizované skupiny jsou pro rozkrytí celého problému často dosti velkou překážkou. Člen skupiny se obává o své zdraví, pokud promluví. I zde dochází k velkým pochybením ze strany pedagogů, když se například pedagog při vyšetřování šikany přede všemi vyptává žáků, jednoho po druhém, co se vlastně stalo. Pedagog tím fakticky může iniciovat šikanování nových obětí ve třídě.

Příště si dokončíme téma „komplot velké šestky“

Zdroj:

Bolest šikanování, Dr.Michal Kolář

Metodika FAST Defense (Antibully a CATS programy)

Zkušenosti z vedení dětského oddílu Jujutsu 

Jarda Kolcun