Fungovat ve všech možných situacích je zcela jistě fajn, ale ani to ještě není vše. Zkoušeli jste například vylézt na nejbližší strom? Jak dlouho vám to trvalo? Která část lezení pro vás byla nejhorší? Kdy jste se cítili nejistí? A můžete to několikrát zopakovat, aniž by již reálně hrozilo zranění díky únavě?
Rozvíjejte účinné pohybové vzorce
Zatímco funkcionalita je schopnost předvést činnost, ať už jsou podmínky jakékoliv, efektivita je schopnost dokončit úkol s minimem energie a s maximální možným pocitem bezpečí. Každý umí chodit, běhat, skákat, lézt, atd., ale ne všichni to umí efektivně tak, aby se při tom nezranili.
Rozvíjejte přizpůsobivost
Výše jsem zmínil shyb, který je jednak praktickým cvičením, ale i technikou na rozvoj horní části těla. Shyb je navíc fakticky součást šplhání a v tom případě vyžaduje nejen sílu, ale i rozvoj obratnosti (motoriky). A teď důležitá informace – fakt, že umíte perfektně předvést x shybů ještě neznamená, že je dokážete aplikovat do šplhání. Tomuto principu se říká SAID (Specific Adaptation to Imposed Demands), což se dá volně přeložit a vysvětlit jako „konkrétní přizpůsobení se k aktuálně vzniklé situaci“. Pokud tedy budete dělat shyby na hrazdě, pak se vaše tělo adaptuje pouze ke shybům na hrazdě. Ale nepřipraví vás to na šplh po skále či na laně. Tedy krátce řečeno – šplh obsahuje shyby, ale shyby neobsahují šplh, protože to skutečně není jen o přitahování těla.
Vysvětleme si to blíže na příkladu – řekněme, že děláte standardní shyby (ve variantách podhmat, nadhmat, apod.) na hrazdě. A teď zkuste to samé, ale například na větvi stromu. Zjistíte, že shybů uděláte daleko méně. Proč? Protože se pevnost úchopu, na který jste byli standardně zvyklí, snížila.
Anebo si zkuste v rámci svého tréninku například 50 výskoků na box o výšce 70cm. A teď zkuste maličko jiný přístup – udělejte po jednom výskoku na boxy vysoké jednou 50, jindy 70 a jindy zase 120cm. Mezi jednotlivými boxy mějte vzdálenost tak na 3-4 kroky. A abychom to ještě více zkomplikovali, tak budete muset vždy doskočit na plochu maximálně 10x20cm, tak akorát na špičky chodidel. Zvládnete to? A co bude větší zábava? A co bude asi přínosnější pro běžný život?
Aplikujte výše uvedené principy na všechny možné typy pohybu a ve všemožných situacích. Kolik z vašich cviků se dá podobně prakticky modifikovat? A jak jsou adaptovatelné pro různá prostředí? Najednou tak zjistíte, že například jen základní silová kondiční příprava vás nepřipraví na specifický silový trénink, který je ještě navíc spojený s odpovídajícím rozvojem obratnosti.
Trénujte soustředěně
Mysl současného člověka je často rušená všemi možnými věcmi. Ať už je to zazvonění telefonu, štěkající pes, pecky v uších s muzikou, či pouze myšlenkami na to, co se vám nepovedlo, případně co ještě musíte udělat. Vaše tělo je na jednom místě, ale vaše mysl je úplně jinde. Tohle je často vidět v nudném prostředí klimatizovaných fitcenter.
Zkuste místo toho trénovat venku tak, jako cvičí studenti MovNatu. Svůj trénink přibližte více realitě, kdy pracuje celé tělo v harmonii a nikoliv izolované svalové skupiny. Najednou zjistíte, že už nebudete říkat „dělám teď shyby, pak budu dělat výskoky na box“. Místo toho se váš slovník změní na „teď vylezu na strom a pak vylezu na ty kameny, abych se pak spustil po tom spadlém kmenu dolů k potoku“. Dokážu si představit, jak se už jen při čtení těchto řádků usmíváte. V předchozím případě informaci pravděpodobně přijmete bez většího zájmu, protože shyby a výskoky na box moc velká zábava není v porovnání se šplháním po stromě, lezením po šutrech a balancováním na padlém kmeni stromu, že?
A s tím právě souvisí i fakt, že je nutné být při takovém tréninku „na místě“ nejen svým tělem, ale i svou myslí. V opačném případě totiž hrozí zranění. Ale o tom to vlastně je, naučit se být tady a teď. Kromě toho se naučíte svůj pohyb přizpůsobovat aktuální situaci, tak jak bude potřeba, což je v současné době již velmi vzácná dovednost. Pozornost, povědomí o okolí, soustředění, reakce a improvizace na aktuální situaci, to vše je otázka nastavení mysli „tady a teď“. A právě toto nastavení mysli vám umožní znovu propojit tělo a mysl spolu s prostředím, které vás obklopuje.
Snažte se neustále (bezpečně) rozvíjet
V současné době jsou často vidět lidé, kteří prakticky celý svůj život strávili ve fitcentrech a teď propadli cvičení venku. Přečtou si podobný článek jako je tento, stáhnou si videa z youtube a prakticky ze dne na den změní charakter svého tréninku. Místo postupného zvykání na zcela jiné podmínky a techniky tak přecení své schopnosti a snaží se v řádu dnů či týdnů o pohyby, které jiní nacvičovali měsíce a roky. Výsledkem pak jsou zranění i frustrace.
Proto i například systém MovNat klade velký důraz na postupné zvyšování náročnosti technik. Nejdříve budete vyskakovat na malé věci a teprve po nějakém čase se naučíte vyskočit a udržet se na kluzkém mokrém kameni. Nejdříve se naučíte chodit po prkně položeném na zemi a až po nějakém čase se prkno zvedne do výšky, případně se zamění za natažené lano (slackline). Díky tomu si postupně vybudujete potřebné dovednosti, sílu a kondiční i psychickou odolnost zvládnout náročnější cviky. Cvičte proto soustředěně a zvyšujte náročnost postupně a hlavně bezpečně.
Stravte nějaký čas v přírodě
Ať už se jednalo o moderního člověka, nebo o pračlověka, být v přírodě bylo vždy to nejlepší, co člověk může pro své zdraví udělat. Příroda je přirozený lékař, který osvěží nejen naše tělo, ale i naši mysl.
Pokud cvičíte v klimatizovaných fitcentrech, je většina rizikových věcí odstraněna, nebo alespoň minimalizována. Jinými slovy, moc překvapení vás nečeká. Kdežto cvičení v přírodě, to je zcela jiné kafe. Mokrá tráva může protáhnout váš krok v běhu, suchá větev stromu může vynutit rychlou změnu polohy, atd. Donutí vás to být jak fyzicky, tak i mentálně přítomen tady a teď, na místě, kde právě cvičíte. Zkuste to, nebudete zklamáni.
Jak začít – znovuobjevujte
Nejjednodušší cestou, jak začít s MovNatem, je popřemýšlet nad svým současným tréninkem. Jakmile začnete poté přemýšlet i nad různými variantami pohybu, najednou zjistíte, že fakticky existuje několik základních variant/principů, které můžete aplikovat na prakticky jakýkoliv pohyb.
Vyjděte ven a rozhlédněte se kolem sebe. Najednou zjistíte, že vaše okolí je jedná velká tělocvična pro přirozený pohyb (chůze, běh, šplhání, lezení, chytání, házení, nošení,…). Sám se teď často přistihnu, jak cestou do práce/domů podvědomě hodnotím, jestli by se dalo vylézt na toto zábradlí, co by šlo dělat na tamté lavičce, případně jestli a jak vyšplhat na strom, který má třeba příliš velký obvod kmene. Najednou vám okolí, které jste předtím míjeli bez jakéhokoliv zájmu, připadá skutečně jako obrovské hřiště…a to je úžasný pocit, který ty z nás, kteří jsou v nejlepším věku, vrací do věku dětského 😉
Nekomplikujte to tedy, zvláště z počátku zbytečně neriskujte. Je zde zásadní rozdíl mezi tím, dělat to spontánně, nikoliv však technicky správně, natož bezpečně a mezi tím, když daný pohyb děláte kontrolovaně, bezpečně a s minimem vydané energie. Akceptujte fakt, že některé věci, základní věci, se skutečně budete muset znovu naučit. A ačkoliv budete mít pocit, že na strom přeci vylezete, možná budete překvapeni, jak to lze udělat jinak a lépe. Znalost, technika, soustředěná mysl a respektování limitů svého těla jsou klíčovými aspekty pro zdravý a všestranný pohyb.
Popřemýšlejte tedy, jestli je váš současný kondiční program cílený na skutečný život, anebo si jen budujete „plážové svaly“ či jinou dovednost pro hezký vzhled, případně pro uspokojení svého ega (zvednu více, mám větší biceps, atd.).
A třeba přijdete na to, že je čas se vrátit ke svým kořenům a místo toho, abyste trávili čas ve fitcentrech, jej nyní budete trávit v největší tělocvičně, kterou si vůbec dokážete představit – ve světě, jenž nás obklopuje.
Zdroj: Get Fit Like a Wild Man: A Primer on MovNat a TacFit metodologie pro Senior Instruktory
