Principy bojových umění – PREVENCE

Obecné vysvětlení

V případě, kdy proti sobě máte většího silnějšího soupeře, se vaše taktika velmi pravděpodobně změní z té, kdy přemýšlíte, co a jak mu provedete, na tu, kdy budete plánovat, jak omezíte jeho pohyb, aby již nebyl schopen plně využít svých přirozených zbraní – větší váha, síla, délka končetin apod. Tento princip tak definuje vaše vítězství nikoliv jako porážku soupeře ale jako dovednost jej kontrolovat v jakékoliv pozici.

A kontrola neznamená pouze omezit jej fyzicky tím, že zadržíme jeho ruku či nohu. Ale také to znamená například vstoupit do „oka uragánu“ (a znemožnit mu tak účinně zasáhnout), což je využití „Principu Vzdálenost“, případně jej vychýlit a vzít mu tak sílu do přechodu, kopu či hodu („Princip Vychýlení“). A čím déle vydržíte, tím frustrovanější soupeř bude…a tím více chyb začne dělat.

Tento princip často funguje v tandemu s „Principem Průzkumu“, protože se nejprve snažíme zjistit, záměr soupeře a poté mu v tom zabránit (Princip Prevence). Pak blokujeme, držíme, či zaujmeme pozici, která soupeři neumožní techniku provést (například v Do osae (Guardu) se vzpřímíme, což znemožníme soupeři provést jakékoliv škrcení).

Tento princip se často používá i v kombinaci s „Principem vyčerpání“, kdy pomocí omezování pohybu soupeře a sabotování jeho technik dochází k vyčerpávání soupeřovy energie. Tedy ne vždy je cestou vítězství snažit se nasadit nějakou techniku, ale vítězství může být dosaženo i unavováním soupeře tím, že mu pasivně kontrujete jeho techniku. A když se vám podaří to dělat déle, pak je to jak dle rčení „stokrát nic umořilo osla“.

Aplikace do jujutsu

Místo toho, abyste byli neustále soustředění na to, jakou techniku chcete provést, zaměřte se spíše na prevenci techniky, do které chce nastoupit vás soupeř. V zásadě (nejen) při grapplingu není moment, kdy by jeden nebo druhý nechtěl něčeho dosáhnout (přejít do lepší pozice, únik z pozice, nasadit zakončovací techniku apod.), takže zatímco jeden se snaží o nasazení, druhý se snaží například o únik. Je to vlastně i základní princip sebeobrany. Cílem není umět někoho zmlátit, ale zabránit mu, aby útočník zmlátil nás.

Například, když budete klečet v Do osae a chcete se z něj dostat. Soupeř se samozřejmě snaží vám v tom zabránit. Příště místo toho zkuste se usadit v Do osae a nechat (zpočátku) iniciativu na tom, který vás v Do osae drží. Bude se pravděpodobně snažit vás uškrtit, sweepnout apod. A pozor, vaším úkolem nebude jen bránit a blokovat jeho pokusy, ale budete se také snažit zjistit, co vám může nabídnout pro vaši techniku. Například v určitém momentu soupeř otevře své Do osae, a to bude chvíle pro to, abyste z Do osae unikli. Pokud by role byly vyměněné, je to podobné – nechte soupeře, aby se snažil (opakovaně) přejít vaše Do osae a zatím se připravujte na svou techniku.

Je to vlastně o tom, kdo koho v ten, který moment kontroluje tím, že mu brání v provedení jeho techniky. Je však nutné si uvědomit, že abyste někoho kontrolovali, soupeř musí něco dělat. Pokud budete sedět v klidu v Tate shiho gatame (Mount) na soupeři, ještě to neznamená, že ho kontrolujete. Kontrolovat jej začnete až v okamžiku, kdy se bude snažit z Tate shiho gatame dostat a vy mu v tom budete bránit.

Rozeznáváme čtyři základní fáze techniky/strategie:

1. OBRANA – bráním se soupeřovým technikám
2. ÚNIK – unikám ze soupeřovy techniky
3. KONTROLA – kontroluji soupeře a situaci
4. ZAKONČIT – nasazuji soupeřovi techniku

Mnoho lidí se soustředí pouze na fázi úniku a následně finální nasazení techniky, protože mají pocit, že to je jediná cesta k vítězství. Avšak ve skutečnosti neustále bránit někomu v provedení jeho techniky (díky které by nás uškrtil či upáčil) a/nebo kontrolovat protivníka je také cestou k vítezství. Proto je dobré se nejdříve naučit správně bránit/kontrolovat situaci předtím, než se naučíte převzít kontrolu a zaútočíte zpět.

Nejdříve se musíte ubezpečit, že jste dostatečně chránění a teprve pak můžete začít protiútok. To však také neznamená, že byste se měli odteď jen a pouze bránit, protože v úplném bezpečí nebudete během zápasu nikdy. Jde o to se bránit a kontrolovat soupeřovy pokusy o nasazení techniky A SOUČASNĚ hledat způsoby/slabá místa/okamžiky, kdy bych mohl přejít do útoku. Jde tedy o vyčkávací strategii než o strategii pasivity. Představte si to, jako když voda postupně zaplňuje všechny volná místa (směry, ve kterém se náš soupeř snaží zaútočit) a pokud voda zjistí, že je někde trhlina v soupeřově útoku, ihned ji využije k zaplnění (nasazení vlastní techniky) přesně dle „Principu Řeka“.

Například jste těsně před nasazením páky na nataženou ruku. Soupeř však leží a má ruce pevně spojené. Pokud pojedete podle starého vzorce (za každou cenu jej upáčit, a proto se budu snažit nohou roztrhnout ruce, abych mohl dokončit nasazení páky), pak (zbytečně) spálíte hodně energie. Místo toho zkuste nově jet podle strategie/pravidla „CONTROL before SUBMISSION“. Udržujte si dobrou pozici, tlačte kolena k sobě a tím kontrolujte (již brzo upáčenou) ruku, chytněte se za límec, abyste pevně drželi ruku a vyčkávejte na okamžik, kdy soupeř poleví, protože se bude snažit uniknout. A zde je ten klíčový rozdíl. Místo toho, abyste silově roztrhávali soupeřovy ruce, protože za každou cenu chcete provést páku na ruku, počkejte si na vhodný okamžik, kdy se protivník unaví, případně povolí sevření rukou. Pak budete potřebovat mnohem méně energie na roztržení než v předchozím případě.

V rámci tohoto principu se pokuste změnit své chápání vítězství. Zabránit tak soupeři, aby dosáhl svého cíle, je významné vítězství. Tohle je často špatně chápáno, protože za vítězství se (často a chybně) rozumí spíše pouze případ, kdy my dosáhneme naší zamýšlené techniky. Je potřeba se proto opravdu zamyslet nad definici vítězství. Tím, že (za)bráníte nasazení techniky vaším soupeřem, jej unavíte a možná tak získáte čas a energii na to, abyste nasadili techniku svou.

Nyní se při sparringu zaměřte spíše na prevenci, než za každou cenu útok a nasazení zvolené techniky, ať se děje, co se děje. Místo toho přemýšlejte, jestli a jak můžete zabránit soupeřově technice, a přitom hledejte slabá místa. Ne vždy tak musíte jednat. Místo toho se soustřeďte na to, jak se soupeř snaží dokončit svou techniku a braňte mu v tom. Dříve nebo později (s rostoucí frustrací soupeře) se objeví pozice, které můžete využít pro sovu techniku.

Aplikace do běžného života

Tento princip se dá snadno uplatnit i v běžném životě, kdy platí výrok Benjamina Franklina, že „jeden gram prevence je cennější než kilogram léku“. Svým dcerám vždy říkám, že napsat písemku hned napoprvé na výbornou známku je mnohem lepší, než ji napsat na 5 a pak se snažit o nápravu tím, že budete muset získat alespoň tři 1 na to, abyste výslednou známku stáhli alespoň na 2. Množství úsilí do nápravy je neporovnatelně vyšší než pořádná příprava, tedy prevence před získáním 5 testu. Nemluvě o tom, že nemusí mít možnost si špatnou známku z písemky napravit.

I v sebeobraně se čím dál více začíná uplatňovat princip prevence ve formě kladení stále většího důrazu na situační povědomí a verbální deeskalaci, než ono velmi rizikové (vy)řešení fyzickými technikami. Ještě před nějakými 10-15 lety se dvě výše uvedené fáze prakticky vůbec neuvažovaly a kurz sebeobrany spočíval jen v tom, že jste se učili jak se dostat z držení, vyhnout ráně, apod. A přitom před konfliktem většinou existuje dostatek času k uplatnění „Principu Prevence“ – vzdálit z místa, kde to hrozí rvačkou, vykecat se z hrozícího konfliktu, apod. I tato problematika je podrobně popsána pro naše studenty Jujutsu klubu v elearningových modulech eAkademie tak, abychom pak na výuce se již mohli věnovat jejich praktickému nacvičení.

Ne nadarmo se říká, že “údržba je vždy levnější, než oprava“. To platí v případě auta, ale i jakéhokoliv stroje, domu, či vlastně čehokoliv, včetně vztahu. Pokud se o to staráme, pak snižujeme výskyt Murphyho zákona (když se něco může podělat, tak se to podělá) na minimum.

Hromadu věcí děláme preventivně proto, abychom byli připraveni v případě, že se něco podělá. Kurzy první pomoci, kurzy přežití, kurzy finanční gramotnosti, školy smyku, atd. Věřím, že zcela jistě přijdete na mnoho dalších příkladů, kde se princip prevence využívá proto, aby se minimalizovaly ztráty, pokud dojde k nejhoršímu.

A to mi nabízí krásný „oslí můstek“ zpět k základnímu pravidlu či konceptu „Seiryoku zenyo“, tedy „Maximální efekt s minimálním úsilím“. Kvalitní kurzy a školení vás naučí jak s minimem úsilí, prostředků a dovedností jste schopni předejít násobně větším škodám. Například na kurzech přežití říkáme účastníkům, aby si postavili přístřešek jako prevence proti prochladnutí, ale zároveň aby zvážili i jak asi dlouho na tom místě budou a dle toho postavili kvalitní přístřešek. Je totiž rozdíl mezi přístřeškem na jednu noc a na několik týdnů…někteří nezkušení účastníci totiž investovali až příliš mnoho času a energie do vylepšování svých přístřešku, a přitom neměli vyřešené získání a ošetření pitné vody, případně dostatek paliva na noc.