Principy bojových umění – VZDÁLENOST

Přečteno: 68

Obecné vysvětlení

Vzdálenost neboli ma-ai, je základním konceptem i principem (nejen) jujutsu. Pokud znáte optimální vzdálenost pro provedení útoku úderem pěstí, kopem či škrcení, pak máte již prakticky vyhráno. Pak fakticky již „jen“ zbývá se do této vzdálenosti dostat. A o tom je velká část studia boje. Kdo ovládá vzdálenost, ovládá také i závažnost zranění, které mu může být způsobené.
Každá technika má definovanou optimální vzdálenost, ze které má být prováděna.
Pokud chápete, v jaké vzdálenosti musíte být, abyste techniku mohli provést, zároveň však také i chápete, v jaké vzdálenosti musí být váš soupeř, aby provedl svou techniku. Takže zatímco v prvním případě využíváme svou znalost vzdálenosti proto, abychom dokázali udělat techniku co nejúčinněji, ve druhém případě tuto svou znalost používáme proti soupeři, abychom sabotovali/neutralizovali tu jeho techniku.

Aplikace do jujutsu

Zajímavé je, že v japonském pojetí „ma-ai“ neznamená jen vzdálenost, ale i onu samotnou činnost poznat optimální vzdálenost a následně ji využít ve svůj prospěch.
V teorii boje máme i barevnou stupnici pro různé typy vzdálenosti. Například zelená je pro takový odstup od soupeře, kdy vás není schopen zasáhnout kopem ani úderem. Žlutá je pro vzdálenost, kdy již stačí malý přísun a dojde k zásahu. A červená je již taková vzdálenost, ve které reálně hrozí inkasování úderu či kopu.
V jujutsu to však máme malinko jiné, možná i proto, že je jujutsu velmi všestranné a nespoléhá se pouze na jeden konkrétní typ zbraně (ruce, nohy, hůl apod.). Zde jste také v zelené, kdy na vás nedosáhne…to je stejné. Pak vstoupíte do žluté a do červené podobně jako v předchozím případě, ale pak, pokud se dostanete ještě blíže, se dostanete opět do zelené zóny. Jak je to možné? Je to podobné jako s uragánem, kdy pokud se dostanete do „oka uragánu“, pak je najednou n okamžik podivné ticho a klid. Jste na velmi malý okamžik mimo největší sílu podobně jako když se přiblížíte na velmi těsno k boxerovi, takže vám nemůže dát silný úder. Za to vy…jej můžete škrtit, páčit a házet…zkrátka dělat svoje jujutsu triky 😉
To mi připomíná zážitek, kdy jsem byl jako mladý student vyslán mým senseiem jujutsu na hodiny thajského boxu, abych lépe pochopil, jak tento styl boje funguje a kde jsou jeho slabé stránky. Zpočátku jsem dostával hodně ran a ano…bolelo to, protože jsem přistoupil na jejich hru a byl buď ve vzdálenosti na kopy, nebo vzdálenosti na údery rukou. Jednou jsem se však, asi omylem 😉, ocitnul v „oku uragánu“, a ocitnul jsem se velmi těsně u soupeře. Po počátečním krátkém překvapení jsem si uvědomil, že právě tohle je moje zóna a začal škrtit, páčit a ze všeho nejvíce házet na zem… Pochopil jsem, jak aplikovat princip vzdálenosti a od té doby jsem už tak bitý nebyl…pravda časem mi zakázali chodit tak blízko, a hlavně neházet se soupeři, kteří neuměli padat a mohli se proto snadno zranit. Ale já tehdy poprvé objevil něco, co o mnoho let později byl definován jako Princip vzdálenosti.
Jakmile tedy změníte optimální vzdálenost soupeře k provedení jeho techniky, automaticky tím změníte/neutralizujete techniku, kterou chtěl soupeř provést. Změnu optimální vzdálenosti se většinou provádí současné s tím, jak se protivník hýbe, abyste vstoupili do “oka uraganu” v okamžiku, kdy to nejméně čeká.
Pokud budete během sparringu přemýšlet, co všechno vám může soupeř způsobit, pak vás to za chvíli zahltí, protože těch možností je skutečně obrovské množství. Místo toho se spíše zaměřte na to, v jaké vzdálenosti soupeř bude nejlépe fungovat v té které situaci…a pak mu tuto vzdálenost jednoduše vezměte. A přesně o tom je tento princip.

Aplikace do běžného života

Podle toho, jak od sebe stojí dva lidé, poznáte, jestli se znají, dobře znají, hodně dobře znají, anebo jsou si zcela cizí. Jde o druh neverbální komunikace, kterému se říká proxemika. O ní jsem podrobněji psal v tomto cyklu článků.
A jak je tento princip využíván v běžném životě? Znáte rčení, „drž si své přátele blízko a nepřítele ještě blíže“? Je to fakticky to samé, ale vyjádřené jinými slovy. Pokud například víte, že někdo proti vám brojí, pomlouvá vás, buďte u něj dostatečně blízko na to, abyste jej mohli ihned konfrontovat s dalším výmyslem, který o vás šíří. A ideálně za přítomnosti svědků (anebo třeba o samotě…záleží na situaci). Tito lidé jsou zpravidla zbabělci, a když je napřímo konfrontujete, stáhnou se.
To samé se ukázalo i jako účinná zbraň proti haterům a trollům, kteří jsou na sociálních sítích vulgární a velmi radikální. Protože jsou dostatečně daleko vzdálení od ostatních a jejich optimální vzdálenost je být co nejvíce anonymní prostřednictvím sociálních sítí. Jenže vezměte jim tuto vzdálenost, najděte je a konfrontujte je na kameru a uvidíte, že za drsnými vyjádřením se většinou skrývá „zakomplexovaný upocený tlustý blbeček v trenkách žijící stále u rodičů“, který poté, co jste jej identifikovali a požádali o oficiální vyjádření k tomu, co tak hrdinně napsal na netu, raději zdrhne k sobě do pokojíčku, kde se opět cítí silně a bezpečně. Ať jen nehovořím obecně, uvedu konkrétní příklad. V září 2017 se na sociálních sítích objevila fotka nadšených prvňáčků ze ZŠ Plynárenská v Teplicích.

Řeknete si, že to je asi běžné, ale zde byl rozdíl v tom, že většina dětí byla buď romské, vietnamské či arabské národnosti. Poté se pod fotkou objevilo nevídané množství nenávistných komentářů. Reportéru Ondřejovi Golisovi z iRozhlasu se podařilo jednoho z takových haterů vypátrat a napřímo konfrontovat. Najednou se ten „internetový hrdina“ začal vykrucovat, že to tak vlastně nemyslel, že je to nedorozumění atd…. Pro nás je důležité vidět, jak krásně zde zafungoval princip Vzdálenosti, kdy se reportérovi podařilo „zkrátit vzdálenost“ a dostat se tak „na tělo“ onomu autorovi těch nenávistných komentářů. A zatímco na netu byl odvážný, tváří v tvář již svou odvahu ztratil…

Další způsob aplikace tohoto principu je v případě, kdy toho máte tolik, že máte pocit, že to nezvládnete…vrší se na vás jeden úkol za druhým a začínáte jimi být zavaleni. V tom případě odstupte, udělejte si seznam úkolů dle jejich priorit (a ne, neplatí že „vše je důležité“, protože to jen znamená, že jste dosud neudělali onen krok od problému) a pak již jen jeďte dle čínského rčení „i ta nejdelší cesta začíná prvním krokem“, anebo „víte, jak sníst celého slona? Tím, že jej budete uždibovat kus po kuse, až jej nakonec celého sníte“. Anebo „jen“ zkrátka „myslete jako SEAL“.

A ještě poslední příklad aplikace principu vzdálenosti v běžném životě: když dostanete email, který vás rozpálí doběla…už máte na jazyku odpověď, chystáte se ji napsat a odeslat, když však…si uvědomíte, že je nutné poodstoupit, vychladnout a…..zcela jistě napíšete email jiný….

Series Navigation<< Principy bojových umění – ODPOJENÍPrincipy bojových umění – PYRAMIDA >>

Autor

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *