Před nějakou dobou jsem sepsal svoje první dojmy ze systému, kterému se nyní pravidelně věnuji již nějakých 5 let. Letí to strašně rychle a tak je možná načase sepsat svoje dojmy z pohledu člověka, který se již může považovat za pokročilého studenta v systému TacFit. Nuže, jaké jsou mé dojmy nyní?
Kondiční přínos
Z pohledu kondičního jsem na tom asi nejlépe za posledních….řekněme 15 let. Tělo se zpevnilo, odstranil jsem většinu svalových disbalancí a kloubních omezení. Jinými slovy řečeno, cítím se dobře, děkuji za optání 🙂
Psychický přínos
Po stránce psychické jsem daleko více v pohodě napříč svému dosti náročnému dennímu programu. Pracuji v nadnárodní firmě, kde díky velice intenzivnímu pracovnímu vytížení nedávno dokonce zřídili i psycholinku pro své zaměstnance. Navíc se věnuji ještě hromadě dalších aktivit (klub jujutsu pro děti, příprava metodik pro TacFit i FAST Defense instruktory, psaní článků a samozřejmě mám i dvě úžasné dcerky, kterým se také snažím maximálně věnovat) a mohu s klidem říci, že má „terapie“ trvá cca 30 minut a absolvuji ji pravidelně 5x týdně. Díky ní jsem absolutně v pohodě jak po stránce fyzické, tak i psychické. Bez alkoholu, bez drog a bez léků…a teď už aj bez energetických nápojů, kterých jsem při svém vysokoškolském studiu před dvěma lety měl skutečně hodně 😉 Pokud znáte něco, co přináší podobné účinky, sem s tím 🙂 A ano v plánu mám také se podrobněji věnovat aj meditaci, jak jsem napsal ve svém seznamu předsevzetí na tento rok 🙂
Bez přípravy půlmaraton
Ověřil jsem si, že jen s pomocí tohoto systému jsem schopen uběhnout cca půlmaraton nazvaný Říčanská výzva. A mezi námi děvčaty – nevěřím, že bych jej dokázal uběhnout právě bez této TacFit přípravy. Jsem sice magor, ale i já mám (bohužel 😉 své limity 🙂 Rozhodl jsem se sám na sobě otestovat motto tohoto systému „First in, Last standing“. Nebyl jsem sice nakonec v závodu první, ale rozhodně ani poslední. Co však bylo pro mne důležité, je fakt, že mne tento systém psychicky dostatečně připravil na výzvu uběhnout 24 kilometrů prakticky bez jakékoliv přípravy.
Pokud toto zvládne i jiný systém, dejte vědět, rád si ho vyzkouším. Opravdu. Pro mě je důležitý výsledek a ne název systému. Ostatně toto byl i důvod, proč jsem absolvoval certifikaci – nikoliv pro papír samotný, ale pro další informace, které jsem v rámci certifikace získal. Znalosti jsou pro mne daleko důležitější, než certifikát, titul instruktora či černý pásek. Ale znáte to, jsou na světě lidé, kteří toto vyžadují vidět u vašeho jména, než se s vámi začnou vůbec bavit. To je však na jiné povídání 😉
TacFit a sebeobrana
Během poslední návštěvy Alberta Gallazziho v Praze, kdy tu měl možnost představit ozbrojeným složkám TacFit i Survival Jiu jitsu, jsem na vlastní oči viděl, jak spolu oba tyto systémy skvěle spolupracují. Ostatně to byl důvod, proč jsem se původně o TacFit začal zajímat – hledal jsem (nejen) kondiční systém, který vhodně doplní můj technický trénink jujutsu. A ačkoliv jsem byl zpočátku dosti skeptický, ukázalo se to jako ideální volba. Původně jsem se věnoval pouze systému „300“ Steva Maxwella, ale poté, co jsem zvládnul nejnáročnější úroveň (a stal se tak Spartan Warriorem ;-), jsem hledal něco dlouhodobějšího a více svázanějšího se světem bojových umění a sebeobranou obecně. A právě Alberto jasně ukázal, že takový systém existuje a navíc i perfektně funguje. Opět neznám žádný jiný takový systém a opravdu rád se nechám poučit, pokud takový znáte. I zde platí to, co o odstavec výše – důležitý je výsledek, nikoliv název systému.
Už jsem viděl více či méně úspěšné pokusy zahraničních i tuzemských instruktorů zapracovat kondiční přípravu do své taktické přípravy a skutečně upřímně jim držím palce. Jak mi asi sami potvrdí, není to jen o tom vybrat cviky, ale je nutné zvážit typ a dobu zatížení, vybrat nejvhodnější tréninkové pomůcky, postavit kondiční část tak, aby zde rozvíjela tělo přesně dle toho, jak potřebují v rámci svého specifického systému boje. Aby i kompenzovali nejvíce zatěžované svalové skupiny, včetně toho, aby vymysleli způsob, jak současně zatížit začátečníky, ale i trénované borce, atd. atd.
S čistým svědomím mohu říci, že tohle systém TacFit má. A s čistým svědomím také mohu říci, že bez certifikovaného instruktora člověku, který chce tento systém cvičit, unikne dobrých 60-70% systému. Tohle skutečně není možné pobrat pouze z (instruktážních) videí. Hovořím z vlastní zkušenosti. Nicméně vím, že certifikace je relativně drahá, takže samozřejmě není nutné hned absolvovat certifikaci. Zvláště pokud si to chcete cvičit sami doma, nebo v rámci své skupiny. Naštěstí tu máme již dost lidí, kteří certifikovaní jsou, a věřím, že jsou i ochotni se o know how systému podělit.
TacFit a ozbrojené složky
Jelikož nemám přímou zkušenost s povoláním policisty či vojáka, nemohu soudit, jak moc je tento systém aplikovatelný do praxe ozbrojených složek. Nicméně mohu relativně dobře posoudit, jak je tento systém propojen s obecnými biomechanickými principy sebeobrany, které jsou stejné jak pro civila, tak i pro vojáka či policistu. Mám na mysli například způsob vedení úderu, práce s tělem pod zatížením, atd. A tady si troufnu tvrdit, že to propojení je velice dobré. Provedení technik TacFitu je přípravou pro lepší provedení technik v rámci toho kterého systému boje. Proto si myslím, že tento systém je vhodný i pro ozbrojené složky. Ušetří čas, maximálně připraví tělo i hlavu na fyzické zatížení a je velmi nenáročné na prostor i kondiční pomůcky.
Variabilita v systémech zatížení i technikách
Poslední rok se pravidelně již věnuji pouze programu TacFit 26. Nyní, po více jak pěti letech pravidelného cvičení, jsme s mým parťákem Michaelem již ve fázi, kdy si s jednotlivými protokoly „hrajeme“. Vzhledem k tomu, že TacFit rozeznává protokoly, respektive systémy zatížení, čistě na vytrvalost, jiné zase na sílu a výbušnost a další jsou čistě na zrychlení metabolismu, si můžeme vždy vybrat, co zrovna pojedeme. Většinou sice jedeme jeden protokol za druhým tak, jak po sobě následují, ale ta možnost si vybrat, protože již rozumíme tomu, jak jsou protokoly poskládané, je skutečně příjemný pocit.
S mým tréninkovým parťákem jsme navíc již ve fázi, kdy si můžeme dovolit i zaměnit některé cviky v rámci toho kterého protokolu, protože třeba cítíme, že jiný cvik nás zatíží více a přesto celá logika protokolu nebude narušena.
Systém TacFit a každodenní život
Každý protokol odcvičíme se 100% nasazením, což se následně odrazí i v našem přístupu k životu. Jsou chvíle, kdy se člověku nechce, kdy je utahaný nebo frustrovaný, ale tady se právě projevuje jednak parťáctví a jednak i rychlý nabuzující účinek toho kterého protokolu, pokud člověk překoná počáteční nechuť cvičit.
A už jsem se zmínil, že díky systému TacFit vypadám prostě skvěle? 😉
Tak neváhejte a zkuste to, nebudete litovat 🙂
