Máme tu opět konec dalšího roku, a čím je člověk…ehmmm zralejší…tím silněji má pocit, že čas zrychluje své tempo. A začne si ho proto i více vážit. Ono, mezi námi děvčaty, nic jiného ani dělat nelze, než se s tímto faktem smířit a snažit se ho maximálně dobře využít. Jak řekl klasik „Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat.“
I proto letos opět proběhly akce, které především zlepšily karmu všech zúčastněných, než jejich finanční situaci. A tak to má být. Nejsme tu na světě proto, abychom se honili za mamonem peněz. Jsme tu proto, abychom si plnili své sny a inspirovali. A pokud máme dostatek znalostí, dovedností i zkušeností, pak se pokusit ukázat tu úžasnou krásu poznání i dalším lidem.
My se ve spolku Equilibrium Education dlouhodobě zaměřujeme převážně na vzdělávání dětí. Všechny akce, které pořádáme, jsou dělané s jedním cílem – probudit v dětech lásku k poznávání prostřednictvím intelektuálního i fyzického zdokonalování. Tak co se tedy v roce 2017 událo?
FAST Česká republika
V tomto roce se nám podařilo realizovat celkem 19 FAST seminářů a to jsme jich museli řadu odřeknout, protože jsme zkrátka nestíhali. Všichni se věnujeme výuce ve svém volném čase a sladit práci, semináře, rodinu a další koníčky byla občas pořádná výzva.
Většina z letos uspořádaných seminářů se týkala dětí, ale uspořádali jsme i několik seminářů pro dospělé a dokonce i v angličtině. Osobně mě velmi těší, že prakticky ihned po skončení semináře s námi organizátoři pak domlouvali další termíny na příští rok, takže budeme mít opět o zábavu postaráno. Opět se také prokázalo, že tajemství tkví nejen v obsahu, ale i ve formě předávaných informací a proto i nadále budeme klást velký důraz na prezentační schopnosti jednotlivých instruktorů, stejně tak jako na jejich odborné vzdělání.
Zcela jsme se oddělili od americké organizace FAST Defense, abychom mohli rozvíjet systém tak, jak byl původně zamýšlen jeho zakladatelem Billem Kippem. S Billem jsem tento krok (včetně plánů do budoucna) konzultoval, a protože se naše představy shodovaly, obdržel jsem jeho svolení a zároveň i příslib osobní podpory a spolupráce. Velmi pravděpodobně se tedy s Billem uvidíme i v Čechách.
Součástí rozvoje české organizace FAST byla také zásadní změna přístupu k certifikaci nových instruktorů. Místo intenzivního certifikačního víkendového semináře jsme se rozhodli pro variantu delší, ale o to kvalitnější. Komplexní teoretická část systému je již přehledně zpracována ve formě elearningu a má dvě úrovně podle toho, jestli člen týmu chce být “pouze” štěkačem (predátorem) či koučem, anebo později i instruktorem systému. Praktická zkušenost a znalost se získává nejdříve formou pasivní a po nějakém čase i aktivní účasti na seminářích. Více o podmínkách členství a certifikace v systému FAST naleznete zde.
Mám to obrovské štěstí, že se mnou tento systém prezentují lidé, kteří do toho šli nikoliv s vidinou obrovských výdělků, ale proto, že věří v hodnotu a přínos pro všechny, kteří chtějí konfliktům především předcházet. S čistým svědomím mohu i nadále slíbit, že v rámci systému naleznete jak možnost se dále vzdělávat, tak i příležitost pomáhat těm, kteří to skutečně potřebují.
Mám proto velkou radost, že se nám podařilo po více jak dvou letech vytvořit další skupiny, které budou FAST v České republice prezentovat (aktuální seznam členů FAST naleznete zde). Jedna je pod vedením Daniela Stružky v Plzni a druhá pod vedením Kryštofa Radka v Říčanech. Klukům přeji, aby k sobě našli podobné srdcaře a srdcařky, jako máme v současnosti i my zde v Praze a v Roztokách.
Podařilo se nám také navázat dlouhodobou spolupráci s organizacemi a specialisty, kteří nám budou pomáhat jednak zvyšovat kvalitu členů FAST ČR a jednak s námi budou spolupracovat při prezentaci systému odborné i laické veřejnosti. Už teď plánujeme pro členy FASTu několik velmi zajímavých seminářů, které dále zvýší odbornost nás všech a umožní nám tak prezentovat FAST ještě lépe, než je tomu doposud. Máme se proto v příštím roce na co těšit 🙂
Jujutsu klub Roztoky
I v rámci našeho dětského klubu jujutsu se událo mnoho velmi významných věcí. Po více jak šesti letech existence klubu jsem stále silněji cítil potřebu od základů přebudovat zkušební řád, výukový plán a s tím související i další součásti vyučovaného systému jujutsu. Velkou inspirací mi bylo studium historických zdrojů jujutsu, které opakovaně popisovaly jujutsu jako daleko komplexnější systém, než se v současné době vyučuje.
Celý tento rok jsem proto začal měnit, co a jak budeme děti od příštího roku učit. Původní výukový plán a zkušební řád nebyl úplně špatný. Byl zčásti inspirován judo a jujutsu školami, kterými jsem prošel, ale…stále mi tam chyběl jakýsi řád, komplexita, souvislosti, logika a jasné (hlubší) cíle. Když se na vše dívám s odstupem času, tak původní verze systému byl jakýsi mix sportovního juda, brazilského jiu jitsu a sebeobranné formy uměle roubované na děti. Ale znovu opakuji – nebylo to špatné…pro úvod do obrovského světa jujutsu. Jak jsem však následně při sestavování nového (výukového) plánu i (zkušebního) řádu zjistil, chyběla tam obrovská část, díky které je jujutsu nejen skutečně všestranným stylem boje, ale i komplexního vzdělávání mladého bojovníka.
Není tu prostor k popsání všech kroků a rozhodnutí, které jsem při sestavování dělal a proto uvedu pro ilustraci pouze několik, které jsou patrně nejčastější slabinou podobných systémů:
Zodpovězení si úplně základních otázek:
Kdo je cílová skupina? Pozor, čím obecnější/širší skupinu má výuka pokrývat, tím je systém a metody učení ve výsledku méně účinný. To ostatně platí univerzálně ve všech oblastech lidského počínání.
Jaké typy výzev a problémů musí cílová skupina nejčastěji řešit? A máme na ně řešení? Skutečně?
Jaké jsou nejčastější potřeby, představy i očekávání dané cílové skupiny? A skutečně to tak je, nebo si to pouze myslím?
Očekávání – „chci se naučit bránit“
Představy – „chtěl bych se proto naučit šermovat mečem jako nindža“
Potřeba – naučit se pracovat se všemi fázemi konfliktu i poznat dokonale možnosti svého těla
Definice hlavních oblastí celého systému a jejich rozdělení do jednotlivých technických stupňů. Jinými slovy, co by měl každý technický stupeň na konci zvládnout jak po stránce fyzické, tak i teoretické.
Aplikace tzv. CLT principu (Component Learning Theory), který vysvětluje systém učení technik dle postupně zvyšující se motorické komplexity.
Seskupení a sladění tematických oblastí i fyzických technik do logických celků tak, aby se maximálně zrychlil postup naučení i samotné pochopení (univerzálních) principů technik.
Vzhledem k tomu, že na výuku máme cca 50 minut, je nutné co nejoptimálnější propojení rozcvičky, úpolových drilů/her s právě vyučovanými technikami. Je totiž mrhání drahocenným časem, abychom měli například rozcvičku a úpolové drily rozvíjející techniky v postoji, když ten den budeme vyučovat zem. Tohle byla „jemná hodinářská práce“ s tím, že jste museli mít v záloze i plán B, C a D v případě, že vyučovaná technika dětem nejde a musíme se proto vrátit na začátek ve formě průpravných drilů, které umožní pochopit princip techniky (hovoříme zde o tzv. regresivní variantě).
Sladění požadované teorie s každým technickým stupněm tak, aby bylo jasné, co má student v rámci toho kterého stupně umět i znát, včetně toho aby tato znalost a dovednost logicky navazovala na předchozí látku.
Celé to postavit strukturovaně a logicky tak, abychom to byli následně schopni dětem vysvětlit a ti se nezalekly té komplexity znalostí a dovedností, které musí zvládnout. Místo toho jsme celou výuku postavili tak, aby se děti nedočkavě těšily na každou novou lekci, protože se dozví opět něco nového a zajímavého.
Bylo toho samozřejmě mnohem více, ale není zde prostor všechny kroky dopodrobna popisovat. Každopádně jsem během tohoto procesu musel opakovaně v duchu smekat před těmi, kteří podobnou anabázi podstupovali v dávné minulosti. Občas jsem měl silný pocit, že mi při rozhodování pomáhali dávní mistrové jujutsu, ale možná jsem jen měl halucinace za dlouhých nočních sezení v dokonalém stavu flow 😉
Osobně mám z tohoto kroku velmi dobrý pocit, protože splňuje vizi Equilibrium Education – tedy vzdělávat tělo i ducha tak, aby student chápal, že cesta za poznáváním světa, jenž jej obklopuje, je velmi zajímavá…a že nikdy nekončí.
S tím také souvisí i navázání spolupráce s Datakabinetem, což je organizace, která má velmi přehledně zpracované učební pomůcky pro základní a střední školy. Po naší prezentaci činnosti a vize našeho klubu, jsme od nich dostali oprávnění jako jediný soukromý klub tyto materiály k výuce používat (jinak jsou určené výhradně pro školy). Této důvěry si velmi vážíme a naši studenti se mají na co těšit.
TacFit Česká republika
I zde jsem již prakticky dokončil učební materiály tak, abychom se během praktické části semináře mohli věnovat již pouze nácviku fyzických technik. Díky tomu, že máme reorganizaci ve FASTu i Jujutsu již prakticky hotovou, budu mít v příštím roce více času na doladění TacFitu i cvičení s kuželkami (clubbells).
Ti, kteří se mnou TacFit studují již několik let, vědí, že systémy, které vyučuji, sledují fakticky podobné cíle, jen z jiného úhlu pohledu. Výsledkem však je vždy vzdělaný, psychicky i fyzicky odolný člověk. Pokud tedy máte zájem o oficiální certifikaci, rád vám pomohu se připravit, ale oficiální certifikace v systému TacFit a kuželkách je i nadále v rukách Alberta Gallazziho.
První ročník letního dětského tábora Akademie hrdinů
Letos se mi splnil jeden z mnoha snů – uspořádali jsme pro děti dětský tábor, který jsme nazvali Akademie hrdinů. Podle některých statistik se prý člověk nachomýtne asi 4-5x ve svém životě k situaci, kdy může zásadně ovlivnit či dokonce zachránit život jinému člověku. Když se nad tím zamyslíte, tak je to docela dost na jednoho člověka. I proto jsem si již několik let pohrával s myšlenkou zorganizování tábora, kde bychom dětem předávali praktické znalosti a dovednosti, které by jako hrdinové jednou mohli potřebovat k záchraně života jiného člověka.
Postupně jsme tak s podobně uvažujícími nadšenými lidmi dali dohromady koncept, který hrdinství ošetřoval ze všech možných úhlů. Do relativně velkých detailů jsme s dětmi rozpracovali následující oblasti: situační povědomí, verbální komunikace v rámci deeskalace mezilidského konfliktu, všestranný fyzický pohyb a překonávání fyzických překážek, stavění přístřešku v lese, zakládání ohně a související bezpečnostní pravidla, definice hrdiny, smysl hrdinství v současném světě a rozdíl mezi hrdinou a hazardérem. Výsledkem byl týdenní letní dětský tábor pro 29 dětí, který byl podle všech zúčastněných „tento tábor byl úplně nejlepší tábor, co jsem zažil a určitě pojedu zase příště :-)“
I proto již připravujeme se stejnými lidmi další ročník tak, aby děti získaly maximum znalostí a dovedností a tábor pro ně byl stejně nezapomenutelný a inspirující jako letos. Držte nám palce, bude to opět stát za to 🙂
Minikurz Zvládání stresových situací
Na tuhle akci také vzpomínám moc rád. Jednoho rána jsem měl telefonát ze školy v Roztokách, kde si nás chtěli objednat na minikurz sebeobrany v rámci školního branného dne. Po chvíli zjišťování, o co přesně v této akci má jít a kolik času na to budeme mít, jsem nabídnul místo sebeobrany mini seminář Zvládání stresových situací. Pro děti jsme připravili program nadupaný informacemi i speciálními drily, díky kterým si mohly vyzkoušet jaké to je používat hlavu pod intenzivním psychickým/fyzickým zatížením. Odezva byla úžasná jak ze strany žáků, tak i přihlížejících pedagogů, takže pravděpodobně budeme podobnou akci pořádat i příští rok a tentokrát ji uděláme v rozšířenější podobě i pro veřejnost. V současné době akci domlouváme i pro Klecany, pro jejich druhý stupeň základní školy. Jsem rád, že přesně takové znalosti a zkušenosti budeme moci studentům předat. Zcela jistě je využijí, když budou muset psát náročný test, skládat maturitu, absolvovat pracovní pohovor či půjdou na svoje první rande. Principy jsou univerzální.
Roztocký Drsoň Junior 2017
Letos proběhl již čtvrtý ročník a opět to bylo parádní. Tentokrát nás příběh spojil s doktorem Kdokdykde, který s dětmi komunikoval z daleké budoucnosti. Podařilo se mu sestrojit stroj času, se kterým se dostal do naší doby. Doktor dětem slíbil, že pokud se děti dostatečně připraví, vezme je na cestu kamkoliv si budou přát.
První den byly v péči našich skvělých dobrovolných hasičů, kteří jim ukazovali, jak zachránit topícího se i jak skákat do neznámé vody. Což jsou přesně dovednosti, které se dětem v čase mohou hodit, že?
Jenže jak už to tak bývá, něco se porouchalo a doktor uvízl v časoprostoru rozložený na zlomky DNA. Děti tak měly pouhý den na to, aby nasbíraly dostatek znalostí a dovedností k opětné rekonstrukci doktorovy DNA.
Proto musely následující den absolvovat skutečně náročné fyzické překážky, ale i vědecká stanoviště, kde se děti vzdělávaly v extrakci DNA a dalších souvisejících oblastech. Bylo to hodně napínavé, ale nakonec se doktora Kdokdykde se podařilo v poslední chvíli zachránit. Ten jim na oplátku poděkoval krásnými tematickými dárky i nejrychlejší zmrzlinou na světě a to hned ve dvou příchutích.
Opičí dráha
V rámci dalšího rozvoje volnočasových aktivit v Roztokách pro náctileté i dospělé obyvatele našeho města jsme se před více jak dvěma lety rozhodli postavit překážkovou dráhu. I zde se posouváme, byť ne tak rychle, jak jsme původně zamýšleli. S obrovskou podporou města, přesněji řečeno paní místostarostky Marie Šlancarové a Petra Skřivana se postupně dostáváme do stavu, kdy již budeme stavět samotné překážky. Pomáhají nám také roztočtí Dobrovolní hasiči pod vedením René Šmída, takže jsem skutečně přesvědčen, že cíl máme již na dohled. Držte nám palce a snad již na jaře budeme moci s velkou slávou oznámit otevření této unikátní překážkové dráhy nejen pro náctileté fanoušky všestranného pohybu.
Kriketový klub Roztoky Lions
Letos vznikl i kriketový klub Roztoky Lions pod vedením kriketového nadšence Michaela Londesborough. A jelikož je klub zaštítěn spolkem Equilibrium Education, nejde tu pouze o výuku kriketu. Malí hráči se učí například spočítat rychlost odpáleného míčku a zdokonalují se i v angličtině, protože Michael postupně vysvětluje jemné finesy tohoto sportu pouze v jeho rodném jazyce. Prvních devět talentovaných hráčů tak již od listopadu postupně pronikali do tajů této velmi populární sportovní disciplíny, ale i související vědecké stránky. Nu a podle vyjádření hlavního kouče Michaela nám v Roztokách rostou velmi kvalitní hráči, kteří přesně ví JAK i PROČ a jednou město Roztoky v kriketu zcela jistě proslaví. Přijďte i vy, pokud chcete být v partě kriketových roztockých lvíčat 🙂
Vánoční besídka – Polymery a svět bojových umění
Co mají společného polymery a bojová umění? Tak to se mohly děti dozvědět během interaktivní přednášky, kterou jsme s Michaelem Londesborough pro děti uspořádali. Během naší show jsme jim ukázali překvapivé souvislosti mezi polymery a světem bojových umění. Povídali jsme si o historii vývoje padáků, využití střelné bavlny, anebo kdy se materiál či jujutsu technika mění z měkké a poddajné v tvrdou a přitom i křehkou. Krátce jsme zabrousili i do světa (vědeckých) „kouzel“ a podívali jsme se i na používání „kouzel“ v boji k oklamání nepřítele od japonských nindžů až po utajovanou Armádu duchů. Během show děti uviděly i velmi zajímavé pokusy, které jim ukázaly, jak je náš svět vlastně zajímavý.
Besídku jsme uspořádali společnou pro děti z Klubu jujutsu i kriketového klubu Roztoky Lions. Na konci besídky tak dorazil jujutsu i kriketový Ježíšek, který dětem nadělil hezké tematické dárky. A díky úžasným rodičům, kteří nás celoročně mohutně podporují, jsme mohli ochutnat vánoční cukroví, skvělé kuřecí řízečky a další jiné dobroty 🙂
Shrnutí
Jak vidíte, zvládli jsme skutečně mnoho akcí jak pro děti, tak i pro dospělé. Musím říci, že byly chvíle, kdy si člověk říkal, že jsme toho mohli stihnout i více, ale když se tak dívám na letošní shrnutí, myslím, že se nám podařilo zrealizovat skutečně neuvěřitelné množství věcí, díky kterým se lidé snad i budou dívat na krásu poznávání vědění jako na velmi poutavou a zajímavou cestu, která stojí za to absolvovat. Naši vizi Equilibrium Education jsme tedy letos naplnili na 100%. Život je prostě fajn 🙂
Co nás čeká příští rok?
Nu a co nás čeká v příštím roce? Víte, už jsem zjistil, že nemá cenu hovořit o něčem, co není jasně naplánované, anebo dokonce již zrealizované. V hlavě mi víří mnoho nových nápadů, takže až budou ve stavu, kdy budu vědět přesně kdy a kde, pak se to zcela jistě dozvíte.
A do té doby…užívejte krásy poznávání a neustávejte ve snaze vzdělávat nejen svou hlavu, ale i tělo. Je to to jediné, co máte a díky čemuž můžete existovat v tomto světě po relativně krátký čas.
Tak ho nepromrhejte….
Užijte si vánoce a v příštím roce opět na shledanou 🙂
Jarda Kolcun
