Přečteno: 2999

Podrobnou taktiku jednání s druhou stranou (nemusí nutně být agresor) probereme podrobněji v některém z příštích cyklů. Kvalitních materiálu k tomu mám dostatek, ale chvíli mi potrvá se tím projít a prověřit informace z více zdrojů. Nicméně již teď se můžeme podívat na několik základních taktik.
Vynucené spolčení

Tohle je skvělá taktická metoda, která vás více sblíží s vaším protějškem. Stačí, když přeformulujete větu tak, aby zněla, že jste na jedné lodi „pane kolego, možná bude lepší, abyste se na to vykašlal, jinak tu máme problém.“ Tím, že použijeme první osobu množného čísla, se všichni účastníci konfliktu stávají členy jednoho kmene, jedné skupiny. Pozor, jako všechny metody, ani tato není univerzálně použitelná kdekoliv. Opět připomínám, že je potřeba hodně naslouchat a používat selský rozum.

Tímto způsobem si rychleji vytvoříte vztah s druhou osobou „pojďme dál od okraje střechy a promluvme si o naší situaci“. Zajímavé na tom je, že v tom případě opičí mozek vaší protistrany již nebude vnímat celý konflikt jako “já vs. on”, ale jako “my spolu” a bude daleko ochotněji spolupracovat na nalezení problému. Jak sám Rory Miller dodává, tento přístup se mu často osvědčil při jednání s vězni „podívejte, pokud se budete i nadále takto chovat, pak máme problém. Já vám budu muset nasadit pouta a následně vás budu muset zavřít na samotku. Pak mě čeká vyplnit stoh formulářů a papírování dělám fakt nerad. Pojďme si promluvit o tom, co vás tak naštvalo a jak to spolu můžeme vyřešit, dobrá?“
Lichvářské půjčky

Poskytnutí daru či nějaké laskavosti jiné osobě bez očekávání, že z toho něco budete mít, dělá při vyjednávání skutečné divy. Kriminálníci používají drobné služby, aby si jiného člověka zavázali ke spolupráci podobně, jako to dříve dělala mafie. To však neznamená, že tento princip je primárně špatný. Kriminalisté by mohli vyprávět, co s (některým) člověkem ve vazbě dělá slušné zacházení, teplý čaj či káva před výslechem, apod. Věřím, že bychom nalezli podobné drobné laskavosti i v reálném životě.
Škatulkování

Zajímavé je, že lidé jsou daleko raději někým jiným, speciálním, než aby byli prostě sami sebou. Často stačí říci „je vidět, že nejsi jako ti ostatní, ale o věcech přemýšlíš a zvažuješ možná pro a proti. I proto raději jednám s tebou, protože máš zkušenosti a jsi známý svým klidným vystupováním.“ Mnoho žen naletělo podvodníkovi, který jim tvrdil, že nejsou jako ostatní, že ony, právě ony jsou speciální…A na další příklady přijdete určitě i sami.
Nevyžádané sliby

Tuto taktiku ti dobří používají jen velmi zřídka. Zato kriminálníci ji používají hodně často, protože vzbuzuje u druhého důvěru…a o to jim jde. Pokud vám někdo bez jakéhokoliv důvodu něco slíbí, pak to znamená dvě věci:

Co právě slíbil, měl již dávno předem promyšlené
Měl to tak postavené, že vám tuto myšlenku musel vnutit, aby se ujistil, že i vy o tom budete přemýšlet.

Abych to blíže vysvětlil, uvedu jen příklad dovedený do extrému. Představte si, že k vám někdo přijde a řekne: “Pojďme ke mně domů. Slibuji, že vás neokradu, pak neznásilním a následně nepohřbím vzadu na zahradě.“ Jak byste se po tomto slibu cítili? Proč vám to vůbec říkal, pokud to nechtěl udělat? Nebo běžnější „slibuji, že to nikomu neřeknu, jen chci vědět, jak to skutečně bylo.“ A jak to dopadlo? Takže o tom popřemýšlejte – slíbil vám někdo v minulosti něco bez toho, abyste jej k tomu sami vyzvali? A dodržel pak svůj slib? Jedná se o jednu ze základních manipulačních technik. Funguje velmi dobře proto, že oslovuje váš opičí mozek. Najednou jste členem kmenem, skupiny, spolku, který má informace, jež jiní nemají. To má opičák ve vás rád.
Ignorování „Ne“

„Ne“ je kompletní věta. Není potřeba k tomu dodávat další vysvětlování proč a za jakých podmínek. Když řeknete prosté „ne“, pak by mělo být jasno na obou stranách. Pokud však druhá strana toto „ne“ ignoruje, pak to může být znakem nerespektování vaší osoby. Anebo to může znamenat něco mnohem závažnějšího. Pokud agresorovi řeknete “ne” a on toto ignoruje, pak vám dává najevo, že pravděpodobně mu nešlo o to znát váš názor, ale použije to jako „háček“ pro své další kroky (fyzická agrese). Velice často je tak ignorování vašich reakcí určitým testem, kam až může zajít.

Například ženy se často setkávají s tím, že jejich „ne“ je mužem vykládáno jako „teď ne, ale za chvíli….“, případně „musím trochu dělat netykavku, aby o mě neřekli, že jsem ku.va“, anebo „já nevím, ale chvíli mě ještě přesvědčuj a kývnu ti“. Je často až neuvěřitelné s jakou upřímností vypovídají násilníci na policii, že „sice říkala ne, ale vona to určitě chtěla, bylo jí to vidět na očích…“.

I proto říkáme ženám na kurzech FAST sebeobrany, že ignorování „NE“ je jasný signál a mají se připravit k boji. Proto nemají nic dalšího vysvětlovat, vyjednávat, nebo hovořit s agresorem….a rovnou se, i fyzicky, bránit. Agresor se bude snažit působit na vše city „Proč se ke mě chováš takhle?“, „Buď na mě hodná, bude se ti to líbit, slibuji.“, „Proč tě jen napadlo, že bych ti mohl ublížit, vždyť já tě miluju.“, atd. atd.
Nebezpečná místa

Závěrem celého tohoto cyklu si pojďme určit typy nebezpečných míst, kde velmi pravděpodobně efektivní verbální sebeobranu budete potřebovat.

Tam, kde se mladí lidé shromažďují do skupin. Mnoho testosteronu, mnoho hlouposti. Mnoho lidí, které již ovládá jejich opičí mozek, se snaží vydobýt své místo v hierarchii skupiny a předvést se před ostatními. V nejhorším případě se mohou navzájem vyhecovat k neustále se zvyšujícím demonstracím násilí a agresivity.
Tam, kde je mysl lidí nahrazována něčím jiným. Drogy, alkohol, apod. Neexistuje droga, která by vás dělala chytřejším a krásnějším. Ba naopak, lidé pod jejich vlivem dělají velmi špatná rozhodnutí, která stojí život je, nebo jiné lidi.
Kde jsou sporná teritoria. Bojiště ve válce, gangy a ulice, ale i prostor, který si nárokuje opilý nebo agresivní člověk (například parkovací místo).
Kde neznáte pravidla hry. Pokud cestujete do zahraničí, uvědomte si, že tma vůbec nemusí platit pravidla, na která jste zvyklí doma. A nehovořím jen o pravidlech dopravy.
Predátorské násilí se stává na osamocených místech. V místech, kde je minimum svědků, před kterými by se agresor musel naparovat a předvádět (protože pak již hovoříme o tanci opičáků)

Samozřejmě, že není možné se těmto místům pokaždé vyvarovat. Fotbalové utkání, oslava v hospodě či na diskotéce, případně cestování a trajdání v místech, která nejsou běžně turisticky atraktivní. Tím jsem chtěl říci, že to jsou místa, kde je potřeba mít zvýšenou pozornost a uvědomit si, kdy začínáme „tančit s opičáky“ a kdy jde o predátorské násilí a dle toho se zachovat. Asociální násilí není příliš o komunikaci, ale o lovu a predátor udělá vše proto, abyste si uvědomili, že se něco děje, až když je pozdě. Proto vás potřebuje emočně vykolejit, abyste nemohli posoudit situaci s chladnou hlavou a využít tak své znalosti a dovednosti.

Mějte na paměti, že všechny informace a doporučení, které v tomto cyklu zazněly nejsou stoprocentní. Někdy budou plně fungovat, jindy méně. Ale vždy vám alespoň trochu pomohou. Dívejte se proto kolem sebe, naslouchejte a vnímejte situaci v kontextu a pravděpodobně se dožijete šťastného stáří. Vždyť život je přeci fajn a nestojí za to jej riskovat jen proto, abychom si nějakou formou dětinsky dokazovali “kdo dál dočůrá”….

Předchozí díl

KONEC

Zdroj:
Conflict Communication – A new paradigm in conscious communication; Rory Miller; YMAA Publication Center; 2015; ISBN-13: 978-1594393310
On killing – The Psychological Cost of Learning to Kill in War and Society; Dave Grossman; Back Bay Books; Revised ed. edition; 2009; ISBN-13: 978-0316040938

Jarda Kolcun