Změna priorit se zralejším věkem

Přečteno: 2133

Jak člověk…řekněme…zraje, mění se mu postupně priority. Například v oblasti zlepšování kondice už nehledám takový systém, díky kterému budu mít větší svaly, uzvednu větší váhu, apod. Ale jedno z prvních kritérií bude „nezraním se při cvičení“?

Vzpomínám si na dobu, kdy mi bylo dvacet a považoval jsem se za velkého drsoně, když jsem mohl cvičit v posilovně, kde teplota byla zcela jistě pod nulou, ruce nám přimrzaly k tyčím a činkám a my, prakticky bez pořádného rozcvičení, ulehali na lavičku a benčovali stále větší váhy (Praha – Klárov, někteří vědí o čem hovořím 😉. Přiznávám, že teď už bych si to asi chvíli rozmyslel a minimálně to zahřátí svalů bych absolvoval, než bych lehnul na lavičku.

Víte, a právě proto se mi líbí systém TacFit, o kterém tu neustále hovořím (a některé tím asi už začínám nudit, ja vím ;-). Jeho cílem není mít velké svaly, uběhnout dále, zvednout více, apod. Jeho cílem je umožnit člověku mít kvalitní život. A to dělá prostřednictvím tří fází – nejdříve znovuobnoví kloubní pohyblivost, napraví svalové disbalance a pomůže vám získat opět energii, kterou jsme měli, když jsme byli náctiletí.

Ve druhé fázi se soustředí na rozvoj síly, rychlosti, motoriky a vytrvalosti, ale opět tak, aby toto nebylo primárním cílem, ale prostředkem k pohodovějšímu životu. Jinými slovy – radši se budu chlubit tím, že jsem si vydržel celé odpoledne hrát se svými dcerami, než že uzvednu 120 kg na benč. Priority se mění 🙂

A ve třetí fázi se systém soustředí na další rozvoj, překonávání limitů, které máme v hlavě nastavené. Proto ty vysoce intenzivní workouty, proto to vedení tréninkového deníku, proto ty stupňující se výzvy. Garantuji vám, že po zacvičení budete mít intenzivní pocit, že „život je vlastně krásnej :-)“. Naposledy jsem toho byl svědkem včera, kdy můj soused Michael, který se celým svým srdcem intenzivně vrhnul do cvičení TacFitu, absolvoval jeden z vůbec nejtěžších typů zatížení, který TacFit nabízí. A ačkoliv cvičil sám a beze svědků…a mohl jej tedy odbýt, nikdo by ho koneckonců neviděl a nic mu tak nemohl vyčítat, přesto si sáhnul až na dno a poctivě jej dokončil. A výsledek? Hrdost, radost a nadšení. Ano, částečně to bylo zapříčiněno vyplavenými endorfiny, ale to rostoucí srdce bojovníka v tom je jasně vidět. Já jsem moc rád, že s takovým člověkem mohu cvičit. I mne to spolehlivě motivuje, protože přiznejme si to…každý máme své slabé chvilky, ale pokud máte vedle sebe podobného sparring partnera, pak je hravě zvládnete.

Víte co je vlastně na cvičení podobných workoutů nejtěžší? Odhodlat se začít. Když už víte, co vás v nejbližších 30 minutách čeká, když vám vnitřní hlas našeptává, že bychom to dneska mohli vynechat, protože „dneska byl fakt blbej den“, případně v televizi běží něco zajimavého, anebo….doplňte cokoliv. Tady nejde o to, abyste cvičili i v případě, když vám není dobře, cítíte se hodně utahaní a radši byste si šli lehnout. To je otázka zdravého rozumu a rozlišení, kdy tělo posílá zprávu, že dnes raději ne a kdy vás vaše vlastní mysl pokouší odradit výmýšlením řady logických důvodů, proč ne. V takových chvílích se mi osvědčilo si třeba pustit nějaký motivační klip (například Rise and Shine), který mne dokáže nabudit dostatečně dlouho na to, abych spustil sporttester, zapnul na tabletu TacFit Counter…a pak již není jiné cesty, než workout dokončit. Časem zjistíte, že vnitřní hlas již tolik neprotestuje a naučíte se rozlišovat mezi skutečnou potřebou si odpočinout a právě tím pokoušejícím ďáblíkem.

Na konci vidíte jasné výsledky – nárůst energie, síly, rychlosti i zlepšená motorika, nebolí vás klouby ani svaly, ale to vše je pouze vedlejší produkt (já vím, opakuji se), protože cílem je lepší odolnost vůči stresu, což znamená, že vás stále méně věcí a (hloupých či konfliktních) lidí dokáže rozházet. A to se následně odrazí i na pohodovějším životě. Cítíte se plní energie, máte viditelně pevnější sexy tělo 😉 a svět vám příjde jako docela dobré místo k životu. Mě osobně to stačí proto, abych u TacFitu zůstal. Co vy? 🙂

Užívejte si přicházející jaro s úsměvem nejen na rtech, ale aj v srdci 🙂

Jarda Kolcun

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *