Tento víkend jsem měl možnost se zúčastnit instruktorského semináře, kde Bill Kipp spolu s Waynem Hubballem prezentovali změny v systému FAST Defense. Seminář se konal v britském Birminghamu a věru stálo to za to 🙂
Již při objednávání letenky mne překvapilo, že jsem nenašel nějaký (cenově) rozumný přímý let do Birminghamu a tak jsem musel letět tam přes Brusel a nazpátek přes Frankfurt. Do Birminghamu jsem dorazil v pátek ráno, a protože můj hotelový pokoj nebyl dosud připraven, nechal jsem batožinu (predátor oblek) v hotelu a šel se projít po městě.
Hotel i seminář byl na předměstí, takže jsem se do centra nedostal. Můj soused, rodilý Brit, mne však před odletem varoval, že Birmingham nemá moc historické architektury k vidění, jelikož byl za druhé světové války mohutně rozbombardován a teď spíše připomíná naší Ostravu. V Ostravě jsem nikdy nebyl, na rozdíl od mého souseda, takže nemohu posoudit. Ale předměstí Birminghamu je…hmm, jak to jen říci zdvořile…řekněme, že je to Bruntál (pokud to čte nějaký obyvatel Bruntále, vše beru zpět 😉 Je zde velká komunita muslimů i dosti vysoká kriminalita, takže jsem nechtěl příliš pokoušet štěstí cestovat po městě. Zašel jsem si proto jen do místního supermarketu, koupil si na víkend konzervy s tuňákem, protože ty jejich sendviče nemusím a zašel se také podívat na místo konání semináře tak, abych následující den nebloudil. V místní malé restauraci jsem si pak dal chicken tikkala a velké kafe. V klidu jsem zde počkal do doby, než byl můj pokoj připravený, vysprchoval se, zalezl do postele a snažil se dospat to, co v jsem v uplynulém týdnu nestihnul.
Ráno jsem si dal tuňáka, proteinovou tyčinku a kafe a vyrazil. Jelikož jsem již věděl, kde se seminář bude konat, šel jsem ranním městem beze spěchu jako člověk, který jen venčí svého psa. Sice by někomu mohlo být divné, že psa nikde pobíhat nevidí a já mám přes rameno tašku, do které by se klidně schoval i dospělý člověk, ale ráno tam moc lidí nebylo, takže jsem bez problémů dorazil do komunitního centra Valley Junior Primary School ve čtvrti Solihull.
Maličko mne vyděsilo, co za individua se tam začaly scházet. Rozhodně by se o nich nedalo tvrdit, že jsou to takoví ti napomádovaní metrosexuálové. Tihle mohli z fleku hrát fotbalové rowdies či jiné podobné bastardy. Jakmile jsme se však seznámili, zjistil jsem, že jsme na stejné vlně a že si skutečně budeme velmi rozumět 🙂 Nezapomenu zvláště na jednoho borce Wallesu, co mohl z fleku hrát ve filmu Braveheart. Později o něm bude ještě řeč 😉
Seminář zahájil Bill Kipp spolu s Waynem Hubballem, kdy všem poděkovali, že si udělali čas a následně nás seznámili s celým programem. Celý víkend se nesl ve znamení, PROČ se v systému dělají věci tak, jak se dělají, protože se již předpokládalo, že víme JAK. Každý krok FAST metodologie byl Billem podrobně vysvětlen a i když jsem si již myslel, že mám systém relativně slušně zmáknutý, přesto jsem v následujících dvou dnech popsal více jak 26 stran svého bloku. Tyto informace následně zapracuji do FAST instruktorského manuálu pro naše lidi.
Wayne následně vysvětlil, že v organizaci dochází k velkým změnám. FAST defense se mění na FAST Global. Slovo „defense“ bylo záměrně vypuštěno, protože spíše mátlo veřejnost tím, že jde o „další sebeobranný systém“. FAST je unikátní v tom, že většina semináře je věnována předcházení konfliktu a zvládání stresových situací. K tomu je používána metoda „očkování stresem“, o které jsem již psal. FAST se dá rozkódovat jako „Fear & Adrenaline Stress Response Training“, tedy trénink založený na zvládnutí konfliktních situací, kdy vám adrenalin během okamžiku zaplaví celé tělo.
FAST Global dostane také kompletně nové webové stránky, které budou více propojené s instruktory po celém světě, ale i se zájemci o účast na některém z četných seminářů. Změnil se i způsob certifikování instruktorů – ujednotila se metodika i podmínky certifikace, takže konečně to má svůj řád 🙂
Další změnou je daleko bližší propojení s vědou. Všichni jsme intuitivně věděli, že to, co ve FAST vyučujeme, je podloženo vědeckými daty (Gavin de Becker, Dave Grossman, Patrick van Horne, Bruce Siddle a další), ale chyběly aktuální studie, které by jednak ověřily předchozí informace a následně na nich i postavili další výzkum. Proto se v USA i v UK nyní vytvořila speciální skupina lidí, kteří již navázali spolupráci s předními univerzitami v zemi a dohadují konkrétní studie. V Anglii povede výzkum prestižní Nottingham Trent University, kterou zde na semináři zastupovala doktorka Kirsty Hunter MSc PhD.
Ta vedla také přednášku o reakcích člověka v krizových situacích, a protože se tomuto tématu již nějakou tu dobu také věnuji, po relativně krátké diskusi, kde si paní doktorka ověřila mou úroveň znalostí této problematiky, mi nabídla oficiální spolupráci na dalším výzkumu a pozvala mě v srpnu na univerzitu, kdy by měla začít první studie vedená britským týmem specialistů na násilí a s tím související i fyziologické a psychologické reakce člověka. Po chvíli váhání…ale ne, dělám si legraci, odpověděl jsem, že si její nabídky velmi vážím a bude pro mne ctí a potěšením spolupracovat 🙂 Rovnou jsem také nabídl pomoc s koordinací s dalšími univerzitami i u nás v ČR, protože tohle bude skutečně obsáhlý výzkum. Nemluvě o tom, že budu mít k dispozici nejnovější hračky v oblasti výzkumu lidského mozku jako je přenosné EEG zařízení, či virtuální realitu, kde budeme nejdříve tvořit (podobně jako je tomu ve Fight Science) a následně i testovat konfliktní scénáře a chování dospělého člověka, včetně dětí. Již teď má univerzita k dispozici velice slušné vybavení, pomocí nichž testuje psychickou odolnost atletů a z toho, co jsem slyšel, to jsou úžasné věci. Bill Kipp si některé z nich měl možnost vyzkoušet a jak sám říkal při testování realističnosti virtuálních programů, „byly situace, kdy jsem podvědomě hledal svou pistoli, protože to zkrátka bylo tak reálné, že bych v tu chvíli dal království za jakoukoliv zbraň. Ten zážitek byl TAK reálný, až to mrazilo….“ 😉
O přestávce jsem seznámil jak Billa, tak i Waynea s tím, co vše jsme zatím dokázali zde v České republice, a potěšilo mě, že například náš český FAST instruktorský manuál bude přeložen do angličtiny a velmi pravděpodobně následně používán po celém světě jako oficiální metodický materiál. Ukázalo se totiž, že Bill, podobně jako mnoho jiných odborníků, věnoval svůj čas spíše výuce, než aby svůj systém dokumentoval pro budoucí generace. A protože já jsem potřeboval pro český tým mít vše jasně popsané a vysvětlené, vznikl tak, v současnosti již více jak 150 stránkový manuál. V tomto dokumentu je systém popsán od A do Z včetně rozepsaných kroků pro každý seminář (tzv. „jízdní plány“), což byly přesně věci, které mně chyběly na počátku, když jsem do systému pronikal.
Druhý den byl ve znamení štěkání a řešení situací proti agresorovi v Predator obleku. Bill opět vysvětloval každý jednotlivý detail, což ocenili hlavně noví britští instruktoři. Pak jsme mu měli ukázat, jakým způsobem štěkáme my a ostatní jej měli opravovat. Já jsem dostal za úkol za stresovat onoho Welšana, který skutečně mohl z fleku hrát po boku Mela Gibsona ve filmu Braveheart a i výškově mne převyšoval (což zase není nic těžkého, neboť výškově se řadím spíše mezi fajn chlapy nevysokého, nikoliv však malého, vzrůstu 😉 V duchu jsem si říkal, že tohle bude velmi zajímavé a napadl mne scénář dle jednoho kresleného vtipu Kantorka. Asi jej znáte – na obrázku je malý vyděšený človíček a nad ním stojí takový statný potetovaný chlap, jak si vyhrnuje rukávy a říká „dneska mám fakt špatnej den…fakt blbej…a teď jsem potkal vás..“.
Nejdříve jsem zahrál scénu, kdy jsem do telefonu křičel a prosil, aby mne neopouštěla (no přeci ona 😉 a pak jsem vztekle telefonem mrštil o zem. Očima jsem jakoby náhodou zavadil o Welšana a pak mu co nejdrzeji řekl to samé co chlap tomu človíčkovi, a začal si přitom rozepínat poklopec….No nebudu prozrazovat více a stačí, jen když řeknu, že se mi podařilo jej během momentu tak za stresovat, že si vůbec nevšimnul jak si rozepínám poklopec, jen prý velmi vzdáleně slyšel zvuk zipu. Ti z vás, kteří o této problematice již něco vědí, tak ví, že v tu chvíli Welšan zažil ukázkové tunelové vidění. A jak to dopadlo? Samozřejmě, že vyhrál, protože cílem konfliktní situace není otestovat studenta, ale naučit se takovou konfliktní situaci zvládat. Je to na delší povídání (a navíc o tom pořád píšu na našich stránkách), ale v zásadě právě tohle dělá systém FAST tím, čím je.
Proto je tu právě i spolupráce s Krav Maga Global organizací, kdy minulý rok proběhl v UK Adrenaline a velmi pravděpodobně něco podobného proběhne aj u nás. Čeští kravaři, máte se na co těšit, podle toho, co jsem slyšel, to byla super akce 😉
Let domů proběhl relativně v klidu. Během letu z Birminghamu do Frankfurtu mě nejdříve letuška polila horkým čajem a při letu do Prahy mě málem pozvracela nějaká Angličanka, které se dělalo špatně v letadle. Nejdříve mě požádala, jestli si se mnou může vyměnit místo, protože nerada lítá (a já v tu chvíli zalitoval, že na svém notebooku zrovna nemám žádný letecký katastrofický film jako třeba Hadi v letadle nebo Přežít…jo já vím, jsem škodolibý 😉 a pak jsem jen po očku pozoroval, jak dlouho vydrží nezvracet. Šikovná holka, zvládla to skoro až do přistání 😉 Naštěstí zbytek cesty domů již proběhl bez problémů.
Když to tedy shrnu, mám velkou radost z toho, kam se systém posouvá. Víte, on fakticky každý sebeobranný systém je založený na vědě, jen se o to bohužel instruktoři příliš nechtějí zajímat, protože „to jim přeci úder či kop nezrychlí“, jak mi kdysi jeden takový rádoby instruktor vysvětlil. Například však základy biomechaniky a anatomie by dle mého názoru měli zvládat všichni instruktoři toho kterého systému boje. A instruktoři FAST systému navíc musí dokonale zvládnout i psychologii, sociologii, fyziologické reakce člověka, atd. Pokud jste četli cyklus Quo Vadis sebeobrano, pak si můžete udělat hrubou představu, co všechno tento systém pokrývá. A v tom je právě skvělý 🙂
Jakmile se oteplí, sejdeme se všichni ti, kteří se o tento systém vážně zajímají a chtěli by jej se mnou učit, a já s vámi projdu všechny kroky a aspekty systému podobně, jako to s námi udělal Bill Kipp tento víkend. Vězte, že tohle bude úžasný zážitek a bez nadsázky si dovolím tvrdit, že váš život už nikdy nebude stejný 😉 Viděl a slyšel jsem to opakovaně přímo od lidí v USA, při svém loňském pobytu a viděl jsem to i teď v Birminghamu. Tenhle systém je mnohem více, než sebeobrana….Pokud se rozhodnete jej zkusit, budete překvapeni, jaká síla se ve vás vlastně skrývá….. Vím o čem hovořím, neboť jsem si tím sám prošel…
