Fyzický pohyb i sebeobrana jedno jsou 2

Jak tedy lze situační povědomí naučit? Ač se to může zdát neuvěřitelné, je to vcelku jednoduché a vyžaduje to pouze váš čas a pravidelný nácvik. Důležité je také zmínit, že vás to nebude bolet (jako nácvik fyzických technik sebeobrany) a nebude vás to ani stát žádné peníze. Pojďme tedy na to.

Situační povědomí – známé prostředí

Uvědomujete si, jaké činnosti automaticky vykonáváte, když například odcházíte ráno z domu? Pravděpodobně vždy zkontrolujete, že jsou okna zavřená, plyn vypnutý, všude zhasnuto, dveře do pokojů zavřená, voda vypnutá…..

To je váš “baseline“ – stav běžný a obvyklý. Asi ho nevnímáte do velkých podrobností a přesně tohle bude odteď vaším úkolem – ujasnit si do nejmenších podrobností váš baseline prostředí velmi známého.

A nyní si představte situaci, kdy přijdete domu a…“něco“ je jinak. Pokud si uvědomujete do nejmenších podrobností, jak vypadá stav obvyklý, pak budete snadno schopni určit odchylku od tohoto stavu. Například když vaše dítě, jindy velmi hladové, najednou u večeře nemá hlad (odchylka 1), stěžuje si na bolest hlavy (odchylka 2) a večer nosí sluneční brýle (odchylka 3). Pokud by jen nemělo hlad, může to jen znamenat, že už jedlo i jinde. Pokud jej bolí hlava, může to samo o sobě znamenat počínající symptom chřipky. Pokud má černé brýle, může to znamenat jen hru. Jenže když si složíte všechny tyto tři odchylky dohromady, logicky asi usoudíte, že váš syn či dcera byl ve škole zbit a z nějakého důvodu vám o tom nechce říci.

Anebo jiný případ – je otevřené okno (odchylka 1)? Jsou na koberci špinavé stopy bot (odchylka 2)? Slyšíte nahoře v pokoji nějaký šramot (odchylka 3)? Pak s pravděpodobností hraničící s jistotou máte v domě vetřelce a další kroky závisí již na vás – buď se půjdete podívat, anebo vytáhnete nůž a půjdete zneškodnit vetřelce, anebo se tiše vzdálíte a zavoláte policii.

A poslední příklad – jdete si brzo ráno ven zacvičit na místo, kam obvykle chodíte a tentokrát vidíte, že tráva před překážkou je lesklá. To samo o sobě ještě nemusí znamenat, že je vlhká. Existují typy travin, které se přirozeně lesknou. Jenže leskne se i velký kámen poblíž a navíc víte, že v noci bylo pod nulou. Tohle všechno dohromady vám složí správný obrázek – díky mrazíkům v noci je vše ještě stále zmrzlé a i když led během dne roztaje (hlásili teploty nad nulou), musíte nutně upravit svou techniku doskoku na kámen, od něhož se chcete odrazit a skočit na jiný, jinak hrozí zranění.

Ve všech třech uvedených příkladech nelze jednoznačně doporučit správný postup, vše závisí na…ano na kontextu. A je důležité si uvědomit, že jak prostředí, tak i lidé mají svou vlastní baseline. Vaším úkolem je prozkoumat a zapamatovat si jej.

Situační povědomí – méně známé prostředí

Jakmile si dokážeme plně uvědomit “baseline“ ve známém prostředí, můžeme zkusit prozkoumat prostředí méně známé, kde se relativně často nacházíme – samoobsluha, pošta, restaurace, nádraží, apod. doporučuji si sednout/stoupnout někam do rohu a pozorovat cvrkot.

Například v samoobsluze – kolik prodavaček je na kase, jestli a kde je ochranka, jestli a v jakých vzorcích se pohybuje (jak často obejde celý obchod a kudy zpravidla chodí), jací zákazníci nejčastěji do tohoto obchodu chodí a co mají společného. Kudy vozí čerstvé pečivo a zeleninu. Kde má kancelář vedoucí prodejny a je někde v obchodě jeho fotografie? Je podlaha čistá a kdy ji pravidelně čistí? Kolik pokladen je standardně otevřeno v tu kterou denní dobu? Jak se prodavačky chovají k zákazníkům. Kudy přesně vcházejí a následně jdou zákazníci, když nakupují, atd. Jakmile získáte přesnou představu o baseline tohoto místa, budete schopni snadno identifkovat člověka, který se chystá něco ukrást, případně jen babičku, která nemůže najít tu kterou potravinu.

Pamatujte, že ne vždy musíte být v bojovém módu a očekávat hned zloděje, či vraha 😉 To je velmi důležitá informace. Je to o situační analýze, o dovednosti se naučit dívat kolem sebe a neignorovat zcela zřejmě signály, že něco je jinak. A ono „něco“ neznamená nutně hned útočníka, ale třeba jen objev, že popeláři již odvezli odpad (ještě včera byla u samoobsluhy plná popelnice), nebo že se připravuje na náměstí nějaká slavnost (je tu nezvykle více aut s nápisy jako FX speciální triky, Osvětlení, Občerstvení), apod. Stav situačního povědomí je tedy o tom vnímat odchylky od stavu běžného. Daleko častěji budete rozeznávat odchylky související s běžným životem města, než s nějakou života ohrožující situací vyžadující, abyste hned sahali po zbrani a připravovali se na boj na život a na smrt 😉

Situační povědomí – neznámé prostředí

Tohle už je pokročilá záležitost. Jedete například na dovolenou či služební cestu a tak s daným místem nemáte tak častý kontakt jako v předchozích dvou případech. Možná ani nebudete mít dostatek času objasnit si „baseline“, takže je nutné věnovat pozornost obecnějším vzorcům chování. Ty postupně získáte tím, že budete získávat více baselines z předchozích dvou úrovní. Časem pak budete schopni vidět společné vzorce chování a aplikovat je i jinde. Záměrně je zde nechci vyjmenovávat, protože je důležité, abyste je objevili svým vlastním pozorováním. Jedině tak si je zapamatujete a jedině tak budete znát i jemné nuance takového chování. A opět opakuji, svou baseline má jak prostředí, tak i osoby. Stav běžný pak je, pokud například daná osoba zapadá do toho kterého prostředí.

Situační povědomí – shrnutí

V zásadě platí, že když se vám nebude něco zdát na nějaké situaci, pak je čas začít podrobněji analyzovat. Neignorujte takové informace, protože pokud odchylku dokázalo zachytit vaše podvědomí, pak je to něco, co opravdu stojí za zvážení. V případě situační analýzy tak platí, že:

1. odchylka – náhoda
2. odchylky – shoda okolností
3. odchylky – nebezpečí

Pokud tedy naleznete více jak tři odchylky, pak se vaše podezření „něco je špatně“ mění v jistotu, že „tohle je špatně“ a vy budete vědět přesně co.

A proto se kolem sebe dívejte. Všímejte si stavu obvyklého, abyste byly pak schopni vidět odchylky. Není to o paranoidním sledování všeho a všech, ale o vnímání vašeho okolí nejen zrakem, ale i sluchem, nosem, chutí i hmatem. Zcela jistě budete překvapeni, co nového zjistíte o prostředí, které jste dosud považovali za velmi známé.

Lidé a extrémní situace

Na závěr si pojďme ještě krátce říci, jak vlastně lidé zvládají extrémní situace. Toto téma jsem již začal podrobně rozebírat v cyklu článků Psychologie přežití. Důležité je si uvědomit, že lidé jsou od přírody nastaveni tak, že se bojí jakékoliv změny. Změna znamená riziko a riziko znamenalo dříve často zranění či smrt, tohle zkrátka máme v hlavě pevně zakódované. A i když nyní žijeme v daleko bezpečnější době a naše obavy jsou spíše z abstraktních věcí, než těch skutečných, onen strach jen málokdo dokáže překonat. Jaké jsou tedy nejčastější reakce?

Člověk nebere nebezpečí vážně a zlehčuje jej. Většinou budete slyšet věty jako „to se tady nemůže stát“, nebo “to je jen cvičný poplach“, apod. A teď nutně nehovořím pouze o kriminalitě či přírodních katastrofách. Ale je to i taková ta falešná sebejistota, že když jsem něco zvládnul po x-té, tak teď se mi přece nemůže nic stát….fakticky tak podcením přípravu, podcením svou kondici a své schopnosti a výsledkem bude v lepším případě pouze zraněné ego….

Na úplný závěr si dovolím uvést ještě jednu zajímavost. Věděli jste, že v případě leteckých neštěstí platí „pravidlo pěti řad“? To znamená, že největší šanci přežít letecké neštěstí máte v případě, že v letadle sedíte do pěti řad od nouzového východu a ještě lepší šance máte, pokud navíc sedíte na sedadle do uličky. V okamžiku, kdy na palubě vypukne oheň a dým se začne rychle šířit, je vaše aktuální pozice být co nouzovému východu, rozhodující pro váš život. A když jsme už u těch letadel, platí zde ještě jednou důležité pravidlo „plus tři a mínus osm“. Toto pravidlo říká, že největší riziko nehody v letadle jsou první tři minuty po startu a posledních osm minut před přistáním. Proto byste měli věnovat zvýšenou pozornost (situační analýzu) právě v těchto chvílích a nezahloubat se hned do knihy či nezačít hrát hry na tabletu.

Pozorně se dívejte a hledejte odchylky kdekoliv jste. Kromě toho, že je to velmi zajímavá hra, budete připraveni reagovat prakticky na cokoliv 🙂

Konec

Předchozí díl

Jarda Kolcun