Při sledování judistických zápasů na letošní olympiádě v Paříží jsem zaznamenal několik nevhodných chování zápasníků. Možná mám jen krátkou paměť, ale v předchozí olympiádě jsem podobné excesy nezaznamenal, snad jen to, že německý kouč profackoval svou svěřenkyni, ale podle některých to bylo proto, aby ji nabudil…nevím. Ale letos…. pojďme si uvést jen dva příklady:
Guram Tushishvili (GEO) vs. Teddy Riner (FRA)
Gruzínský zápasník poté, co byl hozen na chvat uchi mata, byl po ukončení zápasu agresivní, a i nadále útočil na druhého judistu. Co přesně se stalo je možné vidět zde a jak se k tomu postavila IJF je možné si přečíst zde
Nagayama Ryuju (JPN) vs Francesco Garrigos (ESP)
Garrigos i poté, co rozhodčí ukončil zápas zvoláním „mate“ (což znamená okamžité ukončení techniky), dál 4-5 vteřin pokračoval ve škrcení až Nakayama upadl do bezvědomí. Co přesně se stalo je možné vidět zde.
Oba případy ukazují nerespektování zcela základních pravidel juda. A takoví závodníci by měli být bez diskuze diskvalifikováni, protože dělají ostudu judu, svým trenérům i své zemi. Je jasné, že při takovém množství lidí, kteří se věnují judu, se vždy najde někdo, kdo pochopí pravidla jinak, než jsou míněna. A pak se musí taková pravidla rozepisovat do mnohem podrobnějších pravidel tak, aby se pokryly všechny možné (i nemožné) situace. A najednou tu místo několika málo pravidel (fakticky selský rozum) máme objemnou publikaci, o které si troufám říci, že ji většina závodníka nikdy nečetla…a pravděpodobně si jen vyslechla zkrácenou verzi od svého trenéra, který je na ten který závod připravuje.
Podobnou situaci jsem zažil ve zcela jiném oboru – projektové řízení, kde existuje metoda zvaná vodopád. Ta v zásadě znamená, že když máte něco dodat, musíte postupovat krok po kroku. Nejdříve jeden úkol, jakmile ten splníte, jdete na další atd. Velmi zjednodušeně řečeno. Tahle metoda se jako systém se strukturou začala využívat někdo kolem roku 1970. Od té doby manuály, které tuto metodu popisují, narostly do několika knih, každá čítající několik stovek stran. Možná proto někdy kolem roku 1995 vznikla další, která se snaží zbavit všeho toho nánosu papírování a potvrzení a kdovíčeho ještě. Zatímco první metoda vyžaduje dosti obsáhlou dokumentaci, která ještě nezaručí, že dodáte to, co máte, druhá metoda se naopak soustřeďuje na cíl…a jak jej dosáhnete, máte relativně volné ruce. Píše se rok 2024 a současný manuál této metody (SCRUM) má jen asi 14 stránek…čtrnáct stran, které jen osvětlují základní termíny a zbytek nechává na uživateli. A metoda je skutečně fungující a prostřednictvím ní jsou skvělé výsledky. Samozřejmě to má nějaké ALE, to však není cílem tohoto povídání. Zajímavé je, že jakmile se této metody chytly i univerzity, začaly vznikat akademické kurzy a přednášky a další knihy, které pomalu, ale jistě metodu zanášejí balastem podobně jako v případě metody vodopádu. Obdivuhodné však je, že tvůrci SCRUMu neustále odkazují zpětně na původní manuál s tím, že tam je skutečně vše, co člověk potřebuje, aby dodal, co dodat má. A nyní se pojďme podívat zpět na judo.
Původní pravidla turnaje Kodokan Judo
Americký cestovatel a jeden z prvních západních studentů Kodokan juda Irving Hancock sepsal pravidla juda ve své knize The Complete Kano Jiu-Jitsu (Judo) vydanou v New Yorku, Dover Publications, v roce 1905 následovně:
- Každý soutěžící musí mít na sobě kabátec a pásek.
- Soutěžící je považován za poraženého, pokud se obě jeho ramena a boky dotknou země, pokud se uvedený soutěžící dostal do této polohy na zemi tím, že byl shozen.
- Soutěžící se považuje za poraženého, když se nachází v této poloze na zemi, pokud se nemůže vyprostit z držení svého soupeře do dvou sekund.
- Soutěžící se považuje za poraženého, pokud z jakékoli příčiny nebo příčin upadne do bezvědomí. Není však dovoleno používat vážné triky, pokud se zápasí mezi přáteli. Takové triky jako kopání a lámání rukou, nohou a krku jsou zakázány.
- Zápasník se považuje za poraženého, když se vzdá v důsledku použití jakéhokoli chvatu nebo techniky ze strany soupeře.
- Když se poražený bojovník ocitne v situaci, kdy musí uznat svou porážku, musí rukou nebo nohou poklepat nebo udeřit opakovaně do podlahy nebo do těla protivníka, případně někam jinam. Toto poklepání nohou nebo rukou je třeba považovat za znamení kapitulace.
- Když poražený bojovník poklepá na zem nebo kamkoli jinam na znamení, že se podřizuje, musí vítěz ihned pustit sevření.
- Rozumí se a je dohodnuto, že zápasník Jujutsu, ať už bojuje s boxerem, nebo se utkává se zápasníkem, smí při své obraně použít kterýkoli z triků, které patří k umění Jujutsu.
- Dále se rozumí a souhlasí s tím, že zápasník Jujutsu nepřebírá žádnou odpovědnost za zranění nebo úrazy způsobené jakýmkoli úkonem nebo technikou provedenou během soutěže a že zápasník Jujutsu bude považován za svobodného a bezúhonného za jakýkoli takový účinek nebo zranění, které může soupeř obdržet během soutěže.
- Dva kompetentní svědci zastupující každou stranu, nebo celkem čtyři, dohlédnou na to, aby tyto články dohody byly řádně sepsány, podepsány a dosvědčeny, a to za tím účelem, aby žádný ze soutěžících ani jiný účastník zápasu neměl důvod k žalobě z jakéhokoli důvodu nebo důvodů vyplývajících z jakéhokoli zranění nebo úrazu nebo smrti způsobené během soutěže.
“V té době byly soutěže mimořádně drsné a často stály účastníky život. Proto kdykoli jsem se vydal na nějakou z těchto akcí, vždy jsem se loučil s rodiči, protože jsem neměl žádnou jistotu, že se někdy vrátím živý.”
Sakujiro Yokoyama citovaný v knize “The Fighting Spirit of Japan” od E. J. Harrisona
Další informace o raných pravidlech soutěží juda naleznete v knize Contest at the Dojo od Sumitomo Arimy (vydáno v roce 1908), která je popisem skutečných soutěží Kodokan juda té doby.
Současná pravidla dle IJF (International Judo Federation)
No a současná pravidla mají více jak 200 stran… Je možné si je stáhnout a podrobně prostudovat ze stránek International Judo Federation zde.
Zajímaly mne však také i nejnovější změny, které musí rozhodčí zohlednit na letošní olympiádě v Paříži. Uvádím jejich překlad níže:
- Rozhodnutí 1: Bodování akcí, pouze pokud jsou provedeny bez zastavení a pokračováním technik. Pokud dojde k zastavení akce, není bodována.
- Rozhodnutí 2: Hodnocení waza-ari zahrnuje dopad na celou stranu těla v úhlu 90 stupňů nebo více dozadu nebo na jedno rameno a horní část zad. Za přistání na celou stranu těla se udělí bod, i když je loket venku. Musí být také zohledněna poloha kyčlí a ramen.
- Rozhodnutí 3: Hodnocení waza-ari zahrnuje přistání na celou stranu těla v úhlu 90 stupňů nebo více dozadu nebo na jedno rameno a horní část zad. Za přistání na celou stranu těla, i když je loket venku, se udělí bod.
- Rozhodnutí 4: Přistání současně na dva lokty nebo ruce směrem dozadu je hodnocení waza-ari pro tori a napomenutí shido pro uke.
- Rozhodnutí 5: Za techniky protiútoku, při nichž je počáteční útok veden dozadu, směrem k proti útočícímu nebo bránícímu se judistovi, se body neudělují.
- Rozhodnutí 6: Žádné bodování a napomenutí shido za reverzní seoi-nage.
- Rozhodnutí 7: Uchopení pod pásem v závěrečné fázi vrhací techniky je povoleno pouze pokud je soupeř již v ne-waza. Pokud je házecí technika přerušena, je uchopení pod opaskem akcí ne-waza.
- Rozhodnutí 8: Úchop za límec a klopu je povolen, pokud není negativní (tj. pasivní/obranné).
- Rozhodnutí 9: Úchop za opasek, jednostranný úchop, křížový úchop, „pistolový úchop“ a „kapesní úchop“ nejsou tradičními úchopy. Pokud je proveden, bude poskytnut čas na přípravu útoku.
- Rozhodnutí 10: Přerušení úchopů jednou nebo oběma rukama a okamžitý útok je povolen.
- Přerušení úchopů jednou nebo dvěma rukama a neprovedení okamžitého následného útoku je napomenutí shido.
- Rozhodnutí 11: Převázání a úprava judogi i vlasů je povoleno soutěžícímu pouze jednou v jednom zápase. Další případy se trestají napomenutím shido.
- Rozhodnutí 12: Techniky, při kterých se soupeř zapíchne hlavou do tatami, jsou nebezpečné a budou penalizovány diskvalifikací hansoku-make.
Pročítal jsem si původní i nová pravidla a přemýšlel, jestli tohle byl směr, kterým Jigoro Kano chtěl, aby se Kodokan judo ubíralo. Zprvu jednoduchá pravidla, která se vešla na jednu stránku, se postupně doplňovala, zpřísňovala a upřesňovala tak, aby pokryla jednak všechny možné varianty, zodpověděla všechny možné otázky a samozřejmě zaručila, že judo bude i nadále atraktivní podívanou na olympiádách, což ne vždy bylo ku prospěchu juda…
A možná právě ten poslední důvod posouvá judo mimo původní záměr. Proto se zamyslete vy, kteří tak moc chcete, aby právě ten váš sport byl také jednou na olympiádě, jestli to nakonec vašemu sportu neuškodí. Na příkladu juda vidíme, že tomu tak je…
Zdroj: