V tomto článku bychom vám rádi představili koncept , který se v sebeobraně používá na velmi krátkou vzdálenost, tedy na vzdálenost, kdy je možné použít lokty a kolena stejně tak jako zuby, rameno či hlavu při sebeobranné akci. Původně jej vytvořil Richard Dimitri a Sammy Franco jej rozpracoval do detailu. Tento koncept se jmenuje The Shredder, což by se dalo do češtiny volně přeložit jako „skartovačka“.
Jde o velice výstižné pojmenování, jelikož se využívá rukou, nehtů i zubů k „plastické operaci“ protivníkovy tváře anebo v případě kurzu sebeobrany pro ženy, který pravidelně pořádáme, jde o „nabírání biologických vzorků pro pozdější použití“. Základním principem tohoto konceptu je přímý útok do tváře protivníka.
Velice důležité je pokračovat neustále v „modelování“ tváře protivníka a nedat mu šanci se vzpamatovat. První úder je většinou směřován na bradu protivníka a následné akce se dají rozdělit do několika základních fází:
Webbing v překladu znamená „síťování“ a cílem této fáze je co nejrychleji dlaněmi obalit tvář protivníka, neboli vytvořit síť na protivníkově tváři. Webbing se dá rozdělit na dvě základní skupiny:
- Obranný webbing – kdy obránce zaútočí až poté, co útočník vykonal první pohyb
- Útočný webbing – kdy obránce zaútočí preventivně, protože usoudí, že jiné řešení konfliktu již není.
Při úvodní technice směřující na tvář protivníka podpírá jedna ruka druhou, aby již při samotném kontaktu rukou s tváří protivníka došlo k co největšímu poškození. Jde o přímý úder, do kterého se vloží celá váha obránce. Cílem je v první řadě protivníka roztáhnutými prsty a způsobit první šok. Prsty musí od začátku aktivně pracovat, není možné, aby se jen „přilepily“ na tvář protivníka a „pouze“ mu omezili vidění. Ihned po kontaktu s tváří protivníka dochází k rozpojení rukou, kdy jedna pokračuje v „modelování“ zatímco druhá se přesune dozadu, aby kontrolovala temeno či krk protivníka. Během této fáze je důležité navzájem vyměňovat ruce tak, aby protivník byl pod neustálým stresem, kdy se mu po tváří přesouvají prsty v nepředvídatelném směru a přitom nabírají „biologický materiál“. Už v této fázi se doporučuje zapnout audio a vrčet, křičet apod. Velice důležitá je maximální agresivita již od počátku. Cílem je dostat protivníka úplně pod kontrolu a přerušit tak jeho záměr útočit. Nejčastější chybou v této fázi je zpracovávat oběma rukama tvář protivníka bez faktické kontroly jeho hlavy. Proto je potřeba, aby vždy jedna ruka pracovala na tváři, zatímco druhá bude kontrolovat hlavu protivníka tím, že jej bude držet za temeno nebo krk. V další fázi si popíšeme jednotlivé kombinace technik, nicméně všechny směřují ke stejnému cíli – plně „zaměstnat“ mysl protivníka tak, aby přestal přemýšlet o útoku, ale začal se obávat zranění svého obličeje. Jednou z nejčastějších kombinací v této fázi je zaútočit oběma dlaněmi na bradu protivníka a poté, co jedna ruka začne kontrolovat temeno či krk protivníka, druhá pokračuje plynule v útoku na oči. Pro úvodní nácvik se cvičí v ochranných helmách bez zapojení nohou do útoku.
Anchoring v překladu znamená „kotvení“ nebo klinč. V této fázi se obránce učí krýt hlavu tak, aby nebyla zasažena přicházejícími háky. V tomto případě oběma rukama pevně kontroluje protivníka v klinči. Hlavy jsou co nejblíže u sebe, aby se omezil případný úder hlavou. Přicházející háky se snaží obránce zachytit yvednutými lokty pod svou ruku. Jakmile se obránci podaří zachytit protivníkův hák, přejde opět do protiútoku a spustí opět Webbing.
Razing v překladu znamená „vyhlazení“. Při této fázi se používá kousání, škrábání, drápání, trhání a v omezené míře i škrcení. Rozděluje zde útok do několik kategorií:
- Full beat – ma začátek a konec (například při přímém úderu jde o uder samotný a následné stáhnutí ruky).
- Half beat – do teto kategorie například spadá útok dlaní do brady a plynulý přechod loktem do čelisti. Není zde tedy stáhnutí po úderu, ale nepřerušené pokračování v útoku.
- Quarter beat – v tomto případě jde o neustálý kontakt s cílem, nepřeruší se během útoku samotného. Například dlaní do brady, odtud prsty do očí, loktem do brady, prsty na ucho, atd. V 99% případů jde o útok na tvář.
- Zero beat – Jde například o útok, kdy v okamžiku kontaktu s cílem se zvýší tlak, aby došlo k průniku. Například prst na oko a poté zatlačením dojde k poškození oka. Nebo přechod do škrcení a utáhnutí rukou.
V rámci tohoto konceptu rozeznáváme na hlavě útočníka – oči a ústa (zrak a dýchání). Tyto cíle je potřeba plynule střídat při útoku. Další cíle (uši, nos, brada, vlasy) jsou považovány za cíle sekundární. Důležité je zničit protivníka ani ne tak fyzicky jako psychicky. Proto je Zero beat útok nejúčinnější na konci útoku. Ačkoliv
Razing fáze vypadá jako kočičí boj, protože se velice podobá skrábání a kousání koček. Můžeme zde nalézt velice bohatý repertoár technik. Na oči můžeme například útočit nejen palcem, který je nejsilnějším prstem, ale i ukazováčkem či prostředníčkem. Další velice častou technikou je vertikální útok loktem na bradu a poté návrat po stejné dráze dolů a cestou provést kladivový úder na kořen nosu, což je extrémně devastující technika na útočníka. Nejčastější navazující technikou na tuto kombinaci je poté úder dlaní do brady směrem přímo nahoru, kdy předloktí obránce kopíruje hrudník protivníka. Toto je velice důležité, jelikož neustálým kontaktem s tělem protivníka jej máme pod kontrolou a můžeme reagovat na případnou změnu polohy či jinou reakci. A po úderu do brady můžeme například plynule přejít do páčení krku, kdy druhá ruka, kontrolující protivníkovu hlavu za temeno, se plynule přesune do strany a nasadí páku na krční obratle. V ideálním případě bychom tuto fázi mělo zakončit v poloze, kdy se k nám útočník nachází zády a my tak máme relativně mnoho možností jak ukončit boj.
Další úspěšně používanou technikou je úder prsty do nosních dírek, čímž znemožníme útočníkovi dýchání. Nejvhodnějším typem útoku je Zero Beat dvěma a více prsty.
Nejen dlaň a prsty je však možné v rámci Shredderu použít. Například úder bicepsovou hlavou do hlavy protivníka také vykoná svůj díl práce. Tento úder se velice dobře aplikuje například při klinčovém držení. Úder vypadá jako prudké natažení ruky za útočníka, čímž se dostane bicepsová hlava těsně k hlavě. Cílové místo je nejčastěji nos protivníka. Tento typ úderu se primárně používá pro vytvoření místa na další Razing. Další technikou hojně používanou v tomto konceptu je například úder loktem ze strany. Například po útoku na oči se loket dostane do strany, takže dalším logickým pohybem je loket směřující na čelist nebo lícní kost protivníka. A poté opět můžeme přejít do škrábání po tváři z opačné strany. Opět je potřeba mít neustále na paměti, že zatímco jedna ruka útočí, druhá musí neustále kontrolovat hlavu protivníka například pomocí klinčového držení.
Shaving principle se dá přeložit jako „Princip holení“, kdy například loket při svém úderu do tváře protivníka se posouvá po tváří (holí ji), místo aby se oddálil a pak následoval úder, což by poskytlo trochu času protivníkovi se vzpamatovat. Tento princip se aplikuje prakticky při všech předchozích technikách. Minimálně se oddaluje. Díky tomu je mozek protivníka neustále zaměstnán novými podněty a nedovoluje mu přemýšlet o případném protiútoku. Další výhodou je samozřejmě ekonomie pohybu, jelikož se Shredder koncept za použití tohoto principu dá použít v omezeném prostoru či poloze. A v neposlední řadě jde o šetření energie při obraně, jelikož obránce neví, jak dlouho bude konflikt trvat. Právě proto je tento princip velice důležitý, protože pomáhá „přemostit“ záměr protivníka útočit či kontrovat v pozdější fázi útoku. Je důležité rozvíjet kombinace rovnoměrně oběma rukama a nepreferovat pouze jednu ruku, jako je tomu například ve filipínských bojových uměních, kde se používá tzv. koncept Live hand, kdy jedna ruka drží nůž nebo tyč a druhá je používána k odvedení pozornosti. Již při tréninku je nutné plynule měnit ruce na tváři protivníka a zkoušet kombinace oběma rukama.
Pokud se útočníkovi podaří uniknout z naší kontroly hlavy, většinou se hlava dostane do polohy, kdy obnaží krk. Tím tak nabídne možnost použít zuby a opět s použitím Zero Beat útoku. Jelikož jde o sebeobranu a ne sportovní aplikaci, je důležité nejen se do krku zakousnout, ale snažit se i vytrhnout kus masa a pokračovat v této činnosti, dokud to jde. Není to příjemné, ani estetické, ale funguje to. Obecně řečeno, kousání není potřeba limitovat jen na krk. Fakticky je kousání možné aplikovat na všechny měkké části nacházející se na protivníkově těle a hlavě, jako jsou uši, nos, tváře, rty, prostě cokoliv, co jde uchopit zubama. Zvláště v tomto případě se vyplatí improvizovat a neustále překvapovat protivníka novými útoky na nová místa. Při samotném konfliktu pak nepůjde o čisté technické provedení, nýbrž o využití čehokoliv, co vám pomůže přežít. Sammy Franco v rámci tohoto konceptu nepodporuje použití kolen do slabin, jelikož hrozí ztráta stability. V rámci Shredder konceptu hrají prim právě ruce, které tu fungují jako žiletky (razors). Tento koncept sebeobrany na velmi blízkou vzdálenost využíváme při nácviku technik v rámci kurzu sebeobrany pro ženy stejně tak jako i v jujutsu. Ukazuje se, že jde o velice dobrý doplněk, který v kombinaci s dalšími jujutsu technikami funguje velice efektivně.
Pro nácvik Shredderu se například doporučuje využití BOBa (Body Oponent Bag), který je pro tyto účely ideální. Tvář BOBa se natře například vazelínou, což pomůže při nácviku rychlosti a plynulosti přechodů kombinací. Student tak má možnost si vyzkoušet v plné síle i rychlosti všechny možné kombinace bez rizika zranění svého sparing partnera.
Zdroj: video a knižní materiály produkované Sammy Francem
Jarda Kolcun
TacFit Field Instructor
FAST Defense Instructor
