Principy bojových umění – ODPOJENÍ

Obecné vysvětlení

“Ne vždy je slabost ustoupit.
Někdy je to jediný způsob, jak ochránit svou duši před tím,
co nás ničí.”

Tento princip nás, na rozdíl od předchozího, učí záměrně se odpojit, abyste přesto dosáhli vítězství. Klíčové je tu slovo záměrně. Pomáhá nám pochopit, že čím déle zůstaneme v nějaké formě kontaktu, tím pravděpodobněji budeme vmanévrování do něčeho/někam, co/kam nechceme. Učí nás také, že čím delší setrvání v takové situaci, tím větší bolest si způsobíme.

Aplikace do jujutsu

Nejprve si zkuste představit jako situaci, kdy držíte v ruce 6 m dlouhou tyč ze zlata, o kterou se přetahujete se svým soupeřem. On začíná vyhrávat, a pokud budete i nadále tyč držet, soupeř nakonec vyhraje. Nejen, že vám tyč vytrhne z rukou, ale také to udělá ve své kontrolované pozici. Když však znenadání tyč (po)pustíte, a on to nečeká, je slušná šance, že jeho rovnováha bude díky tomu mimo, a vy ho díky tomu budete moci poté porazit.

Podobné je to i na zemi, když budete za každou cenu jít za určitou pákou či jinou technikou, můžete se dostat do situace, že nejen, že se vám to nepodaří, ale navíc posunete své těžiště až tak moc, že se dostanete nakonec do velmi nestabilní situace, kterou protivník využije.

Vezměte si jako názorný příklad Principu Odpolení jakoukoliv kombinaci technik (renraku waza). Nastoupím do jedné techniky (např. O goshi) a vidím, že se mi tam šprajcnul. Místo toho, abych za každou cenu tahal dál, na okamžik přeruším kontakt (tj. tahání) a přejdu plynule do jiné techniky, tedy do tlačení (např. O soto gari), na kterou je soupeř již ideálně vychýlený, jak se nám šprajcnul.

Odpojuji se tak od soupeře proto, abych si i nadále udržel kontrolu nad situací. A přitom jde pouze o krátkodobé přerušení kontaktu proto, abych se dostal do jiné, pro mě výhodné, pozice, případně změnil typ kontaktu (část svého těla, kdy nejdříve tahám přes bok a následně tlačím ramenem).
Tento princip vám také umožní nebýt vmanévrován tam, kam nechcete. V sebeobraně se často říká, že primární místo kontaktu (více lidí) s útočníkem je vždy bezpečnější, než sekundární (jen vy a on). A pokud se necháte přemluvit pod slibem či pohrůžkou „když se budeš chovat tak, jak ti řeknu, nic se ti nestane“, či „drž hubu a nic ti neudělám“, pak velmi pravděpodobně skončíte v temném sklepě/lese, apod. Právě proto sebeobranné systémy radí začít se bránit již na primárním místě, kde máte mnohem větší šanci na úspěšnou obranu a kde je mnohem více potenciálních svědků, kteří by vám možná i mohli pomoci.

Aplikace do běžného života

Tento princip nás učí, že v životě jsou situace, kdy je lepší se odpojit od toho druhého, přerušit kontakt, přestat se tím trápit, protože setrvání v aktuální situaci je/časem bude mnohem bolestivější než z ní odejít. Ať již se jedná o špatný vztah (nefunguje, domácí násilí, apod.), frustrující práci, anebo jen životní situaci (závažná nemoc, úmrtí…), do které jste se dostali. Čím déle v ní bude setrvávat, budete se v té ráně rejpat, tím více budete trpět…proto je lepší se odpojit a jít dál.

Princip Odpojení je zvláště vhodný i v případě, že jsme do něčeho zapojení až příliš emočně a naše rozhodnutí již nejsou založena na rozumu a srdci, ale na emocích a egu… podobně jako v jujutsu, pokud včas nepřerušíte kontakt, pak velmi pravděpodobně prohrajete.

Mistrovství tohoto principu spočívá v tom, poznat, kdy je čas se odpojit, kdy je čas poodstoupit stranou, vydechnout a podívat se na problém z jiné perspektivy.

Například se můžete potkat s někým, kdo vám je blízký (partner, kamaráda), kdo na vás bez zjevného důvodu začne štěkat a být nepříjemný. Jedna z možností je vrátit mu to v podobném duchu…avšak situace se zcela jistě vyeskaluje. Jeden z vás řekne dříve či později něco, co pak již nepůjde vrátit. Anebo si v ten moment včas uvědomíte, že možná jen ten druhý má právě dnes „den blbec“…stáhnete se a necháte jej vyšumět. A ano, existuje i varianta, že ten druhý je zkrátka blbec, který si neuvědomuje, kam jeho chování může vést…a i v tomto případě je opět lepší ustoupit, protože jak již říkal Werich….„Jestliže se člověk hádá s blbcem víc jak půl minuty, hádají se už blbci dva.“…

Nu a jak v pracovním životě? 20 let pracuji v ITS datacentru firmy DHL a za tu dobu proběhlo mnoho změn…některé z nich byly dobré a některé…řekněme, že po nich následovaly další změny, které již byly významně lepší. Pokud bych se vztekal a protestoval a vyhrožoval odchodem, pak bych tím nic extra nezískal. Místo toho jsem lehce poodstoupil, aby viděl celý obrázek a lépe pochopil, proč se některé změna stala…a ano, někdy ani to nepomohlo…ale přesto jsem poslechl radu své mentora, který mi kdysi řekl „hraj s kartami, které dostaneš a přestaň brblat, že s lepšími kartami bys hrál lépe“.
Tahle rada mi ušetřila mnoho chvil nervování. Zvláště když se vám po mnoha týdnech a měsících podaří dát dohromady skvělý tým, který podává vynikající výsledky a senior management pak dostane „úžasný nápad“ ten skvěle fungující tým nahradit někým jiným/levnějším, protože takové borce potřebují jinde. Ale už jim nedochází, že každý jednotlivý z nich je kolečko velkého mechanismu, nikoliv samostatná jednotka a tak skvělé výsledky podávají právě proto, že fungují spolu, že tam je ta dynamika, ta chemie. Takže když vám pak vezmou, zpravidla nejvíce seniorního člověka z týmu a nahradí jej člověkem, který je levnější a třeba se i neosvědčil jinde, ale „tady určitě zazáří“, pak…ale víte co…odstupte….“a hrajte s kartami, které jste nyní dostali rozdané“.

Tento princip také skvěle vystihuje základní pravidla vyjednávání při únosu. Pokud ukážete druhé straně, jak moc vám na tom druhém záleží, jak je vám drahý, pak si můžete být jisti, že cena bude velmi vysoká. I proto se v takových případech doporučuje třetí osoba, ideálně profesionální vyjednavač, který dokáže dovést celou záležitost ke zdárnému konci.

Dalším příkladem je třeba situace, kdy jste chirurg a máte provést komplikovanou chirurgickou operaci vašeho blízkého. Zde se vysoko hodnotí takoví lékaři, kteří jsou maličko sociopati a dokážou nechat emoce před operačním sálem, i když operují malé dítě nebo někoho ze své rodiny.

Tento princip vás zkrátka učí, jak se nenechat vtáhnout do tance opičáků, jak se nenechat nikterak manipulovat jak po stránce fyzické, tak i psychické. Učí vás odstoupit od problému/situace v okamžiku, kdy cítíte, že emoce začínají přebírat otěže vašeho jednání…vydechnout, vychladnout a vidět situaci takovou, jaká skutečně je a nikoliv jak se vám ji snaží druhá strana vsugerovat.