Druhy a prostředky kyberšikany

Přečteno: 3368

Zatímco v předchozím díle jsme si představili kyberšikanu, jakožto specifickou formu šikany, v tom dnešním se budeme věnovat prostředkům a jednotlivým druhům kyberšikany.

Prostředky kyberšikany

Prostředky kyberšikany rozumíme přístroje, které umožní agresorovi jednak šířit pomlouvačné zprávy a jednak (bohužel) oběti tyto zprávy dostávat. Mezi nejčastěji využíváné prostředky řadíme:

  1. SMS – Agresor prostřednictvím textových zpráv vyhrožuje, či jinak útočí na oběť. Nemusí však nutně jít jen o vyhrožování. Stačí i zahltit telefon oběti nesmyslnými zprávami, takže ta následně musí jednu po druhé smazat. A pokud to musí činit i několikrát denně….Využívání SMSek napomáhá i fakt, že v současné době je možné prakticky kdekoliv koupit SIM kartu s předplaceným kreditem a oběť se tak nemusí dozvědět, kdo jí to vlastně vyhrožuje….což je pro oběť více traumatizující.
  2. Fotografie/videoklipy – Jedná se zvláště o záběry oběti v nějaké citlivé pozici, například na toaletě či během převlékání. Pomocí těchto záběrů pak agresor oběť zastrašuje a vyhrožuje jejich zveřejněním. V poslední době se dokonce rozmohl tzv. Happy slapping, což spočívá v tom, že agresor se nepozorovaně přiblíží k nic netušící oběti a vrazí ji facku. Vše je natáčeno na mobilní telefon a následně posláno například přes sociální sítě na veřejnost.
  3. Mobilní telefonáty – vzhledem k vysokému počtu vlastníků mobilů je nyní již prakticky nemožné nevlastnit tento přístroj. Zvláště v případě náctiletých, kde vlastnictví posledního modelu mobilního telefonu patří k základním předpokladům, aby člověk byl ve třídě IN. Pokud je tedy mobil využíván v rámci kyberšikany, pak jím agresor prozvání oběť, případně zavolá a mlčí, nebo naopak je vulgární a násilný. Byly zaznamenány i případy, kdy agresor telefon oběti ukradne a pak buď rozesílá jejím jménem SMSky, anebo prozvání ostatní tak, aby se okolí na oběť patřičně naštvalo.
  4. E-maily – velice podobné jako v případě mobilů. Moderní technologie umožňuje komunikovat s druhou stranou bez toho, aby s ním musel být v jedné místnosti. Tento pocit anonymity dává agresorovi odvahu, kterou by jinak neměl, k vulgárním či násilným verbálním výlevům. U emailů je možné posílat zprávy z anonymní schránky, pod pseudonymem, případně pod kradenou identitou.
  5. Diskusní fóra – Za mých mladých let se člověk musel sejít se skupinou přátel, když s nimi chtěl probrat věci ze školy, tréninku, apod. Nyní je možné to samé udělat virtuálně na diskusních fórech, či v chatovacích místnostech. (Odsud číhá ještě jedno nebezpečí – pedofilové, případně násilníci, ale o nich budeme psát v některém z příštích dílů našeho seriálu o bezpečnosti dětí.) Diskusní fóra lze využít i pro skupinové pomlouvání spolužáka, případně plánování akcí, které oběť ještě více zesměšní, poníží, apod. Pokud je oběť členem diskusní skupiny, je možné ji šikanovat i zde a převracet smysl jejích příspěvků, zesměšňovat argumenty, apod.
  6. Instant Messaging – Jedná se o programy umožňující komunikaci v reálném čase. Například Skype, ICQ, apod. Cenzura či kontrola třetí stranou je prakticky nemožná a je tak čistě na oběti, aby dokázala ukončit hovor, pokud se jí přestává zamlouvat. V opačném případě je vcelku jednoduché zmanipulovat celou skupinu, aby se postavila proti jedinci a začala jej verbálně napadat.
  7. Sociální sítě – V tomto případě hovoříme například o Facebooku, který patří pavděpodobně mezi nejčastěji využíváné sociální sítě nejen u nás v Čechách. Zde se sdílí drby a pomluvy (hovoříme-li o stinné stránce těchto sítí), fotografie či videoklipy. Ačkoliv Facebook umožňuje vcelku jednoduše nahlásit závadný obsah, přesto není kontrola 100%. Navíc v honbě za popularitou mohou děti přijmout “žádost o přátelství” i od neznámého člověka jen proto, aby si zvýšili počet “Likes” ve své partě. Jelikož není nijak technicky náročné vytvořit si smyšlenou identitu a následně i profil/účet, je pro agresora následně vcelku jednoduché šířit pomluvy, zesměšňující fotograie či videa a zároveň i sledovat aktivity oběti.
  8. Blogy / Vlogy / webové stránky – Stejně tak jako vstup do sociálních sítí, i vytvoření vlastního blogu, vlogu (video logu) či dokonce osobních internetových stránek, je otázka maximálně jednoho víkendu a následně zde útočit na oběť. Zde je možné například vytvářet ankety, kde agresor nechá hlasovat například o příští formě útoku na oběť. S podobnými útočnými stránkami mají již zkušenosti i populární osobnosti nebo politici.

Jak je vidět ze seznamu, agresor využívá prakticky každou technologii, která je na trhu dostupná, aby svou oběť šikanoval. Je zbabělý postavit se oběti tváří v tvář a možnosti moderních technologií mu umožňují získat potřebnou „odvahu“, aby útočil.

Druhy kyberšikany

Nyní si proberme základní typy kyberšikany. Z předchozího dílu již víme, že kyberšikana je pouze podskupinou šikany a liší se pouze v několika detailech. Co je však na kyberšikaně obludné, jsou způsoby, jakým lze zneužít moderní technologie pro šikanování druhých. Nehovořím zde o „Big brother“ a podobných kauzách, která jsou nyní častým tématem ve světě dospělých, ale o zneužívání technologie ve světě dětí a náctiletých. Rozeznáváme zde následující druhy:

  1. Flaming Nářez – jde o metodu šikany, častou například na diskusních fórech, kde agresor či skupina šikanuje oběť prostřednictvím agresivních, vulgárních výrazů.
  2. Harassment Obtěžování – V tomto případě jde o opakované zasílání urážlivých zpráv.
  3. Denigration Pomlouvání – Rozšiřování pomluv prostřednictvím SMS zpráv, emailů, apod., které mají za cíl ponížit a zesměšnit oběť.
  4. Impersonation Předstírání – Posílání a volání pod cizím jménem s cílem vyvolat averzi vůči oběti.
  5. Outing Prozrazení – Výhružky z prozrazení nějakého tajemství, které oběť v dobré víře svěřila agresorovi, případně z publikování ponižujících a zesměšňujících fotek či videí.
  6. Trickery Podvod – Vylákání tajemství z oběti pod nějakým věrohodným způsobem a její následné zveřejnění na internetu (sociální sítí, webové stránky, blog/vlog…)
  7. Exclusion Vyloučení – Záměrné vyloučení oběti ze skupiny. Velice podobné jako když je jedinec ostrakizován ve třídě či ve škole.
  8. Cyberstalking Kybernetické pronásledování – Opakované, intenzivní a déletrvající vyhrožování, ponižování a obtěžování, kdy agresor využívá výše uvedené prostředky kyberšikany.

Další informace o této problematice se případný zajemce dozví na pokročilých kurzech FAST Defense, které budou vypsány na začátku školního roku.

Zdroj: Kyberšikana (Vanessa Rogers), nakladatelství Portál, vydáno v roce 2011 + metodika FAST Defense

Jarda Kolcun