V úvodu nás Ben seznámil s průběhem certifikace na druhý level v následujících dvou dnech. Sice jsme mleli z posledního a celé tělo nás bolelo jako kdybychom prošli skartovačkou, ale už jsme tušili, že to nějak zvládneme, protože nám zbývalo přežít už jen poslední dva dny 🙂
Reebook CrossFit centrum – 09.11.2015 – 0800-1800
Začali jsme opět lezením, tentokrát jsme již stavěli na technikách z prvního levelu a kombinovali je s balancováním na tenkém trámu. Vysvětlovali jsme si rozdíl mezi ipsilaterálním pohybem (jedna strana těla pracuje stejně, což je běžný pohyb například u šermířů, tenistů či hokejistů) a kontralaterálním (stejně se pohybuje například levá ruka a pravá noha – běžná pohyb například při chůzi či běhu). Tady mi hodně pomohla průprava z absolvovaného DNS Sport semináře. Zvláště v případě balancování a pohybu na tenkém trámu se kontralaterální pohyb ukázal jako daleko lepší (i když já blbec zkusil jen tak z hecu i ipsilaterální pohyb na trámu a pak jsem se tohoto pohybového vzorce nedokázal zbavit, ale šlo to, jen to vyžadovalo daleko lepší koordinaci celého těla 😉
Následovaly opět hrátky na hrazdě a to již bylo hodně náročné. Z mého pohledu to patřilo asi k nejnáročnějším technikám celého semináře. Z mrtvého visu jste měli vylézt na hrazdu předepsaným způsobem pomocí švihu nohou či kolen. No, užil jsem si to 🙂
Během polední přestávky jsme dostali za domácí úkol zpracovat případovou studii a připravit tříměsíční tréninkový program dle principů MovNatu. Já dostal 61 letou důchodkyni s chronickou bolestí kolen i nadváhou, která by se chtěla dostat do takové kondice, aby si dokázala užívat her se svými vnoučaty. Kryštof zase dostal mladého fotbalistu, který má za tři měsíce předvést fotbalovému skautovi své dovednosti. Jako student dosti paří se svými spolužáky a ani jeho výživa nepatřila k tomu nejlepšímu. Navíc měl třikrát týdně fotbalový trénink. Jak vidíte, vcelku reálné případy. Chvílemi jsme Bena podezřívali, že jde o skutečné případy a on jen chce, abychom vypracovali tréninkové plány místo něho 😉
Po krátkém obědě jsme pokračovali přeskoky, tentokrát již venku na zábradlí. Naštěstí zde nebylo mnoho lidí, takže jsme mohli zkoušet různé způsoby balancování i přeskoků bez podezřívavých pohledů kolemjdoucích chodců.
Opět se mi líbila praktická aplikace všech technik a fakticky celého praktického kondičního systému, jak Ben MovNat velmi výstižně pojmenoval. V MovNatu necvičíme bench-press, abychom získali větší sílu, či abychom měli vypracované prsní svaly, ale cvičíme zvedání různých předmětů v různých situacích a prostředí, tedy i v leže na zádech. A to, že současně s tím získáváte i fyzickou kondici, sílu a případně i hezké tělo, je již milý bonus.
Ostatně to bylo názorně vidět právě v té CrossFit tělocvičně. Na první pohled jste dokázali rozeznat, kdo se věnuje CF a kdo MN. Zatímco „crossfiteři“ měli mohutná svalnatá těla, a prakticky si byli všichni svou postavou podobní, „moveři“ byli sice také osvalení, ale jinak, symetričtěji, ladněji.
Prosím nechápejte mne špatně, pokud se někomu CF líbí, pak je vše v pořádku. Je to opravdu úžasný sport, pokud se správně cvičí. Osobně se však více posouvám do stavu, kdy bych rád měl své pohybové dovednosti v jakémsi virtuálním středu (hezky o tomto konceptu hovořil například Ido Portal v London Real rozhovoru), což znamená, že budu schopen se poválet s klukama na BJJ tréninku, pak si zacvičit TF, anebo si zatancovat. Mé pohybové dovednosti tak budou ve vzájemné rovnováze a žádná z nich nebude upřednostňovaná na úkor jiné.
V případě crossfiterů si však nemyslím, že tomu tak je, protože například jeden z účastníků MovNat certifikace byl zároveň i instruktorem CF a zatímco silové věci mu nedělaly problémy, techniky, kde se vyžadovala určitá koordinace, ohebnost či obratnost, již nebyly tak dobré. Ale opět opakuji – pokud CF filozofie někomu sedí, pak je to v pořádku a nechť si to cvičí. Důležité je, aby měl CF instruktora, který ví, co dělá a svého studenta nezranil nesmyslným počtem opakování či nesprávnou technikou.
Den skončil opět fyzickým testem, kdy jsme předvedli všechny techniky, jež jsme probrali ten den. Já už v té době jel na „autopilota“…
Reebook CrossFit centrum – 10.11.2015 – 0800-1700
Opět jsme začali písemným testem, který byl znatelně náročnější. Museli jste si velice pozorně přečíst otázky, protože se zde objevovaly zadání typu „co NENÍ/NEPATŘÍ do…“, apod. Podobné podmínky jako v případě prvního levelu.
No a poté se již opět šlo cvičit. Tentokrát jsme se zaměřili na další varianty zvedání různě těžkých předmětů z různých pozic. Ukázali jsme si také trh i nadhoz, což nám například pomůže zvednout relativně těžký předmět a následně jej umístit někam do prostoru nad hlavou. Ukázali jsme si, jak to naučit rozfázovaně do izolovaných pohybů a jak je následně skládat do komplexního stavu, kdy technika již bude kompletní. Opět metoda, která je známá (nejen) z TacFitu.
Bylo vidět, že lidé jsou již hodně utahaní, takže jsme začali probírat různé varianty transportních technik, které nám pomohou odnést partnera, pokud je například zraněný, či v bezvědomí, apod. Jak vidíte, druhý stupeň se postupně začal více přibližovat tzv. combatives, což je sebeobrana, jež je také součástí systému MovNat, ale vyučuje se až jako poslední disciplína poté, co student zvládne level tři. Zeptal jsem se Bena, jak vlastně Combatives vypadá a podle všeho jde o mix všeho možného. Není zde tedy specializace ve smyslu konkrétní školy či stylu. Což je dle mého názoru dobře. Není důležitý název systému, ale principy a jejich uplatnění. A protože jsou principy pohybu prakticky totožné, ať již tančíte, nebo se věnujete BJJ, není nutné dle mého názoru studovat další a další školy sebeobrany. Stačí „pouze“ rozeznat hlavní principy pohybu a následně je správně aplikovat (ve smyslu načasování i celého kontextu situace).
Závěr…úplný závěr patřil opět koučovací vzorové lekci, kterou jsme s Kryštofem opět dali na výbornou. Ben nás pochválili za způsob i nápadité pomůcky k naučení té které techniky, takže i tuto poslední zkoušku jsme zvládli. Já již měl dostatek cukrů v těle, takže jsem si koučování opravdu užíval a představil tam i dril, který bude do MovNatu trvale začleněn 🙂
Pak již Ben individuálně probíral výkon každého z nás během těch 4,5 dnů a rozhodoval se, komu udělí certifikaci druhého levelu. Nám řekli, že jsme uspěli, nicméně abychom byli 100% instruktoři druhého levelu, dostali jsme ještě drobný domácí úkol, který musíme do cca 2-3 měsíců splnit. Osobně jsem tento přístup velmi ocenil, protože je vidět, že Benu Medderovi jde při certifikaci především o kvalitu nových instruktorů. Rozhodně si tak celého procesu certifikace budu vážit o mnoho více, než kdybychom vše získali jen “za účast”.
Takže když to shrnu – seminář nezklamal. Dostali jsme se dále, než jsme doufali. Maličko jsme zklamaní z obchodní politiky tohoto systému a to bude i důvod, proč se případný seminář neobjeví pod pravým jménem. Z Norimberku jsme odjížděli utahaní, ale i spokojení s množstvím informací, díky nimž se nám hromada věcí dále propojila.
V nejbližší budoucnosti připravíme cyklus článků, které vás seznámí s principy a filozofií tohoto systému tak, abyste se mohli případně i rozhodnout, jestli to stojí za to se někdy vidět na semináři 😉
