Vaše myšlenky mohou uvolnit schopnosti, které jsou mimo racionální chápání – část 2/2

Přečteno: 2119
V prvním díle jsme si ukázali několik vědeckých studií, které prokazatelně potvrzují, že naše předpoklady, naše očekávání o sobě samých, nás velice často omezují a brání nám v rozvoji. Podívejme se nyní na závěrečnou část článku, který vyšel v online verzi časopisu American Scientist. Ukážeme si, že vše je pouze v naší hlavě a velice často je to pouze naše mysl, která nás omezuje dělat “neuvěřitelné” věci.
 
Současné výzkumy, týkající se placeba, nám ukazují, jakým způsobem mysl ve skutečnosti ovlivňuje výsledek. Začínáme chápat mechanismy, které zařídí, že mysl a následně i tělo se zachová tak, jako by nešlo pouze o placebo, ale o skutečný lék. Antonella Pollo se svým týmem požádala skupinu lidí, aby zvedli určitou váhu před a po vypití silné kávy. Nápoj ve skutečnosti neobsahoval žádný kofein, a navíc vědci i tajně snížili váhu závaží poté, co lidé nápoj vypili. Později, když ta samá skupina zvedala, nyní již nezměněnou váhu, po vypití „kofeinového“ nápoje, všichni tvrdili, že na zvednutí použili méně úsilí než ve skutečnosti… Vypadá to jakoby náš centrální nervový systém potlačil námahu vyvolanou zdvihnutím činky na základě své předchozí podobné zkušenosti.Marion Goebel a její tým podali alergickým pacientům antialergenní lék v nově testovaném nápoji. Později použili stejný nápoj, ale již bez antialergenů, a přesto pacienti vykazovali stejné příznaky jako v předchozím případě, kdy v nápoji léky na alergii obsaženy byly.

Fabrizio Benedetti a jeho tým nejprve uměle zvýšil produkci růstového hormonu tím, že testovací skupině injekčně aplikovali hormon do těla. Později jim však píchal již jen solný roztok (sůl a voda) a přesto tělo vykazovalo stejnou zvýšenou hladinu hormonů jako v případě, kdy v injekci hormon obsažen byl.

Predrag Opetrovic a jeho tým potlačili emoční reakce lidí na nepříjemné fotografie tím, že jim vpíchli látky, které snižují úzkost, strach a obavy. Později jim píchli pouze solný roztok a přesto byla reakce mozku opět velice podobná.

Samotná psychická očekávání, jako například ta, která říkají, že práce může být fakticky i fyzické cvičení s pozitivním přínosem na životní styl, vyvolají zcela nezpochybnitelné fyzické reakce organismu.

Tím, že se člověk naučí správně vizualizovat, podobně jako v případě výše zmíněného zrakového testu (bojoví piloti s údajně perfektním zrakem), může nahradit své jiné kognitivní procesy, které do mozku posílají informace omezující nás v rozvoji (jako například: “tohle nemůžu přeci zvládnout, uběhnout, apod.“).

Nebo placebo efekt, jasně pozorovatelný v četných výzkumech týkajících se fingovaných operací, falešných léků, apod. Placebo v těle vyvolá stejné reakce organismu jako skutečný lék či léčebná procedura. Tyto procesy mění chemii i systém nastavení v mozku. Tyto změny mohou vyústit i v takové fyziologické a kognitivní výsledky, jako je menší reakce imunitního systému na alergen, zvýšená koncentrace hormonů, menší strach, či vytrénovaná těla s daleko menším úsilím. Způsob, jakým dokážeme zvýšit výkon našeho zraku, případně zlepšit úspěšnost ve znalostních testech, je pokaždé trochu jiný, nicméně chemické procesy a nervové mechanismy odehrávající se v mozku, jsou velice podobné, ne-li totožné.

Velice pravděpodobně jde totiž o adaptaci našeho organismu na změněné vnější podmínky, které nám pomáhají přežít v evolučním procesu. Například když si podvědomě začneme všímat příznaků signalizující predátora v blízkém okolí. A následně se tak naše tělo dokáže včas připravit na přicházející útok bez toho, abychom predátora fyzicky zahlédli či uslyšeli….kdy už může být pozdě.

Pokud nás naše vlastní nastavení mysli dokáže změnit, pak si pravděpodobně i můžeme vybrat JAK nás může změnit.

A můžeme tak zvolit možnost zlepšit….například svou tvořivost. Lidé, kteří mají otevřenou mysl novým poznatkům (nejen) v oblasti výzkumu mozku a chování člověka, jsou i daleko více kreativnější.

Ellen Langer a Alison Piper ve své studii chování lidí zorganizovali následující pokus. Skupině lidí ukázali fotografie známých i neznámých předmětů a situací. Následně je komentovali buď podmíněně anebo naopak nepodmíněně. Například když testovací subjekt viděl psa žvýkající kost, bylo mu řečeno buď nepodmíněně „toto je pes žvýkající kost“ anebo podmíněně „toto by mohl být pes žvýkající kost.“ Když mu byly fotografie představeny s kondicionálem, umožnili mu zařadit si objekt do vlastního „šuplíčku“ v mozku. To následně vedlo k tomu, že se lidem zlepšila schopnost být tvůrčí, myslet „out of the box“ a často pak vyřešit problém velmi nestandardním, ale zároveň i úspěšným, způsobem.

S narůstající složitostí podobných výzkumných studií velice pravděpodobně objevíme nové způsoby převzetí kontroly nad naším stavem mysli.

Weger a Loughnan, výzkumníci, kteří zlepšili úspěšnost lidí ve vědomostním testu, ve své práci uvedli: “Lidé mají neskutečné psychologické zdroje ke zlepšení jejich nálady, ale i výkonu psychickém i fyzickém. Bohužel však tyto zdroje velice často zůstávají nevyužity.

Mysl a tělo nejsou oddělené, naše myšlenky mají obrovskou kontrolu nad naším tělem a náš stav mysli je schopen velice významně zlepšit i výkon mozku. I toto nás TacFit učí….

Vaše myšlenky mohou uvolnit schopnosti, které jsou mimo racionální chápání – část 1/2

Zdroj: Your Thoughts Can Release Abilities Beyond Normal Limits

Přeložil Jarda Kolcun

Můžete komentovat

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *