Suh Bok Sup (1906–dosud), první držitel hapkido 1. danu
Přibližně tři roky po svém příjezdu do Daegu v Jižní Koreji, dne 21. února 1948, se Choi setkal se svým prvním korejským žákem, Suh Bok Supem. V době jejich setkání byl Suh právníkem, držitelem 1. danu v džúdu, žákem Yong Ho Choie a manažerem pivovaru na makju (korejské víno), který vlastnil jeho otec Suh Dong Jin. V onen den přišel Choi do pivovaru, aby si zajistil mláto – obilný zbytek zbylý po výrobě. Došlo však k potyčce, když se skupina lidí, kteří tam byli se stejným úmyslem, pokusila předběhnout ho ve frontě. Choi si s útočníky poradil s pozoruhodnou lehkostí. Celý incident sledoval Suh z kancelářské galerie ve druhém patře pivovaru. To, co viděl, na něj silně zapůsobilo, a proto rychle seběhl dolů, aby Choie zastavil dřív, než odejde. Zaujaly ho neobvyklé bojové dovednosti, které Choi během potyčky předvedl. Suh pak Choie odvedl zpět do své kanceláře v pivovaru, kde měl k tréninku rozloženy tatami na džúdó. Když se Suh zeptal, jaké bojové umění Choi cvičí, Choi ho vyzval, aby na něj zaútočil. Jakmile to Suh udělal, byl pohotově a s naprostou jistotou poražen. Od té chvíle Suh výměnou za výuku poskytoval Choimu mláto zdarma a za lekce mu dokonce ještě platil. První lekce se údajně uskutečnila hned následující den. Suh se poté stal prvním Korejcem, který dosáhl mistrovského stupně dan v tom, co Choi nazýval Jawara, což lze zhruba přeložit jako zápas (jawara je dřívější název označující japonské džúdžucu, pozn. překladatele).
Umění, které Choi vyučoval, následně prošlo několika změnami názvu, například Dae Dong Ryu Hapki Yu Kwon Sool, Yu Kwon Sool, Yu Sool, a nakonec Hapkido.
Název Dae Dong Ryu Hapki Yu Sool je přepisem japonského Daito Ryu Aiki džúdžucu (tradiční japonská škola boje (‘Velká východní škola’) zaměřená na poddajné techniky založené na principu aiki). Právě toto umění se měl Choi údajně naučit od svého učitele Takedy.
Dne 12. února 1951, tři roky po jejich prvním setkání, otevřeli Suh, nyní již držitel 1. danu, a Choi svou první veřejnou školu, kterou pojmenovali Dae Han Yu Kwon Sool Hapki Dojang (Korejská škola měkké pěsti koordinující energii).
Suhův vliv na vývoj hapkida je patrný v široké škále technik úchopu oděvu i obran proti hodům. Mezi Choieho rané a nejvlivnější žáky patřili Ji Han Jae (začal v roce 1949), Mu Hyun (Woong) Kim, Joo Bang Lee, Joo Sang Lee, Suh In Hyuk, Seo, Kim Jong Yong, Won Wha Kwang a další. Existují i další vtipné události spojené se Suhem, avšak podle mého názoru nejsou pravdivé, a proto je zde nebudu uvádět.
V osobním rozhovoru se Suhem během cesty sponzorované velmistrem Suh (Seo) In Sunem z World Kido Federation v dubnu roku 2000 uvedl, že název „Hapkido“ byl poprvé použit jím a Choiem v roce 1958.
Velká část mých rozhovorů se Suh Bok Supem se týkala orientální medicíny a chiropraxe. Zdálo se, že o tato dvě témata měl mnohem větší zájem než o ranou historii hapkida. Přesto jsem Suh Bok Supa shledal velmi příjemným a čas strávený v jeho společnosti jsem si skutečně užil.
Ji Han Jae (1936 –), zakladatel moderního hapkida
Ji Han Jae se narodil v provincii Andong v Jižní Koreji. V roce 1949, ve svých třinácti letech, zahájil v Soulu výcvik u Choie. Ji zde studoval nepřetržitě sedm let, až do roku 1956, a patřil k jeho nejtalentovanějším žákům. Ji měl rovněž údajně také cvičit u taoistického mistra jménem Lee, od něhož se učil tradiční korejské umění boje zvané Taek Kyun (taekkyon), techniky s dlouhou i krátkou holí a meditační praktiky. Současně se školil také u buddhistické jeptišky, kterou označoval jako „babičku“, a od níž se učil meditaci a další postupy duchovního rozvoje. Skutečná existence taoistického mistra Leeho a „babičky“ nebyla k datu vzniku tohoto textu nezávisle ověřena. V soukromých rozhovorech Ji rovněž hovořil o studiu Sam Nang Do (údajně skupiny podobné válečníkům hwarang ze Silly).
Často zmiňoval, že ve skutečnosti byl prvním on, kdo použil název Hapkido pro označení své verze toho, co se naučil od Choie, a toho, co získal následně z dalších zdrojů. Dále opakovaně zdůrazňoval, že to byl právě on, kdo do osnov hapkida přidal kopy, Dan Bong (krátkou hůl), Jang Bong (dlouhou hůl), Ji Pang Ee Sool (techniky s vycházkovou holí) a Po Bak Sool (techniky s provazem). Konkrétně se zmiňoval také i o kopu z otočky, který by podle jeho názoru měl být prováděn výhradně pravou nohou, přičemž protilehlá dlaň se dotýká země. Ani jednou se však nezmínil o Kim Moo Hyun (Woong), Choieho spolužákovi a Jiovi, svém dobrém příteli, kterého mnozí považují za skutečného inovátora kopů v hapkidu.
Hyun (Woong) se podle všeho intenzivně věnoval Taek Kyun. S největší pravděpodobností to souviselo s tím, že Hyun (Woong) strávil přibližně devět měsíců v Jiově dojangu (Song Mu Kwan) v Soulu.
V roce 1957 Ji, tehdy držitel již 3. danu, otevřel svou první školu An Moo Kwan ve svém rodném Andongu, kde vyučoval Yu Kwon Sool. O devět měsíců později se přestěhoval do Soulu, kde založil Song Mu Kwan.
Podle všeho, právě Ji začal systematicky uspořádávat vše, co se naučil, do strukturovaných osnov, které nazval Hapki Yu Kwon Sool. Zpětně však dospěl k názoru, že tento název je příliš dlouhý, a v roce 1959 jej změnil na Hapkido. Za povšimnutí stojí, že osnovy vytvořené Jim jsou v zásadě totožné s těmi, které dnes s drobnými obměnami používá většina škol a organizací hapkida.
Existuje spor o to, kdo název Hapkido vytvořil a zavedl. Někteří tvrdí, že to byl Choi, jiní že Ji. Bez ohledu na tento spor je Ji považován za skutečného zakladatele moderního hapkida. Ji a jeho žáci téměř vlastními silami rozšířili toto umění po celém světě. Ji a jeho Hapkido Song Mu Kwan získali také významné postavení v korejské komunitě bojových umění. Ji si dokázal zajistit místo instruktora Nejvyšší vojenské rady a instruktora ochranných jednotek prezidenta Park Jung Hee. Tuto pozici zastával až do Parkovy smrti v roce 1979.
V roce 1963 se Ji spolu se svým učitelem Choi Yong Sulem, spolužáky Suh Bok Supem, Joo Bang Lee, Joo Sang Lee, Woo Tak Kimem, Jong Yun Kimem, Kwang Hwa Wonem a pravděpodobně také Suh In Hyukem a Suhem (Seo) sešli v dojangu Jong Yun Kima (Han Pul) a rozhodli se přijmout název „Kido“ jako označení pro to, co bylo dříve nazýváno Hapkido, Yu Sool, Yu Kwon Sool, Hapki Yu Sool a Dae Dong Ryu Hapki Yu Sool. Důvodem této změny bylo, že název „Hapkido“ byl příliš podobný bojovému umění založenému Morihei Uešibou, a proto zvolili nový název, aby se odlišili. Založili organizaci Han Kuk Kido Hae, která měla sloužit jako veřejná tvář této nové aliance. Dne 2. září 1963 získala Han Kuk Kido Hae oficiální pověření od korejského ministerstva školství. Toto pověření jí udělovalo pravomoc regulovat standardy a podmínky pro udělování stupňů v hapkidu a v dalších jednatřiceti stylech bojových umění, které nebyly zahrnuty do škol taekwondo.
Prezidentem byl zvolen Lee Kyu Jin (Kim Kyung Dong) a Kim Jong Yun byl jmenován generálním tajemníkem. Lee sloužil dvě funkční období a byl nahrazen Kim Kyung Dongem, který v ní působil několik dalších období. Dne 26. ledna 1978 byl v osmých volbách zvolen prezidentem Choi Byung Rin. Dne 5. dubna 1981 byl v devátých volbách zvolen prezidentem Pyo Si Chan. Dne 1. června 1983 byl v desátých volbách zvolen prezidentem Suh (Seo) In Hyuk.
Suh (Seo) byl prvním a jediným skutečným mistrem bojových umění, který byl zvolen prezidentem této organizace. Bohužel všichni předchozí prezidenti byli spíše „politici“. Proto v roce 1965 Ji a jeho skupina mistrů ze Song Mu Kwan veřejně vyjádřili svůj nesouhlas s dalším směřováním Han Kuk Kido Hae a organizaci opustili.
Ji následně založil Dae Han Hapkido Hae (Korea Hapkido Association – KHA). Tato asociace vznikla s podporou tehdejšího jihokorejského prezidenta Park Jung Hee.
V roce 1973 Ji spolu s Kim Moo Hyun (Woong) a Myung Jae Nam rezignoval na své funkce v Dae Han Hapkido Hae a založil novou organizaci zvanou Dae Han Hapkido Hyub Hae (The Republic of Korea Hapkido Federation – KHF). Ale i tuto zakrátko federaci Ji opustil, následován Myung Jae Namem a po odchodu z KHF si Ji znovu nárokoval název Korea Hapkido Association (KHA). Zbývající členové původní KHF však rovněž používali název KHA, což vedlo ke konfliktům.
V roce 1988 z tohoto bouřlivého období vzešla nová organizace Korea Hapkido Federation (KHF). Prezidentem byl zvolen Jiho žák Oh Se Lim, který v této funkci setrval od založení organizace a KHF je dnes největším řídicím orgánem hapkida na světě.
Dne 27. května 1968 byl Ji ve věku 32 let, jedenáct let po povýšení na 3. dan, spolu s Joo Bang Lee povýšen Choi Yong Sulem rovnou na 8. dan. Zmiňuji to proto, abych poukázal na jednu zcela zřejmou skutečnost. Doufám, že čtenář tuší, kam tím mířím…
Díky svým politickým vazbám byl následně Ji jmenován hlavním instruktorem hapkida pro prezidentské bezpečnostní složky a stal se díky tomu velmi vlivnou osobností. Tento vliv mu umožnil provozovat vlastní organizaci hapkida (Korea Hapkido Association) bez jakýchkoliv vnějších zásahů. Jeho vliv ale skončil s pádem režimu prezidenta Park Jung Hee v roce 1984, kdy byl Park zavražděn. Ji strávil jeden rok ve vězení jako politický vězeň kvůli svému spojení s Parkovým vrahem Kim Chae Kyuem, šéfem jihokorejské CIA a Jiho žákem.
Během pobytu ve vězení Ji formuloval koncepty a principy, které se později staly základem Sin Moo Hapkido. Sin Moo Hapkido klade větší důraz na duchovní rozvoj a kvalitu života. V roce 1984 Ji emigroval do Německa a následně do Spojených států, kde založil Sin Moo Hapkido (Higher Mind Martial Art Way of Harmonizing Energy). Ji v současnosti stojí v čele volně organizované World Sin Moo Hapkido Association (WSMHA). Členství ve WSMHA je založeno na držení mistrovských danových stupňů. Kromě poplatků za certifikaci danů a příjmů ze seminářů neexistuje žádný další zdroj financování činnosti asociace, především kvůli Jiho neochotě vytvářet formálnější organizační strukturu.
Ji měl značný vliv také na filmový průmysl bojových umění. Objevil se v hlavní roli ve filmu Hapkido (také známém jako Lady Kung Fu) po boku Angely Mao Ying, Cater Wong, Samo Hunga a Hwang In Shika, kteří byli rovněž jeho žáky. Dále se objevil ve filmu Game of Death s Brucem Leem.
Ji vychoval řadu žáků, kteří měli sami obrovský vliv na rozšíření hapkida po celém světě. Patří mezi ně Kwang Sik Myung, současný prezident World Hapkido Federation, zesnulý Bong Soo Han, prezident International Hapkido Federation, Oh Se Lim, současný prezident Korea Hapkido Federation, zesnulý Myung Jae Nam, prezident International Hapkido Federation, a Sea Oh Choi (současný status neznámý), který formálně představil hapkido ve Spojených státech. Většina současných seniorních praktikujících hapkida jsou bývalí Jiho žáci.
Mnozí z nich ho však neuznávají jako svého učitele, protože se domnívají, že byl nějakým způsobem odpovědný za atentát na prezidenta Parka, a proto se hlásí k Choimu, nebo si dokonce své hapkido historie zcela vymýšlejí.
Podle mého názoru by měl být Ji považován za „zakladatele“ hapkida v podobě, jakou známe dnes. Choi by měl být naopak chápán jako „otec“ hapkida. Ji přetvořil to, co se naučil od Choie. Spolu s Kim Moo Hyun (Woong) přidal rozsáhlý arzenál kopů, úderů a různých zbraní (krátká hůl, dlouhá hůl, hůl, provaz atd.). Ji rovněž uspořádal techniky hapkida do uceleného systému, který dnes s obměnami používá přibližně osmdesát procent praktikujících hapkida na světě. Sedmdesát až osmdesát procent hlavních škol hapkida lze vysledovat zpět k Jiovi. Choi přímo vyučoval jen velmi málo lidí, protože si účtoval velmi vysoké školné a výcvik byl mimořádně tvrdý.
K datu vzniku tohoto textu jsem strávil mnoho hodin s Doju Ji. Část tohoto času byla věnována pomoci s jeho osobními záležitostmi a část hlubokým rozhovorům o skutečné povaze hapkida. Ji je přesvědčen, že fyzická a technická stránka hapkida představuje pouze dvacet procent tohoto umění. Zbývajících osmdesát procent tvoří duchovní a mentální rozvoj a praktiky vedoucí k plnohodnotnému a smysluplnému životu.
Suh In Hyuk a Suh (Seo) In Sun: Kuk Sool Won – Hapkido
Suh In Hyuk a Suh (Seo) In Sun stáli v prvních létech hapkida v popředí dění. Oba byli žáky Choi Yong Sula. Seo In Sun získal 1. dan v roce 1958. V současnosti není přesně známo, kdy byl danový stupeň udělen Suh In Hyukovi, lze však bezpečně předpokládat, že k tomu došlo ve stejnou dobu jako u Seo In Suna.
Se Seo In Sunem jsem se dobře znal po dobu patnácti let a on vždy otevřeně uváděl, že jeho učitelem byl Choi Yong Sul.
Jeho starší bratr Suh In Hyuk, s nímž jsem měl také blízký vztah v osmdesátých letech, byl v tomto ohledu méně otevřený. Neuznává, že by byl Choiho žákem. Dále rovněž neuznává mnichy Tae Eiu Wang a Dong Hae jako své učitele. Místo toho prosazuje verzi historie bojových umění, podle níž začal trénovat pod vedením svého dědečka Suh Myung Duka, instruktora bojových umění královského dvora. To se mi však moc nezdá, protože podle jeho bratra, tedy podle Seo In Suna, Suh Myung Duk zemřel v době, kdy bylo Suh In Hyukovi přibližně šest let. Navíc, Seo In Sun mi také řekl, že osobně ani nikdy neviděl žádný výcvik mezi Suh Myung Dukem a Suh In Hyukem.
Je obecně známo, že bratři Suh studovali také školu Jižní kudlanky a to, čemu se říká Ship Pal Gi (dovednosti osmnácti zbraní). Obě tyto disciplíny jsou silně ovlivněny čínskými bojovými uměními. Studovali je pod vedením mnichů Tae Eui Wang a Dong Hae. Podle mého názoru bratři Suh vzali to, co se naučili od Choi Yong Sul, Ji Han Jae a dalších, a spojili to se svými znalostmi čínských bojových umění, čímž vytvořili systém známý jako Kuk Sool Hapkido.
Suh In Hyuk tvrdí, že Kuk Sool Won založil v roce 1958, což by znamenalo, že mu tehdy bylo teprve dvacet let. Ať už je tomu jakkoli, je dobře známo, že Suh In Hyuk dobře znal Choi Yong Sula, Ji Han Jaea, Moo Hyun (Woong) Kima a Joo Bang Leea. Navíc dovednosti, které tvoří osnovy Kuk Sool Won, jsou totožné s těmi, které sdílejí praktikující hapkida po celém světě. Tím je řečeno vše. Suh (Seo) In Sun v současnosti usilovně pracuje na vytvoření prostředí spolupráce mezi všemi hlavními organizacemi hapkida a na nápravě roztříštěné historie tohoto bojového umění.
Joo Bang Lee a Joo Sang Lee: Hwa Rang Do (Hapkido)
Joo Bang Lee (1936– ) a jeho bratr Joo Sang Lee (1937– ) patřili mezi rané žáky Choi Yong Sula. Je také známo, že studovali u Kim Moo Hyuna (Woong), Suh In Hyuka a Ji Han Jaeho.
Joo Bang Lee tvrdí, že byl od čtyř let vychováván Suam Dosou, 57. držitelem linie tradice Hwa Rang. Dále uvádí, že výše zmínění lidé nebyli v žádném případě jeho učiteli, ale pouze kolegy, s nimiž spolupracoval. Nic z toho však není z mnoha důvodů věrohodné. V neposlední řadě proto, že Suam Dosa nemohl reprezentovat starobylé Hwarang. Jakékoli důkazy, nehledě na historické odkazy a artefakty, jsou vzácné a prakticky neexistující, natož pak ucelená bojová disciplína.
(Hwarang skutečně existovali. Šlo o elitní skupiny mladých aristokratů v království Silla (cca 6.–7. století). Zdroje o nich máme. Zmiňují je korejské kroniky jako Samguk sagi a Samguk yusa. Byli to mladí muži pečlivě vybíraní, vzdělávaní v rituálech, etice, poezii, hudbě, společenském chování a ano – také ve vojenských dovednostech. Sloužili státu a hráli roli při formování elity i při vojenských taženích Silla. Avšak „Hwarangdo“ jako ucelené bojové umění nebo filozofický systém v historických pramenech neexistuje. Nikde nenajdete dobový text, který by popisoval „systém Hwarangdo“ ve smyslu školy boje, technik, kata, linie mistr–žák. Neexistují manuály, technické popisy ani nepřerušená tradice. To, co se dnes označuje jako Hwarangdo (bojové umění), je moderní konstrukce, vzniklá ve 20. století. Tvůrci se inspirovali jednak historickým obrazem Hwarangů, buddhismem, konfucianismem a taoismem, a moderními korejskými bojovými systémy (taekwondo, hapkido atd.). Jde tedy o podobný “příběh, jako v případě japonského nindžucu. Pozn. překladatele)
Joo Bang Lee založil v roce 1962 Hwarang Kwan, školu hapkida. Tento kwan se později, v roce 1972 krátce po jeho příchodu do Spojených států, stal „Hwa Rang Do“. Učební osnovy Kuk Sool Won (hapkido) a Hwa Rang Do (hapkido) vykazují nápadnou podobnost. Buď tedy Suh In Hyuk studoval u Joo Bang Leeho, nebo naopak. Bez ohledu na to je zřejmé, že oba sdíleli velmi podobnou tréninkovou zkušenost.
Sám Suh In Hyuk mi při jedné ze svých návštěv mé školy v polovině osmdesátých let přímo řekl, že Joo Bang Lee byl jeho žákem. Pokud jde o to, kdo jako první použil název „hapkido“, Joo Bang Lee na oficiálních webových stránkách World Hwarando Association uvedl: „Původně, v roce 1959, jeden z jeho přátel, mistr Moon Kang, otevřel v Taegu školu s názvem Hapkido vůbec poprvé. Po šesti měsících však mistr Choi nařídil, aby byla škola uzavřena, protože nechtěl, aby byl název ‚Yu Sool‘ změněn na Hapkido. Mistr Kang pak školu přesunul do Soulu, aby pracoval pro DEA, a doktor Lee získal tento nový název bojového umění právě od mistra Kanga. Také v roce 1961 začali mistři Yu Soolu Han-Jae Ji a Mu (Woong) Kim používat název Hapkido. Vzhledem k okolnostem japonské okupace korejská veřejnost v té době nenáviděla používání japonského jazyka. Proto první mistři mistra Choie nechtěli pro své dojangy používat japonský název ‚Jawara (korejsky Yu Sool)‘.“
Osobní poznámka
Osobně úplně nechápu, proč tak talentovaní mistři, jako jsou Suh In Hyuk a Joo Bang Lee, kteří zjevně tolik přispěli k rozvoji korejských bojových umění, konkrétně hapkida, popírají své učitele a vytvářejí historii, která je očividně podezřelá.
Předložená historie hapkida není v žádném případě definitivní. Jde o práci v průběhu vývoje, a proto bude aktualizována, jakmile budou k dispozici další informace.
ZDROJ: https://www.ikmaf.com/index.php/styles/history-of-hapkido
