Takové malé letní zamyšlení…

Přečteno: 2095

Ti, kdož mne znají, vědí, že bojovým uměním se věnuji skutečně dlouho. Letos tomu bude neuvěřitelných 30 let. Čím více pronikám do vnitřních aspektů bojových umění, tím větší respekt a úctu mám k těm, kteří stáli u zrodu mnohých stylů a myšlenek, které daly vzniknout bojovým uměním, jak je známe dnes.

Při svém studiu jsem však narazil i na fakta, která mi postupně braly můj romantický pohled na bojová umění, získaný sledováním filmů, čtením knížek…a vlastním fantazírováním. Tak například jsem si uvědomil, že i Mistr je pouze člověk….to pro mne bylo jedno z nejzávažnějších zjištění. A přiznám se, že mi trvalo docela dlouho, než jsem tento fakt vnitřně akceptoval. Dříve pro mne byl mistr někdo, kdo dosáhnul skutečného mistrovství v boji, i v životě. Kdo nemá absolutně žádnou slabost a pokud jsem nějakou viděl, pak to dozajista bylo součástí tréninku….Jenže následně jsem se setkal s lidmi, kteří o sobě prohlašovali, jak dlouho a u koho studovali a pak….jsem je viděl opilé potácející se na tatami, vychloubačné zveličující své úspěchy, obtěžující své studentky anebo hovořící o různých životních moudrech, podle kterých nežili…a troufám si tvrdím, že jim ani nerozumněli.

Druhý mýtus, který mne dostal skoro do kolen byly různé zákulisní politiky v té které škole. Jak na úrovni jedné školy, tak aj na úrovni mezinárodní. Házela se špína, zesměšňovala a degradovala se činnost jedné na úkor druhé. I to byl důvod odchodu z jedné nejmenované čínské školy bojových umění. Duch bojových umění, a je jedno jestli se jedná o japonská, čínská, filipínská nebo hotentotská, byl potlačen na úkor vidiny více studentů a většího zisku.

Dlouhodobě mne však trápí pokřivený laický pohled na bojová umění. Když se někomu zmíníte, že se věnujete bojovým uměním, prakticky ihned vidíte nejprve neverbální a následně i verbální reakci pohrdání. Bojová umění jsou zde médii prezentována jako útočiště pro jedince mdlé duchem s agresivními sklony a četnými duševními komplexy. V tisku se spíše objeví krimi případ než informace, že přijel známý mistr bojových umění vyučovat zde svůj styl boje.

A i samotní instruktoři moderních bojových systémů tomu fakticky nahrávají, když cíleně vyhledávají v médiích co nejzávažnější kriminální případy a následně je na sociálních sítích zveřejňují a „odborně“ komentují , aby prokázali, že je nezbytné se naučit bránit, protože život je zlý, národnostní menšina číhá jen na to, aby nás přepadla a okradla, atd. Přitom statistika hovoří jasně – kriminalita se snižuje, objasněnost se zvyšuje, takže ne, není to u nás tak nebezpečné.

A pokud někdo skutečně chce studovat sebeobranu, pak jako koníček a nikoliv jako životní nutnost…nežijeme ve válečné zóně, v místech s vysokou kriminalitou a věřím, že drtivá většina z nás ani není zaměstnána v rizikových povoláních jako je vyhazovač, policista, voják, apod., kde znalost sebeobrany je logickým požadavkem pro výkon. Nenechme se proto (z)manipulovat a dívejme se na věci jaké skutečně jsou a nikoliv jak nám je různé rádoby autority snaží servírovat.

Při té příležitosti si vzpomínám na své bakalářské státnice před dvěma lety. Předseda komise mne během obhajoby bakalářské práce (na téma marketingový plán pro klub bojových uměná) přerušil a oznámil mi, že sloužil u paragánů a jestli jsem si vědom, že se znalostmi bojových umění mohu člověka i zabít…..Chvíli jsem na něj nevěřícně koukal, přemýšlel, jestli se mám smát nebo rozčilovat nad jeho omezeností a pak, v duchu pudu sebezáchovy (přeci jenom jsem právě dělal státnice) jsem mu poděkoval za podnětný názor a slíbil mu, že se nad tím zcela jistě zamyslím.

Před týdnem jsem úspěšně složil i státnice na inženýra a při mé obhajobě diplomové práce (na téma marketingové aktivity klubu bojových umění ve vysoce konkurenčním prostředí ) jsem byl překvapen, když mi předseda komise pogratuloval a popřál mi hodně štěstí v propagaci bojových umění jaké skutečně jsou, protože sám ví, jak je těžké bojovat proti dlouholetým předsudkům. Najednou jsem viděl světlo na konci tunelu. Profesor, dlouholetý člověk z praxe, uznávaný sociolog a marketér, ktery patrně bojová umění nikdy nezkusil, mne podpořil v mém úsilí 🙂 Asi nemusím říkat, jak to zvedne náladu…a zvláště u státnic 😉

Znám osobně lidi, kteří trpělivě vysvětlují a ukazují i vnitřní aspekty bojových umění. Že to není jen o lámání cihel, brutálních technikách či agresivním chování během sebeobranného zákroku. Že se za tím skrývá propracovaná metodika psychologie a filozofie, která je již několik stovek let stará a přesto stále funguje. Že lidé, kteří se objeví v tisku v rubrice krimi, jsou pouze ti, kteří bojová umění zneužili pro vlastní ego. A že tu je přitom obrovské množství studentů, kteří pravidelně a pilně studují pohyb a vše s tím související….aby poznali bojová umění ve své skutečné podobě.

Ostatně právě proto vzniknul i tento portál – proto se zde spíše budou objevovat články o vnitřních aspektech, než články typu jak konkrétně řešit sebeobrannou situaci, když (doplňte si cokoliv). Osobně jsem vděčný, že jsem ve svém životě potkal takové lidi, kteří mi ukázali směr. A často to byli lidé, kteří s bojovkami neměli prakticky nic společného. Často však na první pohled zcela nesouvisející diskuse odkryla podobnost, či dokonce přímou souvislost, i se světem bojových umění. A to je na tom to krásné a vzrušující.

Neustále mě překvapuje, jak lze i poznatky ze světa bojových umění aplikovat do běžného života. Ať už se jedná o způsoby identifikace prvních známek konfliktů a následně jejich řešení způsobem adekvátním situaci a platným právním normám (FAST Defense), či posílení ducha prostřednictvím fyzických cvičení, která jsou postupně náročnější tak, jak člověk zvládá situaci jak fyzicky (tj. je schopen zacvičit danou sestavu cviků), tak i psychicky (dokáže se i ve vysokém stupni fyzického stresu orientovat v prostoru a čase). Toto například plně pokrývá kondiční systém TacFit. Případně životní hodnoty a postoj k životu, které učí se nevzdat a pokračovat ať už je život jakkoliv náročný.

No a co se týše sebeobrany samotné? Osobně například zastávám názor, že by se člověk měl nejdříve naučit zvládnout sebeobrannou situaci verbálně (česky řečeno “vykecat se z ní”), protože je obecně známo, že 9 z 10 konfliktů lze úspěšně zvládnout již v samém počátku a nemusí nutně dojít k fyzické sebeobraně. To vám potvrdí jak rváči z ulice, tak i instruktoři moderních bojových systémů.

Jakmile má tedy člověk „pokryto“ 90% konfliktních situací, a daná problematika jej dále zajímá, pak nechť se přihlásí do klubu sebeobrany, kde získá i další „fyzické” nástroje k řešení konfliktů. Tyto sebeobranné techniky mu následně mohou pomoci, pokud se mu nepodaří de-eskalovat konflikt v samém počátku.

A o tom je mimochodem právě FAST Defense, kdy po obrovském úspěchu dětských seminářů prevence šikany a řešení konfliktů chystáme i semináře na řešení konfliktních situací pro dospělé. Ve světě se běžně pořádají, zde jsme maličko zaspali dobu. Rozhodně je však na co se těšit. Budete totiž překvapeni, jak si myslíte, že reagujete a jak skutečně reagujete v konfliktní situaci…..To mohu potvrdit z vlastní zkušenosti. Takže přijďte, nebudete zklamáni.

Přeji vám krásné léto 🙂

Jarda Kolcun

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *