Původ technických stupňů v bojových uměních

Přečteno: 33

napsal: Radek Ruml, zakladatel školy SENSHI RYU – JIU JITSU

DALŠÍ VARIACE OBI – NEKONEČNÝ SVĚT MOŽNOSTÍ

V předešlých článcích této série jsme se dopodrobna zabývali historií vzniku technických stupňů a také lidmi, kteří zavedli technické stupně a barevné pásy do světa bojových umění. V poslední kapitole se podíváme na to, jak je to s technickými stupni a pásy dnes.

Připomeňme si Kanův původní systém technických stupňů a barevných pásů, tak jak se zformoval na začátku 20. století.

CESTY VEDOUCÍ KE ZMĚNĚ

Když Jigoro Kanó zavedl technické stupně a barevné pásy do světa bojových umění, odstartoval revoluci, která trvá do dnešních dnů. Jakkoliv bylo jeho pojetí a myšlenka inovátorské, velmi rychle si mnozí jiní učitelé bojových umění uvědomili, že si tento systém mohou upravit k obrazu svému.

Kanó nedržel ochranný patent na tento systém a ani žádný zákon neomezoval kohokoliv provádět jakékoliv změny. Zde je třeba si uvědomit, že jakákoliv omezení, nebo regule ohledně technických stupňů a pásů jsou platná jen pro konkrétní organizaci. Lze tak učinit na základě např. stanov spolku. Spolek je nejčastějším druhem sdružení v ČR a umožňuje zakladateli anebo řídícím orgánům nastavit pravidla ohledně počtu technických stupňů, nebo barev jednotlivých pásů. Vstupem do spolku se jeho člen zavazuje řídit se nastavenými pravidly.

Dnes existuje patrně tolik variací obi kolik je barev a jejich kombinací. Tušil Jigoro Kanó, kam až povede jeho systém barevných obi?

První, kdo nejpravděpodobněji pozměnil originální vzhled a možná i počet stupňů byly samotné školy Judo. Kvůli potřebě nastavit odlišný hodnotící systém pro děti, bylo třeba k původním šesti kyu přidat další stupně. Rozmělnila se tak úroveň požadavků na jednotlivé technické stupně a zároveň se mladý judoka udržel motivovaný. Bylo tak možné již od 4 let začít s udělováním technických stupňů.

Téma udělování stejných technických stupňů dětem, jako dospělým, bylo vždy kontroverzním tématem. Většina učitelů, pokud měla i zároveň pedagogické vzdělání uznávala, že pro děti je třeba vytvořit jiný systém dělení, respektive upravit systém technických stupňů pro dospělé, tak aby vyhovoval potřebám výchovy a výuky u dětí.

Vliv na změnu mělo i to že Judo, které se stalo celosvětovým fenoménem, se v různých zemích světa setkávalo s jinou kulturou a sociálním cítěním, než je běžné v Japonsku, odkud tento systém přišel. Školám Judo po celém světě, tak byla ponechána jistá míra autonomie. Např. při výuce dětí, si mohly školy, nebo národní organizace vytvořit systém rozdělení technických stupňů, který více vyhovoval jejich pojetí výuky Judo. Myšlenka se ukázala správnou, protože nezáleží, zda se naučíte celou gokyo no wazu během 6. stupňů nebo 10. stupňů kyu. Hlavní je se ji naučit a správně, protože cesta ke stejnému cíli, je pro každého studenta beztak jiná, což si dobrý učitel uvědomuje.

Na přelomu 19. a 20. století z Japonska odešlo v migračních vlnách velké množství Japonců a mnozí z nich, např. tak jako již mnohokrát zmiňovaný Gunji Koizumi, se rozhodli živit tím, co uměli a měli rádi. Začali např. v Evropě učit některou ze škol jiu jitsu, kterou studovali ve své rodné zemi. Bavíme se teď např. o školách evropského jiu jitsu, školách jiu jitsu v Brazílii atd. Některé tyto školy se pod vlivem Judo přeorientovaly na čistě sportovní Judo. Jiné zůstaly věrné původním principům a šly vlastní cestou. Obvykle ale tyto školy z důvodu komerce a atraktivity přejímaly systém technických stupňů a barevných pásů okopírovaný od judistů.

Protože člověk je tvor tvořivý, dříve či později učitelé v těchto školách napadlo, upravit si tento systém tak, aby vyhovoval jejich pojetí daného bojového umění a zároveň odlišil jejich styl např. od Judistů.

Důvody, které vedli k odklonu od původního systému:

Potřeba přizpůsobení systému dětem, ženám, sociální skupině atd.
Touha odlišit se od původního systému – my to umíme lépe než oni.
Snaha vytvořit atraktivnější systém – barevnější = automaticky lepší.
Komercializace udělování technických stupňů – více stupňů = více peněz za zkoušky.
Potřeba nastavit si jiné limity pro úroveň a náročnost technických stupňů – snížení náročnosti zkoušek = rychlejší postup k mistrovství.
Potřeba vyhnout se porovnávání s Judo – mám 8. dan, ale pás, který nosím, vypadá jinak než kohaku obi a tak mi nikdo nemůže říci, že jsem např. papírový mistr (podvodník), zejména když takto vysoký stupeň mám už ve 30 letech.

Zkrátka důvodů by se našlo mnoho a tak se systém technických stupňů a barevných pásů pomalu mění.

V České republice je zachována poměrně silná tradice Judo a Jiu jitsu, a tak se většina škol více, či méně drží původního systému a nějaké extrémní barevné kreace u nás zatím nejsou moc k vidění.

ČERVENO – ČERNÝ PÁS

Jedna ze změn, která k nám, přesto pomalu přichází a dnes se s ní lze setkat, je červeno-černý pás. Nepodařilo se mi dohledat koho, kdy a proč napadlo zavést tento pás. Důvod jeho vzniku si lze, ale logicky odvodit. V originálním systému je 5 černých pásů od shodanu po godan (1. – 5. dan), které vypadají vzhledově naprosto stejně. Často jsou už 4. a 5. dan vnímány, jako již poměrně vysoké technické stupně a bývaly časy, kdy jsem i já pod vlivem svých učitelů vnímal, že 5. dan je mistrovské nebe. Problém je, že ono optické odlišení přichází teprve s 6. danem, kdy lze začít nosit kohaku obi, pokud tedy ctíme doktrínu původního Kanova systému. Někoho, kdo nebyl spokojený s tímto nastavením, napadlo zkrátka zařadit mezistupeň a tím je červeno-černý pás na stupeň 4. a 5. dan. Netvrdím, že všude se červeno-černý pás používá na 4. a 5. dan. Lze se dnes setkat s různými variacemi, ale tohle pojetí je již poměrně časté.

Červeno-černý pás, na obr. vlevo s logem Kodokan. Samozřejmě Kodokan oficiálně tento pás nemá stanoven. Zajímavostí je, že Kodokan nijak zvlášť neřeší použití jejich loga jakožto ochranné známky. Lze ho tak vidět jakou součást loga škol po celém světě.

Barva nejspíše vychází z logiky posloupnosti barev. Je-li 3. dan černý pás, pak pojďme 4. a 5. dan udělat jako červeno-černou závoru. Červeno-černá závora pak přejde do červeno-bílé závory a ta pak na konci do plně červeného obi. Má to logiku a hlavně držitelé 4. a 5. danu nemají pocit, že jsou na stejné úrovni, jako držitelé 1. – 3. danu.

V některých organizacích je nošení tohoto obi vázáno na udělení titulu Renshi. Tedy pás může nosit např. 5. dan, ale jen když má tento titul udělen. Opět jsou organizace, kde se automaticky bere, že máte-li 5. dan, jste držitelem titulu Renshi. Mě osobně dává smysl, když jsou tyto tituly uděleny za činnost nad rámec běžného nositele technického stupně. Technický stupeň dan se uděluje za technické dovednosti, ale titul má dostávat mistr za např. založení a svědomité vedení školy, publikaci odborných článků, pořádání seminářů, soutěží atd. Tedy za činnost, která šíří daný styl a samotného mistra vede k prohlubování svých znalostí a dovedností.

Analogicky lze vnímat tyto tituly jako vysokoškolské tituly pro mistry bojových umění:

Renshi = Bakalář – Bc.
Kyoshi = Magistr – Mgr.
Hanshi = Doktor – Ph.Dr atd.

Technický stupeň dan, by tak měl být vnímaný, jako zkouška nebo další uzavřený semestr, kdežto titul Renshi jako složení státní zkoušky a získání titulu Bc.

PŮLNOČNÍ PÁS

Jedním z dalších pásů, který se dnes již hojně používá a defacto nahrazuje černý pás (kuro obi) nebo červený pás (aka obi) je půlnoční pás, tedy midnight blue, popř. dark blue obi. Barvou se velmi podobá černému a pro laika je to prašť jako uhoď. Rozpoznat půlnoční pás od vyšisovaného černého pásu je zkrátka těžké. Stačí, aby jakýkoliv výrobce černých pásů špatně odbarvil celou výrobní sérii pásů obi a vzniká pak nerozpoznatelný guláš.

Midnight blue obi nosí mistři v některých školách Jiu jitsu, nebo některých školách Aikido na 10. danu a patrně i v jiných stylech. V ČR se obecně dodržuje, že Aikidoka nosí bílý pás na stupně kyu, černý na stupně dan, který je ale pod hakamou, kterou nosí od 1. danu. Po světě je ale mnoho škol Aikido, které hakamu nenosí a požívají barevný systém pásů.

Tabulka technických stupňů některého ze stylů Aikido, kde midnight blue obi je vyhrazeno pro držitele 10 dan.

Midnight blue belt se nejčastěji nosí v některých korejských bojových uměních a znamená, že nositel dosáhl hodnosti dan. Tento pás je nejčastěji vidět v korejských bojových uměních Tang Soo Do a Soo Bahk Do, kde se často používá místo běžnějšího černého pásu. Jeho původ leží v osobě mistra Hwang Kee, který jej používal k označení držitelů danu v Soo Bahk Do Moo Duk Kwan. V Tang Soo Do je černá vnímána jako barva, která neztmavne, a tedy znamená konec (smrt), zatímco půlnoční modrá představuje pozitivnější koncepty, jako je element vody. ¹

NETRADIČNÍ MISTROVSKÉ PÁSY

Tradicionalisté stále považují kohaku obi 6. – 8. dan za velmi vysokou metu a červený pás 9. – 10. dan za něco zcela nedosažitelného. Najdou se však tací, kteří uvažují jinak. Proč nosit fádní červené obi? Jsem zakladatel vlastního stylu, jsem Soke, tak proč si neudělat vlastní velmistrovský pás, kterým všem na první pohled sdělí, že já jsem něco extra. Chcete-li si rozšířit obzory, propátrejte internet a zjistíte, že možnosti jsou neomezené.

10.dan některého z bojových umění dnešní doby. Za povšimnutí stojí, že se v něm snoubí tradice a legendy vycházející z Judo. Červená pro velmistrovský pás a bílá jako znamení, že jsi opět na začátku atd.

Další variace mistrovských pásů obi.

Černo-bílý pás se obvykle používá k rozlišení mistrovské hodnosti v některých japonských a okinawských bojových uměních.

XTREME MARTIAL ARTS

Pokud vám z barevných provedení pásů začíná jít hlava kolem, neměli byste raději jezdit studovat bojová umění do USA. V USA, ale samozřejmě nejen tam, se lze setkat s velmi rozmanitou škálou “exotických” pásů, které vznikají a používají se v nových uměních, jakými jsou XMA (Xtreme Martial Arts).²Osobně mám trochu pocit, že založit si vlastní školu bojových umění v USA, znamená zároveň vytvořit vlastní jedinečný systém technických stupňů a obi zcela odlišný od ostatních.

Černo-bílý pásek – černo-červený pás – Renshi pásek – USA-africký pás.

PROUŽKY NA OBI

S vyznačením jednotlivých stupňů dan pomocí proužků, začalo jako první Judo. Na starých fotkách Kodokan mistrů tyto proužky vidět nejdou, ale jsou k vidění na fotkách např. mistra Mikinosuke Kawaichi.

Sedm proužků na lemu keiko gi mistra Mikinosuke Kawaishiho.

Na spodní lem keiko gi se našíval počet proužků, určujících kolikátý dan má mistr udělen. Když se nad tím zamyslíme, byl to také jeden z prvních kroků na cestě, která vedla k dnešní rozmanitosti pásů obi.

Kdo byl první, koho napadlo našít proužky na obi, asi dnes už těžko dohledáme, ale opět si dovolím tvrdit, že důvod byl praktický. Staré keiko gi čas od času měníme za nové, na rozdíl od pásu a pokud ne, asi nosíte keiko gi brnění s gramáží 1500g/m², nebo se na tréninku moc nenadřete. 🙂 Pás obi je zkrátka trvanlivějšího rázu a na rozdíl od keiko gi, ho považujeme za něco, k čemu máme vztah a s čím se neradi loučíme.

BJJ tedy brazilské ju jitsu je asi nevýraznějším zastáncem přidělování proužků na obi. Pokud vám někdy vrtalo hlavou, jak je to s proužky na pásech BJJ, na následujících obrázcích je zobrazen jeden z nejčastějších systémů.⁴

Systém udělování proužků – stupňů v BJJ.

BJJ od počátku razí cestu komerce a jejich keikogi i obi jsou dnes jak dětské omalovánky.

Dnes není problém nechat si na obi vyšít prakticky cokoliv.

DALŠÍ POUŽÍVANÉ SYSTÉMY STUPŇŮ A BAREV OBI

Pro ukázku jsem na závěr vybral některé další školy – styly, které mají přehledně zpracované dělení technických stupňů a lze si tak udělat názor na to, jak lze změnit původní systém.

Rozdělení technických stupňů v různých jiných systémech a školách.

ZÁVĚR

Děkuji vám ze srdce, pokud jste dočetli až na samý konec této série a projevili jste tak tím úctu mé osobě a času, který jsem do těchto článků vložil.

Cílem této série článků o technických stupních a obi, bylo přinést ucelené informace všem těm, kteří nevěděli, o jak komplexní a historicky zajímavou věc se jedná. Doufám, že informace, které jsem shromáždil, zodpověděly otázky, s kterými se na mnohé mistry obrací jejich studenti a které jste vy sami neznali. Věřím, že shromážděné informace přinesou studentům bojových umění lepší pochopení toho, co reálně znamená technický stupeň a jakou hodnotu má nošení obi. V neposlední řadě doufám, že jsem vnesl trochu světla do světa, ve kterém neznalost, nebo egoistická touha po jedinečnosti vytváří mýty, které matou studenty bojových umění a předkládají jim nepravdivý obraz tohoto krásného světa, který jsem si zamiloval.

Arigató gozaimasu…

S pozdravem a přáním všeho dobrého

Radek Ruml

zakladatel školy SENSHI RYU – JIU JITSU

Poznámky:

(¹Zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/Midnight_Blue_Belt)

(²Zdroj: https://www.sandokai.co.uk/page/info/yudansha/red-white-kohaku-belt.php)

(³Zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/Obi_(martial_arts)

(⁴Zdroj: https://jiujitsulegacy.com/bjj-lifestyle/bjj-belts-ranking-system/)

(⁵Zdroj: https://www.leasidemartialarts.com/martial-arts-rank-requirements/)