Proč? (část 3.)

Přečteno: 57

Síla zemědělců

Ještě před nějakými 11.000 lety žili lidé převážně jako lovci-sběrači. To byl mimochodem prakticky totožný životní styl, jaký provozovali Černonožci ještě v 19.století. Teprve až v průběhu posledních 11.000 let se některá společenství naučily produkovat potraviny nejen pro sebe, ale i na výměnu za jiné zboží (například Číňané) …ale zajímavé je, že jiná společenství (například původní Australané) se to nenaučily dodnes. Je to opět otázka inteligence? Věřím, že se již nenecháte nachytat, protože správně tušíte, že za tím je něco jiného.

A přitom právě nadbytek potravin byl nepřímo nezbytnou podmínkou pro vynález střelných zbraní, vzniku choroboplodných zárodků a oceli. Ale pojďme hezky popořádku. Základním předpokladem pokroku je mít dostatek jídla. Pokud máte dostatek jídla, můžete svůj čas věnovat i jiným činnostem, které nesouvisí přímo se sháněním potravy. A hlavně je vás ve skupině hned více, protože pro všechny je dostatek potravy. Jenže z rostlin či zvířat, které se volně v přírodě vyskytují, je jich jen zlomek jedlá. Buď je jedovatá (některý houby, některý hmyz), nestravitelná (lýko a kůra ze stromu), pracně se upravují (malé ořechy), mají nízkou výživovou hodnotu (houby, medúzy), obtížně se sbírají (larvy) anebo nebezpečná k získání (nosorožci).

Dobrý nápad

A pak někoho napadlo, že když by vzali ten zlomek rostlin a zvířat, které se snadno sbírají či loví a budou se snažit je pěstovat a chovat, pak na stejné ploše, na jaké sbírají a loví, budou moci mít najednou mnohem více jídla. To byla skutečně revoluční myšlenka. Najednou jeden hektar plochy dokázal uživit mnohem více, hovoříme 10x až 100x více, lidí. A tyto společenství zemědělců pak získaly obrovskou výhodu oproti společenstvím lovců-sběračů právě v počtu vojáků, které mohly vyslat.

Zdomácnělá zvířata se posléze stala hlavním zdrojem živočišných bílkovin a tuku a z větší části nahradila lovnou zvěř. Spolu s tím se rozvíjely i metody pěstování rostlin a systematického zvyšování úrody. Zjistili například, že přidáním kravské mrvy do půdy jsou rostliny silnější a větší. A že mohou některá zdomácnělá zvířata použít i na práci na poli k tahání pluhů. Zvýšili tím tak jejich užitek. Předtím si totiž museli lidé vybírat takové (budoucí) pole, kde byla půda kyprá a nevyžadovala příliš síly na zorání. Nyní, když měli k dispozici těžká silná tažná zvířata, mohli začít obdělávat i plochy s mnohem nepoddajnější půdou. To vše jim přineslo mnohem více potravin, než v jejich předešlém životě lovců-sběračů.

A protože měli postupně mnohem více potravy, nemuseli se za ní stěhovat. Mohli zůstat na místě po nesrovnatelně delší dobu, dokud se půda vyčerpala. Což znamenalo, že mohli mít častěji a více dětí, protože v případě neustálého stěhování mohly mít ženy děti jen v určitých obdobích, kdy se na jednom místě zůstávalo déle. To umožnilo dítěti vyrůst dostatečně na to, aby poté zvládlo náročný přesun na nová loviště. Teď už to fakticky nemuseli řešit.

Nový problém: Uskladnění potravin

Co však museli začít řešit, je uskladnění potravin. Dříve většinou ulovili dostatek na to, aby se uživili, ale nikdy to nebylo na dlouho dobu dopředu. Nyní se však situace změnila. Museli vymyslet nejen, jak přebytek uchránit před zkázou, ale i před jinými predátory od myší až po jiné lidi. A tady se začínají objevovat první specialisté, kteří se začali specializovat na výrobu vhodných nádob, ale i na ostrahu. S tím samozřejmě přichází první administrativa a vládci králové, kteří již nemusí osobně zajišťovat potravu pro svůj kmen a mohou tak jen vládnout a věnovat se politice. Začíná se formovat politická elita, která chce samozřejmě i nadále kontrolovat svůj lid. Přichází na řadu první daně.

Stále zvyšující se bohatství umožňuje pořídit si velkou, a hlavně již profesionální, armádu a vést dobyvačné války v mnohem větším měřítku, než když se dříve pobily dvě tlupy lovců-sběračů.

Právě možnost mít profesionální armádu například rozhodla o konečném vítězství Britského impéria nad jeho původním dobře vyzbrojeným maorským obyvatelstvem na Novém Zélandu. I když Maorové dosáhli několika dílčích úspěchů na bojovém poli, nemohli si dlouhodobě dovolit udržovat armádu v poli, až byli nakonec poraženi 18.000 profesionálními britskými vojáky.

Uskladněné potraviny umožňuje také mít již „profesionální“ kněze, řemeslníky, kteří vyrábí meče, střelné zbraně a další válečné technologie, písaře, kteří zaznamenávají nesrovnatelně více informací, než tomu bylo před vynalezením písma. 

Šlechtění užitkových potravin

A za zmínku stojí, že se začínají šlechtit nejen potravinové plodiny, ale také užitkové – bavlna, len a konopí. Několik zdomácnělých druhů zvířat poskytlo kromě masa také svou srst (ovce, kozy, lamy) a objevilo se i hedvábí díky objevenému bourci morušovém, který se začal cíleně chovat na polích. V mnoha částech Ameriky se jednou z plodin stala i tykev, která po vydlabání sloužila jako nádoba. A velká zvířata začala pak i sloužit jako dopravní prostředky, což přetrvalo až do 19.století, kdy se objevila železnice. Před jejich domestikací byl jediným prostředkem dopravy zboží a lidí pouze lidská záda. I to se nyní změnilo.

Koně

A co koně? Právě koně patrně stály za obrovským rozvoje umění válčení. Zejména koně napomohly Pizzarovi a Cortézovi rozvrátit obrovská impéria Aztéků a Inků. A podle všech nálezů, stály i za mohutnou expanzí lidí hovořících indoevropskými jazyky na západ od Ukrajiny. Koně celkově byly často rozhodujícím faktorem i později ve válkách. Například v roce 1674 př.n.l. dobyli Hyksósové Egypt právě díky tomu, že měli koně. A později, po vynalezení sedel a třmenů, pomohly koně Hunům podmanit si velkou část světa a být vážnou hrozbou i pro Římany. Vrcholnou ukázkou použití koňů pak byli bez diskuse Mongolové, kteří v jejich sedle dobyli velkou část Asie a Ruska ve 13.-14.století. Až mnohem později byly koně nahrazeny motorovými vozidly.

Choroboplodné zárodky

Neméně důležité byly ve válkách i choroboplodné zárodky. Jakmile začali lidé chovat domácí zvířata, bylo jen otázkou času, kdy se od nich nakazí nejrůznějšími nemocemi…avšak později vůči nim získali značnou odolnost. Hovoříme o infekčních chorobách, jako jsou neštovice, spalničky, chřipka atd.

A právě toto často rozhodlo, že dobyvatelé získávali nová území prakticky bez boje. Hovoříme tak o například o Americe, Jižní Africe nebo Austrálii, kde všude řádila epidemie neštovic, která se postarala o vyhlazení často celých velkých společenství, než začala ta skutečná kolonizace, jak jsme si řekli již dříve.

Shrnuto – domestikace zvířat i rostlin umožnilo jejich vyšší produkci. Jejich produkce i rychlejší doprava umožnila výstavbu usedlejších společenství, která začala být politicky centralizovaná, sociálně rozvrstvená, ale také ekonomicky i technologicky inovativně čím dál pokročilejší. A právě fakt, že tyto zdomácnělá zvířata a rostliny měly nejvíce k dispozici právě v Eurasii, definitivně stojí za tím, proč se impéria, znalost písma a ocelové zbraně vyvinuly nejdříve právě tam.

PŘEDCHOZÍ DÍL

POKRAČOVÁNÍ

Zdroj: Osudy lidských společností (střelné zbraně, choroboplodné zárodky a ocel v historii); Jared Diamond; první vydání; 2000; nakladatelství Columbus; ISBN 80-7249-047-8

Jarda Kolcun

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.