Napsal: Meik Skoss
Otázka: Nevíte někdo, proč Aikikai nazývá svůj nejvyšší učitelský titul shihan a organizace ZNKR (federace kendó) hanshi?
Odpověď: Obě slova znamenají učitel, ale nejedná se o záměnu stejných znaků. Znak „Han“ je v obou případech stejný a znamená příklad, vzor nebo model.
- „Shi“ ve slově shihan znamená učitel nebo mistr.
- „Shi“ ve slově hanshi, znamená gentleman, samuraj nebo bojovník či učenec.
Mimochodem, zatímco lidé hlásící se k Ueshibově stylu aikido často označují Moriheie Ueshibu jako O-Sensei, judisté používají pro zakladatele kodokan judo tvar Shihan Kano. Samozřejmě, že budou říkat shihan i jiným učitelům, ale v případě Jigora Kano se toto slovo používají pouze jako titul.
Na závěr ještě malý údaj o termínu O-Sensei. Zdá se, že mnoho aikidoků z Ueshibova směru si myslí, že se tento titul vztahuje „pouze“ na senseie Moriheie Ueshibu, ale tak to prostě není. Je to pouze výraz naznačující velkou úctu a napadá mě hned několik lidí z poslední doby, pro které se tento výraz také používá/užíval. A dva z nich jsou stále ještě naživu. Takže pro někoho je takový člověk O-Sensei a pro jiného „jen“ Joe Shlabotnick. Já vím nic moc, ale technicky vzato by se mělo přesněji říkat: „O-Sensei Ueshiba“, což znamená zakladatel aikido, aby se odlišil například od „O-Sensei Kato“ (21. soke Tatsumi-ryu) nebo „O-Sensei Sakagami“ (zesnulý soke Itosu-ryu); také aby se odlišil od svého syna, druhého Doshu (Kisshomaru S.) a jeho vnuka Moriteru, současného ředitele Aikikai Hombu Dójó. Oba jsou sensei Ueshiba, takže může být trochu těžké poznat, o kterém z nich někdo mluví, pokud neznáte kontext.
Otázka: Takže shihan označuje mistra učitele, vzor pro umění, zatímco hanshi znamená vzornou osobu, příkladný život. Je to v podstatě tak, že? Nějaké dohady o tom, proč jsou rozdíly v používání?
Odpověď: Pokud jde o rozdíly v používání, pak shihan je termín, který znamená, zhruba řečeno, vzor, mistra nebo mistrovského učitele. Sensei znamená také učitel, i když se používá i pro lidi, kteří jsou lékaři, zubaři, a dokonce i právníci a politici. Pro označení učitelů na univerzitní úrovni, mluvíme-li o nich nepřímo, se obvykle používá slovo kyoju pro řádného profesora a jokyoju pro docenta.
Učitel na plný úvazek, akreditovaný na střední škole, je kyoju. Instruktor na univerzitě nebo střední škole se nazývá koshi (což znamená někdo, kdo pracuje na částečný úvazek a není akreditovaný), ale termín pro instruktora v budó disciplínách je shidoin a pro asistenta instruktora fuku shidoin.
Hanshi a tituly nižší úrovně, kyoshi a renshi, se nazývají shogo, učitelské tituly nebo stupně. Jak jsem pochopil, jsou považovány spíše za uznání doby, kterou člověk v umění strávil, nebo za jeho přínos (ať už je to cokoli), a méně za označení technických schopností. K tomu jsou určeny dan-i, což se dá překládat jako „stupeň“ nebo „hodnost“. Avšak abych pravdu řekl, překlad „dan-i“ jako „hodnost“ mi připadá problematický, protože hodnost znamená jakousi právní autoritu nad osobou podřízenou v organizační struktuře, jako je tomu v armádě nebo u policie, tj. nadřízení mohou mladším něco nařídit (nebo ne) a tento příkaz má právní sílu nebo postavení. To však rozhodně není způsob, jakým se na dan-i dívají lidé trénující v Japonsku. A zdá se, že to platí pro všechna umění se zbraněmi: iai, jo, juken, ken, tanken, naginata a yumi.
Nejsem si však příliš jistý, jaká je „situace“ v karatedo, protože nyní existuje tolik různých organizací. Některé udělují titul shógo a některé ne. Nemyslím si však, že ZenKuRen nyní uděluje shógo, spíše že je to funkce ustavujících skupin. Nevěřím ani, že by to dělal i Kodokan nebo ZenJuRen, alespoň ne od druhé světové války. A netuším, co dělá některá z organizací budó v USA, Evropě nebo jiných částech světa mimo Japonsko.
Mnoho učitelských titulů, zejména těch, které získali lidé aktivní před druhou světovou válkou, udělovala organizace Butokukai namísto novějšího systému přidělování technických stupňů dan-i.
Stupně v kendo, iaido, naginatě a podobně jsou do značné míry (ale ne zcela) fenoménem po první světové válce, zavedeným kvůli zachování parity s judem a v důsledku chybného zákazu bojových umění SCAP[1] jako „militaristické propagandy“ v reakci na jejich zneužívání japonskou armádou za války. Alespoň si to zřejmě myslí někteří lidé, pamětníci a vědci, s nimiž jsem o tom mluvil. Ze strany pamětníků oné doby je cítit jistá míra rezignace, v podstatě ve smyslu: „No, dřív to bylo mnohem lepší než teď, ale v tuto chvíli už není cesty zpět.“
ZDROJ: Shihan and Hanshi (koryu.com)
[1] SCAP je zkratka označující “Supreme Commander for the Allied Powers” (Nejvyšší velitel sil spojenců). Tato pozice byla zřízena po druhé světové válce a jejím prvním držitelem byl generál Douglas MacArthur. SCAP měl na starosti poválečnou okupaci Japonska a obnovu země, včetně politických, ekonomických a sociálních reforem.
