Proč? (část 1.)

Přečteno: 57

Úvod

Pokud mě sledujete na sociální síti, anebo i čtete mé články, pak víte, že nejčastěji řeším tři otázky PROČ, CO a JAK. Jsem přesvědčený, že tahle trojice se v současnosti často smrskne jenom na CO, v lepším případě, CO a JAK. Ať již se bavíme o sebeobraně, bojových uměních, anebo třeba vaření guláše. Zkrátka lidé mají pocit, že znát kontext není až tak důležité jako “řekni mi, co mám udělat a já to udělám“. Hodně jsem nad tímto přístupem přemýšlel a možná to je přirozená snaha se zbavit odpovědnosti za svoje činy (v této souvislosti doporučuji se seznámit s Milgramovým experimentem). Nebaví je…ne.…to není přesné…jsou pohodlní o věcech hluboce přemýšlet a přijímat rozhodnutí a následně i zodpovědnost za svoje činy…a nejhorší na tom je, že tento přístup k životu následně předávají svým dětem. Kteří jednou vyrostou a.…asi logicky také nebudou chtít samostatně přemýšlet a bádat, aby i oni jednou objevili něco úžasného. Místo toho se nechávají vést, a tak nějak se životem pro vegetují… O tomto bychom mohli hovořit hodně dlouho a pravděpodobně to již znáte. Takže to přeskočme.

Před nějakou dobou se mi kamarád (díky Kryštofe 🙂 během našich (ne)pravidelných společných „intelektuálních večeří“ zmínil o knize, která řeší právě ono PROČ, a navíc v měřítku historie lidstva. A čím více mi o knize vyprávěl, tím více jsem si ji chtěl přečíst. Kniha je obrovská…má asi 500 stran, takže pravděpodobně odradí většinu mladých, ale věřte mi, stojí to za to. Čte se velmi dobře. Nejdříve jsem dostal zapůjčený anglický originál, ale po čase se mi podařilo sehnat i český překlad. A až teprve teď jsem se konečně odhodlal ji přečíst (na mou obranu, do té doby jsem měl rozečtené další tři knihy…). A čím více jsem ji četl, tím více jsem …no…jak kdysi říkal můj profesor matematiky “hýkal nadšením”…protože řešila otázky, které jsou úplně základní a úžasně zajímavé. A víc již prozrazovat nebudu.

Pokud nemáte čas (vaše škoda) přečíst si celou knihu, anebo možnost si knihu sehnat (vaše smůla), zde jsou mé poznámky zpracované do cyklu článků. Mým přáním je si čtení těchto článků užít alespoň tak, jako si já užil …a stále užívám, čtení této knihy. A pokud se vám naskytne možnost knihu přeci jen přečíst, neváhejte. Bude to velmi dobře investovaný čas. To mi věřte. 

Tisíc otázek

Přemýšleli jste někdy nad tím, proč se některé civilizace rozvinuly až překvapivě rychle do pokročilého průmyslového věku, zatímco jiné i dnes zůstávají stále v „době kamenné“? Je to dáno inteligencí? Barvou kůže? Barvou vlasů či výškou postavy? Anebo v tom hrálo roli čistě jen vnější podmínky (podnebí, dostatek jídla, málo nepřátel apod.)?

Když si uvědomíte, že jsme všichni začali před nějakými 13.000 lety jednat a myslet (skoro) jako moderní lidé, pak je až s podivem, že zatímco jinde se rozvinuly společnosti, které znaly písmo, uměly obrábět kovové nástroje, zatímco jinde zůstali maximálně tak na úrovni zemědělské společnosti bez znalosti písma…anebo ještě hůře…zůstali lovci a sběrači prakticky až dodnes.

A asi tušíte, které společnosti si díky tomu pak podmanily prakticky celý zbytek světa. Buď tak, že je vyhladily, anebo je asimilovaly do své kultury a civilizace.

Ještě před necelými dvěma stoletími žili například Papuánci v době kamenné. To znamená, že používali kamenné nástroje podobné těm, které existovaly v Evropě…před mnoha tisíciletími…. Obývali malé vesnice, které nepodléhaly žádné ústřední politické vládě a bylo jim (asi) dobře. No a pak přišli běloši, zavedli ústřední vládu, zavedli písmo, náboženství (samozřejmě lepší, než to původní) a přinesli s sebou také mnoho materiálních prostředků – ocelové sekery, zápalky, léky, šatstvo, nealkoholické nápoje a deštníky. Pro lepší orientaci toto zboží nazvěme „cargo“.

A nebude ani překvapením, když prozradím, že bílí kolonisté opovrhovali Papuánci jako primitivy. I ten nej neschopnější běloch na Guinei měl lepší postavení a životní standard než běžný Papuánec. Čím to bylo, že běloši dokázali vytvořit tolik carga, zatímco černoši prakticky žádné? Už předem prozradím, že to není otázka přirozené genetické inteligence (ergo směrem rasismus to nepůjde). Je v tom něco úplně jiného a v tomto cyklu se dozvíte, co přesně formovalo některé civilizace tak, že si dokázali podmanit svět.

Ono je to celé opravdu zajímavé, když si uvědomíte, že všichni máme jediného předka – inteligentnější černou opici, která tuším někde v oblasti Etiopie poprvé slezla ze stromu. A postupně jsme se pak rozlezli do Evropy, Eurasie a následně i Americký kontinent a do Austrálie. A i když pocházíme z jednoho předka, přesto nakonec obyvatelé Evropy a Eurasie si dokázali podmanit obyvatele Afriky, Ameriky a Austrálie. Proč tomu nebylo naopak, když například v Africe jsme byli mnohem déle? A proč bylo rozložení bohatství a znalostí nakonec právě takové a ne jiné?

V roce 1500 n.l., kdy začínala evropská koloniální expanze, se již lidské skupiny na jednotlivých kontinentech od sebe značně lišily jak co do technologie, tak i do politické organizovanosti. Většina již uměla velmi dobře zpracovávat kovy a někteří již stáli na prahu průmyslového věku. V Americe si vládu rozdělili mezi sebe Inkové a Aztékové, kteří vládli…kamennými nástroji. V subsaharské Africe existovalo v té době mnoho malých státečků nebo náčelnictví, kteří vládli ostatním…železnými nástroji. A většina ostatních obyvatel (Austrálie, Nový Guinea, velká část Ameriky atd.) byla organizována v malých skupinách lovců-sběračů.

Jak se to tedy vlastně stalo, že počátkem šestnáctého století tu již byly tak významné rozdíly?

Pojďme proto mnohem více do minulosti, do doby kolem roku 11.000 př.n.l, kdy končí doba ledová a všichni lidé byli lovci-sběrači. A pak to začalo být zajímavé. V některých místech Eurasie se vyvinulo písmo, podobně jako v malé části Ameriky nezávisle na sobě. Ale třeba masová výroba bronzových nástrojů se nejdříve vyvinula v oblastech Eurasie a až teprve po více jak 4.000 letech (!) se objevila i v jihoamerických Andách.

Proč tedy vývoj na jednotlivých kontinentech postupoval tak odlišným tempem? A byla vlastně (neustále se vyvíjející) civilizace to nejlepší, co lidstvo mohlo potkat? Ano, v mnoha ohledech zcela jistě, ale…zkuste moderního člověka umístit do džungle a bude bezradný podobně jako když zkusíte nějakého domorodce umístit do moderního města či tzv. „chytrého domu“ a bude podobně bezradný…. Bylo by proto až příliš zjednodušující říci, že běloši a Asijci jsou „od přírody“ chytřejší, a proto jsou lepší než černoši a jiní lidé, které bychom označili obecným názvem „domorodci“.

Nejen, že by to bylo velmi zjednodušené, ale také by to bylo nesprávné, jak si postupně ukážeme. Kromě toho také chybí spolehlivé důkazy, že by rozdílné technologické úrovně souvisely s inteligencí lidí. Ba ve skutečnosti je tomu přesně naopak, protože moderní lidé „doby kamenné“, jsou často v průměru přirozeně inteligentnější než lidé průmyslových společností. Dokážou lépe improvizovat, vytvořit si mentální mapu oblasti, zorientovat se v novém prostředí, mají lepší empatii apod. Samozřejmě, pokud jim dáme k řešení úkoly, na které byli západní lidé připravování od dětství, pak zde pohoří, ale asi tušíte, kam tím mířím…zkrátka bych byl velmi opatrný s podobnými (rasistickými) tvrzeními. Zvláště v současnosti, kdy vidíte (moderní) děti, které mají problém navázat osobně sociální kontakt, vyjadřovat se, postarat se o sebe, pak skutečně začínáte mít pocit, že děti oněch tzv. domorodců jsou mnohonásobně inteligentnější. Ale…i toto je zjednodušené vysvětlení.

Jedním z aspektů, které však mohou hrát významnou roli je genetická predispozice, konkrétně řečeno krevní skupina. Ví se, že ti, kteří mají krevní skupinu B a 0, jsou mnohem odolnější proti některým epidemickým nemocem, než například lidé se skupinou A. Pokud žijete v malém společenství, kde převládá krevní skupina A…je mnohem větší pravděpodobnost, že takovou skupinu následná nákaza například neštovic prakticky celou zdecimuje. Později si uvedeme konkrétní příklady z historie.

Jiná teorie zase navrhovala, že Evropané, zvláště v severní části byli mnohem lepší ve vynalézání nových věcí, protože museli přežít v chladných oblastech. A aby přežili, museli vymýšlet různé způsoby, nástroje a pomůcky…ale ani toto příliš neobstojí, když si uvědomíte, že ze Severní Evropy toho carga zase tolik není v porovnání například s Blízkým Východem…. Měli pouze to štěstí, že k nim následně pokrok (zemědělství, kolo, písmo a zpracování kovů) proniknul právě z Eurasie a umožnil jim mnohem poté lépe přežívat chladné zimy. Ono je to vlastně tak, že chladnější oblasti bychom spíše mohli označit za „stojaté vody“ z pohledu nových vynálezů. Například na americkém kontinentu společnosti, které vyvinuly vlastní písmo, se nacházejí v Mexiku, nejstarší ukázky hrnčířství pochází z oblasti kolem rovníku a pravděpodobně nejrozvinutější společností byli Mayové, kteří byli velmi pokročilí v astronomii, umění i válečnictví.

No a další teorie, říkala, že civilizace se rozvíjela tam, kde byly zavlažovací soustavy, které umožnily rozvoj zemědělství. Takže hovoříme o oblasti kolem řeky Nil, Eufrat, Tigrid, ale i údolí Indu na indickém subkontinentu, kolem řeky Jang c´tiang v Číně, anebo třeba v Peru. Jenže pozdější výzkumy ukázaly, že zavlažovací systémy nebyly krokem 1, ale až následným krokem poté, co se zemědělství rozvinulo. To znamená, že nejdříve musela vzniknout nějaká centralizovaná vláda, která by takové soustavy dokázala prosadit a samozřejmě i zafinancovat.

Takže se vracíme k původní otázce – proč to byli právě Evropané, a nikoliv Afričané nebo původní Američané, kdo nakonec mnohem dříve disponovali střelnými zbraněmi a ocelí a čí choroboplodné zárodky byly nejvíce smrtonosnější?

Dost již s hypotézami a pojďme na historická fakta, která nám možná ukážou, jak to vlastně celé asi bylo…

POKRAČOVÁNÍ

Zdroj: Osudy lidských společností (střelné zbraně, choroboplodné zárodky a ocel v historii); Jared Diamond; první vydání; 2000; nakladatelství Columbus; ISBN 80-7249-047-8

Jarda Kolcun

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.