Principy bojových umění – POZICE

Obecné vysvětlení

Už jsme si řekli důležitost principu Načasování i Vzdálenosti. Ale ani to není vše, pokud nebudete ve vhodné pozici k soupeři. To je logické. O čem je tedy tento princip? Nejdříve zjistíme, jaká je situace (princip Průzkumu), kde je problém, respektive, kde je slabina soupeře a pak tam nasměrujeme zdroje k jeho porážce. A tento princip hovoří právě o důležitosti zaujmout co nejoptimálnější pozici, která nám pomůže soupeře porazit.

Aplikace do jujutsu

Logicky tedy platí, že čím lepší pozice, tím lepší techniku či obecně řečeno výkon máme, nemluvě o tom, že tím méně energie spálíte. Například, když se postavíte na techniku Mae geri (přímý kop vpřed), pak je důležité dodržet několik důležitých věcí, které vám umožní, že kopající noha vylétne po přímé lince, a nikoliv po oblouku, vpřed, že máte pracovat boky, stojná noha musí pevně stát atd.

Tento princip je založen na hypotéze, že každá technika má svou specifickou optimální / nejefektivnější pozici, ve které je prováděna a pokud je z ní, jakkoliv rozhozen, bude se opět snažit do ní dostat.

Pokud jste vy ti, kteří techniku provádí, pak se snažíte udělat vše proto, abyste se do té pozice (postupně) dostali. A pokud jste naopak ten, na kterém je technika prováděna, pak se naopak snažíte soupeři zaujetí této pozice znemožnit spíše, než abyste se snažili až zastavit techniku. Jinými slovy řečeno mnohem lepší jde o znemožnění soupeři, aby se dostal do vhodné pozice, ve které může techniku (např. škrcení) nasadit, než až zastavení techniky (škrcení).

Hovoříme tak jak o útočném, tak i obranném způsobu boje. V případě útočného způsobu boje se učíte, do jaké (optimální) pozice (k soupeři) se musíte dostat, abyste techniku realizovali. V případě obranného způsobu boje se budete snažit naopak znemožnit optimální pozici, ve které může provést svou techniku.

Například pokud jste v Do osae (Guard) a soupeř leží na zádech. Vaší ideální pozicí pro guard je být co nejvíce vzadu a hlídat si, aby si vás soupeř nepřitáhnul. Soupeř naopak se bude snažit vaši optimální pozici nějakým způsobem narušit a v okamžiku, kdy se do ní budete snažit opět vrátit, toho využít. To je velmi důležité, protože v okamžiku, kdy se snažíte opět vrátit do své optimální pozice, jste zranitelní vůči útoku (protože zkrátka ještě nejste ve své optimální pozici). A to je přesně ten moment na protiútok. Cílem tak není (jen) vás dostat z optimální pozice, ale následně provést protiútok v době, kdy se do ní budete vracet, protože v té době budete nejzranitelnější.

Tenhle princip je často opomíjen, protože si lidé často myslí, že když pokus o rozhození z optimální pozice nevyšel, počkají (zcela nelogicky) do momentu, kdy se soupeř opět „usadí“ do své optimální pozice a pak zkusí další pokus/něco jiného. Nyní již však víme, že přesně ten okamžik, kdy se po svém pokusu vrací zpět, mají využít jeho chvilkové nestability a zaútočit.

Již čínský generál Sun Tsu napsal ve svém díle O umění válečném, že nejzranitelnější je vojsko těsně po (domnělém) vítězství (v našem případě z úspěšného zabránění o rozhození z optimální pozice). V tu chvíli přestávají dávat pozor a….prohrají. Ostatně taktika mongolských válečníků přesně na tomto principu byla založena – vyrazit proti nepříteli a pak se rychle stáhnout, aby vyvolali dojem, že přecenili svoje síly. Nepřítel se za nimi (bezhlavě) vrhne a díky tomu se jeho útočná řada rozpadne a je zranitelné například vůči útoku ze stran.

A jak nejlépe je možné rozhodit optimální pozici soupeře? Tím, že vytvoříte nepohodlí, ve kterém bude. Například na něj začnete tlačit, a to bude vyvolávat bolest, nebo se budete snažit jej omezit v pohybu a on se bude snažit osvobodit apod. To jsou nástroje k rozhození soupeře z optimální pozice.

Zatímco princip Vychýlení je o vychýlení z optimální pozice, abyste mohli provést techniku, tento princip je o znemožnění se do optimální pozice dostat a v ní se udržet, a zatímco se soupeř bude do ní (opět) dostávat, bude v nestabilní pozici, kterou využijete. Zatímco první princip se tak vztahuje k těžišti, tento princip se vztahuje k pozici, ke kontrole.

V reálu pak nemusíte dělat nějaké významné pokusy. Stačí jen malinké, které soupeři znemožní, aby i nadále zůstal ve své pozici, zkrátka která mu způsobí nepohodlí v pozici, ve které je, protože…cokoliv. Buďte takovým tím kamínkem v botách, díky kterému donutíte soupeře změnit pozici.

V každé pozici se vlastně snažíme nějakým způsobem rozhodit soupeřovu pozici. Nyní si to uvědomte, a hlavně následný okamžik využijte k tomu, abyste podnikli protiútok. Následně přemýšlejte, jakým dalším způsobem dokážete ještě rozhodit soupeřovu pozici.

V rámci sparringu si nyní zkoušejte útočný i obranný způsob tohoto principu. A snažte se uvědomit, co vlastně děláte. Dělejte si poznámky, když soupeř dělá něco (co?), co vaši pozici činí nepohodlnou a následně to zkuste sami a začleňte toto i do vašeho repertoáru. Naučte se tak oceňovat nové způsoby, které na vás bude soupeř zkoušet, aby vás dostal pryč z vaší optimální pozice.

Aplikace do běžného života

A jak tento princip uplatnit v běžném životě? Je to o nastavení si jak svého vnitřního nastavení (přístupu, mindsetu) na věc, který potřebujete vyřešit, tak i vnějšího, tj. například vypnout všechny rušivé elementy (hluk, nízká/vysoká teplota v pokoji…), ale i odstřihnout lidi, kteří od vás jen čerpali energii, ale nijak vás neinspirovali svým životem, kteří vás zneužívali a oslovovali pouze, když od vás něco potřebovali atd.

Je to také o tom si uvědomit, že nejzranitelnější k pochybám o sobě samém jsme v okamžiku, kdy jsme v procesu změny…když například odcházíme ze zaměstnání, kde jsme strávili posledních 20 let, z dlouhodobého vztahu či se rozhodneme “konečně se sebou něco dělat”. Jdeme z jedné stabilní/silné pozice do druhé a to je okamžik, kdy potřebujete mít kolem sebe lidi, jenž vás podrží, podpoří a nenechají vás klečet na kolenou ve slabých momentech.

Ale je to také o tom si uvědomit, že nic není trvalé a změna je základní stabilitou života, jak kdysi napsal Dan Millman ve své knize Cesta pokojného bojovníka. Asi nejlépe tento princip vyjadřuje citát právě z této knihy: „Život má tři pravidla: Paradox, Humor a Změna. Paradox: Život je záhada; neztrácejte čas pokusy na to přijít. Humor: Zachovejte si smysl pro humor, zvláště o sobě. Je to síla mimo veškerou míru Změna: Vězte, že nic nezůstane stejné.“