- Principy bojových umění – úvod
- Principy bojových umění – KONTAKT
- Principy bojových umění – ODPOJENÍ
- Principy bojových umění – VZDÁLENOST
- Principy bojových umění – PYRAMIDA
- Principy bojových umění – TVOŘENÍ
- Principy bojových umění – PŘIJETÍ
- Principy bojových umění – TEMPO
- Principy bojových umění – NAČASOVÁNÍ
- Principy bojových umění – ŘEKA
- Principy bojových umění – STRUKTURA
- Principy bojových umění – VYCHÝLENÍ
Obecné vysvětlení
Tento princip spočívá v tom, abyste (jakkoliv) přerušili/narušili načasování akce svého soupeře, díky čemuž pak budete moci převzít kontrolu nad celou situací.
Zatímco předchozí princip zvaný Tempo spočíval ve využití změny optimální rychlosti ke zmatení soupeře a princip zvaný Vzdálenost ve změně ideální soupeřovy vzdálenosti k jeho technice, tento princip je o změně protivníkova ideálního načasování jeho akce tak, že ji nebude schopen dokončit.
V jujutsu se neustále snažíme měnit rychlost, s jakou zápasíme, aby si soupeř nezvyknul a neměl čas naplánovat svou protiakci. Díky tomu soupeř pouze reaguje a nemá čas na to, aby převzal iniciativu. Vy udáváte tempo, rychlost, rytmus a on se musí přizpůsobit. Je to tedy o nepředvídatelné změně rychlosti, v úpravě načasování ať již v jujutsu při sparringu, nebo v běžném životě.
Aplikace do jujutsu
Tajemství úspěšné akce tedy spočívá v načasování. Pokud načasování soupeře přerušíte tím, že začnete dříve, nebo později, než soupeř očekává, pak se jeho technika mine účinkem. Bude frustrovaný a zbytečně bude pálit svou energii ve snaze připravit se další techniku, anebo za každou cenu dokončit svou původní techniku.
Celé je to tedy o využití načasování soupeře ve svůj prospěch. Například, když vás tlačí, aby vás narazil na stěnu, než se k ní dostanete, máte šanci po chvíli (symbolického) odporu přejít například do Tomoe nage, anebo ustoupíte stranou a narazíte soupeře do stěny.
Nebo při aplikaci Morote gari půjdete se soupeřem, a dokonce si sami do techniky naskočíte tak, že budete schopni provést škrcení zvané triangle (Sangaku jime). Zkrátka využijte soupeřovu techniku k provedení vlastní techniky tím, že převezmete kontrolu nad načasováním soupeřovy akce a poté provedete svou techniku, anebo případně únik z techniky, která vám právě hrozí (Morote gari).
Během sparringu (randori) se soustřeďte na to, že budete záměrně přidávat/ubírat rychlost při nasazování svých technik a dívejte se, jestli a jak to využije vás soupeř a poté, jestli tuto jeho reakci můžete využít ve svůj prospěch, tedy pro nasazení další techniky.
Soupeř má často v hlavě zafixováno, že další jeho technika bude rychlá, že bude trvat třeba jen 3 vteřiny. A vy však techniku zpomalíte, díky čemuž se na ni pravděpodobně vykašle a začne jít po další technice. Během sparringu se soustřeďte jen a pouze na tento princip. Na ničem jiném nezáleží. Kašlete na vítězství, hrajte si.
Aplikace do běžného života
A jaká je aplikace umění správného načasování v běžném životě? Víte, před více než rokem mi byla v rámci 50leté preventivní prohlídky diagnostikována agresivní forma rakoviny prostaty. Dobrá zpráva je, že existuje více druhů rakovin, a i když šlo o agresivní formu, přesto nebyla tak agresivní jako v případě slinivky, kde se zbývající čas počítá na týdny a měsíce. Tady jsem měl roky, než by to bylo…řekněme už nepříjemné. A protože to lékaři zjistili včas, byl jsem bez metastáz, jsem sportovec, nekuřák, tak tu byla slušná šance, že to možná aj zvládnu (…a jak vidíte, tak jsem i zvládnul).
Víte však, co na tom bylo nejhorší? Ano, dozvědět se to bylo…no dokážu si představit lepší překvapení, ale nejhorší ze všeho bylo načasovat oznámení této nemilé zprávy mým dvěma dcerám (15 a 17 let). Do operace jsem se proto neustále trápil tím, jak jim to řeknu. V hlavě jsem si přehrával různé scénáře, protože holky byly již ve věku, kdy by to mohly zvládnout, ale jejich znalosti rakoviny byly podobné jako asi většiny z nás, tedy že rakovina = smrt.
Řešil jsem tak nejen CO, JAK, ale hlavně KDY jim to řeknu. Už jsem se rozhodl místo ozařování jít raději na operaci a toho parchanta ze sebe nechat vyříznout. Takže jsem věděl přesné datum zákroku. A bojoval jsem s dvěma možnostmi, kdy jim to říci – buď až po operaci, anebo ještě před. A pokud před, tak jak dlouho dopředu. Když se to stane příliš brzo, budou mít mnoho času o tom přemýšlet a konstruovat v hlavě si různé katastrofické scénáře. Když po operaci, mohou to brát tak, že jsem jim nevěřil dostatečně na to, že by to zvládly a možná by mi to mohly později zazlívat.
Nakonec jsem se rozhodnul jim to celé oznámit večer těsně před operací. Co že mi lékaři diagnostikovali, ale zároveň i že se nemusí obávat, protože je tu velmi vysoká pravděpodobnost, že nejen operaci přežiju, ale že mě lékaři toho parchanta také natrvalo zbaví. I tak ten jejich pohled plný překvapení a smutku do smrti nezapomenu…. Tato volba načasování jim však pomohla vnitřně zpracovat tuto zprávu bez toho, aby jim i dala nějaký čas ji nějak rozpitvávat a stavět si myšlenkové konstrukce typu „a co když…“. Zkrátka načasování je klíčové nejen v jujutsu 😊