Kyujukyu Kakun (99 zásad klanu Takeda)

Napsal: Takeda Nobushige

Tento překlad je dílem Alexandera C. Bennetta a vychází z textu uvedeného v knize Kójó gun’kan taisei* od Kenjiho Sakaie. Překlad byl v angličtině zveřejněn v knize Diane Skoss Sword & Spirit: Classical Warrior Traditions of Japan (Classical Warrior Traditions of Japan , Vol 2) a zde jej uvádím v plném znění včetně Bennettových komentářů.

Takeda Nobushige (1525–1561) byl mladším bratrem slavného Takedy Shingena, válečníka a daimyó ze Sendai a vůdce jednoho z nejmocnějších klanů v Japonsku během pozdního období válčících států (1467–1568). Nobushige, proslulý jako válečník i učenec, napsal tyto zásady v roce 1558 pro svého nejstaršího syna jako návod ke správnému morálnímu chování. Každá zásada je doprovázena odpovídajícím citátem z čínských klasik, a text tak sloužil jako učebnice pro vzdělávání mladých bojovníků klanu Takeda.

Ačkoliv je kultura, která dala vznik těmto „moudrým slovům“, dávno pryč, její ozvěny stále přetrvávají v koryú bujutsu. Nahraďte „pán“ výrazem „mistr“ a získáte překvapivě relevantní návod na chování v dnešních japonských školách bojových umění (ryú). Těchto „Devadesát devět zásad“ bylo začleněno do Kójó gun’kan*.

Učení neslouží pouze k obohacení těla; je také základem pro prosperitu národa a blahobyt vlastních potomků. Díky této knize poznání lze rozpoznat nebesa a pochopit minulost. Není to snad cesta upřímnosti? Jak může někdo znát univerzální pravdu bez takové knihy? Cesta se tímto stává jasnou. Není to zázračná věc?

1. Nikdy se nedopouštěj zrady vůči svému pánu. V Hovorech Konfuciových se píše: „Učený muž se nikdy neodchyluje od cesty ctnosti, ať je jakkoliv zaneprázdněn, a ani v čase nouze nezanedbává cestu ctnosti.“ Také: „Svému pánu musíš sloužit celým svým srdcem.“
2. Nikdy nebuď zbabělec v boji. Wu-c’ praví: „Kdo se křečovitě drží života, o ten přijde. Kdo je ochoten se ho vzdát, ten přežije.“
3. Nikdy se neostýchej být zdvořilý. Ve Š’-ťi se píše: „Je-li pán uctivého chování, jeho služebníci ho budou ochotně následovat. Pokud se chová špatně, jeho rozkazy nebudou uposlechnuty.“
4. Vždy je třeba usilovat o statečnost. V San Lüeh se praví: „Pod silným generálem nebudou žádní slabí vojáci.“
5. Zdrž se lhaní. V orákulu bohů se praví: „Poctivost nemusí být vždy užitečná, ale z dlouhodobého hlediska je tou nejlepší cestou.“ Ve věcech strategie však záleží na situaci. Sun-c’ praví: „I když jsi v plné bojové síle, vyhni se přímé konfrontaci a poraz nepřítele nepředvídatelností.“
6. Vždy buď oddaný svým rodičům. V Hovorech se píše: „Vynalož veškeré úsilí, abys byl poslušný vůči svým rodičům.“
7. Ani v nejmenším se neuchyluj k intrikám proti svým bratrům. V Hou Han Šu se píše: „Bratři jsou tvé levé a pravé ruce.“
8. Nemluv o věcech, kterým nerozumíš. Jin Chang praví: „Člověka poznáš podle toho, co říká.“
9. Nikdy nebuď hrubý. Zvláště vůči kněžím, ženám a chudým buď vždy zdvořilý. V Li-ťi (Kniha obřadů) se píše: „Se zdvořilostí je život člověka stabilní; bez ní je nebezpečný.“
10. Výcvik v bojových uměních je velmi důležitý. V Hovorech Konfucia se praví: „Zabývat se činnostmi mimo své povolání je škodlivé.“
11. Nikdy nezanedbávej studium. V Hovorech se píše: „Učení bez přemýšlení je temnota. Přemýšlení bez učení je nebezpečné.“
12. Seznam se s uměním poezie. Jedna báseň praví: „Uzavřené srdce zůstává skryté. Otevřenost vede k většímu rozvoji.“
13. Věnuj velkou pozornost etiketě při obřadech. V Hovorech se uvádí, že i samotný Mistr se při návštěvě chrámů dotazoval na správné obřady.
14. Nepoddávej se nadměrnému požitkářství. Ve Š’-ťi se píše: „Nadměrné pití vede k nepořádku, nadměrná radost k utrpení.“ V Cuo čuan se uvádí: „Hostiny by neměly být jedovaté.“ Také se říká: „Dobré věci jsou dobré, ctnost má být uctívána, zatímco žádostivost má být ovládnuta.“
15. Nikdy neodpovídej neuctivě člověku, který se na něco ptá. V Hovorech se píše: „Dbej na to, abys nenarušil pouto důvěry mezi přáteli.“
16. Vždy buď trpělivý. V I-ťingu se píše: „Velkým činem Kanshina bylo, že po pokoření v dětství [znásilnění] vytrval a stal se velkým vojevůdcem.“
17. Ve věcech velkých i malých nikdy neporušuj příkazy svého pána. V Hovorech se píše: „Voda se přizpůsobuje tvaru nádoby.“
18. Nežádej svého pána o léna ani o podporu. V Cuo čuan se praví: „Odměna bez zásluh je nespravedlivý zisk a vede ke zkáze.“
19. Neztrácej čas stěžováním si nebo pomlouváním. Staré přísloví praví: „Jsi-li chudý, nepochlebuj; jsi-li bohatý, nebuď povýšený.“
20. Je důležité být laskavý ke svým poddaným. V San Lüeh se píše: „Tví poddaní jsou jako tvoje ruce a nohy.“
21. Když je tvůj vazal nemocný, projev starost a navštiv ho, i kdyby to pro tebe znamenalo nepohodlí. V Liu Tchao se píše: „Pečuj o své muže tak, jako bys pečoval o svou vlastní žízeň.“
22. Nezanedbávej věrné vazaly. V San Lüeh se píše: „Nedokáže-li pán rozlišit mezi správným a nesprávným, zasloužilí služebníci ztratí veškerý zájem.“
23. Neměl bys odpouštět těm, kteří pomlouvají druhé. Nicméně, takové informace si nejprve ověř pomocí zvědů a rozvažuj, než jednáš. Říká se: „Podporuješ-li dobré a odvrhuješ-li zlé, lid tě bude následovat.“
24. Buď otevřený spravedlivé kritice. Staří mistři říkali: „Dobrý lék bývá hořký, ale účinný. Věrná slova mohou znít tvrdě, ale zlepšují chování.“ V Šang-šu se píše: „Je-li kus dřeva řezán po směru vláken, bude rovný, a naslouchá-li pán napomenutí, stane se učeným mužem.“
25. Když zůstanou vazalové věrní, ale nevyhnutelně upadnou do nesnází [a nemohou plnit své povinnosti], měl by jim pán poskytnout nezbytnou pomoc. Říká se: „Plánuješ-li zůstat na místě jeden rok, zasaď pět druhů obilí. Plánuješ-li na deset let, zasaď stromy. Plánuješ-li na celý život, není nic důležitějšího než si udržet své služebníky.“
26. Nikdy nevcházej a nevycházej z pánova paláce, jak se ti zlíbí, zadním vchodem. Říká se: „Otec a syn nesedí ve stejné řadě, stejně jako muž a žena“ [každý musí znát své místo a rozlišovat role].
27. Muž, který se vzdálil svým přátelům, by se měl snažit porozumět cestě lidství. V Hovorech se píše: „Neodchyluj se od cesty ctnosti, ani na dobu, jakou zabere jedno jídlo.“
28. Nezanedbávej každodenní povinnosti. Říká se: „Zbude-li ti po splnění povinností čas a síly, studuj.“ Když se věnuješ svým úkolům, jdi nejprve tam, kde se shromáždili tví druhové, a poté ustup dozadu. Je zásadní znát své místo. Staří pravili: „Po třech dnech nepřítomnosti neočekávej, že ostatní zůstanou stejní jako předtím. Tím spíše to platí pro učeného muže.“
29. Nepomlouvej před ostatními, ani v rozhovoru s důvěrným společníkem. Říká se: „O věci přemýšlej třikrát, než o ní promluvíš. Přemýšlej devětkrát, než na ni zareaguješ.“
30. Člověk musí důkladně studovat zenovou meditaci. Říká se: „V praxi zenu nejsou žádná tajemství. Je třeba si být pouze vědom důležitosti života a smrti.“
31. Když se pán vrací domů, měl by předem poslat posla, aby ohlásil jeho návrat. Jinak se může stát, že nečekaným příchodem přistihne své služebníky při nedbalosti a bude je muset kárat. Pokud by se detailně zkoumaly všechny takové případy, nebylo by toho nikdy konec. Konfucius říká: „Popravit člověka bez předchozího poučení [o dobru a zlu] je zvrácené.“
32. Vazal by neměl cítit zášť kvůli chladnému chování svého pána, i kdyby se to zdálo být nespravedlivé. Říká se: „Vazal se musí chovat jako vazal, i když se pán nechová jako pán.“ Také se říká: „Ten, kdo loví jelena v horách, nevidí horu.“ A dále: „Mladší by neměl soudit staršího.“
33. Při trestání vazala postačí v případě menšího provinění důtka. Pokud je provinění vážné, musí být vykonán trest smrti. Tchaj Kung řekl: „Zameť zlo hned v zárodku, jinak budeš muset sáhnout po sekeře.“ Příliš přísný trest vyvolá mezi vazaly obavy. V Lü Š’ Čchun Čchiou se píše: „Příliš přísná pravidla se nedodržují; příliš mnoho zákazů nebude respektováno.“
34. Neotálej s udělením odměny vazalovi. Při odměňování by měl být pán spokojen, ať už čin byl velký nebo malý. V San Lüeh se praví: „Při odměňování zásluh nesmí být promarněn žádný čas.“
35. Snaž se pečlivě ověřovat dobré i špatné události ve svém panství i mimo něj. Říká se: „Nepoučíš-li se z minulosti, nic nebude trvat.“
36. Nezatěžuj rolníky prací nad rámec jejich povinné dávky. V Liu Tchao se píše: „Útlak shora způsobuje veliké utrpení dole. Pokud se zvýší daně, rozmůže se zločin a lidé ztratí morálku.“
37. Nikdy nerozšiřuj zvěsti o neštěstích své rodiny mezi cizí lidi. Staré přísloví říká: „Dobré zprávy brány nepřekročí, ale špatné se šíří daleko.“ V Pi Jen Lu se uvádí: „Tíže, kterou zažívá dům, by neměla být sdílena mimo jeho zdi.“
38. Když využíváš muže, využij je podle jejich schopností. Staří mudrcové říkali: „Dobrý tesař neodhodí dřevo, dobrý generál neopustí své muže.“
39. Pečlivě si připrav výzbroj. Staří mudrcové pravili: „Devítipatrová věž začíná základem.“
40. Když míříš na bojiště, nesmíš být ani o den pozadu za svým pánem. Staří mudrcové pravili: „Voják má být sklíčen při zaslechnutí gongu [k ústupu], ale radostný při zvuku bubnu [k útoku].“
41. Dobře pečuj o svého koně. V Hovorech se píše: „Psi chrání člověka před nepřítelem a koně mu slouží v práci. Je třeba se o ně starat.“
42. Při střetu s nepřítelem udeř na místa, která nejsou připravena. Říká se: „Ten, kdo porazí nepřítele, tak činí tím, že zasáhne jeho nepřipravenost.“ A také: „Dům s tradicí útočí bez prodlení.“
43. Nepronásleduj nepřítele příliš daleko. V S’-ma fa se píše: „Při pronásledování nepřítele nerozbij formaci. Vyhneš se tak zmatku ve vlastní armádě a ušetříš muže i koně.“
44. Pokud tvá armáda vítězí, je vhodné pokračovat v útoku a nedat nepříteli čas se znovu zformovat. Pokud nejsou všechny nepřátelské síly zničeny, hrozí, že se sjednotí. V San Lüeh se píše: „Útok má být jako náhlý náraz větru.“
45. Na prahu bitvy by měl pán zacházet se svými muži přísně. Tím v nich vyvolá hněv, díky němuž budou zuřivě bojovat proti nepříteli. V S’-ma fa se píše: „Slabý nepřítel by měl být podroben a formován jako voda. Silného a energického nepřítele je třeba ctít a obávat se jako ohně.“
46. Nechval sílu nepřítele před svými vojáky. Říká se: „Nikomu nedovol mluvit o silných stránkách nepřítele.“
47. Nedovol svým mužům, aby haněli nepřítele [a tím ho popudili]. Říká se: „Rozzuříš-li vosu, zaútočí na tebe se zuřivostí draka.“
48. Neprojevuj slabost ani před příbuznými či sluhy. V San Lüeh se píše: „Služebníci a válečníci nebudou respektovat muže, který ztratil odvahu.“
49. Dávej si pozor, abys příliš nemanévroval. Říká se: „Příliš mnoho přání nevede k ničemu. Co lze získat tím, že se vzdálíš od přirozeného běhu věcí?“ Také: „Zajít příliš daleko je stejně špatné jako nezajít dost daleko.“
50. Pokud chceš nepřítele překvapit, vyhni se hlavním cestám a jdi těmi méně používanými. Říká se: „Jsi-li na místě, kde tě může nepřítel snadno vidět, použij tajné stezky. Jsi-li na místě, které nepřítel nevidí, udeř hlavní cestou.“
51. Pokud se tě někdo na něco ptá, je někdy lepší předstírat neznalost. V Hovorech se píše: „I když je něco žádoucí [může to být problematické], je lepší to nemít.“
52. Pán by měl zapomenout na provinění svého služebníka, pokud ten upřímně lituje po napomenutí. V Hovorech se říká: „Uznávej upřímnost člověka, který se rozhodl pokročit a poučit se ze svých dřívějších chyb.“
53. I když může být otec potrestán za svou nepřipravenost, pokud jsou jeho synové věrní a zasloužilí, neměli by být vystaveni hněvu pána. Říká se: „Tele skvrnitého vola může mít rudou srst a pěkné rohy. I když ho nechceš využít, neodmítej ho.“
54. Při nasazování vojsk je nutné rozpoznat, s kterým nepřítelem je třeba uzavřít mír, kterého zničit a kterého podmanit. V San Lüeh se praví: „Strategie závisí na typu nepřítele.“
55. Učený muž by se měl vyhýbat boji. Konfucius řekl: „Učený muž nemá důvod bojovat, ale pokud už musí, nemělo by to být na lukostřeleckém turnaji?“
56. Dávej si pozor na správné rozlišení mezi dobrem a zlem. V San Lüeh se píše: „Pokud se přehlíží dobrý skutek jednoho, poklesnou zásluhy všech. Pokud je chválen jeden zlý čin, všichni se navrátí ke zlu.“
57. Když dorazí zásoby na frontu, jídlo by mělo být mezi spolubojovníky rozděleno po menších částech. V San Lüeh se praví: „Když dorazily zásoby jídla a vína, velký velitel starých časů vylil víno do řeky a pil [vodu] spolu se svými muži.“
58. Bez velkého úsilí nelze uspět v psaní. Říká se: „I cesta tisíce mil začíná jediným krokem.“
59. I když je tvá teorie zcela rozumná, nepřesvědčuj o ní člověka s vyšším postavením. Říká se: „Když je slov příliš, slábne tvá pozice.“
60. Nehádej se kvůli chybě. Důležité je, co uděláš potom. Konfucius řekl: „Nikdy neváhej napravit chybu.“ A také: „Udělat chybu a nenapravit ji, to je skutečná chyba.“
61. I když jsi plán důkladně promyslel, vezmi v úvahu i protichůdný názor. Říká se: „Názor pronesený v dobré víře má být v dobré víře přijat.“
62. Nezanedbávej staré lidi, bez ohledu na jejich postavení. Staří mudrci pravili: „Uctívej staré tak, jako své vlastní rodiče.“
63. Když vyrážíš na bojiště, dokonči své jídlo už v noci a buď bdělý, jako bys čelil nepříteli, od chvíle, kdy vyjdeš z brány až do návratu. Staré přísloví říká: „Opatrnost je tvůj hrad, nedbalost je nepřítel.“
64. Vyhýbej se lidem špatného chování. Ve Š’-ťi se píše: „Neznáš-li charakter člověka, posuď povahu jeho přátel.“ A dále: „Muž by neměl být jen s těmi vysoce postavenými a opovrhovat níže postavenými. Slavíček, který poletuje z květu na květ, vnímá jejich vůni, ale nelpí na žádném z nich.“
65. Nebuď přehnaně podezřívavý vůči ostatním. V San Lüeh se píše: „Zkáza velké armády vzniká jen z hluboké nedůvěry.“
66. Nekritizuj chyby druhých. Říká se: „Udílej druhým pochvalu.“
67. Pouč své služebníky, aby nebyli žárliví. Říká se, že nezamčené dveře lákají zloděje a silné líčení podněcuje smyslnost.
68. Nelichoť. V Liu Tchao se píše: „Je-li člověk ve vysokém postavení, lichocení přináší mezi vojáky nepořádek a pohromu.“
69. Nepřicházej pozdě, ani o okamžik, když jsi povolán. Říká se: „Jsi-li povolán svým pánem, vyraz ihned, aniž bys čekal na vůz.“
70. Vojenská tajemství a špionážní činnost nesmí být prozrazena jiným. V I-ťingu se píše: „Nepřechováš-li tajemství, přijde škoda.“ V Š’-ťi se uvádí: „Strategie uspívá díky utajení; slova však realitu odhalují a tím ji ničí.“
71. Měj soucit s prostými lidmi. V Šang-šu se píše: „Povinností pána je vládnout ctnostně a chránit blaho lidu.“
72. Věř v bohy a Buddhu. Říká se: „Kdo jedná v souladu s myslí Buddhy, bude ochráněn, ale ten, kdo se oddá zlu, aby nad ostatními zvítězil, nakonec padne.“ Také: „Bohové nepomáhají těm, kdo jsou bez cti.“
73. Když se spojenci ocitnou na pokraji porážky, o to více bojuj. V Ku-liang čuan se píše: „Je-li tvá strategie dobře připravena, nemusíš bojovat. Ale musíš-li bojovat a učiníš to dobře, nezahyneš.“
74. Nevšímej si opilce. V Chan-šu se píše: „Jednou narazil opilec do vozu Pching Č’a, tajemníka hlavního rádce, ale ten ho ani neokřikl.“
75. Buď spravedlivý ke všem. V Siao-ťing se píše: „Nebe a země nezastaví tok času kvůli jedinému člověku. Slunce a měsíc nezhasnou kvůli jedinému člověku. Velký pán nemění zákon kvůli jedinému člověku.“
76. Používej ostrý meč, ne tupý. Říká se, že tupým mečem nelze přeťat kost.
77. Při procházkách po okolí buď neustále vnímavý k tomu, co se děje kolem. Čchen Fen řekl: „Kdo je nerozvážný, přivolává na sebe pohromu.“
78. Usiluj o to, abys nikdy nevzal život jinému. V San Lüeh se píše: „Podpora lidu umožňuje vládnout státu a přinést mír rodinám. Ztráta lidu vede ke ztrátě státu a zániku rodin.“
79. Po odchodu z povolání se nestávej přítěží pro své děti. V Pi Jen Lu se píše: „Zvedni své břemeno [vezmi si své věci] a ukryj se stranou, hluboko v horách.“ Také: „Zdrž se snahy zviditelňovat se prosazováním dobra a zla. Přestaň se zapojovat do kritiky zkaženosti světa.“
80. Nepoddávej se nadměrně volnočasovým aktivitám jako je sokolnictví nebo výlety. Takové věci jen plýtvají časem a brání plnění povinností. Říká se: „Pokud se neustále zabýváš světskými starostmi, zapomeneš na hodnoty své rodiny.“
81. Když jsi na výpravě, neztrať ze zřetele sebe ani ostatní a nestávej se lehkomyslným. Říká se: „Když něco vážíš, všímej si pouze váhy předmětu, a nemysli ani na okamžik na krásu váhy samotné.“
82. Při udělování rozkazů svým podřízeným za špatného počasí buď soucitný. Konfucius řekl: „Pán by se měl při povolávání lidí do služby vyhýbat období velkého pracovního vytížení.“
83. Když čelíš nepříteli o tisíci mužích, udeř stovkou mužů z boku. Říká se: „Je účinnější, když jeden muž odemkne bránu, než když ji tisíc mužů zkouší rozbít.“
84. Zdrž se lehkovážného rozebírání bitevních plánů. Staré rčení praví: „Věci vykládané na základě doslechu bývají mylné.“ A další přísloví říká: „I nepatrný počáteční rozdíl se může rozrůst v propast mezi nebem a zemí.“
85. I když neznáš tajemství strategie potřebná k vítězství v boji, často je vhodné předstírat, že je znáš. Staré rčení praví: „Muž, o němž se říkalo, že je těžký jako kotel, se ukázal být lehký jako vlas.“
86. Naslouchej kritice ze strany nižších vrstev, ale nezlob se na ně. Poté nenápadně vymysli vhodný plán jednání. Říkalo se: „Věci nejsou vždy takové, jak se zdají (a vyžadují pečlivé zvážení).“
87. Když se pán vrací z bojiště domů, měl by se jeho vazal vrátit domů dříve než on. Říká se: „O konec se starej stejně pečlivě jako o začátek.“
88. Muž by se neměl plést do záležitostí svého kolegy, bez ohledu na to, jak blízcí si jsou. Staré rčení praví: „Kdo ponoří ruku do rumělkou, zbarví se dočervena, a kdo se dotkne inkoustu, bude černý.“
89. Zdrž se hovoru o jídle nebo obchodu před ostatními. Staré rčení praví: „Kvalita kovu se zkouší ohněm, a kvalita muže tím, co říká.“
90. Dobře si rozmysli, než někoho požádáš o laskavost, i když jste si velmi blízcí. Staří mudrcové říkali: „Pro chamtivost po jediné číši vína můžeš přijít o celý náklad ryb.“
91. Nebuď pouze v jedné skupině. Konfucius řekl: „Učený muž si dělá mnoho přátel a není kritický, zatímco člověk malého ducha je kritický a má málo přátel.“
92. I mezi důvěrnými společníky se vyhýbej nemravným tématům. Pokud se tón hovoru začne ubírat tímto směrem, je lepší se tiše vzdálit. Říkalo se: „Ujasni si svou mysl a ducha druhých přemoz smíchem.“
93. Nevytýkej lidem jejich chyby před ostatními. V díle Chan-kuo cche je napsáno: „Mluv dobře o ctnostech druhého; o jeho chybách mlč.“
94. Procvičuj kaligrafii. Staré rčení praví: „Velké události dynastií Sia, Jin a Čou byly zaznamenány pro potomky díky písmu.“
95. Při nápravě škod plať část z vlastní práce a část z léna. Pokud uhradíš vše pouze z léna, povstanou potíže. Staré rčení praví: „Při chůzi nezvedáme obě nohy najednou.“ A dále: „Jarní slunce svítí rovnoměrně, ale květy, jež přijímají jeho světlo, rostou do různých velikostí.“
96. I když má nepřítel početné síly, udeř, pokud zanedbal obranu. Naopak se měj na pozoru před útokem na slabého nepřítele, pokud je dobře připraven. Sun-c’ říká: „Neútoč na dobře hájený tábor ani se nesnaž zastavit dobře připravený útok. Chceš-li udeřit na takovou sílu, měj na paměti hada z hory Čchang. Když udeříš jeho hlavu, zaútočí ocas; když udeříš ocas, otočí se hlava. Když zasáhneš tělo, odpoví hlavou i ocasem. Pro boj s takovým nepřítelem existuje zvláštní strategie.“
97. Ctnostný válečník by se neměl chovat výstředně. Konfucius řekl: „Učený muž, jemuž chybí vážnost, ztrácí svou autoritu.“
98. Buď vždy ve střehu. V Hovorech je napsáno: „Každý den přemítám třikrát o svém chování.“ A dále: „Nevzdávej se svého meče ani v přítomnosti vlastní ženy.“ Říká se: „Meč, který bere život, jej také dává.“ Také: „Nenech si špínu z obličeje a rukou smývat někým jiným.“ A: „Lucernu nerozsvěcuj bez opatrnosti.“
99. Neztrácej vytrvalost v povinnostech. Mencius řekl: „Pokud vytrváš a neunavíš se povinnostmi, můžeš se zařadit mezi učené muže.“

Výše uvedených devadesát devět článků je možná trochu rozvláčných a pro ostatní by mohly být obtížné k přečtení. Nesmí být však bez dalšího vysvětlení sdělovány jiným. Považuj je za mé poslední svědectví tobě.

Zde spočívá tajná ústní tradice rodu Takeda.

První rok éry Eiroku [1558], příznivý den čtvrtého měsíce

Pro mého syna Chóra

Nobushige

* – „Kōyō Gunkan Taisei“ od Kenji Sakaie je moderní japonské vydání a komentovaná edice klasického historického textu „Kōyō Gunkan“ (甲陽軍鑑), který popisuje vojenské předpisy, strategie, organizaci armády a život válečníků klanu Takeda ve feudálním Japonsku, zejména za dob slavného daimyó Takeda Shingena.

ZDROJ: Classical Warrior tradition of Japan – Vol. 2 – Sword Spirit (Diane Skoss)