Principy bojových umění – ZMĚNA ÚHLU

Obecné vysvětlení

Tento princip se někdy překládá jako:

• Osa otáčení nebo kloub – např. v mechanice, kde pivot může označovat bod, kolem kterého se něco otáčí.
• Klíčový bod nebo střed – například ve strategii nebo plánování, kde “pivot” označuje klíčovou součást nebo bod, na kterém něco závisí.
• Přechod nebo změna směru – často se používá v podnikání, zejména ve startupech, kde “pivot” znamená zásadní změnu obchodního modelu nebo strategie.

Aplikace do džúdžucu

A teď se vraťme do džúdžucu. Každá technika se skládá z několika důležitých faktorů: vzdálenost k soupeři, kontrola vlastní i soupeřovy rovnováhy, načasování…i úhly pod jakými provedeme náš útok či obranu. Musíme mít optimální vzdálenost, abychom dokázali zasáhnout. Musíme vědět, kde má soupeř těžiště, abychom věděli, v jakém úhlu a směru je soupeř nejslabší. V džúdžucu (i v judu) je definováno celkem osm směrů vychylování, ačkoliv jich je v reálu celkem 10…ale o to nám teď nejde. Tento princip říká, že když změníme úhel útoku, tak naše akce může být mnohem úspěšnější, zvláště v případě, kdy nám původní směr nezafungoval.

A když známe ještě vektory, tak jsme schopni nejen pochopit, ale i správně aplikovat znalosti součtu/rozdílu působících sil na nic netušícího soupeře. Ale samozřejmě tak, jako jsme schopni tuto znalost aplikovat na soupeře, tak i on je schopen ji aplikovat na nás, což znamená využití principu nejen pro útok, ale i úspěšnou obranu.

Název džúdžucu se překládá jako jemné umění, protože učí studenty se přizpůsobit realitě. TADY a TEĎ. Nepředpokládat dopředu, jak se něco vyvine, ale reagovat na realitu, nikoliv na to, co si myslíme, že má být realita. Pokud je soupeř silnější a tahá vás, je hloupost mu odporovat. Místo toho začneme tlačit. Pokud vás tlačí, táhneme. Nejdeme sílu proti síle, protože dříve či později natrefíme na silnějšího soupeře a také…nač pálit svou energii na něco, co lze fakticky využít ve vlastní prospěch, že?

Tím, že změníme úhel, v jakém techniku provádíme, můžeme výrazným způsobem změnit její efektivitu. Velmi názorný příklad je správné vychýlení soupeře. Tento princip však není pouze o správném vychylování. Použitím tohoto principu získáte následující výhody:

1. Vychýlením soupeře můžete snadněji (tj. méně úsilí) aplikovat techniku tím, že narušíte soupeřovu rovnováhu
2. Změněním úhlu, v jakém utočíte, můžete získat lepší pozici pro váš útok, například pro nasazení páky.
3. Změněním úhlu můžete také vytvořit větší tlak na soupeře. Například když jste v Yoko shiho gatame (Side) a posunete se více na soupeře, můžete výhodu své tělesné váhy mnohem lépe využít.
4. Změněním úhlu můžete uhnout přicházejícímu útoku, takže tento princip lze použít i v obraně.

Dalo by se tedy říci, že o tom je vlastně džúdžucu – najít správný úhel, pod kterým zaútočit.  A tím zvýšit efektivitu útoku bez toho, abyste museli přidávat na síle. Opět tedy demonstrace Seirjoku zenjó (Maximální účinek s minimem úsilí).

Avšak ať v tom máme jasno – tento princip není obecně o jakýchkoliv obecných úhlech útoku ale o záměrné změně úhlu tak, aby byla technika účinnější.

Jak to tedy uplatnit do praxe? Představte si situaci, kdy provádíte nějakou techniku a nějak se vám nedaří.  Zkuste se zeptat, jestli by technika nezafungovala lépe, kdybyste změnili úhel, pod jakým ji vykonáváte.

A kde lze dále použít tento princip? Když potřebujete zvýšit účinek páky, tlaku, vyhnout se tlaku, rozbít rovnováhu, atd. Uplatnění je hodně univerzální, pokud pochopíte tento princip.

Proto, když budete přezkoumávat svoje současné techniky, hledejte, kde v nich je přítomný tento princip a zdali by nešla technika pomocí tohoto principu zlepšit. Zkuste zaútočit tentokrát z jiného úhlu, uhnout soupeřovu tlaku v jiném úhlu, nasadit páku tak, že budete působit v maličko jiných směrech atd.

Budete tak sledovat dva hlavní cíle – OBJEVIT, kde to tam je a následně VYLEPŠIT techniku tímto principem. Určitě to půjde, nenechte se odradit, že to hned neuvidíte.

Během sparringu se soustřeďte pouze na to si uvědomit, jak to děláte a jak vám to (ne)funguje. Zatímco jste v předchozí fázi hledali a objevovali, nyní přišel čas to aplikovat do sparringu.

Takže když nasadíte páku na ruku, to už umíte. Ale zkuste páku nasadit vědomě s aplikací tohoto principu. To z vás bude dělat lepšího bojovníka. Dělat věci vědomě a nikoliv „tak nějak to vyšlo“.

Aplikace do běžného života

Změna úhlu pohledu na osobu, situaci, produkt či službu tak, aby se stal přínosnějším. Asi to znáte sami, jste na něco zvyklí a najednou vám to změní. Ať již se jedná o operační systém, aplikaci v mobilu, nebo prostě změna jídelníčku ve vaší oblíbené restauraci. Jedna reakce je hystericky bědovat a vztekle dupat nožičkama…tušíte však, že to asi nebude řešením. Navíc si tím zkracujete život. Takže druhá možnost je akceptovat fakt, že je tu změna a podívat se na novou situaci zcela novým pohledem, z jiného úhlu. A pomůže, když se soustředíte hlavně…vlastně jedině…na ty pozitivní nové věci, která tato situace přinesla. Krátce řečeno je tento princip o schopnosti změnit pohled na věc. A to vám následně může přinést nové příležitosti.

V této souvislosti jsem si vzpomněl na jeden hezký citát amerického spisovatele Stephena Kinga: “Když je život kyselý jak citrón, udělej z něj citronádu.“ Existuje ještě jeden velmi podobný citát, který říká: “Když ti život dá citrony, popadni tequillu a sůl.“, pokud by někdo neměl rád citronádu.

Když hovořím s lidmi, jež často prezentují, většinou mi říkají, že každá jejich přednáška je maličko jiná, byť se jedná o stejné téma. Někdy ale máte chladné posluchače, jindy naopak až příliš živé. Sám jsem zažil přednášky, kde když jsem přišel, viděl jsem zlost a otrávení z toho, že tam musí být, protože tam byli patrně nahnání svými učiteli. Takže mým prvotním cílem není hned do nich sypat informace, ale „rozbít ledy“ a ukázat jim, že to možná nebude taková ztráta času, jak si to mysleli. Jsou tak přednášky, kde více vtipkuji a jindy, kde sděluji více detailnější informace. Koneckonců, je to pouze přednáška, která má vzbudit zájem o dané téma a nikoliv přednáška, ze které byste na konci skládali maturitu. A o to jde – přizpůsobit formát i obsah tak, abyste si na konci mohli říci, „hele, docela dobrý“ a třeba se i poté poohlédli po nějakém kvalitním klubu bojových umění.

COVID je také výborným příkladem toho, jak tento princip aplikovat. Asi všichni víte, že díky COVIDu nebylo možné fyzicky vyučovat. Jedna z cest byla nadávat, dupat nožičkama a vztekat se. Druhá možnost bylo najít jinou cestu, jak být neustále v kontaktu se studenty. Během relativně krátké doby jsme si nastudovali specifika online výuky a krátce po lockdownu jsme spustili online lekce. Vím, že mnoho lidí v té době zastávalo názor, že online výuka je nesmysl, protože…bla bla bla. A přiznám se, že jsme si to zpočátku mysleli také, ale jaká byla druhá možnost? Sedět a pasivně čekat…takže jsme se rozhodli tomu dát šanci. Výsledkem pak bylo, že s námi studovali nejen studenti, ale i jejich sourozenci, a dokonce i rodiče. Asi nemusíme říkat, že po skončení lockdownu a návratu do tělocvičen jsme na rozdíl od jiných klubů měli nárůst studentů a více jak 50 procent…nekecám.

Ano, mělo to svá specifika, ale na druhou stranu, když jste o nich věděli, dokázali jste je vzít v potaz a dnes už bych o této formě výuky netvrdil, že je zcela k ničemu. Naše vlastní zkušenost nám ukázala, že minimálně jako dočasné, přechodné řešení jde o velmi dobrou alternativu.

Anebo naše Kurzy přežití – improvizovat, nepanikařit, nedupat nožičkama…aneb „co nemám, to nepotřebuji“ bylo jedno z nejdůležitější pouček, které jsme se na kurzech přežití naučili a pak je i sami učili naše studenty. Je to rozhodně lepší přístup, než hořekovat nad tím, že například oheň by byl mnohem rychleji rozdělán, kdybychom měli zápalky či dokonce zapalovač. Ano, byl…ale máme jen nůž a křesadlo, takže „přestaň brečet a umři jako chlap” …a rozdělej oheň s tím, co máš TADY a TEĎ.

Tento princip se také hojně využívá při zavádění nového produktu či služby. To si vezmete nějaký reprezentativní vzorek potenciálních zákazníků a produkt jim ukážete. A sledujete jejich reakce. A pak dle toho upravíte formu marketingové komunikace tak, abyste „hovořili jazykem jejich kmene“, tedy jako ti, kteří by si měli váš produkt/službu koupit.

Pojďme se ještě podívat na jeden hezký příklad tohoto principu z oblasti produktů či služeb. Znáte firmu Nintento, která vytvořila tak legendární hry jako Donkey Kong, nebo Super Mario Brothers? A víte, čím se zabývali předtím? Prodávali vakuové čističe, hrací karty, instantní rýži a dokonce jeden čas vlastnili i malý řetězec hotelů. Firma včas objevila příležitost a chopila se jí.

A jak si za okamžik řekneme, existuje mnoho podobných příkladů výrobků, které byly původně vyvinuty s jiným cílem, a nakonec našly uplatnění v jiných oblastech. A to jen proto, že byli schopni využít princip Změna úhlu. Zde je několik zajímavých příkladů:

1. Viagra: Tento lék byl původně vyvíjen pro léčbu anginy pectoris (bolesti na hrudi způsobené srdečními problémy). Během testování bylo zjištěno, že lék měl výrazný vedlejší účinek, který vedl k jeho novému využití při léčbě erektilní dysfunkce.
2. Mikrovlnná trouba: Mikrovlny byly objeveny inženýrem Percy Spencerem, který pracoval na radaru během druhé světové války. Spencer zjistil, že mikrovlny mohou ohřívat jídlo poté, co se mu v kapse roztavila čokoláda. To vedlo k vývoji první mikrovlnné trouby.
3. Sáček na čaj: Původně byly čajové sáčky používány jako způsob, jak posílat vzorky čaje zákazníkům. Lidé začali používat sáčky přímo k louhování čaje, což vedlo k vytvoření komerčně prodávaných čajových sáčků.
4. Vteřinové lepidlo: toto lepidlo bylo původně vyvinuto během druhé světové války jako materiál pro výrobu průhledných zaměřovačů pro zbraně. Později bylo zjištěno, že se jedná o silné lepidlo s širokým uplatněním v domácnosti a průmyslu.
5. Bublinková fólie: Tato známá obalová fólie byla původně vyvinuta jako tapeta. Vynálezci zkoušeli vytvořit texturovanou plastovou tapetu, ale ta se na trhu neuchytila. Až později si uvědomili, že materiál by mohl být ideální pro ochranu křehkých předmětů během přepravy.
6. Listerine: Tento ústní vodový roztok byl původně vyvinut jako chirurgický antiseptikum. Později byl používán jako dezinfekční prostředek na podlahy a lék na kapavku, než se nakonec stal ústní vodou pro osvěžení dechu a boj proti zubnímu plaku.
7. Růžová barva „Baker-Miller Pink“: Tato barva byla původně testována na vězněných, aby zklidnila jejich agresivní chování. Později se ukázalo, že v některých kontextech dokáže snižovat úzkost a hladinu stresu, což vedlo k jejímu využití v různých terapeutických prostředích.
8. Coca-Cola: Tento známý nápoj byl původně vytvořen jako lék na různé nemoci, včetně bolesti hlavy a únavy. Obsahoval výtažky z koky (z nichž se vyrábí kokain) a kofeinu, ale brzy se stal populárním osvěžujícím nápojem a obsah kokainu byl z receptury odstraněn.
9. Sacharin (umělé sladidlo): Byl objeven náhodou v roce 1879 chemikem Constantin Fahlbergem, který pracoval na derivátech uhelného dehtu. Při práci se v laboratoři dotkl svého oběda a všiml si sladké chuti na prstech. Později se sacharin stal populárním jako umělé sladidlo pro diabetiky a dietní produkty.
10. Kukuřičné vločky (Corn Flakes): Tyto snídaňové cereálie byly vytvořeny náhodou, když bratři Kelloggovi experimentovali s vařením pšenice, aby vytvořili zdravé jídlo pro pacienty svého sanatoria. Jednou pšenici zapomněli a zjistili, že po prohnětení a pečení vznikly vločky. Po dalším experimentování s kukuřicí se zrodily kukuřičné vločky.
11. Suchý zip: Suchý zip byl inspirován semeny bodláků, které se zachytávaly na oděvu a srsti psa švýcarského inženýra George de Mestrala. Původně však nebyl vyvinut pro masovou produkci a byl používán v leteckém a vesmírném průmyslu, než se stal populárním u spotřebitelů.
12. WD-40: Tento olej byl původně vyvinut pro letecký průmysl, konkrétně jako prostředek na ochranu raket proti korozi. Jeho název znamená „Water Displacement, 40th formula“ (vytěsnění vody, 40. receptura). Po svém úspěchu v leteckém průmyslu se začal používat v domácnostech a dílnách pro různé účely, včetně mazání zámků a ochrany kovů před korozí.
13. Konzervované mléko (kondenzované mléko): Kondenzované mléko bylo původně vyvinuto jako způsob, jak uchovat mléko během dlouhých plaveb po moři, kde se čerstvé mléko rychle kazilo. Později se stalo oblíbenou přísadou do dezertů a sladkostí.
14. Pacemaker (kardiostimulátor): Tento život zachraňující přístroj byl objeven náhodou, když inženýr Wilson Greatbatch omylem vložil nesprávný odpor do elektronického obvodu. Zjistil, že obvod generoval opakované elektrické impulzy, což vedlo k vývoji prvního implantovatelného kardiostimulátoru.
15. Penicilin: I když Alexander Fleming hledal způsob, jak bojovat s bakteriemi, objev penicilinu byl zcela náhodný. Plíseň Penicillium notatum, která kontaminovala jeho Petriho misky, zabila okolní bakterie. Tento objev vedl k revoluci v medicíně díky vývoji antibiotik.
16. Dynamit: Alfred Nobel původně pracoval na bezpečnějším způsobu manipulace s nitroglycerinem, výbušninou s vysokým rizikem výbuchu. Nechtěl vyvinout novou výbušninu, ale jeho experimenty vedly k vytvoření dynamitu, což mělo obrovský dopad na těžební a stavební průmysl.
17. Antidepresiva (Iproniazid): Iproniazid byl původně vyvíjen jako lék na tuberkulózu. Během klinických testů si lékaři všimli, že pacienti, kteří užívali tento lék, vykazovali zvýšenou úroveň nálady a energie. Tento vedlejší účinek vedl k jeho použití jako prvního antidepresiva.

Tyto příklady opět ukazují, jak náhoda, experimentování a změna směru ve výzkumu mohou vést k objevům, které mají dalekosáhlé dopady na různé oblasti lidského života.