…anebo používejte své techniky na ulici pouze na vlastní riziko!
Napsal: Lawrence N. Nadeau
Dorazil jsem na schůzku s kamarádem dříve a jelikož jeho lekce ještě probíhala, sledoval jsem ji z prostoru pro diváky. Studenti cvičili obranu proti střelné zbrani pod vedením staršího studenta — což pravděpodobně vysvětlovalo, proč to působilo tak nenuceně.
Jistě jste už viděli podobné lekce: stereotypní opakování, pohodové prostředí a přátelské dvojice. Možná jste se některých takových lekcí i sami zúčastnili.
Pozorování právě této lekce změnilo můj pohled na obranu proti zbrani. Proč? Protože jsem si tehdy uvědomil, že tomuto tématu mnozí nerozumějí, jelikož postrádají hlubší znalosti střelných zbraní i munice.
Pro studenty špatně informovaných instruktorů je „střelná zbraň“ často jen plastová nebo gumová maketa zbraně. Jako taková nevyvolává při tréninku žádný pocit obavy, žádné vědomí následků, není tu jakýkoliv kontakt s realitou. Kdyby tito studenti o zbraních a střelivu věděli o něco víc, rozhodně by netrénovali tak lehkovážně, jak jsem měl možnost vidět.
Po tomto prozření jsem změnil způsob výuky, abych své studenty lépe připravil na tuto mimořádně vážnou sebeobrannou situaci. Zde předkládám pět základních faktů o obraně proti střelné zbrani, aby si čtenáři časopisu Black Belt, kteří nejsou se zbraněmi obeznámeni, mohli doladit — a možná i přehodnotit — své dovednosti dříve, než je zkusí použít na ulici…
Na velikosti záleží
Střelné zbraně existují v mnoha tvarech a velikostech. Typem, který je nejčastěji používán při páchání trestné činnosti, je krátká střelná zbraň, a v rámci této kategorie jsou upřednostňovány modely s menším rámem, protože se snáze skrývají.
Uchopit malou střelnou zbraň během útoku je obtížnější. A co je horší, ještě těžší je takovou zbraň vypáčit z rukou útočníka, což znamená, že potřebujete vyšší míru technické dovednosti. Dobrá zpráva je, že jakmile se naučíte ovládat krátkou zbraň, snáze si poradíte i s dlouhou.
Je v pořádku trénovat s maketou střelné zbraně s velkým rámem a dlouhou hlavní, ale pokud chcete být skutečně připraveni, měli byste ve svém tréninku směřovat k obraně proti zbrani s menším rámem a krátkou hlavní — a u té ve svém tréninku zůstat. Pokud chcete zvýšit obtížnost, začleňte do tréninku stresory prostředí (například stroboskop významně změní celou situaci) anebo začněte používat reálnější zbraně (FX střelivo, ale i airsoftová zbraň, kuličkovka, apod.). A tento princip „trénuj na kratší“ platí i pro dlouhé zbraně. Větší užitek získáte z nácviku s maketou zkrácené brokovnice než s loveckou brokovnicí s dlouhou hlavní.
Vystřelí
Střelná zbraň může být revolver nebo samonabíjecí pistole. Pokud jde o samonabíjecí pistoli, může být jednočinná, dvojčinná nebo kombinovaná. To zde není příliš důležité. Důležité je, abyste si osvojili nastavení mysli, že zbraň — ať už jakákoli — vystřelí ve chvíli, kdy se ji pokusíte uchopit. Všimněte si, že říkám vystřelí, nikoli že by mohla vystřelit.
Když dojde k výstřelu, bude to v okamžiku, kdy ji budete držet, anebo budete v její bezprostřední blízkosti…a to ponese následky. Ty budou s největší pravděpodobností okamžité a bolestivé, ale pokud na to svou mysl v tréninku připravíte, může to snížit šok a překvapení, které v boji o život nastávají. Už jen vědomí, že zbraň vystřelí, dělá váš trénink okamžitě mnohem vážnějším.
Ano, lze namítnout, že zbraň vystřelit nemusí. Možná se pachatel rozhodl použít hračku. Možná jde o skutečnou zbraň, která už nefunguje, jak má. Možná je prázdná. Tyto okolnosti se už staly a jistě se stanou znovu — ale chcete na to vsadit svůj život? Chcete o tom vůbec přemýšlet během střetu? Z hlediska bezpečnosti všech je nejlepší chovat se tak, jako by zbraň během boje vystřelila.
Bude to hlasité
Náboj má čtyři základní součásti: nábojnici, prach, zápalku a střelu. Když je stisknuta spoušť, úderník udeří do zápalky, která se zapálí. Ta následně zapálí prach v nábojnici. Jak prach hoří, vytváří extrémní tlak, protože se nachází v uzavřeném prostoru. Ten vystřelí projektil hlavní ven z ústí zbraně.
Při opuštění ústí se projektil pohybuje vysokou rychlostí a obvykle vydává extrémně hlasité prásknutí, když překonává rychlost zvuku. A i když je podzvukový, přesto bude velmi hlučný.
Bez ochrany sluchu — kterou v sebeobranné situaci s největší pravděpodobností mít nebudete — může být zvuk ohlušující. Situaci zhoršuje tlaková vlna zapálení prachu, která je dezorientující a bolestivá, zejména pokud k ní dojde blízko vaší hlavy nebo hrudi. Je tedy zřejmé, že by vaše obranná reakce měla udržet zbraň co nejdál od obličeje.
Zbraně koušou a kopou
Když uchopíte střelnou zbraň způsobem vhodným pro sebeobranu, vaše ruka zakryje alespoň část mechanismu zbraně. Nemluvím o „pracovním konci“, tedy o ústí hlavně, ale o částech, které obsahují náboj a zadržují sílu vznikající hořením prachu.
Pokud jde o revolver, vaše ruka zakryje válec. Je to součást, která se při stisku spouště otáčí a nastavuje náboj mezi kohout a hlaveň. Když kohout dopadne, úderník udeří do zápalky a zapálí prach. Horké plyny, plameny, a dokonce i drobné kovové částečky unikají mezerou mezi přední částí válce a vstupem do hlavně, nazývanou kužel přechodu. Při uchopení zbraně je velmi pravděpodobné, že tomu bude vaše ruka vystavena.
Pokud jde o samonabíjecí pistoli, nebude z boků unikat hořící plyn, protože nemá válec. Místo toho má zásobník, který se zasouvá do rukojeti a podává náboje do nábojové komory na zadním konci hlavně.
To vše je uzavřeno závěrem, který se při každém výstřelu prudce pohybuje dozadu. Při tom odvádí horké plyny, vyhazuje horkou prázdnou nábojnici, znovu natahuje zbraň a současně podává nový náboj ze zásobníku. To vše se odehrává přesně v místě, kde je umístěna vaše ruka.
Pokud uchopení dokončíte a provedete je dostatečně pevně ještě před výstřelem, může dojít k zaseknutí zbraně. Pokud však zbraň vystřelí, může být vaše ruka pořezána ostrými hranami mušky a vyhazovacího okénka.
Ať už je vaše obrana namířena proti revolveru nebo samonabíjecí pistoli, následky mohou zahrnovat vážné popáleniny. Navíc u obou typů budete mít pocit, že se v okamžiku výstřelu snaží vyskočit z ruky kvůli zpětnému rázu.
Povrchy jsou kluzké, když jsou mokré
Pokud je vaše ruka v důsledku výstřelu pořezána, nebo odřená, pravděpodobně začne krvácet. Než se krev srazí, je kluzká — stejně jako zpocené, nervózní dlaně, nemluvě o oleji, který se na zbraních často vyskytuje.
Co to pro vás znamená: Práce s kluzkými povrchy činí odzbrojení útočníka ještě obtížnějším, zejména když vezmete v úvahu, že útočník má, v porovnání s vámi, na své zbrani pravděpodobně dokonalý úchop.
Závěrem
Mají vás tyto argumenty přesvědčit, že odzbrojení útočníka se střelnou zbraní je předem ztracená věc? Rozhodně ne. Jejich cílem je učinit váš trénink realističtějším. Jako student bojových uměních se připravujete na nejhorší možný scénář a doufám, že tyto informace přispějí k vašemu pochopení, jak obtížné takové situace mohou být.
Tyto argumenty mají také ukázat, že odzbrojení útočníka se střelnou zbraní je poslední možnost. Vaše šance vyváznout bez zranění jsou mnohem vyšší, pokud si jako první linii obrany zvolíte útěk. A i pokud musíte navázat kontakt s útočníkem, je vhodnější nejprve přesměrovat zbraň a/nebo narušit rovnováhu útočníka…a poté utéct.
Ale v situaci, kdy je uchopení zbraně mířící vám do obličeje jedinou možností — a někdy to tak skutečně je — může trénink s těmito pěti pravdami na paměti pomoci pochopit rizika a přežít.
ZDROJ: Learn How to Deal With Them Now in the Dojo — or Use Your Techniques at Your Own Risk on the Street!
