Lekce z Bushido – Kan-ken, sono-mama, zan-totsu a katchu

Přečteno: 2505

V prvním článku jsme si řekli, jak snadno je filozofie samurajů aplikovatelná i v současném světě, ačkoliv se jedná o velice starou filozofii, která byla původně určena pro japonské bojovníky. V této části si přiblížíme její další aspekty: kan–ken, sono-mama, zan-totsu a katchu.

Kan kendva pohledy

Zatímco „kan“ je “dívat se“, druhé slovo „ken“ znamená „vidět“. Dívají se všichni, ale vidí jen opravdový bojovník, ať to, co vidí je příjemné anebo ne. Tento aspekt úzce souvisí s přístupem kamae. Zaujmout kamae a následně i vidět způsobem ken tak, jak problém skutečně vypadá – to je přístup skutečného bojovníka. Například správný přístup kamae tedy je „máme zde problém, pojďme jej vyřešit.“ Oproti tomu akirame přístup může být například tento: „to nebude fungovat“ nebo „je to špatně /  určitě to zase špatně dopadne“, apod. Lidé s přístupem akirame se soustředí spíše na důvody, proč něco fungovat nebude a časem se v tom stávají opravdovými mistry. Jenže takto samuraj nejedná, protože ví, že akirame přístup nakonec vede do záhuby.

Sono mamavidět věci ve své pravé podobě

Sono-mama je schopnost vidět věci jaké skutečně jsou. Nezveličovat, nebudovat destruktivní myšlenkové zámky ve stylu akirame, ale vidět problém bez emocí a v jeho skutečné a aktuální podobě. Protikladem pohledu sono mama je „gen“ a volně se tento termín dá přeložit jako „iluze“. Samurajové již ve své době chápali, že pokud mají efektivně problém vyřešit, pak to musí udělat bez emocionálního zapojení, které neumožňuje vidět reálný problém, ale velmi často jeho nafouknutou podobu, která má se skutečností pramálo společného. A tak například místo „mám problém s vyřešením tohoto úkolu,“ si opravdový bojovník řekne „je tu problém, jak jej vyřešit?“ Anebo místo „jsem zraněný, proboha…asi zemřu,“ si bojovník zachová chladnou hlavu a na problém se dívá například takto „je tu zraněná noha, jak ji nejlépe ošetřit?

Skutečný bojovník se problém pohlíží jako na příležitost jak otestovat své znalosti a zkušenosti. Pokud byste například měli šanci vidět do způsobu uvažování úspěšných manažerů moderního světa, pak zjistíte, že problémy ve skutečnosti vítají a netrápí se jimi jako většina lidí. Je zde patrný posun ve způsobu myšlení v porovnání s většinou ostatních lidí. Od akirame ke kamae. Je tu problém? Tak už si přestaňme stěžovat jak je svět zlý a postavme se k němu čelem, ať jej co nejrychleji vyřešíme.

S tímto přístupem k životu úzce souvisí další bojová taktika – zan totsu. V zásadě jde o co nejrychlejší zkrácení vzdálenosti a úderu. Samuraj nepřemýšlí kolik nepřátel před ním stojí. Ví, že musí nepřátele porazit a je mu jedno, jestli proti němu stojí jeden nebo deset nepřátel. Smrt je nevyhnutelná tak jako tak, tak proč se stresovat. Již v Hagakure je řečeno „Když stojíš proti neštěstí či těžké situaci, nestačí tvrdit, že jsi v klidu. Kdykoliv se dostaneš do těžké situace, jdi vpřed statečně a s úsměvem na rtech.

Nos lehké brnění – katchu

Samurajové si většinou vybírali takové brnění, které jim umožňovalo rychlý pohyb. Ten upřednostňovali na úkor lepší ochrany. I tento přístup je v souladu se zan totsu taktikou, která zdůrazňuje hlavně útok na nepřítele, než kličkování a hledání alternativních řešení. A v životě to platí podobně – uspějí lidé, kteří mají aktivní přístup k řešení problémů než ti, kteří hledají výmluvy, proč to, či ono nelze dokázat. Taktika zan totsu má však daleko širší význam – znamená stát vždy čelem k životu a nesnažit se hledat zkratky, které život na první pohled usnadní, ale nikoliv posunou k lepšímu.

Pravidla při vstupu na bojiště

  1. Ať už stojíš v boji, v životě či v zaměstnaní proti vnitřnímu nebo vnějšímu nepříteli, vždy zaujmi čelní pozici (kamae). Na situaci se podívej ve stylu sono-mama, obleč si lehké brnění (katsu) a jednej v duchu zan totsu.
  2. Jakmile narazíš na problém, řeš jej. Jakmile se ti něco postaví do cesty, zaujmi čelní pozici (kamae) a vypořádej se s tím.
  3. Nesnaž si namlouvat, že „jsem si vědom, že mě něco blokuje, ale já zkrátka nevím co to je…“. Ve skutečnosti vždy víš, kdo/co je tvým nepřítelem. Můžeš zkoušet obelhávat své přátele, spolupracovníky, i rodinu, ale nikdy nelži sobě samému.
  4. Nikdy neignoruj nepřítele, protože tě dostane právě ten nepřítel/problém, kterého jsi ignoroval či podcenil.

Pokračování příště

Zdroj: Fighting to Win;  David J.Rogers, 1984; Doubleday & Company, Inc.

Jarda Kolcun

Autor

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *