Minulý víkend proběhlo na FTVS pokračování semináře o Prevenci poruch pohybového systému, tentokrát zaměřeného na pánev a krční páteř. A jako obvykle i tentokrát jsme se dozvěděli hromadu nových a velmi zajímavých informací.
Sobota (21. 03. 2015) – Pánev
Pánev nám podrobně vysvětlila PhDr. Klára Daďová, PhD a její přednáška měla podtitul „6×8 pro zdraví“ 🙂
Již jsem byl na jednom semináři, kde se podrobně rozebírala úloha pánve při chůzi a běhu, takže jsem si teď přednášku užíval a doplňoval si chybějící informace, jako když skládáte puzzle. Klára nám nejdříve osvětlila, jak je pánev důležitá pro celkový pohyb, a že je jakousi křižovatkou, či chcete-li spojkou mezi vrškem a spodkem těla. Pokud pánev nefunguje jak má, pak to má velký vliv na celé tělo směrem nahoru i dolů.
Nezbytná teorie byla pravidelně zpestřována praktickými cviky tak, abychom vše viděli názorně a v praxi to, co se nám Klára snaží vysvětlit v rovině teoretické. Po základním seznámení s konstrukcí pánve i rozdílech mezi mužem a ženou jsme se zaměřili na kostrč a následně i na svaly pánevního dna, kterému se následně věnovali převážnou většinu času jak v rovině teoretické, tak i praktické. Popsali jsme si jednotlivé svaly, určili jejich funkci a poté jsme se již věnovali funkčním poruchám pánve, kdy je pánev buď v anteverzi (vyklopená dopředu), retroverzi (vyklopená vzad), sešikmená na jednu stranu, či dokonce zrotovaná. Jeden by nevěřil jak se tato, na první pohled vcelku fixní část těla může všelijak posunout, zrotovat, atd. Oslabené svaly pánevního dna následně mohou vést i k blokaci kostrče, SI kloubu či dokonce inkontinenci…u mužů i u žen.
Asi nejčastější vadou pánve je tzv. dolní zkřížený syndrom, který poprvé podrobně popsal náš profesor Janda a od něj tuto deskripci následně převzali odborníci po celém světě (například v TacFitu se na profesora Jandu opakovaně odkazuje Scott Sonnon, tvůrce systému TacFit 🙂
Poté jsme si ukázali několik automobilizačních (uvolňovacích) cviků, které nám pomohou uvolnit SI (křížokyčelní) kloub a kostrč. Ve zbytku dne jsme se již věnovali praktickým dovednostem, což znamená, že jsme si ukázali vyšetření pánve pohledem i dotykem ve stoji i v sedě a zacvičili si i sérií cviků od Moshe Feldenkraise (pánevní hodiny). Pokud se nám podařilo najít nějaké funkční poruchy (ano, našli jsme je u všech a více či méně závažné ;-), krátce jsme si popsali možné příčiny, které mohly být například genetické, ale i nadváha, nesprávný pohybový stereotyp, těhotenství, nošení vysokých podpatků (o čemž jsem psal již zde) či dlouhodobé sezení.
No a pak přišly na řadu ony zábavné uvolňovací a posilovací cviky. Přiznám se, že cviky, díky tomu, jak jsou vykonávány převážně v oblasti pánevního dna, jsou na první pohled nepříliš viditelné…a já si tak, připouštím, možná i maličko chrupnul, jak mi potvrdili moji kolegové, které začalo mé jemné a melodické chrápání mírně obtěžovat 😉 Jakmile jsme však z polohy v leže přešly do sedu, či dokonce na gymnastický míč, již jsem další šanci „meditovat“ nedostal 😉
Klára uznala, že tyto cvičení jsou spíše pro ženy, ale mohou je využít i muži v případě, že mají potíže s inkontinencí (udržením moči). Jelikož podobné problémy zatím, díkybohu, nemám, uložil jsem si cviky v paměti do šuplíku s názvem „kdyby něco“ 😉
Na závěr jsme si zacvičili celou sestavu Ludmily Mojžíšové, která mimochodem vůbec nebyla vystudovaná fyzioterapeutka, a přesto dala světu vynikající metodu na posílení pánevního dna, díky které mnoho tzv. frigidních žen nakonec otěhotnělo. Je škoda, že za svého života nebyla odborníky příliš uznávaná a až teprve po její smrti jí byly přiznány odpovídající zásluhy.
Pro mě je tento příběh zajímavý hlavně v tom, že nemusíte mít nutně akademické vzdělání (ačkoliv je to jistě výhodou), pokud máte selský rozum a nadšení se učit (podobně i jako Moshe Feldenkrais, kterého k tomu však dohnala životní nutnost, ale to je na jiné povídání). Kdysi jsem o tom psal v blogu a nyní se mi to opět potvrdilo, takže pokud vás něco skutečně zajímá, pak čtěte, studujte, účastněte se kvalitních seminářů a dříve či později potřebné informace a znalosti získáte. Naučit se dá vše a nikdo nedostal informace „darem shora“. A velmi pravděpodobně na tom časem budete ještě lépe než ti vystudovaní, protože nebudete zatížení vším tím balastem, který se na jakýkoliv obor časem nutně nabaluje.
Vidím to například u své manželky, která si při zaměstnání dodělává vysokou školu a občas mne některé její studijní předměty velmi upřímně překvapí, když mi potvrdí, že tohle stoprocentně nikdy potřebovat nebude (hovoří z více jak 20 leté praxe v oboru). A teď si představte, kdyby tento čas raději věnovala hlubšímu studiu oboru či tématu, které ji zajímá a které každý den praktikuje…. Takže pokud vám nejde o vysokoškolský diplom, pak směle studujte pouze to, co uznáte za vhodné a co vás zajímá. Časem sice zjistíte, že všechno souvisí se vším, ale to zatím nepotřebujete vědět 😉
Neděle (22. 03. 2015) – Krční páteř
Nedělní přednášku měla na starosti opět doktorka Andrea Levitová, o kterém jsem již psal v minulém díle. Opět jsem ocenil srozumitelnost a hlavně příklady z praxe, což svědčilo o tom, že má tuto problematiku plně zvládnutou 🙂
Nejdříve jsme si tedy opět popsali krční páteř včetně funkčních poruch, z nichž nejčastější je tzv. horní křížový syndrom, jenž byl prvně popsán….ano českým profesorem Jandou 🙂
Následně jsme se zaměřili na původce funkčních poruch krční páteře, mezi něž se například řadí nevhodná poloha hlavy při spánku, práce s dlouhodobým předklonem hlavy, prudké pohyby hlavy, špatně umístěná opěrka v autě, jednostranně nošená těžká zátěž, ale i nevhodná obuv, nevhodný stereotyp dýchání, dlouhodobá psychická zátěž a podceňování tzv. „drobných nehod“ během řízení či ve sportu (tzv. whiplash syndrom).
Vysvětlili jsme si obecné zásady cvičení krční páteře stejně tak jako správný sed u počítače, či v autě.
Následně jsme si podrobně rozebrali akutní krční blokádu (ústřel), chronické bolesti krční páteře i tzv. cerviko-kraniální, cerviko-vestibulární a cerviko-brachiální syndromy. Velká část teoretické části přednášky byla věnována degenerativním onemocněním páteře, jako jsou například vyhřeznuté ploténky či mírnější varianta – vyklenutí ploténkového disku. Co bylo velmi důležité, dostali jsme doporučení na cviky, které s takovými lidmi rozhodně necvičit a které jim naopak mohou pomoci při rehabilitaci.
Kořenové syndromy bylo další téma, kdy jsme si vysvětlili, jak se postižené té které části krční páteře projevuje ve formě bolesti v některé oblasti horní končetiny. Osobně mi to připadalo velmi zajímavé, že již dokážeme například zjistit, že když bolest vystřeluje do palce a ukazováku, pak jde patrně o kořenový syndrom (KS) krčního obratle C6. A tak rozlišují i další KS dle toho, do kterého prstu vám bolest vystřeluje. To fakticky umožňuje přesně lokalizovat kořen bolesti. No není to skvělé? 😉
Dosti času se věnovalo tzv. whiplash syndromu, který pravděpodobně zažila většina z nás v té či oné podobě. O co jde? Whiplash syndrom je zapříčiněn prudkým pohybem hlavy vpřed a následně i vzad. Například v situaci, kdy sedíte v autě a nečekaně do vás drcne zezadu jiné auto. Žádná větší škoda na autě se nestane, ale v okamžiku tohoto pohybu vzad a poté i vpřed dojde k náhlému natáhnutí a smrštění vazů a svalových úponů, díky čemuž vzniknou drobné trhlinky, případně i hematomy (krevní výrony). Bezprostředně po nehodě máte pocit, že se nic nestalo, ale postupně začnete cítit závrať, bolesti šíje a ramen, poruchy vidění, případně zvonění v uších. Mohou se dokonce časem přidat i psychické problémy, jako je frustrace, deprese, úzkost či nespavost. Proto je nutné podobné drobné nehody nepodceňovat a nechat se zkontrolovat odborníkem. Je také důležité si uvědomit, že toto se netýká pouze řidičů, ale i boxerů, fotbalistů, hokejistů či lyžařů. Prostě všude tam, kde se hlava dostává, či může dostat, do prudkých změn poloh.
Následně jsme si rozlišili tzv. primární bolesti hlavy (migréna, tenzní bolest hlavy či tzv. cluster headache) a sekundární bolesti (anteflexní/retroflexní bolesti hlavy, či takové, které jsou v důsledky poruchy statiky krční páteře).
Poté přišla na řadu vlastní diagnostika krční páteře tak, abychom získali hrubou představu, jestli a co nám vlastně je. Opět se mezi námi našlo pár exemplářů, které stálo za to následně popsat podrobněji i pro ostatní účastníky 🙂
A zbytek přednášky se již Andrea věnovala praktickým cvikům na protažení i posílení svalů souvisejících právě s krční páteří, takže člověk odjížděl domů s krásně protaženým krkem 🙂
Musím říci, že i tentokrát splnil tento víkendový seminář má očekávání. Sice jsem poté lehnul na týden s dosti prudkou chřipkou, ale i tak se těším na závěrečný seminář, který tentokrát podrobně rozebere hrudní část páteře a horní končetiny.
P.S. A jako bonus jsme se od Andrey naučili indickou masáž hlavy, kterou jsem obratem ukázal svým dcerkám tak, aby ji následně mohly kdykoliv dát jak mě, tak i mé manželce. Koneckonců, k čemu jinému děti vlastně máme, že? 😉 🙂
Reportáž ze semináře Prevence poruch pohybového systému 1
Reportáž ze semináře Prevence poruch pohybového systému 3
Jarda Kolcun
