Praktický pohyb – část 4.

Přečteno: 1665

Pokud se podíváme do minulosti, pak mnoho systémů má základ ve zvířecích pohybech. Zvláště bojová umění a bojové sporty jsou tímto známé. Jejich tvůrci se odkazovali na různé vlastnosti zvířat, které tolik obdivovali. Proto následně začali napodobovat jejich pohyby i jejich způsoby útoku.

Máme tu tak styly tygra, slona, myši, jeřába, hada i kachny a já nevím, čeho ještě. Skoro bych se vsadil, že člověk někdy ve své historii zkoušel napodobovat všechno možné v naději, že bude stejně tak rychlý, tvrdý či vytrvalý. Často to však vypadalo spíše legračně, než smrtonosně. V této souvislosti si vzpomínám na skvělé kung-fu filmy s Jackie Chanem, díky nimž jsem se do světa bojových umění zamiloval.

Ale zpět ke zvířatům – pokud se na toto napodobování podíváme z pohledu biomechaniky, pak by nám daleko bližší měly být čtyřnohá zvířata a masožravci, než ptáci, hmyz či plazi. Jedná se totiž o velmi podobnou lokomoci i fyziologii.

Býložravec, masožravec a všežravec

Nicméně tu je ještě jeden velmi zajímavý pohled na celou tuto problematiku. Tento pohled je založený na hypotéze, že tvar těla je uzpůsoben jídlu, které přijímá. Jinými slovy zvířata, která mají podobný jídelníček jako my, mají i podobnou strukturu těla a metabolismus. To, co zvíře jí, určuje, jak často se hýbe a kolik času odpočívá. Pokud je jídlo těžko k sehnání, bude mít zvíře jinou fyziologii a charakter pohybu stejně tak jako když je všeho dostatek. Sloni například nemusí lovit jiná zvířata, a proto nejsou uzpůsobeni na rychlé sprinty jako třeba leopard. Plejtvák potřebuje jinou fyziologii těla než například žralok, a tak dále. Základní rozlišení tak je býložravec, masožravec a všežravec.

Býložravci tráví většinu času jezení nepříliš výživných rostlin, což znamená, že musí být schopni se hýbat prakticky stejnou intenzitou po celý den. Vytrvalost je tedy jejich hlavní dovedností. Samozřejmě tu jsou momenty, kdy musí být velmi rychlí (útok masožravce), ale nejsou tak časté v porovnání s většinovým pohybem při shánění potravy. Fyzická aktivita je tak s minimální intenzitou.

Masožravci mají zcela rozdílný poměr pohybu během dne. Vzhledem k tomu, že maso je velmi výživné, nemusí jíst tak často jako výše uvedení býložravci. Fakticky vám stačí jíst jednou za den, nebo i za několik dnů, abyste přežili. Proto je většina dne trávená odpočinkem a trávením ulovené potravy. Když začnou mít hlad, dokážou být extrémně aktivní. Stopují a loví s extrémní krátkodobou rychlostí a silou. Pokud se jim lov podaří, mohou opět lenošit a trávit.

Třetí druh – všežravci je takový mix výše uvedených dvou typů. Mezi ně patří například psi, ale nám nejbližší jsou primáti jako již v minulém díle zmínění šimpanzi. Vzhledem k tomu, že jsou schopni jíst jak býložravou, tak i masožravou potravu, potřebují mít optimální kombinaci všech čtyř dovedností – rychlost, síla, vytrvalost a obratnost. Musí být schopni vylézt na strom, kde si mohou utrhnout banán, ale i pronásledovat kořist (zpravidla termiti, mravenci, ale jsou schopni ulovit i mladá prasata, antilopy či menší opice). Jejich forma pohybu je velmi různorodá, ale podle vědců z Gombe v Tanzánii, šimpanzi dodržují tzv. „siesta režim“, což znamená, že ráno jsou velmi aktivní, lenoší po poledni a aktivní jsou až opět k večeru. Podobně jako i v lidském světě, kde díky horkému podnebí je v době poledne prakticky nemožné pracovat.

Kam patří člověk?

Pokud bychom měli určit nám nejbližšího tvora ze zvířecí říše, pak je to bezesporu již dříve jmenovaný šimpanz (bonobo). Jsme schopni jíst jak rostliny, tak i maso a naše lokomoce je velmi podobná, nemluvě o životním stylu, o kterém jsem obsáhle napsal v minulém díle.

Bohužel však forma našeho tréninku často napodobuje zvířata, jež se našemu „životnímu stylu“ příliš nepodobají. A teď nehovořím ani tak o pohybových vzorcích, ale spíše o formě tréninku. Pokud by například býložravá kráva měla trénovat a žít tak jako masožravý tygr, pak začne mít velmi brzo vážné zdravotní potíže. Zatímco kráva je býložravec, který rovnoměrně přijímá potravu během celého dne a navíc ji nemusí nahánět, tygr jí nepravidelně a maximálně jednou denně a to je ještě podmíněné úspěchem při velmi intenzivním lovu. A naopak, pokud by tygr byl a žil podobným životním stylem jako kráva, pak z něj brzo bude letargický, vypasený a nešťastný tvor.

Jak by tedy měl vypadat ideální kondiční program pro člověka? Vzhledem k tomu, že jsme všežravci, musí náš fyzický trénink odpovídat našim potřebám.

  • musíme být schopni vytrvalostních aktivit, i když již nemusíme uštvat antilopu k večeři
  • musíme být schopni rychlosti, i když nemusíme chytat králíka k obědu
  • musíme být silní, i když již nemusíme nanosit dříví na oheň
  • musíme být obratní, i když se již nemusíme prodírat korunami stromů pro nasbírání ovoce

Vzhledem k tomu, že jsme všežravci, měl by i náš stravovací režim tomu odpovídat. Ale tady už to opět začíná být mlhavé. Ten, kdo je převážně býložravec (tuším, že teď se jim říká vegetariáni, či dokonce vegani ;-), by měl přirozeně jíst během celého dne a jeho pohyb by měl odpovídat intenzitě a formě pohybu příbuzných živočišných druhů.

Ten, kdo je převážně masožravec, by měl jíst nárazově (snídaně / oběd / večeře) a jeho pohyb je střídání relaxace a velmi intenzivního pohybu (podobně jako TacFit 😉

Nu a ten, kdo má vyváženou stravu, tedy všežravec, si může dovolit luxus kombinovat oba styly. Nicméně všežravec nikdy nebude tak vytrvalý jako typický býložravec, který je schopen ujít stovky za potravou, ani tak silný a rychlý jako masožravec, protože jeho strava bude obsahovat i méně kvalitní proteiny potřebné k budování kvalitní svalové hmoty. Vždyť například zaběhnutí ultra maratonu nenapodobuje chování žádných, nám biologicky blízkých, primátů. Spíše by šlo o chování tažných ptáků.

Neberte však prosím toto úplně doslova. Na rozdíl od zvířat již žijeme ve zcela jiných podmínkách, i kontext naší snahy být fit je již zcela jinde – cvičíme, abychom byli hezcí, zdraví a vešli se do plavek, nikoliv primárně proto, abychom byli schopni si ulovit potravu. A proto by výše uvedené řádky měly posloužit spíše jako inspirace, než dogma. Samozřejmě, že se najdou i vegetariáni, kteří jsou rychlejší a výbušnější než mnoho jiných masožravců. Nic není černobílé ani v tomto případě.

Takže jak by tedy měl takový kondiční program vypadat, budeme-li se inspirovat našimi nejbližšími příbuznými – šimpanzi? Zkuste si představit, že máte skupinu šimpanzů, kteří většinu dne tráví nehnutě na jednom místě, zírají na televizi/monitor, většinou se krmí velmi nekvalitní stravou, takže přibírají, jsou popudliví a hašteřiví. Někteří z nich již vykazují symptomy vysokého krevního tlaku, skoliózy a stresu. Vaším úkolem je dostat je co nejrychleji do kondice. Co uděláte?

Nejprve začnete s tréninkem dle býložravců. Nepříliš intenzivní pohyb vytrvalostního charakteru, avšak po celý den. Upravíte jim jídelníček a necháte je jíst maso a ovoce a nikoliv už potraviny, z masa/ovoce vytvořeného (více o tom v dalších dílech). Ve druhé fázi jim navrhnete program, který se podobá jejich původnímu životnímu stylu, takže různé překážkové dráhy o střední intenzitě. Klíčem je častá variabilita překážek, protože co vaši šimpanzi nesnáší, je stereotypní pohyb. Následně budete přidávat na intenzitě a náročnosti, začleňte například i různé úpolové aktivity, což posílí jejich soudržnost a týmovost. Toto vše bude postupně opět dostávat ony nezdravé lenochy do správné kondice.

Neudělejte však tu chybu, že se při sestavování kondičního programu začnete utápět v tunách vědeckých studií, které dokazují % efektivitu toho či onoho pohybu. V praxi musíte být připraven zvednout a odnést například těžký náklad z betonového chodníku, ledové plochy či z bahna v potoce. Musíte být schopni vyšplhat po laně, jehož šířka je doporučována normou EU, ale i po tenčím, či naopak daleko tlustším laně. Musíte být schopni běžet po trávě, po tartanu i čerstvě zoraném poli. Musíte…. musíte… musíte…. pokud chcete cvičit pohyb praktický, nikoliv estetický (jenž má v současnosti mnoho krycích (marketingových) názvů). Pokud je jeho cílem ploché bříško, široká ramena, malý zadek, uzvednout 120 kg, vytlačit 150 kg, uběhnout 800 m, apod., pak to není o praktickém pohybu, ale o estetickém cíli, případně o sportu.

Pokračování

Předchozí díl

Použitá literatura:
Exuberant Animal – The Power of Health, Play and Joyful Movement; Frank Forencich; AuthorHouseTM; 2006; ISBN 1-4259-5663-7

Jarda Kolcun

 
Series Navigation<< Praktický pohyb – část 7. – Ideální člověk? V jaké době?Praktický pohyb – část 3. >>

Autor

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *