Inyógyó

Napsal: Dave Lowry

Feng-šuej, čínské umění podporující příznivé proudění čchi neboli „pozitivních energií“ v budovách, zahradách, a dokonce i v místnostech našich domovů, se v poslední době těší značnému zájmu po celém světě. Knihy o feng-šuej pro kutily jsou v současnosti bestsellery. Odborníci na toto staré umění taoistických mudrců jsou konzultováni při navrhování všeho od dětských pokojíčků po mohutné mrakodrapy, od Kuala Lumpuru po Manhattan.

Možná, že další formou asijské geomantie, která upoutá pozornost Západu, bude japonská verze zvaná inyógyó. Pravděpodobně však ne. Alespoň ne dle Minoru Suzukiho. „A proč by měla někoho zajímat?“ zeptal se. „Ani Japonec se dnes o inyógyó nezajímá.“ To však není tak docela pravda. Odborníci jako Suzuki, tesař v důchodu z Kiso-Fukušimy, se v jeho rituálech a detailech vyznají. Ale podobně jako předpovídání počasí podle chování zvířat nebo věštění pomocí vrbových proutků, aby se našla podzemní voda, vypadá starobylá japonská víra inyógyó v moderním kontextu pozitivně kuriózně. Doslova inyógyó znamená „učení“ nebo „nashromážděná moudrost“ – o yin a yang, což se do japonštiny překládá jako in a jó. Základní myšlenkou je, že se v přírodě střídají vzájemně se doplňující síly. Uspořádejte svůj život v souladu s jejich proudy a bude se vám dařit, budete v bezpečí a vaše děti dosáhnou daleko nadprůměrných výsledků. Ignorujte je nebo se jim vzepřete a koketujete s narušením přirozeného proudění vesmíru. Nebo přinejmenším, jak vysvětluje Suzuki, nějakou opravdu nepříjemnou infekcí horních cest dýchacích.

Význam duálních prvků jin a jang přesně naznačuje taoistický přínos umění, importovaný do Japonska z kontinentu. Starobylé hlavní město Nara bylo rozvrženo do úhledné mřížky přesně podle diktátu feng-šuej a naplánováno na základě rad hostujících čínských odborníků, kteří nepochybně ovlivnili inyógyó. Učení inyógyó se však v průběhu staletí vyvíjelo a stalo se jedinečnou součástí japonské lidové kultury. A na rozdíl od feng-šuej je přítomnost inyógyó v tradičním i moderním japonském životě obvykle nenápadná, prakticky neviditelná, pokud nevíte, co hledat.

Zajímají vás například ty barevné střapce visící z okapu velké střechy, která jsou zavěšené nad ringem sumo? Ne, ve skutečnosti byste si jich ani v celém tom panoptiku profesionálního turnaje sumo nejspíš nikdy nevšimli. Ale z každého rohu okapu visí tlusté brokátové střapce představující energetické formy světových stran. Ten směřující na sever je černý, symbol želvího boha. Na jihu je červený, barva vrabčího ducha. Západní střapec, symbolizující tygří božstvo, je bílý a střapec dračího boha, směřující na východ, je zelený. Jejich umístění je v souladu s příkazy inyógyó, které směřují dobrou energii do sumo kruhu.

Japonská nauka inyógyó možná zdědila mystické prvky taoistického věštění z Číny. Domácí japonská praktičnost je však pro toto umění nezaměnitelná. Představte si například, že jste před čtyřmi stoletími byli japonským realitním makléřem a měli jste klienta z kasty samurajů. Jak vysvětluje Suzuki, samuraj bude u domu hledat něco víc než jen blízkost dobré školy nebo spoustu místa ve skříni. “Rovná pole před domem, orientovaná na jih. Vzadu, na severu, hory nebo kopce. Na západě silnice, na východě tekoucí voda.” Asi teď se nad tím usmíváte.

Proč?

Právě jsme se totiž seznámili s tajemstvím inyógyó, které se neodhaluje náhodně ani dnes. Ale Suzuki mi pak vysvětlil, že toto specifické uspořádání na severu a jihu splňuje nejen esoterické požadavky inyógyó – současně nabízí maximální bezpečí a pohodlí. Hory v týlu představovaly přirozenou bariéru proti překvapivému útoku. Protože většina horských pásem v Japonsku vede od severovýchodu k jihozápadu, zajišťovalo toto uspořádání také ochranu před sibiřskými větry, které se přes Japonsko ženou z opačného směru. Pole v přední části znamenala, že plodiny zde rostoucí dostanou maximum silného jižního slunečního světla. Zpomalovaly by případné útoky z tohoto směru od nepřítele, který by se musel prodírat bahnitým bahnem rýžoviště. Mimochodem, v císařském paláci v Tokiu se nachází původní hrad Edo ze 16. století, který byl postaven přesně podle tohoto schématu. Inyógyó se nejčastěji používalo, stejně jako se dodnes používá ve venkovských částech Japonska, při výběru místa pro stavbu domu a při stavbě budovy na něm.

Pan Shimizu, tesař v důchodu, pochází z rodiny odborníků na inyógyó z údolí Kiso. Jak mi vysvětlil, podrobnosti umístění domu tak, aby se využily pozitivní vlivy inyógyó, jsou složité. Ve své dílně si na kousek papíru načrtl kompasovou růžici. Ukázal mi, že osa vedoucí ze severovýchodu na jihozápad označuje „bránu démonů“ Proto, zdůraznil Suzuki, prakticky nikdy neuvidíte domácí šintoistickou nebo buddhistickou svatyni na jihozápadním rohu domu. Záchod nebo úložný prostor postavený podél této linie přináší neštěstí, stejně jako umístění kuchyně na sever, protože právě z tohoto směru má nebezpečí největší tendenci vniknout do domu. Naopak postavte kuchyň nebo koupelnu na západ, k „bráně potěšení“, a prosperita a zdraví jsou podpořeny. Vchody a schody na severozápad, „nebeskou bránu“, jsou stejně příznivé, zatímco severní přístavba ke stávajícímu domu přisuzuje neštěstí.

Právě tuto posledně zmiňovanou radu dal Suzuki před několika lety několika sousedům, ale ti ji ignorovali. Vzhledem k tvaru jejich pozemku neměli Wajimovi jinou možnost než stavět dál právě tímto směrem. „Příští zimu byla celá rodina neustále nachlazená,“ řekl. Nakonec se obrátili na Suzukiho, když byla babička Wajima hospitalizována se zápalem plic. Naštěstí má inyógyó, které je vždy praktické, i jakýsi systém „přebití“ (špatných vlivů). Suzuki jim proto nařídil, aby za přístavbou zřídili malé jezírko. Tvar a hloubka jezírka působily proti zlým vlivům. Takže Wajimovi, zeptal jsem se, jsou od onoho vybudování jezírka již v pořádku? Už žádné nachlazení, odpověděl Suzuki, ale…

Nedávno jeden z chlapců Wajimových, kteří byli pryč a studovali v USA, se vrátil domů na návštěvu. Měl ve zvyku po večeři vyrazit za přítelkyní, jejíž rodina žila na severu. Hned první noc, co byl doma, vyběhl za tmy a nikdo mu neřekl o novém rybníku. Spadl do něj.

Suzuki se usmál. „Jsou věci, které ani inyógyó neovlivní,” řekl.

ZDROJ: Inyogyo