Původ technických stupňů v bojových uměních 2 – Historie vzniku a nošení obi

Přečteno: 56

napsal: Radek Ruml, zakladatel školy SENSHI RYU – JIU JITSU

Pás – obi (帯) v bojových uměních na svém začátku nevypadal, tak jak ho známe dnes. Pásy měly původně praktický, nebo estetický charakter. Bez ohledu na fámy a legendy se vše, ve válečných uměních bujutsu, z kterých bojová umění budo vznikla, řídilo praktickým záměrem a např. morální aspekty nositele dle barev obi, jsou novodobým trendem.

Pokud bylo obi užíváno ke cvičebnímu úboru v 17. – 19. století v Japonsku, byl to v první řadě funkční kus oblečení, který zabraňoval tomu, aby se oděv používaný ke cvičení nerozepnul, nebo za něj byla zastrčena zbraň. V období Tokugawa rozhodně nebyl symbolem společenského postavení studentů bujutsu, tak jako dnes studentů budo. Žádný sensei té doby nepoužíval barevná obi, aby zdůraznil technickou úroveň svých studentů. Studentovi, který by od svého mistra v té době dostal nové obi, by bylo stejně trapně, jako kdyby dnes student ZŠ dostal nové boty od ředitele školy, za pololetní vysvědčení. 1 Pro ujasnění, v mnoha kulturách široký pás kryl nejslabší místo těla bojovníka – břicho. Prakticky jakýkoliv pás držel oblečení, popřípadě sloužil jako závěsný systém a byl-li dostatečně široký, měl i ochrannou funkci.

V Japonsku mělo nošení obi také estetický charakter. Některá z prvních známých použití obi se datují do 17. století, kdy Japonci a Japonky nosili kolem pasu stuhy. Původně bylo obi vázáno na přední straně těla, postupně i na boku nebo na bedrech a mělo různou šířku podle historické doby anebo společenské události. Kdo si mohl dovolit široké zdobené obi dával na odiv své společenské postavení. Tehdy i dnes jsou japonská obi kategorizována podle úrovně formálnosti, materiálu, konstrukce, použití a designu. 5

Obi v bojových uměních prošlo významným esteticko-funkčním vývojem. Na starých fotografiích lze vidět, že první verze obi mají různou šířku a poměrně krátké konce. Na jedné z fotografií je Jigoro Kanó a jeho obi má konce krátké. Nepodařilo se mi dopátrat, zda takto krátké obi nosil z konkrétního důvodu. Rozhodně si ale nemyslím, že Kano chtěl šetřit na materiálu. Spíše šlo o praktický záměr, možná obavu, aby protivník nevyužil dlouhé konce obi k získání výhody v randori, nebo šlo prostě o japonský zvyk, kdy se obi přes oblečení uvazovalo s krátkými konci. Například při nošení yukaty (tradiční letní oděv Japonců – nám připomíná župan), nebo kimona (společenský oděv pro různé společenské události) se široké obi váže vždy tak, aby konce byly na krátko. Je pravděpodobné, že dlouhé konce obi přišly až s jeho postupným vývojem, třeba kvůli nošení proužků označujících technickou úroveň mistra. Jak je vidět z přiložených fotografií, Kano nebyl jediný a studenti nebo mistři tehdy nosili obi s krátkými konci. Někteří si tehdy obi uvazovali na straně, nikoliv uprostřed. U některých mistrů je obi velmi široké a uzel zde nejde vůbec rozpoznat. První obi zkrátka byla unikáty oproti dnešní standardizované podobě, což dokazují první fotky studentů bojových umění z počátku 20. století.

Gishin Funakoshi otec Karate s obi uvázaným na boku, své první keiko gi údajně dostal od J. Kana. 2

Mistr Karate Choki Motobu (1926) při tréninku s širokým černým pásem bez viditelného uzlu a konců obi. 3

Uke vpravo má obi zavázané na mašličku a ten vlevo má konce patrně zastrčené za obi. 7

V Kodokanu se na počátku vzniku školy (Kodokan byl založen 1882) nosily pásy, které nebyly specifické pro dnešní Judo. Tyto opasky byly podobné těm, které se nosily v některých koryu pod hakamou a které jsou mnohem širší. 9

Podobné obi mohli nosit první studenti v Kodokanu v roce 1882.

OBI DNES

Dnešní obi mají šířku od 4 – 6 cm. Jádro tvoří hrubá bavlněná látka, obalená jemnější bavlněnou látkou. Kvalita se různí podle výrobce. Mistrovská obi bývají vícekrát prošitá a tlustší. Kvalitní obi má obvykle 13 řad a více prošití a je z kvalitních materiálů. Nejčastěji se vyrábí z bavlny nebo saténu a některá hodně levná ze syntetických materiálů.

Jak je to s vázáním obi dnes? Např. v Taekwon-do korejském bojovém umění, musí být pásek obtočený kolem pasu jen jednou z následujících důvodů:

  • Dosáhnout vždy jednoho vytyčeného cíle. (o do il kwan)
  • Být věrný jednomu učiteli. (il pjon dan šim)
  • Jedinou ranou dosáhnout vítězství. (il kjok pil sung). 4

V japonských bojových uměních se váže pásek dvakrát kolem pasu, což je dáno japonskou tradicí a obvykle se váže ambulantním uzlem, který se japonsky nazývá koma musubi. Koma musubi (駒結び, “hříběcí uzel”) je čtvercový uzel, často používaný pro vázání haori (vrchní kabátec kimona) a převázání obijime (široký pás u kimona žen). Tímto uzlem se váže i krátké obi nazývané sanjaku, které nosí děti.

V dřívějších dobách se věřilo, že uzly zahání zlomyslné duchy. Mnoho japonských uzlů má tak jméno s příznivým dvojím významem. 5

Nejčastější způsob vázání obi uzlem koma musubi, jeho nevýhodou je, že se rozvazuje při cvičení.

Způsob vázání obi, který se nerozvazuje při cvičení.

Vázání obi samurajským způsobem – vhodné pro měkké a delší obi. 10

 VÝZNAM OBI PRO JEHO NOSITELE

Pás obi představuje symbol a jako takový má návaznost na hodnoty mysli a těla, které najdeme v myšlence SHIN – GI – TAI (mysl, technika, výkonnost), kterou by se měli učit studenti bojových umění od prvních let studia. Proto je při zavazování opasku důležité, aby oba konce měly stejnou délku, protože v nich lze spatřovat symbolické znázorněním mysli a těla, které mají pro vyvážený život povinnost existovat v harmonii. Je také důležité správně uvázat uzel na opasku; musí být vodorovně! Uzel, jehož dva konce vyčnívají svisle, symbolicky přerušuje fyzické a duchovní energie, které vycházejí ze žaludku (hara). Nezapomínejme, že jiu jitsu, nebo judo jsou disciplína japonského původu, a že pro Japonce je podbřišek neboli hara rezervoárem naší energie. Soustředíme-li se na správné a hrdé nošení obi, ukazujeme tím sebedůvěru a vyrovnanost. 6

Dnes je možné si koupit obi v desítkách obchodů, nebo si jej nechat vyrobit dle svých představ a lze si jej lidově řečeno ”vymazlit” k obrazu svému. K obi se ještě vrátíme v poslední kapitole s názvem – Další variace obi. Rozhodně ale počátkem 20. století, nebyly žádné specializované obchody, kam si mohl jít student bojového umění koupit nové obi.  Šlo o domácí, nebo zakázkovou výrobu a proto první obi byla různá, často poměrně tenká oproti dnešním, měla různou šířku, tloušťku i kvalitu. Některé zdroje uvádí, že na počátku šlo spíš o šerpy, než o silné a řemeslně zhotovené pásy. 8 Obi od svého vzniku urazilo poměrně dlouhou cestu a možná jej ještě další změny čekají.

 

(1Zdroj: https://dragonspiritaylesbury.co.uk/education/the-unwashed-black-belt-myth/)

(2Zdroj: https://blackbeltwiki.com/gichin-funakoshi)

(3Zdroj: http://www.tokuikarateunion.co.uk/motobu.html)

(4Zdroj: https://www.tkd.cz/cvicebni-ubor.aspx?lang=cs)

(5Zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/Obi_(sash)

(6Zdroj: https://www.ijf.org/history/judo-culture/2250)

(7Zdroj: Die Waffe Jiu-Jitsu und Judo-Kampf-Sport, Werner Wolfram, Dresden 1940.)

(8Zdroj: “Dai Nippon Butokukai”, 2005, The KuSakuraShop Blog, zobrazeno 02.04.2022, https://magazine.fighttimes.com/dai-nippon-butokukai/)

(9Zdroj: https://judo.forumotion.com/t626p15-red-belt-with-white-squares)

(10Zdroj: https://aikido-praha-sekai-dojo.cz/wp-content/uploads/2015/01/pasek.pdf)

Series Navigation<< Původ technických stupňů v bojových uměních 1 – úvodPůvod technických stupňů v bojových uměních 3 – Jigoro Kano zavádí systém kyu-dan >>

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *