K–40506
★
★
★
★
★
4 / 5
Obsah a anotace
VÁLKY SE MĚNÍ, VÁLEČNÍCI NIKOLI
Všichni jsme válečníci. Každý z nás každý den zápasí o to, aby si definoval a obhájil svůj smysl života a svou integritu, aby ospravedlnil svou existenci na této planetě a aby pochopil – byť třeba jen ve svém nitru –, kým je a v co věří.
Bojujeme podle nějakého kodexu? Pokud ano, jakého? Co je válečnický étos? Odkud pochází? Jakou podobu má dnes? Jak jej můžeme – a jak bychom jej měli – využívat ve svém vnitřním i vnějším životě a zároveň mu zůstat věrní?
Válečnický étos není určen pouze mužům a ženám ve služební uniformě. Je určen také umělcům, podnikatelům a dalším válečníkům působícím v nejrůznějších oblastech života.
Kniha zkoumá vývoj válečnického kodexu cti a „psychické odolnosti“. Vrací se až k dávným Sparťanům a Athéňanům, k Caesarovým Římanům, Alexandrovým Makedoncům a Peršanům Kýra Velikého – a neopomíjí ani rajskou zahradu Eden či primitivní lovecké tlupy.
Mezi použité prameny patří díla Hérodota, Thúkydida, Plútarcha, Xenofónta, Vegetia, Arriána a Curtiova – a dále se dostáváme až ke generálu Georgi Pattonovi, polnímu maršálovi Erwinu Rommelovi a izraelskému ministrovi obrany Moše Dajanovi.
Všichni jsme válečníci. Každý z nás každý den zápasí o to, aby si definoval a obhájil svůj smysl života a svou integritu, aby ospravedlnil svou existenci na této planetě a aby pochopil – byť třeba jen ve svém nitru –, kým je a v co věří.
Bojujeme podle nějakého kodexu? Pokud ano, jakého? Co je válečnický étos? Odkud pochází? Jakou podobu má dnes? Jak jej můžeme – a jak bychom jej měli – využívat ve svém vnitřním i vnějším životě a zároveň mu zůstat věrní?
Válečnický étos není určen pouze mužům a ženám ve služební uniformě. Je určen také umělcům, podnikatelům a dalším válečníkům působícím v nejrůznějších oblastech života.
Kniha zkoumá vývoj válečnického kodexu cti a „psychické odolnosti“. Vrací se až k dávným Sparťanům a Athéňanům, k Caesarovým Římanům, Alexandrovým Makedoncům a Peršanům Kýra Velikého – a neopomíjí ani rajskou zahradu Eden či primitivní lovecké tlupy.
Mezi použité prameny patří díla Hérodota, Thúkydida, Plútarcha, Xenofónta, Vegetia, Arriána a Curtiova – a dále se dostáváme až ke generálu Georgi Pattonovi, polnímu maršálovi Erwinu Rommelovi a izraelskému ministrovi obrany Moše Dajanovi.
Zpracováno v sérii