bojovky

Občasník Bojovky.info

Kalendář událostí

říjen 2017
Po Út St Čt So Ne
25 26 27 28 29 30 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31 1 2 3 4 5

Fotogalerie

Videogalerie

Antibully a CATS seminář v Roztokách u Prahy - 27.04.2013 Antibully a CATS seminář v Roztokách u Prahy - 27.04.2013
Duration: 77
Date: June 5, 2014
Views: 550
Roztocký Drsoň Junior (2015) Roztocký Drsoň Junior (2015)
Duration: 200
Date: September 15, 2015
Views: 227
Roztocký Drsoň Junior (2016) Roztocký Drsoň Junior (2016)
Duration: 385
Date: October 10, 2016
Views: 162

Jak jsem držel kávový půst :-)

Kávový půst jsem se rozhodl držet spíše ze zvědavosti, než z nutné potřeby. Neznamená to, že bych přestal pít kávu úplně, jen jsem si chtěl uvědomit, jestli jsem na kávě skutečně závislý a jak budou vypadat abstinenční příznaky.

Historie

Nejdříve se však pojďme krátce podívat do historie pití kávy. Podle jedné legendy si etiopský pastýř jednou všimnul, že kozy, které pásl, se nějak podezřele často nacházely poblíž keře kávovníku, kde spásaly jeho plody a poté byly velmi aktivní po zbytek dne. Rozhodl se také ochutnat jeho plody a po mnoha pokusech a omylech jak nejlépe připravit budoucí kávu se z Etiopie káva ve 13. a 14. století rozšířila díky vojenským tažením nejdříve do Jemenu a následně i do celého arabského světa, odkud poté přišla postupně i k nám díky holandským obchodníkům v 17. století, kteří přivezli tajně semena kávovníku na svoje zámořské kolonie Ceylon a Indie. Odtud se pěstování kávy rozšířilo i na Jávu (koncem 17. století). Do Ameriky se kávovník dostal díky ukradenému keříčku z holandských kolonií, který na ostrov Martinik přivezl Francouz Chevalier Gabriel Mathieu de Clieu. Odtud se pak káva rozšířila po celé střední Americe a do oblasti Karibiku. Z Francouzské Guyany se opět díky krádeži dostal keř kávovníku do Brazílie, která je v současné době největším producentem tohoto lahodného nápoje. O rozšíření do dalších zemí se pak postarali i Angličané a Španělé, kteří získali keře a ty následně přivezli do svých kolonií po celém světě.

V Praze byla otevřena první pražská kavárna již v roce 1714 pod malostranskou Mosteckou věží a provozoval ji Arab Georgius Hatalah z Damašku, zvaný Jiří Theodat.

Chemická stránka kávy

Nepražená káva obsahuje cca 5-15% cukrů, 10-15% bílkovin, 20-25% tříslovin a 10-15% vody. Obsah tuků je v zelené kávě cca 10-20%, větší část těchto tuků je obsažena i v uvařené kávě (turek). Pokud však užijeme papírové filtry (překapávaná káva) jejich množství v šálku výrazně klesá. Množství minerálů v kávě je zanedbatelné. Výzkum kompletního chemického složení kávového zrnka stále ještě probíhá. Podle některých zdrojů mají zelená nepražená zrnka kávy více než 200 dosud neidentifikovatelných látek. Vědci zatím odhadují, že káva může dodávat až 70 % antioxidantů přijímaných v potravě a tím i chránit kardiovaskulární systém, případně potlačit vznik rakoviny.

Káva a lidský organismus

První výzkum působení kávy v lidském organismu proběhl v roce 1820 díky německému vědci jménem Friedlieb Ferdinand Runge. Z jeho poznámek vyplynulo, že „v semenech kávy je obsažen alkaloid kofein, který povzbuzuje činnost některých orgánů, jako jsou srdce, mozek, nervy, ledviny či svaly.“

Kofein se začíná vstřebávat do lidského organismu relativně rychle (již po pár minutách) a vrchol je už po 1-2 hodinách od vypití šálku. V játrech se kofein metabolizuje na více než 25 dalších látek, z nichž drtivá většina se následně vyloučí močí 5-6 hodin po požití.

Jak tedy káva funguje na náš mozek? Dovolte mi nejdříve malou neurologickou odbočku. Přenos signálů mezi jednotlivými synapsemi je zprostředkován pomocí dvou chemických látek, jež jsou umístěné na postsynaptické membráně (představte si ji jako jakousi „vrátnici“, ve které sídlí dvě látky):

  • Acetylcholin, který iniciuje přenos signálu. Je to jakýsi vrátný, který „zvedne závoru“, aby informace mohla projít mezi dvěma synapsemi.
  • Adenosin, který naopak spustí závoru v okamžiku, kdy je přenos informace ukončený.

A chemická struktura kofeinu, obsaženého v kávě, je velice podobná adenosinové struktuře. Může tak zablokovat receptory „spuštění závory“ a informace neustále protékají. Díky tomu se člověk nezklidní, ale naopak je více aktivní, protože jeho mozek zpracovává neustále nové informace. Je to podobné, jako byste nedokázali vypnout hlasitou televizi.

To samozřejmě vede i ke stresu, díky čemuž se cévy v mozku začnou stahovat. Zvýšená mozková činnost aktivuje také další žlázy - nadledvinky, které začnou produkovat hormon adrenalin. Ten uvádí organismus do pohotovostního stavu: prohloubí dýchání, zrychlí srdeční činnost a stáhne cévy na povrchu těla. Tím dokáže zajistit zvýšené krevní zásobování svalů a následně i vzestup krevního tlaku.

Díky němu rovněž dochází ke zrychlenému odbourávání zásobních cukrů a tuků, tedy zásobování svalu palivem - glukózou. Tzn., že kofein zvyšuje efektivnost tvorby glukózy ze zásobních látek a výrazně tím prodlužuje působení adrenalinu, a tedy i aktivity organismu. Kofein rovněž zvyšuje koncentraci dopaminu, důležité látky, která je nepostradatelná při přenosu nervového vzruchu v mozku, kde dopamin působí v jeho určitých oblastech a vzbuzuje pocit spokojenosti a štěstí.

Jak vidíte, jde o velmi podobné aktivity, jako když se tělo připravuje na boj:

  • Stáhne cévy v mozku, protože vedení postupně přebírá ta část mozku, která nepotřebuje tak intenzivní zásobování krví (amygdala).
  • Stáhne krev z periferií těla (ruce a nohy) do trupu, který je potřeba chránit před zraněním.
  • Zrychlením metabolismu připraví do zásoby glukózu – nejsnadněji využitelnou energii v případě nouze.
  • Současně vyplaví i hormony štěstí, které mají otupit/zmírnit případnou bolest (dopamin, oxytocin).
  • Vyplaví však i stresové hormony, které zaktivují celé tělo, takže máte lepší koordinaci těla, jasnější myšlení a lepší koncentraci.

Samozřejmě v případě vypití šálku kávy nejde až o tak razantní reakci organismu, jako například při setkání s jiným stresorem – člověkem. Nicméně proces je velmi podobný, liší se pouze intenzitou. Přemíra kofeinu však naopak může způsobit nervozitu, neklid, nesoustředěnost a ztrátu schopnosti jemné motorické regulace.

Mléko v kávě naopak tlumí působení kofeinu na sliznici žaludku a zpomaluje vstřebávání kofeinu, takže je jeho účinek delší než v případě „čisté“ kávy, které organismus nakopne a během 3-4 hodin se zase vrátí vše do původního stavu před vypitím kávy. Jakmile se však tato dávka opakuje, pak již výše uvedené efekty postupně mizí a je možné je navodit opět až zvýšenou dávkou kofeinu. Jde tedy o klasickou demonstraci postupně zvyšované odolnosti vůči chemickému stresoru, v našem případě kofeinu.

Káva jako protijed a lék?

Zajímavé také je, že se kofein používá i jako protijed při otravách narkotiky, alkoholem či jinými drogami. Vědci však také dodávají, že v současné době nelze s absolutní jistotou tvrdit, že za všechny uvedené účinky je zodpovědný jen a pouze kofein obsažený v kávových zrnkách. Jak jsem napsal výše, je tu více jak 200 dalších látek, které dosud nebyly prozkoumány a na své objevení stále ještě čekají. Podle současných studií káva snižuje riziko onemocnění cukrovkou 2. typu až o 20%, dále potlačuje vznik rakoviny, Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby.

Káva jako jed?

I kávou je možné se předávkovat. K tomu dochází už při vypití pěti šálků silné kávy během krátké doby. Podle některých zdrojů je bezpečná dávka 300mg, což odpovídá 3-6 šálkům denně. Onen rozptyl je dán individuální odolností vůči účinkům kofeinu. Mohu hovořit z vlastní zkušenosti, kdy u mne vypití čtyř dvojitých espress (s mlékem) během jednoho dopoledne vyvolalo intenzivní trávicí potíže, zvýšené vylučování moči, dehydrataci, neklid a podrážděnost. Podle dlouhodobých studií bylo pak zjištěno, že při dlouhodobějším pití kávy (až 9 šálků denně) káva zvyšuje vylučování vápníku a poklesu jeho absorpce ve střevech (tedy získávání nového vápníku z potravin). I proto se doporučuje pití s mlékem, pokud je zde nutnost pít kávu během dne opakovaně.

Abstinenční účinky kávy

Jelikož patří káva k mým oblíbeným nápojům, zvláště v době, kdy chci pracovat ještě večer na různých článcích, případně, kdy si chci jít pořádně zacvičit, chtěl jsem zjistit, jestli jsme na kávě závislý. Dával jsem si dvojité espresso s mlékem ráno, po obědě a večer a měl jsem pocit, že mám vše pod kontrolou. Jak moc jsem se zmýlil, jsem zjistil poté, co jsem se rozhodl nějaký čas přestat kávu pít.

Hned první den bez kávy znamenal neskutečný útlum. Krevní tlak mi klesl, dýchání se blížilo typu dýchání, které máme těsně před usnutím. Byl jsem hodně ospalý, i když jsem kvalitně spal nějakých osm hodin. Cestou do práce jsem třikrát minul odbočku do práce (pokaždé jinou), než jsem konečně dorazil. Už tehdy jsem věděl, že odvykání bude rozhodně zajímavý zážitek. Po obědě mě již začala mírně bolet hlava a tento stav vydržel následující dva dny. Nešlo o žádnou velkou bolest, spíše to připomínalo bolest hlavy z nedostatku tekutin a tak jsem začal pít více vody a ovocných džusů.

Třetí den už byla krize. Byl jsem podrážděný a nesrovnatelně méně trpělivý při diskusích s lidmi, kteří se snažili zapojit do rozhovoru jen proto, aby něco řekli. Více jsem jim skákal do řeči, abych ty jalové řeči co nejvíce zkrátil a diskusi tak tím ukončil. Uvědomoval jsem si s velkou jasností, jak mě tito lidé okrádají o čas, který se mi již nevrátí a to mne velmi frustrovalo. Další dny již byly den ode dne lepší. Na kávu jsem si vzpomněl spíše pouze ze zvyku, než z nutnosti.

Shrnutí

Takže když to shrnu, pak fáze abstinence byly následující: únava-fyzická bolest-psychická podrážděnost-pohoda. Jedná se o jeden z mnoha stresorů, kterým je naše tělo vystaveno a to reaguje velmi podobně. Záleží hlavně na intenzitě (množství) stresoru a tělo se již dle toho zařídí.

Několik zajímavostí na závěr

  • 1. října - Den kávy - slaví se v Japonsku, 19. a 20. října - Svátek kávy - slaví se ve Francii.
  • jedním z největších konzumentů kávy byl Honoré de Balzac (1799-1850). Ve dnech intensivní literární činnosti údajně vypil až 60 šálků denně.
  • Káva je druhou největší světovou komoditou, na produkci kávy se podílí více než 25 milionů lidí.
  • Průměrná celosvětová úroda činí 550 kg/ha.
  • Pouze 20% zrn arabika je kvalitních, ostatní spadají do nižších jakostních tříd.
  • Robusta vyžaduje vyšší průměrnou teplotu než arabika a lépe se jí daří v rovníkových oblastech.
  • Coffea arabica je samo opylující rostlinou, zatímco Coffea canephora (robusta) není.
  • V afrických zemích, produkujících kávu (až na výjimku Etiopie) se káva pije jen velmi málo.
  • Čím je káva více upražena, tím více zaniká její charakter a kvalita

 

Děkuji za konzultace i MUDr. Lence Radkové :-)

 

Zdroje:

http://www.svetkavy.cz/info_historie.php

http://www.coffeeresearch.org/

http://institut-kavy.cz

http://www.vylecime.cz/jake-jsou-ucinky-kofeinu-pozitivni-i-negativni

 

Jarda Kolcun