bojovky

jujutsufasttacfitkaleidoskop

Občasník Bojovky.info

Kalendář událostí

prosinec 2018
Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 30 1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31 1 2 3 4 5 6

Fotogalerie

Certifikován první český instruktor systému CST-Clubbell

clubbella.jpgS Clubbelly (kuželkami) jsem se poprvé seznámil během naší certifikace v systému TacFit loni v listopadu...a byla to láska na první pohled :-) Od té doby jsem s nimi cvičil pravidelně na základě znalostí získaných jak během oné certifikace, tak i z dalších zdrojů (Steve Maxwell, Brett Jones, Gray Cook, atd.).

Některé informace byly jasné a srozumitelné, jiné si buď navzájem odporovaly, případně byly v rozporu s tím, co znám z teorie i praxe systému TacFit. Krátce řečeno přiznávám, že jsem v tom měl docela zmatek. Ani ne tak v teorii, jako spíše v praktických detailech (správný úchop, pohyb boků, apod.)

V Čechách jsou clubbelly pro mnoho lidí zcela neznámé...a přitom se jedná o jednu z nejstarších tréninkových pomůcek, které původně vznikly ze zbraně (kyj). Pokud vás zajímá historie kuželek, podívejte se na články zde, případně na další navazující díly.  Svým unikátním designem (váha na konci) umožňuje procvičit a zatížit celé tělo tak, jako pravděpodobně žádná jiná tréninková pomůcka, co znám. Navíc o kuželkách tu koluje mnoho nesmyslů a informací, které jsou často nesprávně interpretované. Proto jsem uvítal šanci doplnit si informace a udělat si v této oblasti jasno. Ale začněme od začátku.

Příprava

O certifikaci jsem se dozvěděl cca 4 měsíce před jejím konáním (14.-15.11.2013). Již v té době jsem s kuželkami cvičil, takže jsem jen lehce upravil přípravu a pravidelně cvičil. Objednal jsem si hotel blízko letiště i místa konání semináře a těšil se na další seminář.....ze kterého se následně budu zotavovat dalších pár dnů, pokud to bude stejně výživné jako v případě certifikace TacFitu :-)

Cesta a přílet do Florencie

cst-clubbell-firenze.14.-15.11.2013.00901.jpgObjednal jsem si hotel tak, abych do Florencie přiletěl již ve středu, ačkoliv se certifikace konala až ve čtvrtek a pátek. Chtěl jsem si jednak prohlédnout město a jednak se na seminář pořádně vyspat. Ve středu ráno jsem se tedy rozloučil se ženou a mýma dvěma krásnýma dcerkama a vyrazil. Přímý let jsem nesehnal, takže jsem do Florencie přiletěl s mezipřistáním v Mnichově. Florentské letiště mne uvítalo jasným a slunečným dnem. Během letu jsem si v průvodci zjistil, že do centra jezdí každých třicet minut shuttlebus, takže jsem si naplánoval nechat věci v hotelu, vrátit se zpět na letiště, odkud se pak dostanu do centra. Cesta do hotelu byla, řekněme zajimavá, protože jsem si já blbec zapomněl vytisknout mapu a tak jsem intenzivně vzpomínal, kde by hotel asi tak mohl být. Matně jsem si pamatoval, že byl na jihovýchod od letiště, asi kilometr daleko. První úkol tedy bylo zjistit, kde je sever. A protože jsem nenašel ani mech na stromech ani mraveniště, nemluvě o tom že kompas jsem také neměl, použil jsem svůj vrozený dokonalý orientační smysl a vydal se směrem, který vypadal jako jihovýchod ;-) Poté, co jsem si jednou ověřil, že mě nikdo nesleduje (no dobře, zabloudil jsem a vracel se zpět k letišti) jsem, po dalším pokusu trefit do hotelu, oslovil místní domorodce a zeptal se na ulici, která byla uvedena na voucheru. K mému překvapení jsem byl od hotelu vzdálen jen asi 50 metrů (cha cha a že prý nemám orientační smysl ;-)

V hotelu jsem si nechal své věci a jel se do centra podívat na historické památky. Florencie je hlavní město Toskánska a má přibližně 360.000 obyvatel. Město je známé díky rodině Medici, která zde sídlila i překrásné sbírce obrazů italských renesančních malířů jako je Dante, Petrarca ci Boccaccio. Jsou zde však k vidění i umělecká díla Boticceliho, Michelangela (má tu dokonce vlastní muzeum) i Leonarda da Vinci. Shodou okolností jsem před svým odjezdem dočetl knihu Dana Browna – Inferno, jejíž část se odehrává právě v historické části města Florencie, takže jsem měl vcelku jasnou představu co chci vidět. Těšil jsem se na Il Duomo, Ponte Vecchio a Accademia di Belle Arti, kde je vystavena Michelangelova socha Davida. Víc památek jsem však již navštívit neplánoval, protože jsem si chtěl před seminářem pořádně odpočinout. Kromě posledně jmenované (sochy Davida), kde bylo zavřeno z důvodu stávky, se mi podařilo vše vidět a nafotit. Ostatně podívejte se sami do naší fotogalerie :-)

Den první – začátek semináře

V gymu B)Functional se nás v děvet hodin ráno sešlo celkem 11 lidí, z nichž pouze jeden byl cizinec (a můžete hádat kdo to byl ;-). Po Albertově úvodním uvítání a vysvětlení jak CST-Clubbelly souvisí se systémem TacFit, jsme začali hned cvičit. Líbilo se mi, že prakticky ve všem jsem jasně rozeznával principy systému TacFit (například Component Learning Theory, apod.), takže jsem často ani nepotřeboval překlad do angličtiny. Hodně času se věnovalo uvolňovacím cvikům, které připraví tělo na cvičení s clubbellí. Každou techniku jsme si rozebrali na „prvočinitele“ a pro každý kousek jsme si řekli jaké cvičení jsou na zvýšení mobility, jaká cvičení na aktivaci správných svalových skupin a jaká cvičení jsou vhodná použít pro jejich kompenzaci. První den trval 9 hodin, kdy jsme prakticky neustále mávali s kuželkou anebo cvičili různé uvolňovací cviky s vlastním tělem. Na Albertovi Gallazzim je vidět, že má problematiku clubbellu perfektně zvládnutou a snažil se nám předat během těch dvou dnů maximum informací tak, abychom byli následně schopni clubbelly učit a vysvětlovat do podobných detailů. Poznámka na okraj – nezapomenout si příště vzít na takto intenzivní semináře BCAA pro rychlejší regeneraci. Druhý den jsem měl pocit, že mě někdo hodil do skartovačky a pro jistotu to znovu zopakoval....prostě typický TacFit /CST Clubbell seminář ;-)

Den druhý - zkouška

cst-clubbell-firenze.14.-15.11.2013.31.jpgRanní vstávání bylo krušné, ale utěšoval mě fakt, že musím vydržet ještě jeden den a pak už se konečně můžu jít někam na odlehlé místo vybrečet ;-) Dozvěděl jsem se, že zkouška bude sestávat ze dvou částí – jednak fyzická, která se nazývá „Trial by Fire“ (TBF)...a skutečně to stojí za to. Sestávala ze třech cviků, které jste museli zacvičit do určitého časového limitu a samozřejmě technicky bezchybně. Jakkoliv nesprávně provedené opakování se samozřejmě nepočítalo. Jelikož jsem doma končil daleko před limitem, byl jsem si vcelku jistý, že toto asi nebude problém. Hmmmm....zapomněl jsem vzít v úvahu fakt, že předtím budu více jak 12 hodin mávat kuželkou, a že budu daleko unavenější než kdybych dal TBF hned na začátku. Navíc má tréninková partnerka, která mne během zkoušky koučovala, skutečně počítala jen 100% čistě provedená opakování, takže jsem zkoušku dokončil těsně před limitem a....no užil jsem si to po všech stránkách ;-) A protože nás bylo jen 11, i Alberto měl dostatek času každého pečlivě odkontrolovat....což také činil.

Další, teoretická část, sestávala z diagnostiky pohybu partnera, zjištění ve kterém okamžiku je technika již špatně vykonávaná, popsat problém a doporučit cvičení na mobilitu, aktivaci a kompenzaci. Zde mi hodně pomohly znalosti získané během studia 2.třídy kondičního trenéra u pana Provázka ve škole Ronnie, protože jsem byl schopen přesně identifikovat a pojmenovat svaly, které se do pohybu zapojují, popsat svaly, které jsou při nesprávné technice zkrácené a naopak jiné, které jsou oslabené a navrhnout cviky, které tuto disbalanci napraví a umožní tak člověku zacvičit techniku správně. Takže teoretickou část jsem také úspěšně dokončil.

cst-clubbell-firenze.14.-15.11.2013.10.jpgJak už to bývá na TacFit/CST seminářích zvykem, ne všichni dokončili úspěšně ani tuto certifikaci. Tohle skutečně není ten typ semináře, kam příjdete, zaplatíte a máte jistotu, že získáte bumážku. Ba dokonce se budou zkoušky ještě dále zpřísňovat (zvláště navazující Team Leader level), protože se objevilo dost chytráků, kteří absolvovali certifikaci a následně si „vytvořili“ vlastní systém, který je však prakticky totožný s TacFitem. Proto se Alberto se Scottem dohodli, že zkoušky budou tak náročné, aby si člověk pořádně rozmyslel, jestli do toho chce jít. A když uvážím, že již nyní to rozhodně není procházka růžovou zahradou....upřímně držím palce těm, kteří se rozhodnou to zkusit (samozřejmě pokud budete chtít, pomohu s přípravou, jak budu moci) Například po naší clubbell certifikaci následoval další den hned seminář certifikace TacFitu, kdy přijelo asi 50 zájemců a pouze 35 jich úspěšně zvládlo závěrečnou zkoušku na konci víkendu.

Závěr

ja_a_alberto.jpgPo skončení semináře jsem měl možnost s Albertem ještě probrat několik věcí, z nichž asi ta nějdůležitější je, že velice pravděpodobně uspořádáme příští září v Praze mezinárodní TacFit certifikační seminář pro všechny zájemce z České a Slovenské republiky, Polska i dalších zemí. Byl jsem pověřen, abych byl zodpovědný za organizaci ze strany České Legie TacFitu :-)

S Albertem jsem také probral možnost větší propagace v České republice a kromě jiného jsem získal povolení napsat o TacFitu knihu, kde vysvětlím základní principy a koncept tohoto systému. Knihu samozřejmě předtím autorizuje, aby opravil případné nepřesnosti. Kvůli tomu jsem absolvoval vcelku podrobnou diskusi, kde jsem byl tázán na všechny možné věci ohledně teorie i praxe TacFitu, aby se ujistil, že tomu rozumím. A výsledek je právě výše udělené svolení k napsání knihy :-)

Poslední téma se týkalo získání povolení k výuce ozbrojených sborů, protože se mi naskytla možnost dlouhodoběji vyučovat tento systém i armádu (u nás i v zahraničí). Jelikož již mám zvládnutou civilní verzi, mohu se teď začít věnovat i verzi armádní. Pak se mnou poletí na seminář, kde již budu učit a on bude pouze dohlížet a případně opraví detaily. A pokud se vše zadaří, pak již vše bude v mé režii s tím, že certifikace samozřejmě provede Alberto Galazzi jakožto Head Couch CST a TacFit systému pro Evropu.

Takže seminář byl úspěšný po všech stránkách a já se těším na příští rok, který bude opět velice zajimavý... ;-) Během vánoc připravím náplň jednotlivých seminářů a domluvím se Sokolem volné termíny, abychom se mohli potkat. Budu se na vás moc těšit :-)

 

Váš, ještě stále poněkud unavený, první český instruktor systému CST-Clubbell :-)

Jarda Kolcun