bojovky

Občasník Bojovky.info

Kalendář událostí

srpen 2017
Po Út St Čt So Ne
31 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31 1 2 3

Fotogalerie

Videogalerie

Antibully a CATS seminář v Roztokách u Prahy - 27.04.2013 Antibully a CATS seminář v Roztokách u Prahy - 27.04.2013
Duration: 77
Date: June 5, 2014
Views: 524
Roztocký Drsoň Junior (2015) Roztocký Drsoň Junior (2015)
Duration: 200
Date: September 15, 2015
Views: 215
Roztocký Drsoň Junior (2016) Roztocký Drsoň Junior (2016)
Duration: 385
Date: October 10, 2016
Views: 132

Přirozená metoda Georgese Héberta 1.

V předchozích dílech jsem vás seznámil s osobností Georgese Héberta (GH) a jeho názory na sport ve formě, v jaké se v současné době provozuje. Nyní je čas seznámit vás i s jeho Přirozenou metodou, která inspirovala mnohé současné systémy pohybu jako je Parkour nebo MovNat.

Předtím, než GH začal propagovat Přirozenou metodu i na veřejnosti, dostal možnost ji skutečně důkladně otestovat v rámci francouzského námořnictva, jehož byl členem. Zprvu dostal na starosti 1,200 kadetů francouzského námořnictva, kde prokázal vynikající výsledky. Jeho svěřenci vykazovali na konci testovacího období výsledky srovnatelné s vrcholovými atlety té doby. I proto mu nakonec velení svěřilo výcvik více jak 5,000 námořních střelců (akademie v Lorientu) ve věku 17-25 let a poté dostal na starosti i přípravu metodiky kondiční přípravy v celém francouzském námořnictvu.

Nicméně GH si uvědomoval, že nejen vojáci musí být v dobré kondici a proto následně začal pracovat na metodice i pro běžného člověka, děti a ženy. Právě díky úspěchům v námořnictvu získal možnost uplatnit metodiku Přirozené metody i na plavecké škole v Brestu, kde dostal na starosti zhruba 2,000 dětí ve věku 14-17 let. K tomu se následně přidalo dalších několik stovek dětí z okolních sportovních klubů a škol a gymnázií. A opět byly výsledky velmi působivé. Děti získaly zájem si i samy zacvičit mimo školní vyučování, což byl přesně cíl GH. Již tehdy (počátek dvacátého století) GH varoval před narůstajícím počtem obézních a nemotorných dětí….

Cviky, které tato metoda obsahuje, nejsou fakticky nic nového. Jak sám říkal, „pokrok v tělesné výchově nezáleží v tom, aby se vynalézaly cviky zvláštní, ale aby se zkušeností na základě působení na člověka, vyhledaly ony, které z nich jsou nejlepší a jak je nejvhodněji seskupovati a sestavovati, abychom došli co nejrychleji svého cíle – tělesné dokonalosti.“ Jde tedy o hledání způsobů, nikoliv vymýšlení nových nástrojů (cviků), jak své tělo mít všestranně rozvité.

GH uspořádal svůj systém do několika následujících částí:

  1. Hlavní část – užitkové cviky - osm kategorií pohybu (pochod, běh, skoky, plavání, šplh, zvedání a hody břemen a úpoly bez zbraně). Cviky v této kategorii by měly stačit na to, aby dostaly člověka z jakýchkoliv nesnází a umožnily mu dosáhnout dokonalé fyzické kondice.
  2. Vedlejší část – průpravné cviky – cviky, které mají tělo připravit na cviky užitkové. V této části tak nalezneme různé visy, cviky na rozvoj rovnováhy, poskoky i cviky dýchací na kontrolu zastresování těla i hlavy. Někdy se těmto cvikům říká „cviky počáteční“, protože během nich získá cvičenec dostatečnou sílu, mobilitu, vytrvalost a rychlost k provádění cviků užitkových. Je však důležité mít na paměti, že jde pouze o pomocné cviky a člověk by neměl zůstat ve svém tréninku pouze u nich (shyby, kliky, dřepy, různé balanční cvičení), protože jsou pouze prostředky k optimálně zvládnutým cvikům užitkovým.
  3. Doplňovací část - hry a sporty všeho druhu včetně rukodělných prací (pila, sekera, motyka, lopata, dláto, kladivo, pilník, krátce řečeno práce se dřevem, železem i zemí). Hlavním cílem není získat dokonalého mistrovství v zacházení s těmito nástroji, ale seznámit se způsobem práce s nimi.
  4. Otužování proti chladu a nepohodě. Doporučuje se cvičit co nejčastěji venku a neobávat se deště či větru. Již tehdy zmiňuje přehnané obavy rodičů o své děti a ubezpečuje je, že děti nejsou z cukru a v dešti se nerozpustí. Ve školách zdůrazňoval co nejčastější cvičení venku místo v tělocvičnách. To děti jednak otuží a jednak získají velmi důležité znalosti a zkušenosti jak se pohybovat na překážkách, pokud jsou mokré, namrzlé, případně rozpálené sluncem.

V rámci vyhodnocování výkonu v jednotlivých pohybových dovednostech stanovil následující testy, ve kterých je možno i sem tam soutěžit v rámci zatraktivnění výuky:

  • Vytrvalost a odolnost je hodnocena pěti cviky:
    • Běh na 150m (rychlost)
    • Běh na 500m (rychlost a vytrvalost)
    • Běh na 1,500m (vytrvalost)
    • Plavání na 100m (rychlost a vytrvalost)
    • Potápění (kapacita dechu)
  • Svalovou sílu
    • Zdvihání břemen obouruč
    • Vrh břemen
    • Šplh na laně
  • Obratnost, rychlost a ohebnost
    • Skoky do výšky (z místa i z rozběhu) a do dálky (z místa a z rozběhu)
    • Během
    • Plaváním

GH svým cvičencům vysvětloval, že skutečná síla netkví ve svalech, ale v odhodlání (srdci) a samozřejmě i v plicích. Proto doporučoval raději hodnotit cvičence dle procentuálního zlepšení namísto absolutních čísel. A své hodnocení kombinovat s měřením tepové frekvence, která udávala míru zatížení člověka a mohla také objektivně ukazovat i jeho zlepšování tak, jak postupoval v tréninku.

Neustále mít také na paměti, že je nutné rozvíjet všechny kategorie pohybu a nesoustředit se pouze na ty, které cvičenci právě jdou a tím pádem jej baví. Všestranný harmonický rozvoj vyžaduje soustředit se naopak spíše na slabé stránky cvičence (např. rovnováha), než dalším posilováním jeho silných stránek (např. skoků či šplhu).

Kladl také velký důraz na úlohu vychovatele (trenéra), který musí mít velmi dobré znalosti anatomie (stavba těla), fyziologie (fungování těla), hygieny (životospráva), ale i biomechaniky (principy mechaniky těla). Už v jeho době byla často kvalita takových trenérů velmi špatná, protože se vychovatelem tělesné výchovy označoval prakticky kdokoliv, kdo se uměl hýbat. Nicméně je velký rozdíl umět nějakou dovednost a pak ji umět i naučit. To si právě mnoho vychovatelů neuvědomovalo a následně docházelo ke zranění a frustraci cvičenců, kteří nedosahovali takových výsledků, jako jejich vychovatel.

U dětí doporučoval začít již od útlého dětství (6+ let) a věnovat se všem užitkovým cvikům, které jsem zmínil výše. Důležité je pouze určit správnou intenzitu a odpovídající motorickou náročnost (k rozvoji slouží právě cviky průpravné). Dítě by nemělo být přepínáno nadměrnými nároky, protože zanedlouho ztratí o pohyb zájem.

Děti by se měly otužovat a cvičit co nejčastěji venku, aby si navykly na pohyb a přírodní podmínky i omezení, které dané prostředí v tu kterou roční dobu nabízí.

Ačkoliv jsou na ilustračních fotografiích často vidět jen muži či děti, tento systém je plně vhodný i pro ženy a v rozumné míře i pro tělesně postižené. Vždy však radí se předtím poradit se svým ošetřujícím lékařem a cvičit s rozumem.

Je důležité mít také neustále na paměti, že kompletní tělesná výchova v sobě obsahuje životosprávu (jak o sebe pečovat, jak se stravovat,…), ale i výchovu k vnitřní disciplíně, kterou kdysi nazývali „tělesnou mravností“. Jak sám autor této metody říká: ”Škola cvičení tělesných má býti současně školou vytrvalé síly, vůle, odvahy, chladnokrevnosti a smělosti. Vychovatel tělesné výchovy má jíti příkladem napřed v těchto vlastnostech. Má bojovati proti lenosti, změkčilosti, nečinnosti, má buditi lásku k práci a buditi zdravou ctižádost. Snažiti se býti silným jest velkým úkolem nejen vůči sobě samému, ale vůči své rodině, vlasti a lidstvu. Jen silní ukáží se užitečnými v nesnázích existenčních, nebezpečích, neštěstích všeho druhu, ve válce, atd. – Má-li kdo správnou tělesnou soustavu, není příčiny ani žádné omluvy, zůstati slabým., když ještě mu možno rozumnou methodickou prací stát se silným. Jest to jak výše naznačeno, povinností jednotlivce i společnosti, kterou mají vyplniti.“ Je obrovská škoda, že díky komunistům, a 40 letům jejich vlády u nás, je vnímání „práce pro společnost, vlast a lidstvo“ vnímáno spíše negativně díky častému nadužívání a zneužívání těchto hesel při jejich četných agitačních akcích.

Pokračování

Použitá literatura:
Hébertova "přirozená" methoda, díl 1; Georges Hébert; přeložil Augustín Očenášek; druhé vydání; Matice Sokola pražského; tiskem Melantrich Praha II; 1920
Sport proti tělesné výchově; Georges Hébert; přeložil Karel Hála; první vydání; Tělesná výchova mládeže, Brno XIL Tyršova 33; 1924
Zákonník síly- její základní prvky a měření její : Stupně výkonnosti: bezvýznamná, nižšího stupně, střední, vyššího stupně a athletická, nejmenší požadovaná výkonnost dle věku : Známkovací stupnice;Georges Hébert; přeložil Augustín Očenášek; Sokol Pražský, Čsl. obec sokol / Knihovna cvičitelů sokolských, XXIV; 1920 

Jarda Kolcun